Solu-medrol Užívání po expiraci, upozornění a varování

Po počátečním mimořádném období je třeba zvážit použití déle působícího injekčního přípravku nebo
perorálního přípravku.



Jako doplňující léčbu při život ohrožujících stavech podávejte 30 mg/kg intravenózně po dobu alespoň
30 minut. Tuto dávku lze opakovat každých 4 až 6 hodin až po dobu 48 hodin.

Intravenózní pulzní léčba methylprednisolonem sestává z podávání 250 mg denně nebo větší dávky po
dobu několika dnů (obvykle ≤ 5 dnů) a je vhodná během exacerbací nebo stavů nereagujících na
standardní léčbu, např. revmatická onemocnění, systémový lupus erythematodes, edémové stavy jako
např. glomerulonefritida nebo lupoidní nefritida. U sclerosis multiplex nereagující na standardní léčbu
(nebo během exacerbací) podávejte 500 nebo 1000 mg denně po 3 - 5 dnů po dobu více než 30 minut
ve formě pulzní léčby.

V případě doplňkové léčby v dalších indikacích se počáteční dávka pohybuje mezi 10 až 500 mg i.v.
v závislosti na klinickém stavu. Závažné akutní stavy si mohou vyžádat po krátké období vyšší dávky.
Počáteční dávku až 250 mg je nutno aplikovat i.v. po dobu alespoň 5 minut; vyšší dávky se aplikují
nejméně po dobu 30 minut. Následné dávky lze podávat i.v. nebo i.m. v intervalech daných odpovědí
pacienta a klinickým stavem.

K zabránění problémům s kompatibilitou a stabilitou se doporučuje, aby byl natrium-
methylprednisolon-sukcinát podávám odděleně od ostatních léků, kdykoliv je to možné.

Způsob podání
Intravenózní nebo intramuskulární podání.


4.3 Kontraindikace

Natrium-methylprednisolon-sukcinát je kontraindikován:
- u pacientů se systémovými mykózami
- u pacientů s hypersenzitivitou na methylprednisolon nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1 tohoto přípravku
- pro intratekální podání
- pro epidurální podání

Očkování živými nebo živými oslabenými vakcínami je u nemocných užívajících imunosupresívní
dávky kortikosteroidů kontraindikováno.

Přípravek nesmí být podáván předčasně narozeným dětem a novorozencům (viz bod 4.4, Zvláštní
upozorrnění a opatření pro použití).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Imunosupresivní účinek/zvýšená náchylnost k infekcím
Kortikosteroidy mohou zvýšit náchylnost k infekci, mohou maskovat některé známky infekce a během
jejich podávání se mohou objevit nové infekce. Při používání kortikosteroidů lze pozorovat sníženou
rezistenci a neschopnost lokalizovat infekci. U nemocných léčených kortikosteroidy samotnými nebo
v kombinaci s jinými imunosupresívy, která ovlivňují buněčnou nebo humorální imunitu nebo funkce
neutrofilů, se může v kterékoliv lokalizaci vyskytnout jakákoliv virová, bakteriální, mykotická,
protozoární nebo parazitární infekce. Tyto infekce mohou být mírné, avšak mohou být i závažné
s fatálním průběhem. Výskyt infekčních komplikací vzrůstá se zvyšující se dávkou kortikosteroidů.

Pacienti užívající léky, které potlačují imunitní systém, jsou náchylnější k infekcím než zdraví jedinci.
Například plané neštovice a spalničky, mohou mít vážnější, nebo dokonce fatální průběh u dětí
s oslabenou imunitou nebo dospělých užívajících kortikosteroidy.

Očkování živými nebo živými oslabenými vakcínami je u nemocných užívajících imunosupresívní
dávky kortikosteroidů kontraindikováno.

Vakcíny obsahující mrtvé či inaktivované mikroorganizmy mohou být nemocným na


imunosupresívních dávkách kortikosteroidů podávány, avšak odpověď na tyto vakcíny může být
oslabena.

Indikovaná imunizace může být prováděna u nemocných na neimunosupresívních dávkách
kortikosteroidů.

Použití kortikosteroidů při aktivní tuberkulóze je nutno omezit na případy fulminantní nebo
diseminované tuberkulózy, kdy se kortikosteroid podává při léčbě onemocnění ve spojení s příslušným
antituberkulózním režimem.

Jsou-li kortikosteroidy indikovány u pacientů s latentní tuberkulózou nebo tuberkulinovou reaktivitou,
je nutné tyto pacienty pozorně sledovat, protože může dojít k reaktivaci onemocnění. Během
dlouhodobé léčby kortikosteroidy by měli tito pacienti dostávat chemoprofylaxi.

