Ceftriaxone kalceks Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Intramuskulární podání
Po intramuskulární injekci jsou průměrné vrcholové plazmatické koncentrace ceftriaxonu přibližně
poloviční oproti koncentracím pozorovaným po intravenózním podání ekvivalentní dávky. Maximální
plazmatická koncentrace po podání jednorázové intramuskulární dávky 1 g je přibližně 81 mg/l a je jí
dosaženo za 2-3 hodiny po podání.
Plocha pod křivkou závislosti plazmatické koncentrace na čase po podání intramuskulární injekce je
rovna ploše po intravenózním podání ekvivalentní dávky.

Intravenózní podání
Po podání intravenózního bolusu ceftriaxonu v dávce 500 mg a 1 g jsou průměrné vrcholové
plazmatické koncentrace ceftriaxonu přibližně 120, resp. 200 mg/l. Po podání intravenózního bolusu

ceftriaxonu v dávce 500 mg, 1 g a 2 g jsou plazmatické koncentrace ceftriaxonu přibližně 80, 150,
resp. 250 mg/l.

Distribuce
Distribuční objem ceftriaxonu je 7-12 l. Koncentrace významně převyšující minimální inhibiční
koncentrace pro většinu relevantních patogenů jsou zjistitelné v plicích, srdci, žlučových
cestách/játrech, tonzile, sliznici středního ucha a nosní sliznici, kosti a v cerebrospinální, pleurální,
prostatické a synoviální tekutině. Po opakovaném podání je pozorovatelný 8-15% nárůst průměrné
vrcholové plazmatické koncentrace (Cmax); ve většině případů je dosaženo ustáleného stavu za
48-72 hodin v závislosti na způsobu podání.

Průnik do speciálních tkání
Ceftriaxon penetruje do mozkových plen. Penetrace je nejvyšší u mozkových plen postižených
zánětem. Uvádí se, že průměrné vrcholové koncentrace ceftriaxonu v mozkomíšním moku u pacientů
s bakteriální meningitidou představují až 25 % plazmatických hladin v porovnání s 2% plazmatickými
hladinami u pacientů s mozkovými plenami nepostiženými zánětem. Vrcholových koncentrací
ceftriaxonu v mozkomíšním moku je dosaženo přibližně za 4-6 hodin po intravenózní injekci.
Ceftriaxon prostupuje placentární bariérou a v nízkých koncentracích se vylučuje do lidského
mateřského mléka (viz bod 4.6).

Vazba na proteiny
Ceftriaxon se reverzibilně váže na albumin. Vazba na plazmatické proteiny při plazmatických
koncentracích pod 100 mg/l je přibližně 95 %. Vazba je saturovatelná a vázaný podíl se snižuje se
stoupající koncentrací (až na 85 % při plazmatické koncentraci 300 mg/ml).

Biotransformace
Ceftriaxon není systémově metabolizován, je však přeměňován na neaktivní metabolity střevní flórou.

Eliminace
Plazmatická clearance celkového ceftriaxonu (vázaného i nevázaného) je 10-22 ml/min. Renální
clearance je 5-12 ml/min. 50-60 % ceftriaxonu se vyloučí v nezměněné formě močí, primárně
glomerulární filtrací, zatímco 40-50 % se vylučuje v nezměněné formě do žluče. Poločas eliminace
celkového ceftriaxonu u dospělých je přibližně 8 hodin.

Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater
U pacientů s ledvinnou nebo jaterní dysfunkcí se farmakokinetika ceftriaxonu při mírném prodloužení
poločasu (méně než dvojnásobném) mění pouze minimálně, a to i u pacientů s těžkou poruchou funkce
ledvin.

Relativně malé prodloužení poločasu při poruše funkce ledvin se vysvětluje kompenzačním zvýšením
extrarenální clearance v důsledku snížení vazby na proteiny a odpovídajícího nárůstu extrarenální
clearance celkového ceftriaxonu.

U pacientů s poruchou funkce jater není poločas eliminace ceftriaxonu prodloužen v důsledku
kompenzačního nárůstu renální clearance. To je rovněž způsobeno zvýšením plazmatické frakce
volného ceftriaxonu, které přispívá k pozorovanému paradoxnímu zvýšení celkové clearance léku při
zvýšení distribučního objemu souběžně s celkovou clearance.

Starší pacienti
Starší pacienti ve věku nad 75 let mají obvykle průměrný eliminační poločas dvakrát až třikrát delší
než mladí dospělí.

Pediatrická populace
Poločas ceftriaxonu je u novorozenců prodloužen. Od narození do věku 14 dní mohou hladiny volného
ceftriaxonu dále zvyšovat faktory jako je snížená glomerulární filtrace a pozměněná vazba na proteiny.
V dětství je poločas kratší než u novorozenců nebo dospělých.


U novorozenců, kojenců a dětí jsou plazmatická clearance a distribuční objem celkového ceftriaxonu
vyšší než u dospělých.

Linearita/nelinearita
Farmakokinetika ceftriaxonu je nelineární a všechny základní farmakokinetické parametry, s výjimkou
poločasu eliminace, jsou závislé na dávce, pokud jsou založeny na celkových koncentracích léčivého
přípravku, a zvyšují se s dávkou méně než proporcionálně. Nelineárnost je způsobena nasycením
vazby na plazmatické bílkoviny, a je proto pozorována u celkového plazmatického ceftriaxonu, ale ne
u volného (nevázaného) ceftriaxonu.

Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Stejně jako je tomu u jiných beta-laktamů, farmakokineticko-farmakodynamickým indexem
vykazujícím nejlepší korelaci s účinností in vivo je procento dávkovacího intervalu, ve kterém
koncentrace nevázané látky zůstává nad minimální inhibiční koncentrací (MIC) ceftriaxonu pro
jednotlivé cílové druhy (tj. %T > MIC).