Emla Předávkování

Vzácně byly hlášeny významné klinické projevy methemoglobinemie. Prilokain může ve vysokých dávkách
zvyšovat hladiny methemoglobinu, zvláště u citlivých jedinců (viz bod 4.4), při příliš častém dávkování
u novorozenců a kojenců ve věku do 12 měsíců (viz bod 4.2) a ve spojitosti s jinými látkami indukujícími
tvorbu methemoglobinu (např. sulfonamidy, nitrofurantoin, fenytoin a fenobarbital). V případě zvýšené frakce
methemoglobinu mohou pulzní oxymetry nadhodnocovat aktuální saturaci kyslíkem, což je třeba vzít v úvahu;
proto může být v případech podezření na methemoglobinemii vhodné monitorovat saturaci kyslíken
CO-oxymetrií.

Klinicky závažnou methemoglobinemii je nutné léčit podáním pomalé intravenózní injekce methylenové
modři (viz též bod 4.4).

Pokud by se manifestovaly jiné příznaky systémové toxicity, lze očekávat podobné příznaky jako po podání
lokálních anestetik jinými cestami podání. Toxicita lokálních anestetik se projevuje excitací centrální nervové
soustavy (CNS) a v těžkých případech naopak jejím útlumem a útlumem kardiovaskulárního systému. Těžké
neurologické příznaky (křeče a útlum CNS) musí být léčeny symptomaticky podporou dýchání a podáním
antikonvulziv, oběhové příznaky se léčí podle běžných doporučení pro resuscitaci.

Vzhledem k tomu, že rychlost absorpce přes neporušenou kůži je pomalá, pacienti by měli být po urgentním
zásahu sledováni na projevy toxicity po dobu několika hodin.