Lopinavir/ritonavir mylan Užívání po expiraci, upozornění a varování

Pacienti se současně probíhajícím jiným onemocněním

Porucha funkce jater

Bezpečnost a účinnost lopinaviru/ritonaviru u pacientů se signifikantními primárními onemocněními
jater nebyly stanoveny. Lopinavir/ritonavir je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce
jater antiretrovirovou léčbou, mají zvýšené riziko závažných a potenciálně fatálních jaterních nežádoucích
účinků. V případě souběžně probíhající antivirové léčby hepatitidy B nebo C odkazujeme na příslušné
informace o přípravku týkající se daných léčivých přípravků.

Pacienti s preexistující poruchou funkce jater, jako je chronická aktivní hepatitida, mají při
kombinované antiretrovirové terapii zvýšenou frekvenci poruch funkce jater, a musí být proto
sledováni podle standardní praxe. Pokud se u těchto pacientů objeví zhoršení onemocnění jater, musí
se zvážit přerušení nebo ukončení léčby.

U jedinců infikovaných pouze virem HIV-1 a u jedinců léčených z důvodu postexpoziční profylaxe, se
do 7 dní po zahájení léčby lopinavirem/ritonavirem v kombinaci s jinými antiretrovirotiky objevily
zvýšené hladiny aminotransferáz s nebo bez zvýšení hladin bilirubinu. V některých případech byla
porucha funkce jater vážná.

Je třeba zajistit odpovídající laboratorní vyšetření před zahájením léčby lopinavirem/ritonavirem
a v průběhu celé léčby pacienty pečlivě monitorovat.

Porucha funkce ledvin

Protože renální clearance lopinaviru a ritonaviru je zanedbatelná, nelze očekávat zvýšené plazmatické
koncentrace u pacientů s poruchou funkce ledvin. Lopinavir a ritonavir se vysoce vážou na bílkoviny,
proto je nepravděpodobné, že by byly tyto látky účinně odstraňovány hemodialýzou nebo peritoneální
dialýzou.

Hemofilie

U pacientů s hemofilií A a B léčených inhibitory proteázy byly popsány případy zvýšeného krvácení
včetně spontánních kožních hematomů a hemartróz. Některým pacientům byla podána další dávka
faktoru VIII. U více než poloviny hlášených případů se pokračovalo v léčbě inhibitory proteázy,
případně se léčba opět zahájila, pokud byla přerušena. Uvádí se kauzální vztah, i když mechanismus
účinku není objasněn. Pacienti s hemofilií si proto mají být vědomi možnosti zvýšeného krvácení.

Pankreatitida

U pacientů léčených lopinavirem/ritonavirem, včetně nemocných, u nichž došlo
k vývoji hypertriacylglycerolemií, byly hlášeny případy pankreatitidy. Většina těchto pacientů měla
v anamnéze pankreatitidu a/nebo současně užívali léčivé přípravky, které mají souvislost
s pankreatitidou. Výrazné zvýšení triacylglycerolů je rizikový faktor rozvoje pankreatitidy. U pacientů
v pokročilé fázi onemocnění HIV může být riziko zvýšených hladin triacylglycerolů a pankreatitidy.

Na pankreatitidu je nutno pomýšlet, pokud klinické příznaky laboratorní nálezy podezření. Pacienty s uvedenými příznaky je zapotřebí vyšetřit a v případě stanovení diagnózy
pankreatitidy léčbu lopinavirem/ritonavirem přerušit
Imunorestituční zánětlivý syndrom

Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na
asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo
zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních
týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované
a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou Pneumocystis jiroveci. Jakékoli
příznaky zánětu mají být vyhodnoceny a v případě potřeby má být zahájena příslušná léčba.

V souvislosti s imunitní rekonstitucí byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění Gravesova choroba a autoimunitní hepatitidaporuchy se mohou objevit v průběhu mnoha měsíců od zahájení léčby.

