Pentacarinat Užívání po expiraci, upozornění a varování

Protože už po jedné injekci léčivého přípravku Pentacarinat může dojít k náhlému a výraznému
poklesu krevního tlaku, měl by být injekční Pentacarinat podáván jen ležícím pacientům. Během a po
infuzi/injekci by měla být zajištěna průběžná kontrola krevního tlaku. Měly by být zajištěny podmínky
pro mimořádná léčebná opatření.
Léčivý přípravek Pentacarinat by měl být podáván s opatrností u pacientů s hypertenzí, hypotenzí,
hyperglykemií, hypoglykemií, hypokalcémií, leukopenií, trombocytopenií nebo anémií a s poruchami
funkce jater nebo ledvin. U těchto pacientů je indikováno zvláště pečlivé sledování příslušných
laboratorních hodnot.

V souvislosti s léčbou pentamidinem po intravenózním a intramuskulárním podání byly hlášeny
smrtelné případy závažného poklesu krevního tlaku, hypoglykemie, akutní pankreatitidy a poruch
srdečního rytmu. Před podáním by měl být zkontrolován krevní tlak a pacient by si měl lehnout. Krevní
tlak by měl být kontrolován i během podávání pentamidinu a pravidelně do konce léčby.

Také inhalační léčba by měla být prováděna s opatrností a pod lékařským dohledem. Pacienti by měli
být sledováni, zda se u nich neobjeví symptomy závažných vedlejších účinků.
Při inhalaci pomocí rozprašovače (nebulizátoru) byly hlášeny bronchospazmy (viz bod 4.8), zejména u
pacientů s astmatem v anamnéze nebo u kuřáků. Předchozím podáním inhalačního bronchodilatátoru
lze snížit dráždění ke kašli i riziko bronchospazmů a zlepšit depozici aerosolu.

Pentamidin diisetionát může prodloužit QT interval. Při léčbě pentamidin-diisetionátem byly v
ojedinělých případech hlášeny poruchy srdečního rytmu, jako např. torsade de pointes, které souvisejí
s prodloužení QT intervalu. Pentamidin-diisetionát musí být proto podáván s opatrností u pacientů



se zvýšeným rizikem výskytu srdečních arytmií, jako jsou pacienti s vrozeným syndromem dlouhého
QT intervalu, se srdečními chorobami (např. ischemická choroba srdeční selhání), se známými
ventrikulárními arytmiemi, s bradykardií (<50 tepů za minutu), s neléčenou hypokalémií a/nebo
hypomagnezémií nebo při současném podávání přípravků prodlužujících QT intervaly (viz bod 4.5).

Zvláštní opatrnost je nutná v případě, že bude v důsledku léčby prodloužen QTc interval na více než
500 ms. V těchto případech je třeba zvážit kontinuální monitoraci srdečního rytmu. Pokud se interval
QTc prodlouží na více než 550 ms, je třeba zvážit alternativní léčbu.

Další upozornění
Pravidelně by se měla provádět následující vyšetření:
− Stanovení dusíku a kreatininu v séru denně v průběhu léčby.
− Kompletní krevní obraz denně v průběhu léčby.
− Hladina cukru v krvi denně v průběhu léčby a v pravidelných intervalech po ukončení léčby.
V některých případech se objevily i několik měsíců po ukončení léčby hyperglykemie a diabetes
mellitus.
− Jaterní testy zejména bilirubin, alkalická fosfatáza, aspartátaminotransferáza (AST) a
alaninaminotransferáza (ALT). Pokud jsou výchozí hodnoty v normě a dochází pouze k malým
změnám, postačí týdenní kontroly. Při zvýšených hodnotách před zahájením léčby nebo
rostoucích hodnotách během léčby by měly být testy prováděny rovněž jednou týdně, pokud
pacient není léčen dalšími hepatotoxickými přípravky, kdy se vyžaduje kontrola přibližně
každých 3−5 dní.
− Vápník v séru jednou týdně, magnézium v séru dvakrát týdně.
− Analýza moči a stanovení elektrolytů v séru denně v průběhu léčby
− EKG v pravidelných intervalech.

Měl by být zvážen přínos inhalační léčby pentamidinem u pacientů s vysokým rizikem pneumotoraxu
vzhledem ke klinickému dopadu pneumothoraxu.