Sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Okitask 25 mg obalené granule v sáčku


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden sáček obsahuje 25 mg ketoprofenu (ve formě ketoprofen-lysinu).

Pomocné látky se známým účinkem:
Jeden sáček obsahuje
aspartam (E951) 350 mikrogramů
glukosa 63 mikrogramů
sacharosa 6,13 miligramů

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Obalené granule v sáčku

Bílé až téměř bílé granule s citrusovo-mátovou příchutí.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Okitask je indikován ke krátkodobé symptomatické léčbě akutní mírné až středně silné
bolesti a/nebo horečky.

Přípravek Okitask je indikován k léčbě dospělých od 18 let.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí od 18 let: Doporučená dávka je 25 mg ketoprofenu v jedné dávce, 2 až 3krát denně podle
potřeby.
Interval mezi dávkami má být alespoň 4-6 hodin.
Nemá být překročena denní dávka 75 mg ketoprofenu.
Přípravek Okitask je určen pouze ke krátkodobému užívání.

Přípravek Okitask se nemá užívat při horečce déle než 3 dny a při bolesti déle než 4 dny. Pokud
příznaky přetrvávají nebo se zhorší, má se pacient poradit s lékařem.

Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány užíváním nejnižší účinné dávky po co nejkratší
dobu nezbytnou ke zvládnutí příznaků (viz bod 4.4).

Starší pacienti
U starších pacientů se doporučuje dávka 25 mg ketoprofenu denně. Vzhledem k možnému profilu
nežádoucích účinků (viz bod 4.4) se doporučuje zvláště pečlivé monitorování starších pacientů.


Pediatrická populace
Ketoprofen se nemá používat k léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let.

Způsob podání

Perorální podání.

Obsah sáčku je třeba nasypat přímo na jazyk. Rozpustí se ve slinách, a proto ho lze užít bez zapití
vodou.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na ketoprofen nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• hypersenzitivní reakce v anamnéze, například bronchospazmus, astmatický záchvat, akutní
rinitida, kopřivka, vyrážky nebo jiné alergické reakce na látky s podobným mechanismem
účinku [jako je kyselina acetylsalicylová nebo jiné nesteroidní protizánětlivé léky
(NSAID)]. U těchto pacientů byly hlášeny závažné, vzácně fatální anafylaktické reakce
(viz bod 4.8)
• během třetího trimestru těhotenství (viz bod 4.6)
• závažné srdeční selhání
• aktivní peptický vřed nebo gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace v anamnéze
• žaludeční nebo duodenální vřed, chronická dyspepsie a gastritida
• leukocytopenie nebo trombocytopenie
• aktivní krvácení
• hemoragická diatéza
• závažná dehydratace (způsobená zvracením, průjmem nebo nedostatečným příjmem
tekutin)
• těžká renální nebo jaterní insuficience

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecně:

Ketoprofen může maskovat příznaky infekčních onemocnění.

Starší pacienti: Starší pacienti mají vyšší frekvenci nežádoucích reakcí na NSAID, zvláště
gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.2).

Pacienti s dýchacími obtížemi:
Pacienti s astmatem spojeným s chronickou nebo alergickou rinitidou, chronickou sinusitidou
a/nebo nosní polypózou jsou náchylnější k alergiím na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo NSAID
než ostatní populace.

Jiné NSAID:
Je třeba se vyhnout současnému užívání ketoprofenu a NSAID, včetně selektivních inhibitorů
cyklooxygenázy-2.

Renální účinky:
Na počátku léčby by měla být funkce ledvin pečlivě sledována u pacientů se srdeční
nedostatečností, cirhózou a nefrózou, u pacientů léčených diuretiky (viz bod 4.5) a u pacientů s
poruchou funkce ledvin, zejména u starších osob. U těchto pacientů může užívání ketoprofenu
způsobit snížení renálního zásobení krví v důsledku inhibice prostaglandinu, což vede k selhání
ledvin.

Během léčby NSAID byla pozorována retence tekutin, hypertenze a edém. Před zahájením léčby
je nutná opatrnost u pacientů s anamnézou těchto onemocnění.


Během léčby má být zajištěn dostatečný příjem tekutin, aby se zabránilo dehydrataci a možnému
souvisejícímu zvýšení renální toxicity.

U starších pacientů je pravděpodobnější výskyt poruchy funkce ledvin (viz bod 4.2).