Kaposiho sarkom byl hlášen u pacientů léčených kortikosteroidy. Vysazení kortikosteroidů může mít za
následek klinické remise.

Role kortikosteroidů u septického šoku byla sporná, časné studie uváděly jak prospěšné, tak i škodlivé
účinky. V nedávné době byla doplňková léčba kortikosteroidy navrhnuta jako prospěšná u pacientů
s dlouhodobým septickým šokem, kteří trpí nedostatečností nadledvin. Nicméně jejich rutinní použití
při septickém šoku se nedoporučuje. Systematické přezkoumání krátkodobých, vysokodávkových
kortikosteroidů jejích používání nepodpořilo. Meta-analýzy a revize nicméně ukazují, že delší podávání
(5–11 dní) nízkých dávek kortikosteroidů může vést ke snížení mortality, zejména u pacientů se
septickým šokem závislým na vasopresorech.

Účinky na imunitní systém
Mohou se vyskytnout alergické reakce. Protože u pacientů léčených kortikosteroidy došlo ojediněle ke
vzniku kožních reakcí a anafylaktických/anafylaktoidních reakcí, je třeba před podáním učinit řádná
bezpečnostní opatření, zvláště má-li pacient v anamnéze alergii na jakýkoliv lék.

Účinky na endokrinní systém
U pacientů léčených kortikosteroidy , kteří jsou vystaveni neobvyklému stresu, je indikována zvýšená
dávka rychle účinkujících steroidů před, během a po stresující situaci.

Farmakologické dávky kortikosteroidů podávaných po delší dobu mohou vést k supresi osy
hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) (sekundární insuficience kůry nadledvin). Stupeň a trvání
vzniklé adrenokortikální insuficience jsou u pacientů rozdílné a závisí na dávce, frekvenci, čase podání
a délce léčby glukokortikoidy. Tento účinek lze minimalizovat pomocí podávání přípravku obden.

Kromě toho může dojít k akutní insuficienci nadledvin vedoucí k fatálnímu konci, pokud jsou
glukokortikoidy vysazeny náhle.

Lékem vyvolaná sekundární insuficience nadledvin může být tedy minimalizována postupným
snižováním dávky. Tento typ relativní insuficience může přetrvávat i několik měsíců po ukončení léčby,
proto má být v každé stresové situaci vzniklé v tomto období, obnovena hormonální terapie.

Steroidní "abstinenční syndrom", zdánlivě nesouvisející s adrenokortikální insuficiencí, se může také
vyskytnout po náhlém vysazení glukokortikoidů. Tento syndrom zahrnuje příznaky, jako např.:
nechutenství, nauzea, zvracení, letargie, bolesti hlavy, horečka, bolesti kloubů, deskvamace, bolesti
svalů, ztráta tělesné hmotnosti a/nebo hypotenze. Tyto účinky jsou vyvolány spíše náhlou změnou
koncentrace glukokortikoidů než nízkou hladinou kortikosteroidů.

Vzhledem k tomu, že glukokortikoidy mohou vyvolat nebo zhoršit Cushingův syndrom, nedoporučuje
se podávat glukokortikoidy pacientům s Cushingovou nemocí.

U pacientů s hypotyreózou je účinek kortikosteroidů větší.



Poruchy metabolismu a výživy
Kortikosteroidy, včetně methylprednisolonu, mohou zvýšit hladinu glukózy v krvi, zhoršit již existující
diabetes a učinit náchylným na diabetes mellitus pacienty dlouhodobě léčené kortikosteroidy.

Psychiatrické účinky
V průběhu léčby kortikoidy se mohou vyskytnout psychické poruchy včetně euforie, insomnie, změn
nálady, změn osobnosti, závažných depresivních a psychotických stavů. Rovněž může dojít ke zhoršení
stávající emoční nestability nebo psychotických tendencí.

U systémových steroidů se mohou vyskytnout potenciálně závažné psychiatrické nežádoucí účinky.
Příznaky se zpravidla objeví během několika dní nebo týdnů po zahájení léčby. Většina reakcí se obnoví
buď po snížení dávky nebo vysazení, i když specifická léčba může být nezbytná. Po vysazení kortikoidů
byly hlášeny psychologické účinky, frekvence není známa. Pacienti/pečovatelé mají být podporováni,
aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u pacienta vyskytnou psychické příznaky, zejména pokud je
podezření na depresivní náladu nebo sebevražedné myšlenky. Pacienti/pečovatelé mají dávat pozor na
možné duševní poruchy, které se mohou objevit buď během nebo bezprostředně po snižování
dávky/vysazení systémových steroidů.

Účinky na nervový systém
Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů trpících záchvaty.

Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů s onemocněním myasthenia gravis (viz také
myopatie v Muskuloskeletálních účincích).