Osteonekróza

Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnosti hlášeny především u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici
kombinované antiretrovirové terapii pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.

Prodloužení PR intervalu

Bylo prokázáno, že lopinavir/ritonavir způsobuje u některých zdravých dospělých subjektů mírné
asymptomatické prodloužení PR intervalu. U pacientů s přítomným strukturálním onemocněním srdce
a preexistujícími abnormalitami převodního systému nebo u pacientů užívajících léky, o nichž se ví, že
způsobují prodloužení PR intervalu lopinavir/ritonavir hlášeny vzácné případy atroventrikulární blokády 2. nebo 3. stupně. U těchto
pacientů musí být lopinavir/ritonavir užíván s opatrností
Tělesná hmotnost a metabolické parametry

V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem.
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti
není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba
sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.

Lékové interakce

Přípravek Lopinavir/Ritonavir Mylan obsahuje lopinavir a ritonavir, což jsou inhibitory izoformy
CYP3A cytochromu P450. Lopinavir/ritonavir pravděpodobně zvyšuje plazmatické koncentrace
léčivých přípravků, které jsou primárně metabolizovány CYP3A. Toto zvýšení plazmatické
koncentrace současně podávaných přípravků může zvýšit nebo prodloužit jejich terapeutické a
nežádoucí účinky
Silné inhibitory CYP3A4, jako jsou inhibitory proteáz, mohou zvýšit expozici bedachilinu, což může
zvýšit riziko nežádoucích účinků spojených s bedachilinem. Je proto třeba se kombinaci bedachilinu s
lopinavirem/ritonavirem vyhnout. Nicméně v případě, že přínos léčby převáží nad rizikem, je nutno
dbát při společném podávání bedachilinu s lopinavirem/ritonavirem opatrnosti. Je doporučeno častější
monitorování elektrokardiogramu a aminotransferáz
Současné užívání delamanidu se silným inhibitorem CYP3A expozici k metabolitu delamanidu, což bylo spojováno s prodloužením QTc intervalu. Proto v případě,
že je společné podávání delamanidu s lopinavirem/ritonavirem považováno za nutné, je doporučeno
během celého léčebného období velmi časté monitorování EKG delamanid
U pacientů léčených kolchicinem a silnými inhibitory CYP3A, jako je ritonavir, byly hlášeny život
ohrožující a fatální lékové interakce. U pacientů s poruchou funkce ledvin a/nebo jater je současné
podání kolchicinu kontraindikováno
Kombinace lopinaviru/ritonaviru s:
- tadalafilem, pokud je indikován k léčbě arteriální plicní hypertenze, se nedoporučuje bod 4.5- riocigvátem se nedoporučuje - vorapaxarem se nedoporučuje - kyselinou fusidovou osteoartikulárních infekcí se nedoporučuje - salmeterolem se nedoporučuje - rivaroxabanem se nedoporučuje
Kombinace lopinaviru/ritonaviru s atorvastatinem se nedoporučuje. Pokud je podání atorvastatinu
považováno za zcela nezbytné, je vhodné podat nejnižší možnou dávku atorvastatinu a pečlivě
sledovat bezpečnost přípravku. Pokud se lopinavir/ritonavir užívá současně s rosuvastatinem, je nutná
rovněž opatrnost a zvážení snížení dávek. Pokud je indikována léčba inhibitorem HMG-CoA
reduktázy, doporučuje se pravastatin nebo fluvastatin
Inhibitory PDEObzvláštní pozornosti je zapotřebí, pokud je sildenafil nebo tadalafil předepsán k léčbě erektilní
dysfunkce u pacientů užívajících lopinavir/ritonavir. Při souběžném podávání lopinaviru/ritonavirus
těmito léčivými přípravky lze očekávat podstatný vzestup jejich koncentrací, což může být spojeno s
rozvojem nežádoucích účinků, jako je hypotenze, synkopa, zrakové změny a prolongovaná erekce bod