Combipress Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Kombinace irbesartan/amlodipin

Rychlost a rozsah absorpce irbesartanu a amlodipinu z přípravku Combipress jsou stejné jako při
jejich podávání v individuálních lékových formách.

Irbesartan

Absorpce

Po perorálním podání je irbesartan dobře absorbován, studie absolutní biologické dostupnosti zjistily
hodnoty přibližně 60–80 %. Současný příjem potravy biologickou dostupnost irbesartanu významně
neovlivňuje.

Distribuce

Vazba na plazmatické proteiny je přibližně 96 %, se zanedbatelnou vazbou na buněčné komponenty
krve. Distribuční objem je 53–93 litrů.

Biotransformace

Po perorálním nebo intravenózním podání 14C irbesartanu je 80–85 % radioaktivity cirkulující plazmy
připisováno nezměněnému irbesartanu. Irbesartan je metabolizován játry konjugací s kyselinou
glukuronovou a oxidací. Hlavní cirkulující metabolit je irbesartan glukuronid (přibližně 6 %). Studie
in vitro značí, že irbesartan je primárně oxidován enzymem cytochrom P450 CYP2C9; izoenzym
CYP3A4 má zanedbatelný vliv.

17
Linearita/nelinearita
Irbesartan vykazuje lineární farmakokinetiku úměrnou dávce v rozsahu dávek 10 až 600 mg. Při
perorálních dávkách vyšších než 600 mg (dvojnásobek maximální doporučené dávky) bylo
pozorováno menší zvýšení absorpce, než by bylo úměrné dávce. Mechanismus tohoto není znám.
Maximálních plazmatických koncentrací je docíleno 1,5–2 hodiny po perorálním podání. Celotělová
a renální clearance je 157–176, respektive 3–3,5 ml/min. Konečný poločas eliminace irbesartanu je
11–15 hodin. Ustálených plazmatických koncentrací je dosaženo během 3 dnů od začátku podávání
v režimu jedné dávky denně. Po opakovaném podávání jednou denně byla pozorována omezená
akumulace irbesartanu (< 20 %) v plazmě. Ve studii byly pozorovány poněkud vyšší plazmatické
koncentrace irbesartanu u žen s hypertenzí. Nicméně nebyl pozorován rozdíl v poločasu a akumulaci
irbesartanu. Není nutná žádná úprava dávek u žen. Hodnoty AUC a Cmax irbesartanu byly rovněž
poněkud vyšší u starších subjektů (≥ 65 let) než u mladších (18–40 let). Nicméně konečný poločas
nebyl významně změněný. Není nutná žádná úprava dávek u starších osob.

Eliminace

Irbesartan a jeho metabolity jsou eliminovány žlučovou i renální cestou. Po perorálním nebo
intravenózním podání 14C irbesartanu je přibližně 20 % radioaktivity zaznamenáno v moči a zbytek ve
stolici. Méně než 2 % dávky jsou vyloučena močí jako nezměněný irbesartan.

Renální poškození

U pacientů s renálním poškozením nebo pacientů podstupujících hemodialýzu nejsou
farmakokinetické parametry irbesartanu významně změněny. Irbesartan nelze z těla odstranit
hemodialýzou.

Porucha funkce jater

U pacientů s lehkou až středně těžkou cirhózou nejsou farmakokinetické parametry irbesartanu
významně změněny.

Studie u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyly provedeny.

Amlodipin

Absorpce

Po perorálním samostatném podání terapeutických dávek amlodipinu je dosaženo maximálních
plazmatických koncentrací amlodipinu za 6–12 hodin. Absolutní biologická dostupnost byla
vypočítána mezi 64 % a 80 %.

Biologická dostupnost amlodipinu není ovlivněna příjmem potravy.
Distribuce
Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. Studie amlodipinu in vitro ukázaly, že přibližně 97,5 % léčiva
je vázáno na plazmatické proteiny.
Biotransformace/eliminace
Konečný poločas eliminace v plazmě je přibližně 35–50 hodin a je v souladu s podáváním jednou
denně. Amlodipin je silně metabolizován játry na neaktivní metabolity, přičemž 10 % původní látky
a 60 % metabolitů je vylučováno do moči.

Porucha funkce jater
18
Jsou k dispozici jen velmi omezené údaje ohledně podávání amlodipinu pacientům s poruchou funkce
jater. Pacienti s jaterní insuficiencí mají sníženou clearance amlodipinu, což vede k delšímu poločasu
a zvýšení hodnoty AUC přibližně o 40–60 %.

Starší populace

Čas nutný k dosažení maximálních plazmatických koncentrací amlodipinu je podobný u starších
a mladších subjektů. Clearance amlodipinu má tendenci se u starších osob, což vede ke zvýšení
hodnoty AUC a eliminačního poločasu. Zvýšení hodnoty AUC a eliminačního poločasu u pacientů
s kongestivním srdečním selháním odpovídala očekávání u příslušné zkoumané věkové skupiny
pacientů.