Bupropion +pharma Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antidepresiva, ATC kód: N06AX12

Mechanismus účinku

Bupropion je selektivní inhibitor neuronálního zpětného vychytávání katecholaminů (noradrenalinu a
dopaminu) s minimálním účinkem na zpětné vychytávání indolaminů (serotoninu). Bupropion
neinhibuje ani monoaminooxidázu.
Mechanismus antidepresivního působení bupropionu není znám. Předpokládá se však, že tento účinek
je zprostředkován noradrenergními a/nebo dopaminergními mechanismy.

Klinická účinnost

Antidepresivní účinek bupropionu byl zkoumán v klinickém programu zahrnujícím celkem 1 pacientů s depresivní poruchou (MDD – major depressive disorder) užívajících tablety s řízeným
uvolňováním bupropionu a 1 868 pacientů s MDD užívajících tablety s prodlouženým uvolňováním
bupropionu. Sedm z těchto studií zkoumalo účinnost tablet s řízeným uvolňováním bupropionu: 3 studie
byly prováděny v zemích EU s dávkami až 300 mg/den a 4 byly provedeny v USA s flexibilním
dávkovacím rozmezím až do 450 mg/den. Navíc 9 studií při MDD s tabletami s prodlouženým
uvolňováním bupropionu je považováno za podpůrné k posouzení účinnosti na základě bioekvivalence
bupropionu tablety s řízeným uvolňováním (jedenkrát denně) k tabletám s prodlouženým uvolňováním
(dvakrát denně).

U tablet s řízeným uvolňováním bupropionu byla statisticky prokázána superiorita proti placebu měřená
zlepšením v celkovém skóre MADRS (Montgomery-Asberg Depression Rating Scale) v 1 ze 2 stejných
studií užívajících dávky v rozmezí 150-300 mg. Výskyt klinické odpovědi a remise byl rovněž
statisticky významně vyšší s tabletami s řízeným uvolňováním bupropionu ve srovnání s placebem. Ve
třetí studii u starších pacientů nebylo dosaženo statisticky významné superiority proti placebu u

primárního parametru, kterým byla průměrná změna od základního stavu MADRS (koncový ukazatel
LOCF - Last Observation Carried Forward endpoint), nicméně v sekundární analýze pozorovaných
případů (observed case) byly statisticky významné účinky pozorovány.

Významný přínos byl pozorován u primárního parametru účinnosti ve 2 ze 4 studií provedených v USA
s tabletami s řízeným uvolňováním bupropionu (300-450 mg). Ze 2 pozitivních studií byla jedna
kontrolována placebem u pacientů s MDD a jedna byla aktivně kontrolovanou studií u pacientů s MDD.

Ve studii zaměřené na prevenci relapsu byli pacienti s odezvou na 8týdenní akutní léčbu v otevřené fázi
s tabletami s prodlouženým uvolňováním bupropionu (300 mg/den) randomizováni buď k léčbě
tabletami s prodlouženým uvolňováním bupropionu, nebo placebem po dobu dalších 44 týdnů. U tablet
s prodlouženým uvolňováním bupropionu se prokázalo statisticky významné zlepšení účinku ve
srovnání s placebem (p < 0,05) podle výsledků měření primárního parametru. Výskyt udržení účinku
byl během 44 týdnů dvojitě zaslepené fáze následného pozorování 64 % u tablet s prodlouženým
uvolňováním bupropionu a 48 % u placeba.

Klinická bezpečnost

Poměr vrozených srdečních vad prospektivně pozorovaný v mezinárodním těhotenském registru u
těhotenství s prenatální expozicí bupropionu v prvním trimestru byl 9/675 (1,3 %).

V retrospektivní studii nebyl prokázán větší výskyt vrozených malformací nebo kardiovaskulárních
malformací u více než tisícovky žen vystavených v prvním trimestru těhotenství bupropionu než u žen
užívajících jiná antidepresiva.

V retrospektivní analýze s využitím dat ze studie National Birth Defects Prevention Study byla
pozorována statisticky významná souvislost mezi výskytem vad výtokové části levé komory u
novorozenců a matkou hlášeným užíváním bupropionu v počátku těhotenství. Nebyla pozorována žádná
souvislost mezi užíváním bupropionu matkou a jinou vrozenou srdeční vadou nebo kombinací všech
kategorií srdečních vad.

Další analýza dat ze studie Slone Epidemiology Center Birth Defects Study neshledala statisticky
významný nárůst vad výtokové části levé komory při užívání bupropionu matkou. Statisticky významná
souvislost však byla pozorována pro defekty komorového septa následně po užívání samotného
bupropionu během prvního trimestru.

U zdravých dobrovolníků nebyl ve 14denní studii s titrací dávky do ustáleného stavu prokázán klinicky
významný účinek tablet s řízeným uvolňováním bupropionu (450 mg/den) ve srovnání s placebem na
QTcF interval.