Velmi všeobecně platí, že běžný příjem léků proti bolesti, zvláště kombinace několika léčivých
látek pro zmírnění bolesti, může vést k trvalému poškození ledvin s rizikem selhání (analgetická
nefropatie).

Účinky na játra:
U pacientů s abnormálními hodnotami funkce jater nebo s onemocněním jater v anamnéze by
měly být hodnoty aminotransferáz pravidelně vyhodnocovány, zejména během dlouhodobé léčby.
V souvislosti s užíváním ketoprofenu byly hlášeny vzácné případy žloutenky a hepatitidy.

Účinky na kardiovaskulární a cerebrovaskulární systém
Pacienty s hypertenzí a/nebo mírným až středně závažným kongestivním srdečním selháním v
anamnéze je zapotřebí náležitě monitorovat a poučit, protože v souvislosti s léčbou NSAID byla
hlášena retence tekutin a edém.

Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že užívání některých NSAID (zvláště
ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může souviset s mírným zvýšením rizika
arteriálních trombotických příhod (například infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). U
ketoprofenu neexistují dostatečné údaje pro vyloučení takového rizika.

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním, prokázanou
ischemickou chorobou srdeční onemocněním periferních arterií a/nebo cerebrovaskulárním
onemocněním smí být léčeni ketoprofenem pouze po důkladném zvážení. Obdobně je třeba zvážit
zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární onemocnění
(např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření).

Zhoršená fertilita žen:
Fertilita a kojení viz bod 4.6.

Gastrointestinální účinky:
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u
všech NSAID kdykoli během léčby, s varovnými příznaky nebo i bez nich, i bez předchozí
anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.

Některé epidemiologické údaje naznačuji, že podávání ketoprofenu může být spojeno s vysokým
rizikem závažné gastrointestinální toxicity, v poměru k některým jiným NSAID, zvláště u
vysokých dávek (viz také body 4.2 a 4.3).

Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou NSAID u
pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo
perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou
dávkou. U těchto pacientů a rovněž u pacientů léčených současně nízkými dávkami kyseliny
acetylsalicylové nebo jinými léky, které pravděpodobně zvyšují gastrointestinální riziko, je nutno
zvážit současné podávání protektivních léčivých látek (např. misoprostol nebo inhibitory
protonové pumpy) (viz níže a bod 4.5). Pacienti s gastrointestinální toxicitou v anamnéze,
zejména jde-li o starší pacienty, musí hlásit veškeré neobvyklé abdominální symptomy (zvláště
gastrointestinální krvácení), zejména na počátku léčby. Opatrnost se doporučuje u pacientů
současně užívajících léky, které mohou zvýšit riziko ulcerace nebo krvácení, jako jsou perorální
kortikosteroidy, antikoagulancia, jako je warfarin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu nebo protidestičkové léky, jako je kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).

Léčbu je nutné ukončit, pokud se u pacientů užívajících ketoprofen objeví gastrointestinální
krvácení nebo ulcerace. Nesteroidní antirevmatika se mají používat s opatrností u pacientů

s anamnézou gastrointestinálního onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože se
jejich onemocnění může zhoršit (viz bod 4).

Dermatologické reakce:
Velmi vzácně se při terapii NSAID vyskytly závažné kožní reakce, včetně exfoliativní
dermatitidy, Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (Lyellův
syndrom), z nichž některé byly fatální (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi
pacienti na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby.
Ketoprofen musí být vysazen při prvních známkách kožní vyrážky, slizničních lézí nebo
jakýchkoliv jiných známkách hypersenzitivity.

Ve výjimečných případech se mohou během infekce planých neštovic objevit závažné infekční
komplikace postihující kůži a měkké tkáně. Zatím nelze vyloučit, že NSAID přispívají ke zhoršení
těchto infekcí. Proto se v případě planých neštovic doporučuje vyvarovat se užívání přípravku
Okitask.

Zrak:
V případě poruch zraku, jako je rozmazané vidění, je třeba léčbu přerušit.

Maskování symptomů základního infekčního onemocnění
Okitask může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést k opožděnému
zahájení vhodné léčby a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla pozorována u
bakteriální komunitní pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se Okitask podává
ke zmírnění horečky nebo bolesti související s infekčním onemocněním, doporučuje se sledovat
průběh infekce. V prostředí mimo nemocnici se má pacient poradit s lékařem, jestliže symptomy
onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují.