I když kontrolované klinické studie prokázaly, že kortikosteroidy jsou účinné při urychlení ústupu
akutních exacerbací roztroušené sklerózy, neprokázaly, že kortikosteroidy mají vliv na konečný
výsledek nebo přirozený průběh tohoto onemocnění. Studie prokázaly, že k dosažení signifikantního
účinku jsou nezbytné relativně vysoké dávky kortikosteroidů.

V souvislosti s intratekálním/epidurálním podáním byly hlášeny závažné nežádoucí účinky (viz bod 4.Nežádoucí účinky).

U pacientů užívajících kortikosteroidy byla hlášena epidurální lipomatóza, typicky při dlouhodobém
užívání vysokých dávek.

Účinky na oči
U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta
objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta
k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná
onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i
lokálním použití kortikosteroidů. Centrální serózní chorioretinopatie může vést k odchlípení sítnice.

Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může způsobit posteriorní subkapsulární katarakty a nukleární
katarakty (zejména u dětí), exoftalmus, nebo zvýšený nitrooční tlak, což může vést ke glaukomu s
možným poškozením optického nervu. Vznik sekundární plísňové a virové infekce oka může být vyšší
u pacientů léčených glukokortikoidy.

U nemocných s očním postižením při infekci herpes simplex a herpes zoster ophtalmicus mají být
kortikosteroidy podávány s opatrností vzhledem k hrozbě perforace rohovky.

Účinky na kardiovaskulární systém
Nežádoucí účinky glukokortikoidů na kardiovaskulární systém, jako je dyslipidemie a hypertenze,
mohou léčené pacienty s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory učinit náchylnými pro další
kardiovaskulární účinky, pokud jsou podávány vysoké dávky a dlouhodobě. Proto u těchto pacientů
používat kortikosteroidy uváženě a věnovat pozornost riziku změny a v případě potřeby dalšímu
monitorování srdeční činnosti. Nízká dávka a střídavé podávání může snížit výskyt komplikací léčby
kortikosteroidy.



Po rychlém intravenózním podání velkých dávek methylprednisolonu (více než 0,5 g podaného za méně
než 10 minut) byly hlášeny poruchy srdečního rytmu a/nebo cirkulační kolaps a/nebo srdeční zástava.
Po podání velké dávky methylprednisolonu byl hlášen výskyt bradykardie, jejíž výskyt nemusí být
závislý na rychlosti podání nebo délky trvání infuze.

Systémové kortikosteroidy je třeba používat v případě srdečního selhání s opatrností a pouze tehdy,
pokud je to nezbytně nutné,

Účinky na cévní systém
Při podávání kortikosteroidů byl hlášen výskyt trombózy, včetně venózní tromboembolie. Proto se
kortikosteroidy musí používat s opatrností u pacientů, kteří trpí tromboembolickými porucha mi nebo
k nim mohou mít predispozici.

Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů s hypertenzí.

Účinky na gastrointestinální systém
Vysoké dávky kortikosteroidů mohou vyvolat akutní zánět slinivky břišní.

Neexistuje obecná shoda, zda kortikosteroidy jsou samy o sobě zodpovědné za žaludeční vředy, které
se vyskytly v průběhu léčby, nicméně léčba glukokortikoidy může maskovat příznaky žaludečního
vředu, takže k perforaci nebo krvácení může dojít bez výrazných bolestí. Léčba glukokortikoidy může
maskovat zánět pobřišnice nebo jiné známky či příznaky spojené s gastrointesinálními poruchami jako
je perforace, obstrukce či zánět slinivky břišní. V kombinaci s nesteroidními protizánětlivými léky
(NSA) existuje zvýšené riziko rozvoje gastrointestinálních vředů.

U nemocných s nespecifickou ulcerózní kolitidou mají být kortikosteroidy podávány s opatrností
v případě hrozby perforace, abscesu nebo jiných hnisavých infekcí, u nemocných s divertikulitidou,
čerstvými střevními anastomózami, nebo aktivními nebo latentními peptickými vředy.

Hepatobiliární účinky
Cyklické pulzní intravenózní podání methylprednisolonu (obvykle v dávkách 1 g/den) může vést
k poškození jater vyvolanému lékem, například k akutní hepatitidě. Doba do nástupu akutní hepatitidy
může činit několik týdnů či déle. Po přerušení léčby bylo pozorováno odeznění nežádoucí příhody.

