Romla Předávkování

Vzácně byla hlášena klinicky významná methemoglobinemie. Prilokain může ve vysokých dávkách
zvyšovat hladiny methemoglobinu, zvláště u vnímavých jedinců (viz bod 4.4), při příliš častém
dávkování u novorozenců a kojenců ve věku do 12 měsíců (viz bod 4.2) a ve spojitosti s jinými látkami
indukujícími tvorbu methemoglobinu (např. sulfonamidy, nitrofurantoin, fenytoin a fenobarbital). V
případě zvýšené frakce methemoglobinu mohou pulzní oxymetry nadhodnocovat aktuální saturaci
kyslíkem, což je třeba vzít v úvahu; proto může být v případech podezření na methemoglobinemii
vhodnější monitorovat saturaci kyslíkem CO-oxymetrií.

Klinicky významnou methemoglobinemii je nutné léčit podáním pomalé intravenózní injekce
methylenové modři (viz též bod 4.4).

Pokud by se manifestovaly jiné příznaky systémové toxicity, lze očekávat podobné příznaky jako po
podání lokálních anestetik jinými cestami podání. Toxicita lokálních anestetik se projevuje příznaky
excitace centrální nervové soustavy (CNS) a v závažných případech naopak útlumem CNS a útlumem
kardiovaskulárního systému. Závažné neurologické příznaky (křeče a útlum CNS) musí být léčeny
symptomaticky podporou dýchání a podáním antikonvulziv, oběhové příznaky se léčí podle běžných
doporučení pro resuscitaci.

Vzhledem k tomu, že rychlost absorpce přes neporušenou kůži je pomalá, pacienti vykazující známky
toxicity mají být po urgentní léčbě sledováni po dobu několika hodin.