Sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Bupropion +pharma 150 mg tablety s řízeným uvolňováním

2. SLOŽENÍ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ

Jedna tableta obsahuje 150 mg bupropion-hydrochloridu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s řízeným uvolňováním.

Smetanově bílé až bledě žluté, kulaté, bikonvexní tablety o průměru přibližně 8,1 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Bupropion +pharma je indikován k terapii depresivních epizod.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Užívání u dospělých
Doporučená úvodní dávka je 150 mg, podává se jednou denně. V klinických studiích nebyla stanovena
optimální dávka. Pokud po 4 týdnech léčby dávkou 150 mg nedošlo k viditelnému zlepšení, dávka se
může zvýšit na 300 mg podávaných jednou denně. Mezi dvěma po sobě následujícími dávkami musí
být nejméně 24hodinový interval.

Nástup účinku bupropionu byl pozorován již 14 dní po zahájení terapie. Plný antidepresivní účinek se
může projevit až po několika týdnech léčby.

Pacienti s depresemi mají být léčeni dostatečně dlouhou dobu, nejméně 6 měsíců, aby se zajistil ústup
symptomů.

Velmi častým nežádoucím účinkem je insomnie, která je často přechodná. Vzniku insomnie je možné
se vyvarovat tím, že nepodáváme dávku před spaním (pokud je mezi dvěma po sobě následujícími
dávkami časový odstup nejméně 24 hodin).

- Převádění pacientů z tablet bupropionu podávaných dvakrát denně:
V případě převádění pacientů z tablet s prodlouženým uvolňováním bupropionu podávaných dvakrát
denně na tablety přípravku Bupropion +pharma má být, pokud je to možné, zachováno podání stejné
celkové denní dávky.




Zvláštní populace

Pediatrická populace
Přípravek Bupropion +pharma není indikován pro děti a dospívající mladší než 18 let (viz bod 4.4).
Účinnost a bezpečnost přípravku Bupropion +pharma u pacientů ve věkové skupině do 18 let nebyly
stanoveny.


Starší pacienti
U starších pacientů byla účinnost přípravku nejednoznačná. V klinické studii postupovali starší pacienti
podle stejného dávkovacího režimu jako dospělí (viz “Užívání u dospělých“). U některých starších
jedinců nemůže být vyloučena vyšší vnímavost.

Pacienti s poruchou funkce jater
Přípravek Bupropion +pharma musí být podáván s opatrností pacientům s poruchou funkce jater (viz
bod 4.4).
U pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce jater je zvýšená variabilita farmakokinetiky
přípravku, proto se u těchto pacientů doporučuje dávka 150 mg jednou denně.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Doporučenou dávkou u těchto pacientů je dávka 150 mg jednou denně, jelikož bupropion a jeho aktivní
metabolity se mohou u těchto pacientů kumulovat ve větší míře než obvykle (viz bod 4.4).

Způsob podání

Přípravek Bupropion +pharma se užívá perorálně.

Tablety se mají polykat celé. Nemají se lámat, drtit nebo žvýkat, protože to může vést ke zvýšenému
riziku nežádoucích účinků včetně epileptických záchvatů.

Přípravek Bupropion +pharma se může užívat s jídlem nebo bez jídla.

Ukončení léčby
Ačkoliv v klinických studiích s bupropionem nebyly pozorovány reakce při ukončení léčby (měřeno
jako spontánně hlášené příhody spíš než hodnotící škály), je možné zvážit období postupného
vysazování. Bupropion je selektivní inhibitor neuronálního zpětného vychytávání katecholaminů a
znovuvzplanutí (rebound effect) nebo reakce při ukončení léčby není možné vyloučit.

4.3 Kontraindikace

Bupropion +pharma je kontraindikován u:
- Pacientů s hypersenzitivitou na bupropion nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
- Pacientů, kteří užívají jiné přípravky obsahující bupropion, jelikož výskyt konvulzí závisí na
velikosti dávky, a aby se zabránilo předávkování.
- Pacientů s konvulzivní poruchou nebo s touto anamnézou.
- Pacientů s prokázaným nádorem centrálního nervového systému.
- Pacientů, u kterých byl kdykoliv během léčby náhle zastaven příjem alkoholu nebo přípravků,
u nichž je zastavení užívání spojeno s rizikem vzniku křečí (zvláště benzodiazepiny a agens
podobné benzodiazepinům).
- Pacientů s těžkou formou jaterní cirhózy.
- Pacientů se současnou nebo dřívější diagnózou bulimie nebo anorexia nervosa.
- Souběžného užívání s inhibitory monoaminooxidázy (IMAO). Od ukončení aplikace
ireverzibilních inhibitorů monoaminooxidázy do zahájení léčby přípravkem Bupropion