Účinky na muskuloskeletální systém
Po podání vysokých dávek kortikosteroidů byly hlášeny případy akutní myopatie; nejčastěji tyto případy
zahrnovaly nemocné s poruchami nervosvalového přenosu (myasthenia gravis) nebo nemocné souběžně
užívající anticholinergika, jakou jsou přípravky ovlivňující nervosvalový přenos (pankuronium). Tyto
formy akutní myopatie mají generalizovanou formu, mohou postihovat oční a dýchací svalstvo a mohou
vyústit v kvadruparézu. Může dojít ke zvýšení hladiny kreatinkinázy. Po vysazení kortikosteroidů může
klinické zlepšení a zotavení vyžadovat týdny až měsíce.

Osteoporóza je běžný, ale zřídka rozpoznaný nežádoucí účinek spojený s dlouhodobým užíváním
vysokých dávek glukokortikoidů.

Účinky na játra a žlučové cesty
Poškození jater vyvolané lékem včetně akutní hepatitidy nebo zvýšení hodnot jaterních enzymů může
být následkem cyklického pulzního intravenózního podávání methlyprednisolonu (obvykle při
počáteční dávce ≥ 1g/den). Byly hlášeny vzácné případy hepatotoxicity. Doba do vzniku může být
několik týdnů nebo delší. Ve většině hlášených případů nežádoucí účinky ustoupily po vysazení léčby.
Proto je nutné pacienta vhodným způsobem sledovat.

Poruchy ledvin a močových cest
U pacientů se systémovou sklerózou je nutná obezřetnost z důvodů zvýšené incidence
sklerodermické renální krize pozorované u kortikoidů, včetně methylprednisolonu.



Kortikosteroidy se mají používat s opatrností u pacientů s insuficiencí ledvin. V případě renálního
selhání není potřeba upravovat dávky. Methylprednisolon je hemodialyzovatelný.

Účinky

Vyšetření
Průměrné a vysoké dávky hydrokortizonu nebo kortizonu mohou způsobit zvýšení krevního tlaku,
retenci sodíku a vody, a zvýšené vylučování draslíku. Je méně pravděpodobné, že se tyto účinky
vyskytnou u syntetických derivátů, s výjimkou jejich použití ve vysokých dávkách. Dietní omezení soli
a doplnění draslíku může být nezbytné. Všechny kortikoidy zvyšují vylučování vápníku.

Poranění, otravy a komplikace
Systémové kortikosteroidy nejsou indikovány k léčbě traumatického poranění mozku, a proto by se u
těchto případů neměly rutinně používat. Výsledky multicentrické studie odhalily zvýšenou mortalitu za
týdny nebo 6 měsíců, po zranění u pacientů, kterým byl podáván natrium-methylprednisolon-sukcinát
v porovnání s pacienty léčenými placebem. Nebyla stanovena příčinná souvislost s léčbou natrium-
methylprednisolon-sukcinátem.

Jiné

Protože komplikace léčby glukokortikoidy závisí na velikosti dávky a délce léčby, je nutno v každém
jednotlivém případě zvážit riziko/přínos ve vztahu k dávce a trvání léčby, zda použít denní nebo
přerušovanou léčbu.

Pro kontrolu stavu má být použita nejnižší možná dávka kortikosteroidu, a pokud je možné snížení
dávky, mělo by být postupné.

Očekává se, že souběžná léčba s inhibitory CYP3A, včetně léčivých přípravků obsahujících kobicistat,
zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této kombinace,
pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů.
V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích účinků
kortikosteroidů (viz bod 4.5).

Kyselinu acetylsalicylovou a nesteroidní protizánětlivé léky je nutno používat s opatrností v kombinaci
s kortikosteroidy.

Feochromocytomová krize, která může být fatální, byla hlášena po podání systémových kortikosteroidů.
Kortikosteroidy se mají podávat pouze pacientům s podezřením nebo identifikovaným
feochromocytomem po zhodnocení přínosu a rizika.

Pediatrická populace

Pečlivě sledovat růst a vývoj kojenců a dětí dlouhodobě léčených kortikosteroidy. Růst může být
potlačen u dětí, kterým jsou glukokortikoidy podávány dlouhodobě, denně v rozdělených dávkách a
použití takového režimu má být omezeno na nejnutnější případy. Střídavé podávání glukokortikoidů
obvykle zabráni vzniku nebo minimalizuje tyto nežádoucí účinky.

Děti dlouhodobě léčené kortikosteroidy jsou více ohroženy výskytem zvýšeného nitrolebního tlaku.

Vysoké dávky kortikosteroidů můžou u dětí vyvolat zánět slinivky břišní.

Po podání methylprednisolonu předčasně narozeným dětem se může rozvinout hypertrofická
kardiomyopatie, a proto má být provedeno odpovídající diagnostické vyšetření a sledování srdeční
funkce a struktury.

Přípravek Solu-Medrol 40 mg/ml obsahuje sodík.


Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné lahvičce Act-o-Vial, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.