Další informace
Zvláštní opatrnost je nutná u pacientů:
- s vrozenou poruchou metabolismu porfyrinu (např. akutní intermitentní porfyrie)
- bezprostředně po velkém chirurgickém výkonu

Velmi vzácně byly při užívání ketoprofenu pozorovány závažné akutní hypersenzitivní reakce
(např. anafylaktický šok). Při prvních známkách závažné hypersenzitivní reakce po užití
přípravku Okitask musí být léčba ukončena. V závislosti na symptomech musí odborný
zdravotnický personál zahájit veškerou nezbytnou lékařskou péči.

Okitask má být používán s opatrností u pacientů trpících hematopoetickými poruchami,
(systémový lupus erythematodes nebo smíšená porucha pojivové tkáně).

Během dlouhodobé léčby by se měla provádět vyšetření krevního obrazu a vyšetření funkce jater
a ledvin.

Dlouhodobé užívání jakéhokoliv léku proti bolesti hlavy může tuto bolest zhoršit. Pokud k této
situaci došlo nebo pokud na ni existuje podezření, je třeba konzultovat lékaře a léčbu ukončit.
Podezření na diagnózu bolesti hlavy z předávkování léky by mělo být stanoveno u pacientů, kteří
mají časté nebo každodenní bolesti hlavy i přesto (nebo proto), že pravidelně užívají léky proti
bolesti hlavy.

Při současné konzumaci alkoholu může dojít k nárůstu nežádoucích účinků souvisejících s léčivou
látkou, zejména těch, které se týkají gastrointestinálního traktu nebo centrálního nervového
systému.

Pomocné látky:
Okitask obsahuje aspartam, zdroj fenylalaninu. Může být škodlivý pro pacienty s fenylketonurií.

Okitask obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy,
malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharázo-izomaltázovou deficiencí by tento přípravek

neměli užívat.

Okitask obsahuje glukózu. Pacienti se vzácnou malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento
přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Kombinace, kterých je nutno se vyvarovat
Antikoagulancia (např. heparin a warfarin): NSAID mohou zvýšit účinky antikoagulancií (viz
bod 4.4). Vzhledem ke zvýšenému riziku krvácení musí být pacient pečlivě sledován, pokud je
nutné současné podávání.

Cyklosporin: Zvýšené riziko nefrotoxicity při podávání NSAID s cyklosporinem.

Dabigatran: Možné zvýšené riziko krvácení při podávání NSAID s dabigatranem.

Erlotinib: Zvýšené riziko krvácení při podávání NSAID s erlotinibem.

Lithium: Riziko zvýšení plazmatické koncentrace lithia, která může dosáhnout hranice toxicity z
důvodu snížení renální exkrece lithia. Je nutno pečlivě monitorovat plazmatické koncentrace lithia
a upravit dávkování lithia po dobu léčby NSAID i po jejím ukončení.

Methotrexát při dávkování vyšším než 15 mg týdně: Zvýšené riziko hematologické toxicity
methotrexátu, zejména při podávání ve vysokých dávkách (> 15 mg týdně), pravděpodobně
související s nahrazením methotrexátu ve vazbě na proteiny a jeho sníženou renální clearance.

Jiné NSAID (včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2) a vysoké dávky salicylátů, kromě
nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové, mohou zvýšit riziko nežádoucích účinků, například
gastrointestinální ulcerace a krvácení (viz bod 4.4).

Chinolony: Možné zvýšené riziko křečí při podávání NSAID s chinolony.

Venlafaxin: Zvýšené riziko krvácení při podávání NSAID s venlafaxinem.

Kombinace vyžadující opatrnost

Protidestičkové léčivé přípravky a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).

Antihypertenziva, ACE inhibitory a antagonisté receptoru angiotensinu II: U pacientů s poruchou
renální funkce (např. dehydrovaní nebo starší pacienti) může současné podávání ACE inhibitorů
nebo antagonistů receptoru angiotensinu II a inhibitorů cyklooxygenázy způsobit další deterioraci
renálních funkcí, včetně možnosti akutního renálního selhání.
Tyto kombinace proto musí být podávány s opatrností, zvláště u starších pacientů. Pacienti musí
být vhodně hydratováni a po zahájení souběžné léčby je třeba zvážit monitorování funkce ledvin.
NSAID mohou antagonizovat účinky antihypertenzní léčby.

