Ryaltris Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po opakovaném intranazálním podání 2 vstřiků přípravku Ryaltris do každé nosní dírky (2 mikrogramů olopatadinu a 100 mikrogramů mometason-furoátu) dvakrát denně u pacientů se sezónní
alergickou rýmou byla průměrná (± standardní odchylka) maximální plazmatická expozice (Cmax)
19,80 ± 7,01 ng/ml pro olopatadin a 9,92 ± 3,74 pg/ml pro mometason-furoát a průměrná expozice
během dávkovacího režimu (AUCtau) byla 88,77 ± 23,87 ng*hr/ml pro olopatadin a 58,40 ± 27,pg*hr/ml pro mometason-furoát. Medián doby do maximální expozice po jedné dávce byla u
olopatadinu i mometason-furoátu 1 hodina.

Nebyly prokázány žádné farmakokinetické interakce mezi mometason-furoátem a olopatadin-
hydrochloridem.

Distribuce
Vazba olopatadinu na bílkoviny byla hlášena jako středně vysoká o hodnotě přibližně 55 % v lidském
séru a nezávislá na koncentraci léčiva v rozmezí koncentrace 0,1 až 1000 ng/ml. Olopatadin se váže
převážně na lidský sérový albumin.

Uvádí se, že vazba mometason-furoátu na bílkoviny podle zjištění provedených in vitro je 98 % až % v rozmezí koncentrací 5 až 500 ng/ml.

Biotransformace
Malé množství mometason-furoátu, které může být spolknuto a absorbováno, prochází extenzivním
metabolismem při prvním průchodu játry.
Olopatadin není extenzivně metabolizován. V moči byly detekovány dva metabolity, mono-desmethyl
a N-oxid, o nízkých koncentracích.
Studie in vitro prokázaly, že olopatadin neinhibuje metabolické reakce, které zahrnují izoenzymy 1A2,
2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4 cytochromu P 450. Tyto výsledky naznačují, že je nepravděpodobné,
že by olopatadin vedl k metabolickým interakcím s jinými současně podávanými léčivými látkami.

Eliminace
Absorbovaný mometason-furoát je extenzivně metabolizován a metabolity jsou vylučovány močí a
žlučí. Po nosním podání byl u zdravých dobrovolníků poločas mometason-furoátu v plazmě přibližně
18 až 20 hodin.

Z farmakokinetických studií perorálně podaného přípravku vyplývá, že poločas olopatadinu v plazmě
je přibližně 8 až 12 hodin a látka je vylučována převážně ledvinami. Přibližně 60-70 % dávky bylo
nalezeno v moči v nezměněné podobě léčivé látky.
Po nosním podání byl u zdravých dobrovolníků poločas olopatadinu v plazmě přibližně šest až sedm
hodin.

Porucha funkce jater

Olopatadin:
Nepředpokládá se žádný klinicky relevantní účinek poruchy funkce jater na farmakokinetiku
olopatadinu, protože tato látka se vylučuje převážně nezměněná močí (viz bod 4.2).

Mometason-furoát:
Studie prováděná s inhalovaným mometason-furoátem u dospělých s mírnou, středně těžkou a těžkou
poruchou funkce jater ukázala, že maximální plazmatické koncentrace mometason-furoátu se
pravděpodobně zvyšují v závislosti na závažnosti poruchy funkce jater, nicméně počet subjektů s
detekovatelnou hladinou byl nízký (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin

Olopatadin:
Jelikož se olopatadin vylučuje močí primárně jako nezměněná léčivá látka, porucha funkce ledvin mění
farmakokinetiku olopatadinu s výsledkem 8násobně vyšší plazmatické AUC0-∞ u pacientů s těžkou
poruchou funkce ledvin (průměrná clearance kreatininu 13,0 ml/min) ve srovnání se zdravými
dospělými. Po perorální dávce 10 mg u pacientů na hemodialýze (bez vylučování močí) byly
plazmatické koncentrace olopatadinu významně nižší v den hemodialýzy než v den, kdy hemodialýza
nebyla prováděna, což naznačuje, že olopatadin lze odstranit hemodialýzou.

Mometason-furoát:
Vzhledem k velmi nízkému podílu cesty vylučování močí na celkové eliminaci mometason-furoátu v
těle nebyly účinky poruchy funkce ledvin na farmakokinetiku mometason-furoátu zkoumány (viz bod
4.2).

Starší populace
Studie srovnávající farmakokinetiku 10 mg perorálních dávek olopatadinu u mladých subjektů
(průměrný věk 21 let) a starších pacientů (průměrný věk 74 let) neprokázaly žádné významné rozdíly v
plazmatických koncentracích (AUC), vazbě na proteiny nebo vylučování nezměněného původního
(mateřského) léčiva a jeho metabolitů močí.