+pharma musí uplynout nejméně 14 dnů. Při léčbě reverzibilními inhibitory monoaminooxidázy
postačí období 24 hodin.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Konvulze

Doporučená dávka bupropionu se nemá překročit, jelikož bupropion je spjat s rizikem konvulzí
souvisejících s dávkou. V klinických studiích byl celkový výskyt konvulzí u tablet s řízeným
uvolňováním bupropionu s dávkami až 450 mg/den přibližně 0,1 %.
Ukazuje se, že riziko konvulzí vyskytujících se při aplikaci bupropionu úzce souvisí s přítomností
predisponujících rizikových faktorů, které snižují práh pro vznik konvulzí. Proto by bupropion měl být
podán s opatrností pacientům s jedním nebo více predisponujícími rizikovými faktory snižujícími práh
pro vznik konvulzí.

Všichni pacienti mají být posouzeni s ohledem na predisponující rizikové faktory, jako:
• současné podávání jiných léčivých přípravků snižujících práh pro vznik konvulzí (např.
antipsychotika, antidepresiva, antimalarika, tramadol, theofylin, systémové steroidy, chinolony
a sedativní antihistaminika);
• abusus alkoholu (viz též bod 4.3);
• kraniální trauma v anamnéze;
• diabetes mellitus léčený přípravky s hypoglykemizujícím účinkem nebo inzulinem;
• aplikace stimulancií nebo anorektik.

Podávání přípravku Bupropion +pharma se má ukončit a nedoporučit pacientům, u kterých došlo v
průběhu léčby k výskytu křečí.

Interakce (viz bod 4.5)
Vzhledem k farmakokinetickým interakcím mohou být změněny plazmatické hladiny bupropionu nebo
jeho metabolitů, což může zvyšovat možnost vzniku nežádoucích účinků (např. sucho v ústech,
insomnie, konvulze), proto je zapotřebí opatrnosti v případě současného podání bupropionu s přípravky,
které mohou indukovat nebo inhibovat metabolismus bupropionu.

Bupropion inhibuje metabolismus cestou izoenzymu cytochromu P4502D6. Je třeba dbát zvýšené
opatrnosti při současném podávání jiných léčivých přípravků, které jsou metabolizovány tímto
enzymem.

V literatuře bylo ukázáno, že léky, které inhibují CYP2D6, mohou vést ke snížení koncentrací
endoxifenu, což je aktivní metabolit tamoxifenu. Proto by se mělo, pokud je to možné, zabránit užívání
bupropionu, což je inhibitor CYP2D6, v průběhu léčby tamoxifenem (viz bod 4.5).

Neuropsychiatrie

Sebevraždy/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem výskytu sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a
sebevražd (příhody související se sebevraždou). Toto riziko přetrvává až do výskytu významné remise.
Zlepšení se nemusí projevit během prvních několika týdnů léčby nebo i déle, pacienti by proto měli být
pečlivě sledováni pro možnost klinického zhoršování a sebevražedných tendencí, dokud k takovému
zlepšení nedojde. Obecná klinická zkušenost odpovídá zvýšenému riziku sebevražd v časných fázích
léčby.
Pacienti s anamnézou příhod souvisejících se sebevraždou, nebo pacienti mající signifikantní stupeň
sebevražedných představ před zahájením léčby mají, jak je známo, větší riziko sebevražedných
myšlenek nebo sebevražedných pokusů, proto by měli být v průběhu léčby pečlivě sledováni.

Metaanalýzy placebem kontrolovaných klinických studií antidepresiv ukázaly na zvýšené riziko
sebevražedného chování dospělých pacientů s psychiatrickým nemocněním užívajících antidepresiva ve
srovnání s placebem u pacientů mladších než 25 let.
Bedlivé sledování pacientů, zvláště těch s vysokým rizikem, by mělo doprovázet farmakoterapii
zejména v časné fázi léčby a po změně dávkování. Pacienti (a osoby pečující o pacienty) by měli být
upozorněni na potřebu sledování jakéhokoliv klinického zhoršování, sebevražedného chování nebo
myšlení a neobvyklých změn chování. Dojde-li k výskytu těchto příznaků, je třeba okamžitě vyhledat
lékařskou pomoc.
Je nutné si uvědomit, že nástup některých neuropsychiatrických symptomů může souviset buď se
základním onemocněním, anebo s farmakoterapií (viz “Neuropsychiatrické příznaky, včetně mánie a
bipolární poruchy“, bod 4.8).