Srdeční glykosidy: NSAID mohou zvyšovat plazmatickou koncentraci srdečních glykosidů, je
také možná exacerbace srdečního selhání a snížení funkce ledvin.

Kortikosteroidy: Zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace nebo krvácení (viz bod 4.4).

Kumariny: NSAID mohou případně zvýšit antikoagulační účinek kumarinů.

Difenylhydantoin a sulfonamidy: Protože ketoprofen je silně vázán na proteiny, může být
nezbytné snížit dávku difenylhydantoinu nebo sulfonamidů podávaných v průběhu léčby.


Diuretika: U pacientů, zejména dehydratovaných, užívajících diuretika existuje vyšší riziko
renálního selhání v souvislosti se snížením průtoku krve ledvinami způsobeným inhibicí
prostaglandinů. Tito pacienti musí být před zahájením souběžného podávání rehydratováni a po
zahájení terapie by měla být pečlivě sledována funkce ledvin (viz bod 4.4). NSAID mohou snížit
účinek diuretik.

Hypoglykemika (sulfonylmočoviny): NSAID mohou případně zvýšit účinek sulfonylmočovin.

Methotrexát při dávkování nižším než 15 mg týdně: Během prvních týdnů kombinační terapie by
měl být kompletní krevní obraz monitorován každý týden. V případě mírného zhoršení renálních
funkcí nebo v případě, že se jedná o staršího pacienta, by měl být monitoring prováděn častěji.

Pentoxifylin: Zvýšené riziko krvácení. Je potřeba častější klinické sledování a monitorování doby
krvácení.

Penicilamin: Možné zvýšené riziko nefrotoxicity při podávání NSAID s penicilaminem.

Pemetrexed: NSAID mohou snížit renální vylučování pemetrexedu.

Prasugrel: Možné zvýšené riziko krvácení při podávání NSAID s prasugrelem.

Probenecid: Současné podávání probenecidu může výrazně snížit plasmatickou clearance
ketoprofenu.

Takrolimus: Zvýšené riziko nefrotoxicity při podávání NSAID s takrolimem.

Zidovudin: Zvýšené riziko hematologické toxicity při podávání NSAID se zidovudinem.

Ritonavir: Ritonavir pravděpodobně zvyšuje plazmatické koncentrace NSAID.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a/nebo
embryonální/fetální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů,
kardiálních malformací a gastroschízy po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů na počátku
těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na
přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie.

U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede ke zvýšení pre- a
postimplantačních ztrát a k embryonální/fetální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence
různých malformací, včetně kardiovaskulárních, po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů
zvířatům v průběhu organogenetické periody.


Od 20. týdne těhotenství může užívání ketoprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku
poruchy funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení
tento stav obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy
konstrikce ductus arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá
být během prvního a druhého trimestru těhotenství ketoprofen podáván, pokud to není zcela
nezbytné. Pokud je ketoprofen podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém
trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší. Při podávání
ketoprofenu po dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit předporodní
monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V
případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání ketoprofenu
ukončeno.


Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavovat

• plod:
- kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální
hypertenze);
- renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramnionem(viz
výše);

• matku a novorozence na konci těhotenství:
- potenciálnímu prodloužení krvácení, jde o antiagregační účinek, který se může objevit i při
velmi malých dávkách;
- inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu.

Proto je ketoprofen ve třetím trimestru těhotenství kontraindikován.

Kojení
O vylučování ketoprofenu do lidského mateřského mléka nejsou k dispozici žádné údaje.
Ketoprofen se kojícím matkám nedoporučuje.

Fertilita
Užívání ketoprofenu může zhoršit ženskou plodnost a u žen usilujících o otěhotnění se
nedoporučuje. U žen, které mají potíže s otěhotněním, nebo u žen podstupujících vyšetření
plodnosti je nutno zvážit vysazení ketoprofenu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Ketoprofen má při doporučené dávce a délce léčby zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo
obsluhovat stroje. Mohou se objevit nežádoucí účinky, jako je rozmazané vidění, ospalost, závrať
a křeče (viz bod 4.8). Pokud se tyto nežádoucí účinky objeví, pacienti by neměli řídit ani
obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Gastrointestinální: Nejčastějšími nežádoucími účinky ketoprofenu jsou gastrointestinální účinky.
Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo krvácení z gastrointestinálního traktu, někdy
fatální, zejména u starších pacientů (viz bod 4.4). Po podání byla hlášena nauzea, zvracení,
průjem, plynatost, zácpa, dyspepsie, bolest břicha, meléna, hematemeza, ulcerózní stomatitida,
exacerbace kolitidy a Crohnovy nemoci (viz bod 4.4). Méně častá byla gastritida.

