Trandate Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Ačkoli u zvířat nebyly prokázány žádné teratogenní účinky, měl by být labetalol v prvním trimestru
těhotenství podáván pouze pokud jeho přínos převýší potenciální riziko.

Labetalol prochází u lidí placentární bariérou a proto by se mělo pamatovat na možné následky alfa- a
beta-adrenergní blokády u plodu a novorozence. Vzácně byla zaznamenána perinatální a neonatální
tíseň (bradykardie, hypotenze, respirační útlum, hypoglykémie a hypotermie). Někdy se tyto příznaky
rozvinou jeden až dva dny po porodu. Odpověď na podpůrná opatření (např. i.v. podání tekutin a
glukózy) je obvykle promptní, ale u závažné preeklampsie, zvláště po prolongovaném i.v. podávání
labetalolu, může být zotavení pomalejší. To může být způsobeno nižším jaterním metabolismem u
nezralých dětí. Bylo zaznamenáno intrauterinní a neonatální úmrtí, ale měly zde vliv i další léky
(např. vasodilatancia, léky způsobující respirační útlim, preeklamspie, intrauterinní růstová retardace
a nezralost plodu. Tyto klinické zkušenosti ale varují před neuváženým dlouhodobým podáváním
vysokých dávek labetalolu a odkládáním porodu a před současným podáváním hydralazinu.

Byla hlášena bolest bradavky a Raynaudův fenomén bradavky (viz bod 4.8).

Kojení

Labetalol je v malém množství (přibližně 0,004% mateřské dávky) vylučován do mateřského mléka.
Velmi vzácně byly u kojených novorozenců zaznamenány nežádoucí účinky (syndrom náhlého úmrtí,
průjem, hypoglykémie), souvislost s labetalolem ale nebyla prokázána. Při podávání labetalolu
kojícím matkám je třeba zvláštní pozornosti.