U pacientů, u kterých došlo ke vzniku sebevražedných představ/chování, se má zvážit změna léčebného
režimu včetně možnosti ukončení léčby, zvláště jsou-li tyto symptomy závažné, vznikají náhle, nebo
jestliže nebyly součástí projevujících se symptomů pacienta.

Neuropsychiatrické příznaky včetně mánie a bipolární poruchy
Hlášen byl výskyt neuropsychiatrických symptomů (viz bod 4.8). Byly pozorovány především
psychotické a manické stavy, zvláště u pacientů s anamnézou psychiatrického onemocnění. Depresivní
epizody navíc mohou být úvodním projevem bipolární poruchy. Obecně se předpokládá (ačkoliv to není
prokázáno v kontrolovaných studiích), že léčení těchto epizod samotným antidepresivem může samo o
sobě zvýšit pravděpodobnost precipitace smíšené/manické epizody u pacientů s rizikem bipolární
poruchy. Limitované klinické údaje o použití bupropionu v kombinaci se stabilizátory nálady u pacientů
s anamnézou bipolární poruchy ukazují nízkou pravděpodobnost přesmyku do mánie. Před začátkem
léčby antidepresivy mají být pacienti odpovídajícím způsobem vyšetřeni, aby se zjistilo, zda se u nich
vyskytuje riziko bipolární poruchy. Toto vyšetření má zahrnovat detailní údaje z psychiatrické
anamnézy, včetně rodinné anamnézy ohledně výskytu sebevražd, bipolární poruchy a deprese.

Výsledky získané na zvířatech naznačují možnost zneužívání přípravku. Avšak studie sledující riziko
zneužití u lidí a rozsáhlé klinické zkušenosti ukazují, že bupropion má nízký potenciál závislosti.

U pacientů, u kterých se používá elektrokonvulsivní léčba (ECT), jsou klinické zkušenosti s
bupropionem limitované. Bupropion se má u pacientů léčených ECT užívat s opatrností.

Hypersenzitivita
U pacientů, u kterých v průběhu léčby přípravkem Bupropion +pharma došlo k hypersenzitivní reakci,
má být tento přípravek ihned vysazen. Lékař si má být vědom, že příznaky se po vysazení přípravku
Bupropion +pharma mohou zhoršovat nebo vrátit, a má zajistit symptomatickou léčbu po nezbytně
nutnou dobu (alespoň jeden týden). Typickými příznaky jsou kožní vyrážka, svědění, kopřivka nebo
bolest na hrudi, ale závažné reakce mohou zahrnovat angioedém, dušnost/bronchospasmus,
anafylaktický šok, erythema multiforme nebo Stevensův-Johnsonův syndrom. Artralgie, myalgie a
horečka byly rovněž hlášeny společně s vyrážkou a jinými symptomy připomínajícími opožděný typ
hypersenzitivní reakce (viz bod 4.8). U většiny pacientů se symptomy po zastavení podávání bupropionu
a zahájení léčby antihistaminiky nebo kortikosteroidy zlepšily a postupně časem vymizely.

Kardiovaskulární poruchy
Jsou dostupné jen limitované klinické údaje o léčbě depresí bupropionem u pacientů s
kardiovaskulárním onemocněním. U této skupiny pacientů by mělo být postupováno opatrně. Ve studii
odvykání kouření u pacientů s ischemickým kardiovaskulárním onemocněním (viz bod 5.1) však byl
bupropion obecně dobře snášen.

Brugadův syndrom
Bupropion může demaskovat Brugadův syndrom, vzácné dědičné onemocnění srdečního sodíkového
kanálu s charakteristickými změnami na EKG (blokáda pravého Tawarova raménka a elevace ST úseku
v pravostranných prekordiálních svodech), které může vést k srdeční zástavě nebo náhlé smrti.

