Midazolam hameln

Midazolam mají podávat pouze zkušení lékaři v zařízeních vybavených na monitorování a podporu
respirační a kardiovaskulární funkce a osoby speciálně proškolené v rozpoznávání a zvládání
očekávaných nežádoucích událostí včetně kardiopulmonální resuscitace. Byly hlášeny závažné
kardiorespirační nežádoucí účinky. Ty zahrnují respirační depresi, apnoe, respirační a/nebo srdeční
zástavu. Výskyt těchto život ohrožujících příhod je pravděpodobnější, když je injekce podána příliš
rychle nebo když je podaná dávka vysoká (viz bod 4.8).

Benzodiazepiny se nedoporučují k primární léčbě psychotických onemocnění.

Při navození sedace se zachovaným vědomím u pacientů s poruchami dýchání je třeba postupovat se
zvláštní opatrností.

Pediatričtí pacienti do 6 měsíců jsou zvláště náchylní k obstrukci dýchacích cest a hypoventilaci, proto
je nutná titrace dílčími dávkami do dosažení klinického účinku a pečlivé sledování frekvence dýchání a
saturace kyslíkem.

Pokud je midazolam používán k premedikaci, je nutné odpovídající sledování pacienta po podání látky,
protože existuje individuální citlivost a mohou se objevit příznaky z předávkování.

Zvláště opatrně je třeba postupovat při podávání midazolamu vysoce rizikovým pacientům:
- dospělým nad 60 let
- chronicky nemocným nebo oslabeným pacientům, například:
- pacientům s chronickou respirační insuficiencí,
- pacientům s chronickým selháním ledvin,
- pacientům s poruchou jater (u pacientů s těžkou poruchou funkce jater mohou benzodiazepiny
navodit nebo zhoršit encefalopatii),
- pacientům se zhoršenou srdeční funkcí,
- pediatrickým pacientům, zvláště s kardiovaskulární nestabilitou.

Těmto vysoce rizikovým pacientům se musí podávat dávky nižší (viz bod 4.2) a musí být kontinuálně
monitorováni, aby byly zachyceny časné známky alterace vitálních funkcí.

Podobně jako u jiných látek, které tlumí CNS a/nebo mají myorelaxační účinky, je třeba dbát zvláštní
opatrnosti při podávání midazolamu pacientům s onemocněním myasthenia gravis.

Tolerance
Při používání midazolamu k dlouhodobé sedaci na jednotkách intenzivní péče (JIP) byl hlášen určitý
pokles jeho účinnosti.

Závislost
Při podávání midazolamu k dlouhodobé sedaci na JIP je nutno mít na paměti, že se na midazolam může
vytvořit fyzická závislost. Riziko vzniku závislosti vzrůstá se zvyšující se dávkou a dobou trvání léčby;
vyšší je rovněž u pacientů se zneužíváním alkoholu a/nebo návykových látek v anamnéze (viz bod 4.8).

Abstinenční příznaky
Během dlouhodobé léčby midazolamem na JIP se může vytvořit fyzická závislost. Náhlé ukončení léčby
bývá provázeno abstinenčními příznaky. Mohou se objevit bolesti hlavy, průjem, bolest svalů, extrémní
úzkost, napětí, neklid, zmatenost, podrážděnost, změny nálady, halucinace a křeče. V závažných
případech mohou nastat následující příznaky: depersonalizace, parestezie, přecitlivělost na světlo, hluk
a tělesný kontakt. Protože riziko abstinenčních příznaků je větší po náhlém přerušení léčby, doporučuje
se postupné snižování dávky.

Amnézie
Midazolam způsobuje anterográdní amnézii (tento účinek je často velmi žádoucí v situacích před
chirurgickými a diagnostickými výkony a během nich), přičemž doba trvání je přímo úměrná podané
dávce. Při vyšších dávkách riziko stoupá. Prodloužená amnézie může představovat problémy u
ambulantních pacientů, u nichž je po výkonu plánováno propuštění. Po parenterálním podání
midazolamu musí být pacienti propuštěni z nemocnice či ordinace pouze za doprovodu další osoby.

