Taflotan Bezpečnost (v těhotenství)

Neklinické údaje získané na základě konvenčních studií farmakologie bezpečnosti, systémové toxicity
po opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné
zvláštní riziko pro člověka. Jako u jiných agonistů PGF2 opakované lokální oční podání dávky
tafluprostu opicím vedlo k ireverzibilním účinkům na pigmentaci duhovky a reverzibilnímu zvětšení
oční štěrbiny.

Zvýšená koncentrace in vitro v dělohách potkanů a králíků byla pozorována u koncentrací kyseliny
tafluprostu, která překročila 4krát v prvním a 40krát ve druhém případě maximální plazmatické
koncentrace kyseliny tafluprostu u lidí. Uterotonické působení tafluprostu nebylo testováno
na preparátech z lidských děloh.

Studie reprodukční toxicity byly prováděny na potkanech a králících při intravenózním podání.
U potkanů nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky na fertilitu nebo ranný vývoj embryí při
systémové expozici překračující 12 000krát maximální klinickou expozici založenou na Cmax nebo
větší než 2 200násobek na základě AUC.

V konvenčních studiích vývoje embrya a plodu způsoboval tafluprost snížení tělesné hmotnosti plodu
a zvyšoval postimplantační ztráty. Tafluprost zvyšoval výskyt kosterních abnormalit u potkanů a
stejně tak výskyt malformací lebky, mozku a páteře u králíků. Ve studiích s králíky byly plazmatické
hladiny tafluprostu a jeho metabolitů pod úrovní kvantifikace.

V prenatální a postnatální vývojové studii u potkanů byla pozorována zvýšená mortalita nově
narozených mláďat, snížená tělesná hmotnost a opožděný rozvoj slechů u mláďat při dávkách
tafluprostu vyšších než 20násobek klinické dávky.

Experimenty u potkanů s radioaktivně značeným tafluprostem ukázaly, že přibližně 0,1 % lokálně
aplikované dávky do očí bylo převedeno do mléka. Protože je poločas aktivního metabolitu (kyselina
tafluprostu) v plazmě velmi krátký (není detekovatelný u lidí po 30 minutách), většina radioaktivity
pravděpodobně zastupovala metabolity s malou nebo žádnou farmakologickou aktivitou. Na základě
metabolismu léčiva a přirozených prostaglandinů se očekává, že perorální biologická dostupnost bude
velmi nízká.