Opatrnost se doporučuje u pacientů s Brugadovým syndromem nebo s rodinnou anamnézou srdeční
zástavy nebo náhlé smrti.

Krevní tlak
Ve studiích u nedepresivních pacientů s hypertenzí I. stupně se neprokázalo, že by bupropion
signifikantně zvyšoval krevní tlak. Nicméně u pacientů, kteří užívali bupropion, byl v klinické praxi
pozorován výskyt hypertenze, která může být v některých případech i závažná (viz bod 4.8) a vyžadující
akutní léčbu. To bylo pozorováno u pacientů s předchozími známkami hypertenze i bez předchozích
známek hypertenze.

Výchozí krevní tlak má být získán při vstupním vyšetření před léčbou a pravidelně monitorován zvláště
u pacientů s preexistující hypertenzí. Dojde-li ke klinicky signifikantnímu vzestupu krevního tlaku, má
se zvážit ukončení léčby přípravkem Bupropion +pharma.

Společné použití bupropionu s nikotinovým transdermálním systémem může vést ke zvýšení krevního
tlaku.

Zvláštní skupiny pacientů

Pediatrická populace
léčba antidepresivy u dětí a dospívajících s depresivními poruchami a jinými psychiatrickými poruchami
je spojená se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek a chování.

Starší pacienti
Účinnost je u starších pacientů nejednoznačná. V klinické studii starší pacienti následovali stejný
léčebný režim jako dospělí (viz body 4.2 - Užívání u dospělých a 5.2). Větší citlivost některých starších
pacientů však nelze vyloučit.

Pacienti s poruchou funkce jater
Bupropion se v játrech extenzivně metabolizuje na aktivní metabolity, jež jsou dále metabolizovány.
Nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly mezi farmakokinetikou bupropionu u pacientů s
lehkou až středně těžkou formou jaterní cirhózy a zdravými dobrovolníky. Plazmatické hladiny
bupropionu vykazují větší variabilitu mezi jednotlivými pacienty, a proto má být přípravek Bupropion
+pharma podáván se zvýšenou opatrností pacientům s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater
(viz bod 4.2).

Všichni pacienti s poruchou funkce jater musí být pravidelně monitorováni kvůli možnému výskytu
nežádoucích účinků (např. insomnie, sucho v ústech, konvulze), které můžou naznačovat zvýšenou
hladinu léčivé látky nebo metabolitů.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Bupropion je převážně vylučován močí ve formě metabolitů. U pacientů s poruchou funkce ledvin se
proto bupropion a aktivní metabolity mohou kumulovat ve vyšší míře, než je obvyklé. Pacient má být
pravidelně monitorován kvůli možnému výskyt nežádoucích účinků (např. insomnie, sucho v ústech,
konvulze), které můžou naznačovat zvýšenou hladinu přípravku nebo metabolitů (viz bod 4.2).

Interference s testováním moči
Protože bupropion má chemickou strukturu podobnou amfetaminu, interferuje s testy, které se používají
k rychlému stanovení léků v moči, což může vést k falešně pozitivním výsledkům, zejména u
amfetaminů. Pozitivní výsledek má být vždy potvrzen přesnější metodou.

Nevhodné cesty podání
Bupropion +pharma je určen pouze k perorálnímu podání. Byly hlášeny případy inhalace drcených
tablet nebo injekce rozpuštěného bupropionu, což může vést k rychlému uvolnění, rychlejší absorpci a

potenciálnímu předávkování. Epileptické záchvaty a/nebo případy úmrtí byly hlášeny v případě, že byl
bupropion podáván intranasálně nebo parenterální injekcí.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jelikož inhibitory monoaminooxidázy A a B rovněž posilují katecholaminergní dráhy jiným
mechanismem než bupropion, je vzhledem ke zvýšené možnosti výskytu nežádoucích účinků současné
podávání bupropionu a inhibitorů monoaminooxidázy kontraindikováno (viz bod 4.3). Od ukončení
aplikace ireverzibilních inhibitorů monoaminooxidázy do zahájení léčby bupropionem musí uplynout
nejméně 14 dnů. Při léčbě reverzibilními inhibitory monoaminooxidázy postačí 24 hodin.

