Cefepime aptapharma Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná beta-laktamová antibiotika, cefalosporiny IV. generace,
ATC kód: J01DE
Klinická účinnost a bezpečnost
Pacienti s febrilní neutropenií:
Bezpečnost a účinnost empirické léčby febrilní neutropenie monoterapií cefepimem byla hodnocena
ve dvou multicentrických randomizovaných klinických studiích porovnávajících monoterapii
cefepimem (v dávce 2 g i.v. každých 8 hodin) s monoterapií ceftazidimem (v dávce 2 g i.v. každých hodin). Do studií bylo zahrnuto celkem 317 pacientů.

Tabulka 1: Charakteristiky zahrnuté populace pacientů

Demografické údaje o pacientech, které lze vyhodnotit (pouze 1. epizoda)
Cefepim Ceftazidim
Celkem 164 Medián věku (roky) 56,0 (interval, 18 – 82) 55,0 (interval, 16 – 84)
Muž 86 (52 %) 85 (56 %)
Žena 78 (48 %) 68 (44 %)
Leukemie 65 (40 %) 52 (34 %)
Jiné hematologické malignity 43 (26 %) 36 (24 %)
Solidní tumory 54 (33 %) 56 (37%)
Medián absolutního počtu
neutrofilů (nadir) (buňky/μl)
20,0 (interval, 0 – 500) 20,0 (interval, 0 – 500)
Medián doby trvání
neutropenie (dny)
6,0 (interval, 0 – 39) 6,0 (interval, 0 – 32)
Zavedený katetr 97 (59 %) 86 (56 %)
Profylaktická léčba antibiotiky 62 (38 %) 64 (42 %)
Transplantace kostní dřeně 9 (5 %) 7 (5 %)
SBP < 90 mmHg po inkluzi 7 (4 %) 2 (1 %)
SBP = Systolický krevní tlak

Tabulka 2: Pozorované míry klinické odpovědi. U všech hodnocených parametrů byl cefepim
terapeuticky ekvivalentní ceftazidimu.


Odpovědipři empirické léčbě pacientů s febrilní neutropenií
% odpovědi
Hodnocené parametry Cefepim
(n = 164)
Ceftazidim
(n = 153)
Primární epizoda vymizela bez úpravy léčby, bez nové febrilní
epizody nebo infekce a s následnou perorální antibiotickou terapií k
dokončení léčby.
51 Primární epizoda odezněla bez úpravy léčby, bez nové febrilní
epizody nebo infekce a bez perorální antibiotické terapie po léčbě.
34 Přežití, úpravy v léčbě. 93 Primární epizoda vymizela bez úpravy léčby, po ukončení léčby
následovala perorální antibiotická terapie.
62 Primární epizoda odezněla bez úpravy léčby a bez perorální
antibiotické terapie po léčbě.
46
Neexistují dostatečné údaje, které by podpořily účinnost monoterapie cefepimem u pacientů s
vysokým rizikem rozvoje závažných infekcí (včetně pacientů, kteří nedávno podstoupili transplantaci
kostní dřeně, pacientů s hypotenzí, hematologickými malignitami nebo závažnou nebo prolongovanou
neutropenií). Pro pacienty se septickým šokem nejsou k dispozici žádné údaje.

Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy (FK/FD)
Účinnost do značné míry závisí na době, po kterou hladina léčiva překračuje minimální inhibiční
koncentraci (MIC) dotčeného patogenu.

Mechanismus rezistence
Cefepim má nízkou afinitu k chromozomálně kódovaným beta-laktamázám a je vysoce rezistentní k
hydrolýze většinou beta-laktamáz.
Bakteriální rezistence na cefepim může být důsledkem jednoho nebo několika z následujících
mechanismů:
• snížená afinita proteinů vázajících penicilin pro cefepim,
• produkce beta-laktamáz, které jsou schopny hydrolyzovat efektivně cefepim (např. několik
beta-laktamáz s rozšířeným spektrem a chromozomálně zprostředkovaných beta-laktamáz),
• impermeabilita vnější membrány, která omezuje přístup cefepimu k proteinům vázajícím
penicilin u gramnegativních organismů,
• efluxní pumpy pro léčivé látky.

Existuje částečná nebo kompletní zkřížená rezistence mezi cefepimem a dalšími cefalosporiny a
peniciliny.

Testování cefepimu se provádí pomocí standardních dilučních sérií. Následující minimální inhibiční
koncentrace byly stanoveny pro citlivé a rezistentní kmeny:
Hraniční hodnoty EUCAST (Evropský výbor pro stanovení antimikrobiální citlivosti) (verze 12.0,
2022-01-01) jsou

Patogeny Citlivý (mg/l) Rezistentní mg/l)
Enterobacteriaceae ≤ 1 > 4
Pseudomonas spp. ≤ 0,001 > 8
Staphylococcus spp. poznámka1 poznámkaStreptococcus skupiny A, B,
C a G poznámka2 poznámkaStreptococcus pneumoniae ≤ 1 > 2
Skupina viridujících
streptokoků ≤ 0,5 > 0,5

Haemophilus influenzae ≤ 0,25 > 0,25
Moraxella catarrhalis ≤ 4 > 4
FK/FD hraniční hodnoty
(druhově nespecifické)5 < 4 > 8
Aeromonas spp. ≤ 1 > 4
Citlivost stafylokoků na cefalosporiny používané k léčbě stafylokokových infekcí je odvozena od
citlivosti na cefoxitin.
Citlivost streptokoků skupin A, B, C a G na cefalosporiny se odvozuje z citlivosti na benzylpenicilin.

Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit v závislosti na regionu a čase a jsou
nutné lokální informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. V případě potřeby je nutné
vyhledat radu odborníka, pokud je lokální prevalence rezistence známa a použití léku minilmálně u
některých typů infekcí je sporné.

Běžně citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)
Streptococcus pneumoniae (včetně kmenů rezistentních na penicilin)º
Streptococcus pyogenes º
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Citrobacter freundii
Enterobacter aerogenes
Haemophilus influenzae°
Moraxella catarrhalis°
Morganella morganii
Proteus mirabillis%
Proteus vulgaris°
Serratia liquefaciens °
Serratia marcescens

Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus Staphylococcus epidermidis +
Staphylococcus haemolyticus +
Staphylococcus hominis +
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Acinetobacter baumannii
Enterobacter cloacae
Escherichia coli %
Klebsiella oxytoca %
Klebsiella pneumoniae %
Pseudomonas aeruginosa

Přirozeně rezistentní druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus spp.
Listeria monocytogenes
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Stenotrophomonas maltophilia

Anaerobní mikroorganismy
Bacteroides fragilis
Clostridioides difficile
Jiné mikroorganismy
Chlamydia spp.
Chlamydophila spp.
Legionella spp.
Mycoplasma spp.
° V době publikování této tabulky nebyly k dispozici žádné aktuální údaje. Citlivost se uvádí v
primární literatuře, ve standardní práci a v terapeutických doporučeních.
+ Výskyt rezistence dosahuje více než 50 % v minimálně jednom regionu.
% Kmeny produkující beta-laktamázy s rozšířeným spektrem (ESBL) jsou vždy rezistentní.
U pacientů léčených ambulantně je výskyt rezistence <10%.