V souvislosti s léčbou NSAID byl hlášen otok, hypertenze a srdeční selhání.

Klinické studie a epidemiologické údaje naznačují, že užívání některých NSAID (zvláště ve
vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních
trombotických příhod (například infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

Ve velmi vzácných případech se může vyskytnout hypersenzitivita ve formě závažných
systémových reakcí (laryngeální edém, edém glottis, dyspnoe, palpitace, Stevensův-Johnsonsův
syndrom) až po anafylaktický šok. V takových případech je nutná okamžitá lékařská pomoc.

Zejména u pacientů s autoimunitními poruchami se může objevit aseptická meningitida.

Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle následující klasifikace četností:
Velmi časté (≥1/10)
Časté (≥1/100 až <1/10)
Méně časté (≥1/1000 až <1/100)

Vzácné (≥1/10 000 až <1/1000)
Velmi vzácné (<1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třída orgánových systémů Nežádoucí účinek a frekvence výskytu

Poruchy krve a lymfatického
systému
Vzácné: Hemoragická anemie
Není známo: Trombocytopenie, agranulocytóza,
nedostatečnost kostní dřeně a hypoplazie
Poruchy imunitního systému Není známo: Anafylaktické reakce (včetně šoku), hypersenzitivita
Psychiatrické poruchy Není známo: Změna nálady

Poruchy nervového systému
Méně časté: Bolest hlavy, závrať, ospalost
Vzácné: Parestézie
Není známo: Epileptické záchvaty, dysgeusie

Poruchy oka

Vzácné: Rozmazané vidění
Poruchy ucha a labyrintu Vzácné: Tinnitus
Srdeční poruchy Není známo: Srdeční selhání
Cévní poruchy Není známo: Hypertenze, vazodilatace

Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Vzácné: Astma
Není známo: Bronchospasmus (zejména u pacientů s
potvrzenou hypersenzitivitou na kyselinu acetylsalicylovou
a další NSAID), rinitida, dyspnoe, edém hrtanu, edém
glottis




Gastrointestinální poruchy

Časté: Dyspepsie, nauzea, bolest břicha, zvracení
Méně časté: Zácpa, průjem, plynatost a gastritida
Vzácné: Stomatitida, peptický vřed
Není známo: Exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby,
gastrointestinální krvácení a perforace, ulcerózní
stomatitida, meléna, hematemeza, perforace duodena a
duodenální vřed

Poruchy jater a žlučových
cest

Vzácné: Hepatitida


Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Méně časté: Vyrážka, svědění
Není známo: Fotosenzitivní reakce, alopecie, kopřivka,
angioedém, bulózní kožní reakce včetně Stevensova-
Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrózy
(Lyellův syndrom), edém a exantém
Poruchy ledvin a močových
cest
Není známo: Akutní renální selhání, tubulointersticiální
nefritida, nefritický syndrom
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace Méně časté: Únava, edém

Vyšetření
Vzácné: Zvýšení tělesné hmotnosti, zvýšená hladina
aminotransferáz, zvýšená koncentrace sérového bilirubinu v
důsledku poruch jater.
Není známo: změny renálních funkcí

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky

Byly hlášeny případy předávkování dávkami až 2,5 g ketoprofenu. Ve většině případů jsou
pozorované symptomy obvykle omezeny na letargii, malátnost, bolest břicha, nauzeu, zvracení a
při podpůrné péči jsou obecně reverzibilní. Po velkém předávkování ketoprofenem se vyskytla
respirační deprese, kóma nebo křeče. Vzácně se může objevit gastrointestinální krvácení,
hypotenze, hypertenze nebo akutní renální selhání.

Léčebná opatření

Na předávkování ketoprofenem neexistují žádná specifická antidota. V případech podezření na
předávkování se doporučuje výplach žaludku, přičemž musí být nasazena symptomatická a
podpůrná léčba kompenzující dehydrataci a musí se sledovat výdej moči a upravit acidóza, pokud
k ní dojde.

