Trandate Dávkování a způsob podání

Injekční labetalol je určen k i.v. podání u hospitalizovaných pacientů.
Pacienti by měli lék vždy dostával pouze v poloze vleže na zádech nebo na levém boku.
V průběhu 3 hodin od i.v. podání labetalolu je třeba se vyvarovat vertikalizaci pacienta, protože by se
mohla objevit závažná posturální hypotenze.
Po aplikaci injekce nebo v průběhu aplikace infuze je vhodné monitorovat krevní tlak a srdeční
frekvenci. U většiny pacientů dojde k mírnému poklesu srdeční frekvence. Závažná bradykardie je
vzácná a je možné ji zvládnout podáním injekce atropinu v dávce 1 až 2 mg intravenózně. Je nutné
sledovat respirační funkce a to zvláště u pacientů s jakoukoli známou respirační poruchou.
Jakmile dojde po bolusové injekci nebo infuzi k adekvátnímu snížení krevního tlaku, zahajuje se
udržovací léčba tabletami labetalolu s úvodní dávkou 100 mg 2x denně.
Injekční labetalol byl pacientům s nekontrolovanou hypertenzí, kteří již užívali jiná hypotenziva
(včetně beta-blokátorů), podáván bez nežádoucích účinků.

Populace

• Dospělí

TĚŽKÁ HYPERTENZE

Bolusová injekce:

Pokud je důležité rychlé snížení krevního tlaku, měla by být podána dávka 50 mg i.v. injekcí (v
průběhu alespoň 1 minuty) a pokud je to nutné, opakuje se tato dávka každých 5 minut až do dosažení
uspokojivé odpovědi. Celková denní dávka by neměla překročit 200 mg. Maximální účinek se objeví
obvykle v průběhu 5 minut a trvá obvykle 6 hodin, ale může přetrvávat až 18 hodin.

Intravenózní infuze:
Měl by se podávat roztok labetalolu o koncentraci 1 mg/ml, tj. obsah dvou 20 ml ampulí nebo osmi ml ampulí (200 mg) rozředěných do 200 ml pomocí izotonického infuzního roztoku chloridu sodného a
glukózy nebo 5% infuzního roztoku glukózy.

TĚŽKÁ HYPERTENZE V TĚHOTENSTVÍ

Infuze by měla být zahájena na 20 mg/h, podé se rychlost zdvojnásobuje každých 30 minut až do
dosažení uspokojivé odpovědi nebo do dosažení dávky 160 mg/h. Zřídka mohou být nutné vyšší
dávky.

HYPERTENZE ZPŮSOBENÁ JINÝMI PŘÍČINAMI

Infuze o rychlosti přibližně 2 mg/min až do dosažení uspokojivé odpovědi, poté zastavení infuze.
Účinná dávka je obvykle 50 až 200 mg, ale někdy mohou být nutné i vyšší dávky, zvláště u pacientů
s feochromocytomem. Rychlost infuze může být upravena podle klinické odpovědi a uvážení lékaře.

HYPOTENZNÍ ANESTEZIE

Indukce anestezie by měla být provedena pomocí standardních přípravků (např. thiopental sodný) a
anestezie se následně udržuje pomocí oxidu dusného a kyslíku s nebo bez halotanu. Doporučená
úvodní dávka injekčního labetalolu je 10 až 20 mg intravenózně v závislosti na věku a stavu pacienta.
Pacienti, u kterých je halotan kontraindikovaný, obvykle vyžadují vyšší úvodní dávku labetalolu (až 30 mg). Pokud není dosaženo uspokojivé hypotenze po 5 minutách, zvyšuje se dávka o 5 až 10 mg
až do dosažení požadované hodnoty krevního tlaku.

Halotan a labetalol účinkují synergicky, proto by koncentrace halotanu neměly překročit 1 až 1,5%,
jinak by mohlo dojít k významnému poklesu krevního tlaku.

Po podání injekčního labetalolu může být krevní tlak obvykle rychle a snadno upravován změnou
koncentrace halotanu a/nebo polohováním lůžka. Průměrná délka hypotenze po podání 20 až 25 mg
labetalolu je 50 minut.

Hypotenze indukovaná injekčním labetalolem je rychle reverzibilní po podání atropinu v dávce 0,mg a přerušení podávání halotanu.

Pokud je nutná asistovaná nebo kontrolovaná ventilace, může být použit tubokurarin nebo
pankuronium. Intermitentní ventilace pozitivním přetlakem může způsobit další prohloubení
hypotenze způsebené injekčním labetalolem a/nebo halotanem.

HYPERTENZNÍ EPIZODY PO AKUTNÍM INFARKTU MYOKARDU

Infuze by měla být zahájena na 15 mg/h a postupně zvyšována až k maximální rychlosti 120 mg/h
v závislosti na kontrole krevního tlaku.

• Děti

Bezpečnost a účinnost u dětí nebyla stanovena.

• Jaterní selhání

U pacientů s jaterním selháním mohou být nutné nižší perorální dávky (viz Zvláštní upozornění a
opatření pro použití).