Očekávají se závažné kardiovaskulární účinky, např excesivní posturo-senzitivní hypotenze a občas bradykardie. Po masivním perorálním předávkování labetalolem bylo zaznamenáno oligurické renální selhání. Pacienti by měli být udržováni v poloze vleže na zádech se zvednutými dolními končetinami.
U srdečního selhání se podávají srdeční glykosidy a diuretika; při bronchospasmu se podávají agonisté beta-2 receptorů v aerosolu. Ke zmírnění bradykardie by měl být podán intravenózní atropin v dávce 0,25 až 3 mg.
Ke zlepšení cirkulace se před isoprenalinem dává přednost intravenóznímu podání noradrenalinu v úvodní dávce 5 až 10 mikrogramů, která se následně opakuje v závislosti na klinické odpovědi. Jako alternativa může být podán noradrenalin v infuzi rychlostí 5 mikrogramů za minutu až do dosažení uspokojivé odpovědi.
Při závažném předávkování může být nutné i.v. podání glukagonu: iniciální bolusová dávka 5 až mg v glukóze nebo fyziologickém roztoku by měla být následováná i.v. infuzí rychlostí 5 mg/h nebo rychlostí dostatečnou k udržení srdečního výdeje. Může být nutná transvenózní srdeční stimulace.
Po masivním perorálním předávkování labetalolem bylo zaznamenáno oligurické renální selhání. V jednom případě podání dopaminu ke zvýšení krevního tlaku pravděpodobně zhoršilo renální selhání.
Pomocí hemodialýzy je z cirkulace odstraněno méně než 1% labetalol-hydrochloridu.
Následná léčba se řídí podle klinického stavu pacienta nebo doporučení národního centra pro otravy (pokud je dostupné).
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