Existuje korelace mezi velikostí částic a jejich toxickými účinky.
Patofyziologickým mechanismem odpovědným za toxicitu se ukazuje být zvýšení plicního krevního tlaku.
U částic o průměru 10 až 50 mikrometrů se první plicní příznaky toxicity u psů (např tachypnoe) objevily po injekci 20 až 25 mg na kg tělesné hmotnosti.
Při injekčním podání 20 mg částic makrosalbu o velikosti menší než 80 mikrometrů bylo zaznamenáno prudké zvýšení plicního krevního tlaku, přičemž nebyly zaznamenány žádné významné změny tlaku při 40 mg částic makrosalbu menších než 35 mikrometrů.
U suspenze částic makrosalbu s maximálním průměrem 150 mikrometrů se při dávce nižší než 10 mg/kg neobjevily žádné změny krevního tlaku, zatímco u suspenze s větším průměrem (až 300 mikrometrů) se typické změny krevního tlaku v plicní tepně objevují, když dávky překročí mg/kg.
Dávky 20-50 mg/kg způsobují náhlou smrt v důsledku selhání. Po injekčním podání 14 000 částic makrosalbu značeného techneciem (99mTc) (velikost: 30-50 mikrometrů) psům byl zjištěn bezpečnostní faktor 100.
Studie toxicity po opakovaném podávání u psů neprokázaly žádné zjistitelné změny v celkovém chování zvířat.
Nebyly zjištěny žádné důkazy o patologických změnách v hlavních orgánech. V literatuře neexistují důkazy teratogenního, mutagenního nebo karcinogenního účinku neznačeného přípravku.
Tato látka není určena k pravidelnému nebo nepřetržitému podávání.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