Účinek bupropionu na jiné léčivé přípravky
Třebaže není metabolizován izoenzymem CYP2D6, bupropion a jeho hlavní metabolit
hydroxybupropion jsou inhibitory biotransformační cesty CYP2D6. Současné podávání bupropionu a
desipraminu zdravým dobrovolníkům se známým extenzivním metabolismem izoenzymu CYP2Dvedlo ke zvýšení (2 až 5násobnému) Cmax a AUC desipraminu. Inhibice CYP2D6 přetrvávala nejméně
dní od poslední dávky bupropionu.

Souběžná léčba s jinými přípravky s úzkým terapeutickým indexem, které jsou převážně
metabolizovány cestou CYP2D6, se má zahájit na spodní hranici jejich dávkovacího rozmezí. Tyto
přípravky zahrnují některá antidepresiva (např. desipramin, imipramin), antipsychotika (např.
risperidon, thioridazin), betablokátory (např. metoprolol), selektivní inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu (SSRI) a antiarytmika typu 1C (např. propafenon, flekainid). Pokud se bupropion přidává do
léčebného režimu pacienta, který již tyto přípravky dostává, je třeba zvážit snížení dávkování původní
medikace. V tomto případě se má očekávaný léčebný přínos bupropionu pečlivě zvážit ve srovnání s
možnými riziky.

Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy serotoninového syndromu, což je potenciálně život
ohrožující stav, pokud je bupropion podáván současně se serotonergními látkami, jako jsou selektivní
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a
norepinefrinu (SNRI) (viz bod 4.4).


Přípravky, které vyžadují metabolickou aktivaci pomocí CYP2D6, aby byly účinné (např. tamoxifen),
mohou mít sníženou účinnost, pokud jsou podávány současně s inhibitory CYP2D6, jako je bupropion
(viz bod 4.4).

Ačkoliv citalopram (SSRI) není primárně metabolizován cestou CYP2D6, v jedné studii bupropion
zvýšil Cmax citalopramu o 30 % a AUC o 40 %.

Současné podávání digoxinu s bupropionem může snižovat hladiny digoxinu. AUC0-24 h dioxinu byla ve
studii se zdravými dobrovolníky snížená a renální clearance byla zvýšená, podle srovnání mezi studiemi.
Ošetřující lékaři si musí být vědomi toho, že hladiny digoxinu se při ukončení podávání bupropionu
mohou zvyšovat a u pacientů je nutno monitorovat možnou toxicitu digoxinu.


Účinek jiných léčivých přípravků na bupropion
Bupropion je biotransformován na svůj hlavní aktivní metabolit hydroxybupropion primárně
prostřednictvím izoenzymu cytochromu P450 CYP2B6 (viz bod 5.2). Souběžné podání přípravků, které
mohou ovlivnit metabolismus bupropionu prostřednictvím izoenzymu CYP2B6 (např. CYP2Bsubstráty: cyklofosfamid, ifosfamid a CYP2B6 inhibitory: orfenadrin, tiklopidin, klopidogrel), může
vést ke zvýšení plazmatických hladin bupropionu a snížení hladin aktivního metabolitu
hydroxybupropionu. Klinické důsledky této inhibice metabolismu bupropionu prostřednictvím enzymu
CYP2B6 a následné změny poměru bupropion-hydroxybupropionu nejsou v současné době známy.


Protože bupropion je ve velké míře metabolizován, jeho klinickou účinnost a bezpečnost mohou ovlivnit
přípravky, o nichž je známo, že indukují biotransformaci jiných léčiv (např. karbamazepin, fenytoin,
ritonavir, efavirenz), nebo ji naopak inhibují (např. valproát), a proto je při současném použití
bupropionu s těmito přípravky doporučena opatrnost.

V řadě studií se zdravými dobrovolníky se prokázalo, že ritonavir (100 mg dvakrát denně nebo 600 mg
dvakrát denně) nebo 100 mg ritonaviru plus 400 mg lopinaviru dvakrát denně snižovaly expozici
bupropionu a jeho hlavních metabolitů způsobem závislým na dávce přibližně o 20 až 80 % (viz bod
5.2). Podobně efavirenz (600 mg jednou denně po dobu dvou týdnů) snížil u zdravých dobrovolníků
expozici bupropionu přibližně o 55 %. Klinické důsledky této snížené expozice nejsou jasné, ale mohou
zahrnovat sníženou účinnost při léčbě deprese. Pacienti užívající některý z těchto přípravků společně s
bupropionem mohou potřebovat vyšší dávky bupropionu, ale maximální doporučená dávka bupropionu
nemá být překročena.