V případě renální insuficience může být hemodialýza užitečná pro odstranění léčivé látky
z krevního řečiště.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty
kyseliny propionové.
ATC kód: M01AE03.

Mechanismus účinku
Mechanismus účinku NSAID souvisí s redukcí syntézy prostaglandinů způsobenou inhibicí
enzymu cyklooxygenázy.
Konkrétně NSAID inhibují transformaci kyseliny arachidonové na cyklické endoperoxidy, PGGa PGH2, prekurzory prostaglandinů PGE1, PGE2, PGF2a a PGD2, prostacyklin PGI2 a
thromboxany (TxA2 a TxB2). Inhibice syntézy prostaglandinu může také interferovat s jinými
mediátory, jako jsou chininy, což kromě přímého účinku způsobuje i nepřímý účinek.

Ketoprofen má silný analgetický účinek, a to jak vzhledem k jeho protizánětlivému, tak i
centrálnímu účinku.


5.2 Farmakokinetické údaje

Absorpce
Lysinová sůl ketoprofenu má vyšší rozpustnost ve srovnání s kyselinou ketoprofenovou.
Ketoprofen se vstřebává rychle a téměř úplně. Ve farmakokinetické studii s lysinovou solí
ketoprofenu u 69 subjektů byly maximální koncentrace ketoprofenu v plazmě 2,77 μg/ml (SD
0,82 μg/ml) dosaženy 30 minut (medián) po podání.


Pokud se ketoprofen podává s jídlem, jeho celková biologická dostupnost (AUC) se nezmění,
rychlost jeho vstřebávání je však zpomalena. Po opakovaném podání ketoprofenu nebyla
pozorována kumulace.

Distribuce
Ketoprofen se váže z 95-100 % na plazmatické proteiny (zejména na albumin).
Zdánlivý distribuční objem je 0,1-0,4 l/kg.

Biotransformace
Ketoprofen se metabolizuje extenzivně jaterními mikrozomálními enzymy, primárně konjugací a
pouze okrajově hydroxylací. Výsledné metabolity nemají farmakologickou aktivitu.

Eliminace
Hodnoty plazmatické clearance jsou 0,06 až 0,08 l/kg/h. Léčivá látka se rychle vylučuje, a to
především ledvinami. Plazmatický poločas ketoprofenu je přibližně 1,5 hodiny. Močí se během
24 hodin vyloučí 60-80 % dávky ketoprofenu ve formě glukuronidového metabolitu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích na zvířatech se subchronická a chronická toxicita lysinové soli ketoprofenu
projevovala hlavně jako léze a vředy v gastrointestinálním traktu a jako poškození ledvin.
U králíků při perorálních dávkách lysinové soli ketoprofenu do 60 mg/kg/den bylo pozorováno
zvýšení postimplantačních ztrát, ale žádné teratogenní účinky nebo účinky na fertilitu nebo vývoj
plodu.
Ve studiích genotoxicity in vitro a in vivo nebyla pozorována žádná genotoxická nebo mutagenní
aktivita lysinové soli ketoprofenu.

Ve studiích karcinogenity u myší a potkanů ketoprofen neprokázal žádný karcinogenní účinek.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Povidon KKoloidní bezvodý oxid křemičitý
Hypromelosa
Bazický butylovaný methakrylátový kopolymer
Natrium-lauryl-sulfát
Kyselina stearová
Magnesium stearát
Aspartam (E951)
Manitol (E421)
Xylitol (E967)
Mastek
Limetové aroma (obsahuje přírodní limetové aroma, maltodextrin, kukuřičný škrob, glukosu,
butylhydroxyanisol (E320))
Citronové aroma (obsahuje přírodní citronové aroma, sacharosu, maltodextrin, kukuřičný škrob)
Mátové aroma (obsahuje přírodní mátové aroma, arabskou gumu)


6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti


roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Neprůhledné sáčky (PE/AL/PET) obsahující 700 mg obalených granulí.
Velikost balení:

8, 10, 15, 16 nebo 20 sáčků

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Dompé farmaceutici S.p.A.
Via San Martino 20122 - Milano
Itálie


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

29/350/17-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 31. 7. Datum prodloužení registrace: 5. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

15. 6.