Tramadol krka Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Více než 90 % tramadolu je po perorálním podání absorbováno. Průměrná absolutní biologická
dostupnost je přibližně 70 % bez ohledu na souběžný příjem potravy. Rozdíl mezi absorbovaným a
nemetabolizovaným biologicky dostupným tramadolem je dán nejspíše nízkým first-pass efektem. First-
pass efekt je po perorálním podání nejvýše 30 %.

Distribuce
Po perorálním podání 100 mg tramadolu v tekuté formě se dosahují vrcholové plazmatické koncentrace
po 1,2 hodinách Cmax = 309 ± 90 ng/ml. Po stejné dávce v pevné perorální formě je maximální
plazmatické koncentrace dosaženo po 2 hodinách Cmax = 280 ± 49 ng/ml.

Tramadol má vysokou tkáňovou afinitu (Vd, ß = 203 ± 40 l). Vazba na plazmatické proteiny činí přibližně
20 %.

Tramadol prochází hematoencefalickou a placentární bariérou. Velmi malá množství léčivé látky a
jejího. O-desmethyl derivátu se nachází v mateřském mléce (0,1 % a 0,02 % podané dávky).

Biotransformace
Tramadol se v lidském organismu metabolizuje především prostřednictvím N- a O-demethylace a
konjugace O-demethylačních produktů s kyselinou glukuronovou. Farmakologicky aktivní je pouze O-
desmethyltramadol. Mezi dalšími metabolity existují značné kvantitativní interindividuální rozdíly.
Doposud bylo v moči nalezeno jedenáct metabolitů. V pokusech na zvířatech bylo zjištěno, že O-
desmethyltramadol je 2-4krát účinnější než původní látka. Jeho poločas t1/2,ß (u 6 zdravých
dobrovolníků) je 7,9 hodiny (rozmezí 5,4 – 9,6 hodiny) a je v podstatě podobný tramadolu.

Plazmatická koncentrace tramadolu může být ovlivněna inhibicí jednoho anebo obou izoenzymů
CYP3A4 a CYP2D6, účastnících se biotransformace tramadolu nebo jeho aktivních metabolitů.

Eliminace
Tramadol a jeho metabolity jsou téměř úplně vylučovány ledvinami. Kumulativní močová exkrece činí
90 % celkové radioaktivity podané dávky. Eliminační poločas t1/2,ß je přibližně 6 hodin, bez ohledu na
způsob podání. U pacientů starších 75 let může být prodloužen přibližně 1,4násobně. V případě poruchy
funkce jater a ledvin může být poločas nepatrně prodloužen. U pacientů s jaterní cirhózou byl zjištěn
eliminační poločas 13,3 ± 4,9 hod (tramadol) a 18,5 ± 9,4 hod (O-desmethyltramadol), v extrémních
případech dosáhl hodnot 22,3 resp. 36 hodin. U nemocných s renálním postižením (clearance kreatininu
< 5 ml/min) byly hodnoty eliminačního poločasu 11 ± 3,2 hod a 16,9 ± 3 hod, extrémní hodnoty dosáhly
19,5 hod resp. 43,2 hod.

Linearita/nelinearita
Tramadol má v terapeutickém dávkovacím rozmezí lineární farmakokinetický profil.

Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy
Vztah mezi sérovými koncentracemi a analgetickým účinkem je závislý na dávce, avšak v ojedinělých
případech se podstatně liší. Obvykle je účinná sérová koncentrace 100-300 ng/ml.

Pediatrická populace
U pacientů ve věku 1 rok až 16 let byla farmakokinetika tramadolu a O-desmetyltramadolu
po jednorázovém nebo opakovaném perorálním podání shledána obecně podobná farmakokinetice
u dospělých, po adjustaci dávky podle tělesné hmotnosti, ale s vyšší interindividuální variabilitou u dětí
ve věku 8 let a mladších.
U dětí mladších 1 roku byla farmakokinetika tramadolu a O-desmetyltramadolu zkoumána, avšak nebyla
plně charakterizována. Dle informací ze studií zahrnujících tuto věkovou skupinu, se u novorozenců
rychlost tvorby O-desmetyltramadolu cestou CYP2D6 plynule zvyšuje a předpokládá se, že asi v 1 roce
je dosaženo stejné aktivity CYP2D6 jako u dospělých. Kromě toho, nezralý systém glukuronidace a



renálních funkcí může vést k pomalé eliminaci a akumulaci O-desmetyltramadolu u dětí mladších
roku.