Jiné interakce:
Bupropion má být podáván pacientům, kteří užívají současně buď levodopu nebo amantadin se zvláštní
opatrností. Omezené klinické údaje svědčí o větším výskytu nežádoucích účinků (např. nauzea, zvracení
a neuropsychiatrické příhody – viz bod 4.8) u pacientů léčených zároveň bupropionem a buď levodopou,
nebo amantadinem.
Třebaže klinická data neukazují farmakokinetické interakce mezi bupropionem a alkoholem, u pacientů
požívajících alkohol v průběhu léčby bupropionem byly vzácně hlášené neuropsychiatrické příhody
nebo pokles tolerance alkoholu. Požívání alkoholu v průběhu léčby bupropionem má být
minimalizováno nebo raději úplně přerušeno.

Nebyly provedeny farmakokinetické studie při souběžném podání bupropionu a benzodiazepinů. Podle
in vitro metabolických drah by k takovým interakcím nemělo dojít. Po současném podání bupropionu s
diazepamem zdravým dobrovolníkům byl nižší sedativní účinek, než když byl diazepam podán
samostatně.

Nebyly hodnoceny systémové účinky kombinace bupropionu s antidepresivy (jinými než desipraminem
a citalopramem), benzodiazepiny (jinými než diazepamem) nebo neuroleptiky. Klinické zkušenosti s
třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum) jsou rovněž omezené.

Souběžné užívání bupropionu a nikotinového transdermálního systému (NTS) může mít za následek
zvýšení krevního tlaku.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Některé epidemiologické studie výsledků těhotenství po expozici matky bupropionu v prvním trimestru
zaznamenaly souvislost se zvýšeným rizikem určitých vrozených kardiovaskulárních malformací,
konkrétně defektů komorového septa a výtokové části levé komory. Tyto nálezy ale nejsou konzistentní
napříč studiemi. Studie na zvířatech nenaznačují přímý nebo nepřímý škodlivý účinek z hlediska
reprodukční toxicity (viz bod 5.3). Přípravek Bupropion +pharma nemá být užíván během těhotenství,
ledaže klinický stav ženy vyžaduje léčbu bupropionem a alternativní léčba není možná.

Kojení

Bupropion a jeho metabolity jsou vylučovány do lidského mateřského mléka. Při rozhodování, zda se
zdržet kojení nebo léčby přípravkem Bupropion +pharma, je třeba vzít v úvahu prospěch z kojení pro
novorozence/kojence a prospěch z léčby pro matku.




Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu bupropionu na lidskou fertilitu. Reprodukční studie provedená u
potkanů neprokázala negativní vliv na fertilitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Bupropion může nepříznivě ovlivnit způsobilost k vykonávání činností, jež vyžadují správný úsudek
nebo motorické a kognitivní schopnosti. Pacienti si proto musí být před řízením vozidla nebo
obsluhováním stroje dostatečně jisti, že přípravek Bupropion +pharma nepříznivě neovlivňuje jejich
výkon.

4.8 Nežádoucí účinky

Níže jsou uvedeny nežádoucí účinky zjištěné v rámci klinických zkušeností, uspořádané podle četnosti
výskytu a tříd orgánových systémů.

Nežádoucí účinky jsou řazeny pod jednotlivými četnostmi výskytu podle následující konvence: velmi
časté (≥1/10); časté (≥1/100, <1/10); méně časté (≥1/1 000, <1/100); vzácné (≥1/10 000, <1/1 000),
velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Poruchy krve a lymfatického
systému

Není známo Anemie, leukopenie a
trombocytopenie.
Poruchy imunitního systému* Časté Hypersenzitivní reakce, jako
kopřivka.
Velmi vzácné Závažnější hypersenzitivní
reakce, včetně angioedému,
dyspnoe/bronchospasmu a
anafylaktického šoku.
Artralgie, myalgie a horečka
byly hlášené společně s
výskytem exantému a jinými
symptomy naznačující pozdní
hypersenzitivitu. Tyto příznaky
se mohou podobat sérové
nemoci.
Poruchy metabolismu a výživy Časté Anorexie
Méně časté Snížení tělesné hmotnosti
Velmi vzácné Poruchy glykemie
Není známo Hyponatremie
Psychiatrické poruchy Velmi časté Insomnie (viz bod 4.2)
Časté Agitovanost, úzkost
Méně časté Deprese (viz bod 4.4),
zmatenost
Velmi vzácné Agresivita, nepřátelství,
podrážděnost, neklid,
halucinace, abnormální sny
včetně nočních můr,
depersonalizace, bludy,
paranoidní představy
Není známo Sebevražedné představy a
sebevražedné chování***,
psychóza
Poruchy nervového systému Velmi časté Bolest hlavy

