Remifentanil b. braun Užívání po expiraci, upozornění a varování

Remifentanil smí být podáván pouze v podmínkách, kdy je plně zajištěno monitorování a podpora
respirace a kardiovaskulárních funkcí a pouze osobami zvlášť vyškolenými v aplikaci anestetik a
rozpoznávání a léčbě očekávaných nežádoucích účinků silných opioidů, včetně kardiopulmonální


resuscitace. Výcvik těchto osob musí zahrnovat také zprůchodnění a udržování průchodnosti dýchacích
cest a umělou plicní ventilaci.
Protože u pacientů s umělou ventilaci na JIP nebyla stanovena účinnost a bezpečnost podávání po delší
dobu než 3 dnů, proto se u pacientů na JIP delší podávání nedoporučuje.

Rychlé odeznění účinku/přechod na alt ernativní anal gezii
V důsledku velmi rychlého odeznění účinku remifentanilu, pacienti se mohou z anestezie rychle probrat a
po 5-10 minutách od ukončení podávání není přítomna žádná reziduální opiodní aktivita.
Při podávání remifentanilu, jako μ-opioidnímu agonistovi, je zapotřebí věnovat pozornost možnému
rozvoji tolerance a hyperalgezie. Proto se musí pacientovi před ukončením podávání remifentanilu, k
prevenci hyperalgezie a průvodních hemodynamických změn, podat alternativní analgetika a sedativa, a
to v dostatečném předstihu, aby se jejich terapeutický účinek mohl rozvinout.
Pacientům, u nichž se předpokládají pooperační bolesti, mají být podána analgetika před ukončením
přívodu remifentanilu. Dosažení maximálního účinku dlouhodobě působících analgetik vyžaduje
dostatečně dlouhou dobu. Výběr analgetik se má řídit typem chirurgického zákroku a úrovně pooperační
péče. Pokud jsou podány v rámci přechodu na alternativní analgezii jiné opioidy, jejich přínos pro
přiměřenou pooperační analgezii musí vždy převažovat nad možným rizikem respirační deprese,
vyvolávané těmito látkami.

Ukončení léčby a syndrom z vysazení
Opakované podávání v krátkých intervalech po delší dobu může vést po ukončení léčby k rozvoji syndromu
z vysazení. Příznaky, které byly vzácně zaznamenány po náhlém ukončení podávání remifentanilu, zejména
při podávání delším než 3 dny, zahrnovaly tachykardii, hypertenzi a agitaci. Pokud se vyskytnou, je
přínosné obnovit infuzi a snižovat ji pomalu. Použití přípravku Remifentanil B. Braun delší než 3 dny se
nedoporučuje u ventilovaných pacientů na JIP.

Svalová ztuhlost – prevence a léčba
Svalová ztuhlost se může objevit i při doporučeném dávkování. Její výskyt závisí, jako u ostatních
opioidů, na velikosti dávky a rychlosti podávání. Proto injekční bolus má být aplikován po dobu
přesahující 30 sekund. Svalová ztuhlost vyvolaná remifentanilem musí být léčena komplexně, podle
klinického stavu pacienta, s použitím patřičných podpůrných opatření, včetně podpory ventilace.
Nadměrná svalová ztuhlost, která se objeví během úvodu do anestezie má být ošetřena podáním
neuromuskulárních blokátorů a/nebo doplňkovým hypnotikem. Svalovou ztuhlost, pozorovanou během
použití remifentanilu jako anlagetika, je možné řešit zastavením podávání nebo snižováním rychlosti
infuze remifentanilu. Svalová ztuhlost po přerušení infuze remifentanilu odezní během minut. Jinak
mohou být podány antagonisté μ-opioidů, ale ty mohou zrušit nebo snížit analgetický účinek
remifentanilu.

Respirační deprese – preventivní opatření a léčba
Hluboká analgezie silnými opioidy je doprovázena výraznou respirační depresí. Proto remifentanil má
být podáván pouze tam, kde jsou k dispozici zařízení pro monitorování a zvládnutí respirační deprese.
Zvláštní pozornost vyžadují pacienti s postiženou funkcí plic a s těžkou poruchou funkce jater. Tito
pacienti mohou být lehce citlivější na depresivní účinky remifentanilu na respiraci. Tyto pacienty je
nutné pečlivě sledovat a dávky remifentanilu titrovat podle individuálních potřeb pacienta.

Objeví-li se respirační deprese, musí být řešena patřičným způsobem, včetně snížení rychlosti infuze o
50% nebo dočasným přerušením infuze. Na rozdíl od jiných analogů fentanylu, nebyla u remifentanilu
pozorována rekuretní respirační deprese dokonce ani po delším podávání. Za nevyjasněných okolností
(např. při nechtěné aplikaci dávek v podobě bolusu (viz oddíl níže) a současným podání opioidů s
dlouhým účinkem) byl hlášen výskyt respirační deprese, která se projeví do 50 minut od ukončení
infuze. Jelikož pooperační zotavení ovlivňuje mnoho faktorů, je důležité se ujistit, že došlo před
propuštěním pacienta z bezprostřední pooperační péče k návratu plného vědomí a spontánní ventilace
byla obnovena v plném rozsahu.

Kardiovaskulární účinky


Vznik hypotenze a bradykardie, na jejichž základě může dojít k asystolii a zástavě srdeční (viz bod