Epanutin parenteral Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Fenytoin je slabá kyselina s omezenou rozpustností ve vodě, a to i ve střevě. Po perorálním podání
látka prochází pomalou a poněkud nestálou absorpcí. Po intramuskulárním podání je absorpce
fenytoinu pomalejší než po perorálním podání, vzhledem ke slabé rozpustnosti látky ve vodě a
možnosti precipitace v místě vpichu injekce.

Distribuce
Plazmatický poločas fenytoinu u člověka je průměrně 22 hodin s rozptylem 7 – 42 hodin. Zdánlivý
distribuční objem fenytoinu je 0,6 l/kg. Fenytoin se silně váže na plazmatické proteiny (z 90 %),
zejména na albumin. U pacientů, u nichž se schopnost vazby na bílkoviny liší od normálu, mohou být
hladiny volného fenytoinu změněny. Fenytoin je distribuován do mozkomíšního moku, slin, spermatu,
gastrointestinálních tekutin, žluči a mateřského mléka. Koncentrace fenytoinu v mozkomíšním moku,
mozku a slinách je obdobná jako hladina volného fenytoinu v plazmě. Fenytoin prochází placentou.

Biotransformace
K biotransformaci fenytoinu dochází oxidací v játrech. Hlavní metabolickou cestou je 4-hydroxylace,
která zodpovídá za 80% všech metabolitů. V metabolismu fenytoinu hraje hlavní roli CYP2C9 (90%
čisté vnitřní clearance), zatímco CYP2C19 se na tomto procesu podílí méně (10% čisté vnitřní
clearance). CYP2C19 se na metabolismu fenytoinu může více podílet při vyšších koncentracích
fenytoinu.
Protože cytochromové systémy zúčastněné na hydroxylaci fenytoinu v játrech jsou saturovatelné při
jeho vysokých koncentracích v séru, mohou další malé dávky fenytoinu zvýšit plazmatický poločas a
vést k velmi podstatnému vzestupu sérových hladin, pokud jsou na horní hranici terapeutického


rozmezí nebo nad ní. Bylo prokázáno, že inhibitory CYP2C9, jako je fenylbutazon a sulfafenazol,
snižují clearance fenytoinu. Bylo rovněž prokázáno, že ke snížení clearance dochází u pacientů,
kterým byly podány inhibitory CYP2C19 jako například tiklopidin.

Eliminace
Většina léčivé látky se vylučuje žlučí v podobě inaktivních metabolitů, které se poté reabsorbují ze
střeva a vylučují se do moči částečně glomerulární filtrací, avšak ve významnějším rozsahu tubulární
sekrecí. V podobě mateřské látky se vylučuje méně než 5% fenytoinu.

Pokud jsou pacienti převedeni z perorálního na intramuskulární podávání fenytoinu, může dojít
k velkému poklesu jejich sérových hladin. Pokles je způsoben pomalejší absorpcí v porovnání
s perorálním podáním vzhledem k slabé rozpustnosti ve vodě a možností jeho precipitace v místě
injekce. Přednost se dává intravenóznímu podávání, protože dochází k rychlému dosažení
terapeutických sérových hladin.

Farmakokinetické interakce
Souběžné podání tablet nelfinaviru (1,250 mg 2x denně) s tobolkami fenytoinu (300 mg 1x denně)
nezměnilo plazmatické koncentrace nelfinaviru. Souběžné podání nelfinaviru ale snížilo hodnoty AUC
celkového fenytoinu o 29 % a volného fenytoinu o 28 %.

Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin nebo jater: viz bod 4.4.

Starší pacienti: Se zvyšujícím se věkem dochází k mírnému snížení clearance fenytoinu (přibližně
20% snížení u pacientů ve věku nad 70 let ve srovnání s pacienty ve věku 20-30 let). Požadavky na
dávkování fenytoinu jsou vysoce variabilní a musí být individualizované (viz bod 4.2).