Časté Třes, závratě, chuťové poruchy
Méně časté Poruchy soustředění
Vzácné Konvulze (viz níže)**
Velmi vzácné Dystonie, ataxie,
parkinsonismus,
nekoordinovanost pohybů,
poruchy paměti, parestezie,
synkopa
Není známo Serotoninový syndrom****
Poruchy oka Časté Poruchy vidění
Poruchy ucha a labyrintu Časté Tinitus
Srdeční poruchy Méně časté Tachykardie
Velmi vzácné Palpitace
Cévní poruchy Časté Zvýšení krevního tlaku (v
některých případech výrazně),
zrudnutí (flush)
Velmi vzácné Vazodilatace, posturální
hypotenze
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Sucho v ústech,
gastrointestinální poruchy
včetně nauzey a zvracení
Časté Bolest břicha, zácpa
Poruchy jater a žlučových cest Velmi vzácné Zvýšení jaterních enzymů,
žloutenka, hepatitida
Poruchy kůže a podkožní
tkáně*
Časté Vyrážka, svědění, pocení
Velmi vzácné Erythema multiforme,
Stevensův-Johnsonův syndrom,
exacerbace psoriázy
Není známo Zhoršení systémového lupus
erythematodes, kožní lupus
erythematodes
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Velmi vzácné Záškuby
Poruchy ledvin a močových
cest
Velmi vzácné Zvýšená četnost močení a/nebo
retence moče, inkontinence
moči
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Časté Horečka, bolest na hrudi,
astenie
* Hypersenzitivita se může projevit jako kožní reakce. Viz „Poruchy imunitního systému“ a „Poruchy
kůže a podkožní tkáně“.

** Výskyt konvulzí představuje přibližně 0,1 % (1/1 000). Nejčastějším druhem konvulzí jsou
generalizované tonicko-klonické křeče. Tento druh konvulzí může vyústit v některých případech v
postiktickou zmatenost nebo poruchu paměti (viz bod 4.4).

*** Případy výskytu sebevražedných představ a sebevražedného chování byly hlášeny v průběhu léčby
bupropionem nebo brzy po ukončení léčby (viz bod 4.4).

**** Serotoninový syndrom se může objevit v důsledku interakce mezi bupropionem a serotonergními
léčivými přípravky jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a nerepinefrinu (SNRI) (viz bod 4.4).




Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Byla hlášena akutní ingesce dávek překračujících desetinásobek maximální terapeutické dávky. Kromě
příhod uvedených v bodě Nežádoucí účinky se při předávkování projevily symptomy jako ospalost,
ztráta vědomí a/nebo změny na EKG, jako jsou poruchy vedení vzruchu (včetně prodloužení QRS),
arytmie a tachykardie. Prodloužení QTc bylo také hlášeno ve spojení s prodloužením QRS a zvýšením
tepové frekvence. I když se většina pacientů zotavila bez následků, u pacientů, kteří požili značné
množství přípravku, byly vzácně po předávkování bupropionem pozorovány smrtelné případy.

Terapie: V případě předávkování se doporučuje hospitalizace a má být monitorováno EKG a vitální
funkce.

Je nutné zajistit volné dýchací cesty, oxygenaci a ventilaci. Doporučuje se podání aktivního uhlí. Není
známé specifické antidotum. Další postup má být zvolen podle klinického obrazu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antidepresiva, ATC kód: N06AX12

Mechanismus účinku

Bupropion je selektivní inhibitor neuronálního zpětného vychytávání katecholaminů (noradrenalinu a
dopaminu) s minimálním účinkem na zpětné vychytávání indolaminů (serotoninu). Bupropion
neinhibuje ani monoaminooxidázu.
Mechanismus antidepresivního působení bupropionu není znám. Předpokládá se však, že tento účinek
je zprostředkován noradrenergními a/nebo dopaminergními mechanismy.