Paradoxní reakce
Při podávání midazolamu byly popisovány paradoxní reakce jako například neklid, agitovanost,
podrážděnost, mimovolní pohyby (včetně tonicko/klonických křečí a svalového třesu), hyperaktivita,
hostilita, bludy, hněv, agresivita, úzkost, noční můry, halucinace, psychózy, nevhodné chování a jiné
nežádoucí účinky na chování, paroxysmální podrážděnost a útočnost. Tyto reakce mohou nastat po
vysokých dávkách a/nebo při příliš rychlém injekčním podání. Vyšší incidence takových reakcí byla
hlášena u dětí a starších pacientů. Pokud by to nastalo, je nutné zvážit vysazení přípravku.

Prodloužená eliminace midazolamu
Eliminace midazolamu z organizmu může být alterována u pacientů, kteří užívají léky inhibující či
indukující cytochrom CYP3A4. U těchto pacientů je zapotřebí náležitě upravit dávku midazolamu (viz
bod 4.5).

Eliminace midazolamu může být rovněž prodloužena u pacientů s jaterní dysfunkcí, nízkým srdečním
výdejem a u novorozenců (viz bod 5.2).

Spánková apnoe
Midazolam má být u pacientů se syndromem spánkové apnoe používán se zvláštní opatrnosti a tito
pacienti mají být pravidelně sledováni.

Nedonošení novorozenci a novorozenci
Kvůli zvýšenému riziku apnoe se zvláštní opatrnost doporučuje při sedaci předčasně narozených a dříve
předčasně narozených neintubovaných pacientů. Vyžaduje se pečlivé monitorování dechové frekvence
a saturace kyslíkem. U novorozenců je třeba zabránit rychlému injekčnímu podání.
Funkce orgánů u novorozenců je snížená a/nebo ještě nezralá a novorozenci jsou rovněž citliví na
hluboké a/nebo prodloužené účinky midazolamu na dýchání.
U pediatrických pacientů s kardiovaskulární nestabilitou byly hlášeny nežádoucí hemodynamické
účinky. U této populace pacientů se má zabránit rychlému intravenóznímu podání.

Pediatričtí pacienti mladší 6 měsíců
U této populace je midazolam indikován pouze k sedaci na JIP.
Pediatričtí pacienti mladší 6 měsíců jsou zvlášť predisponovaní k obstrukci dýchacích cest a
hypoventilaci, proto je k dosažení klinického účinku přípravku nutná titrace po malých dávkách a
důsledné monitorování dechové frekvence a kyslíkové saturace (viz také výše Nedonošení novorozenci
a novorozenci).

Souběžná konzumace alkoholu / látek tlumících CNS
Midazolam nemá být užíván souběžně s alkoholem nebo/a látkami tlumícími CNS. Souběžné užívání
může zvýšit klinické účinky midazolamu včetně těžké sedace, která může mít za následek kóma nebo
úmrtí, nebo klinicky závažnou respirační depresi (viz bod 4.5).

Anamnéza zneužívání alkoholu nebo drog
Stejně jako jiné benzodiazepiny nemají midazolam používat pacienti, kteří mají v anamnéze abúzus
alkoholu nebo drog.

Rizika plynoucí ze současného užívání s opioidy
Současné používání midazolamu a opioidů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a úmrtí.
Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim
podobné látky (jako přípravek Midazolam hameln), spolu s opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž
nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat Midazolam hameln současně s
opioidy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby (viz také obecné
doporučení dávkování v bodě 4.2).
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V
této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech
věděli (viz bod 4.5).

Kritéria pro propuštění z nemocnice
Po podání midazolamu mají být pacienti z nemocnice nebo ordinace propuštěni pouze na doporučení
ošetřujícího lékaře a v doprovodu jiné osoby. Doporučuje se, aby byl pacient pod dohledem jiné osoby
i po návratu domů.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jednom ml, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.