Klinická účinnost

Antidepresivní účinek bupropionu byl zkoumán v klinickém programu zahrnujícím celkem 1 pacientů s depresivní poruchou (MDD – major depressive disorder) užívajících tablety s řízeným
uvolňováním bupropionu a 1 868 pacientů s MDD užívajících tablety s prodlouženým uvolňováním
bupropionu. Sedm z těchto studií zkoumalo účinnost tablet s řízeným uvolňováním bupropionu: 3 studie
byly prováděny v zemích EU s dávkami až 300 mg/den a 4 byly provedeny v USA s flexibilním
dávkovacím rozmezím až do 450 mg/den. Navíc 9 studií při MDD s tabletami s prodlouženým
uvolňováním bupropionu je považováno za podpůrné k posouzení účinnosti na základě bioekvivalence
bupropionu tablety s řízeným uvolňováním (jedenkrát denně) k tabletám s prodlouženým uvolňováním
(dvakrát denně).

U tablet s řízeným uvolňováním bupropionu byla statisticky prokázána superiorita proti placebu měřená
zlepšením v celkovém skóre MADRS (Montgomery-Asberg Depression Rating Scale) v 1 ze 2 stejných
studií užívajících dávky v rozmezí 150-300 mg. Výskyt klinické odpovědi a remise byl rovněž
statisticky významně vyšší s tabletami s řízeným uvolňováním bupropionu ve srovnání s placebem. Ve
třetí studii u starších pacientů nebylo dosaženo statisticky významné superiority proti placebu u

primárního parametru, kterým byla průměrná změna od základního stavu MADRS (koncový ukazatel
LOCF - Last Observation Carried Forward endpoint), nicméně v sekundární analýze pozorovaných
případů (observed case) byly statisticky významné účinky pozorovány.

Významný přínos byl pozorován u primárního parametru účinnosti ve 2 ze 4 studií provedených v USA
s tabletami s řízeným uvolňováním bupropionu (300-450 mg). Ze 2 pozitivních studií byla jedna
kontrolována placebem u pacientů s MDD a jedna byla aktivně kontrolovanou studií u pacientů s MDD.

Ve studii zaměřené na prevenci relapsu byli pacienti s odezvou na 8týdenní akutní léčbu v otevřené fázi
s tabletami s prodlouženým uvolňováním bupropionu (300 mg/den) randomizováni buď k léčbě
tabletami s prodlouženým uvolňováním bupropionu, nebo placebem po dobu dalších 44 týdnů. U tablet
s prodlouženým uvolňováním bupropionu se prokázalo statisticky významné zlepšení účinku ve
srovnání s placebem (p < 0,05) podle výsledků měření primárního parametru. Výskyt udržení účinku
byl během 44 týdnů dvojitě zaslepené fáze následného pozorování 64 % u tablet s prodlouženým
uvolňováním bupropionu a 48 % u placeba.

Klinická bezpečnost

Poměr vrozených srdečních vad prospektivně pozorovaný v mezinárodním těhotenském registru u
těhotenství s prenatální expozicí bupropionu v prvním trimestru byl 9/675 (1,3 %).

V retrospektivní studii nebyl prokázán větší výskyt vrozených malformací nebo kardiovaskulárních
malformací u více než tisícovky žen vystavených v prvním trimestru těhotenství bupropionu než u žen
užívajících jiná antidepresiva.

V retrospektivní analýze s využitím dat ze studie National Birth Defects Prevention Study byla
pozorována statisticky významná souvislost mezi výskytem vad výtokové části levé komory u
novorozenců a matkou hlášeným užíváním bupropionu v počátku těhotenství. Nebyla pozorována žádná
souvislost mezi užíváním bupropionu matkou a jinou vrozenou srdeční vadou nebo kombinací všech
kategorií srdečních vad.

Další analýza dat ze studie Slone Epidemiology Center Birth Defects Study neshledala statisticky
významný nárůst vad výtokové části levé komory při užívání bupropionu matkou. Statisticky významná
souvislost však byla pozorována pro defekty komorového septa následně po užívání samotného
bupropionu během prvního trimestru.

U zdravých dobrovolníků nebyl ve 14denní studii s titrací dávky do ustáleného stavu prokázán klinicky
významný účinek tablet s řízeným uvolňováním bupropionu (450 mg/den) ve srovnání s placebem na
QTcF interval.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání bupropion-hydrochloridu v dávce 300 mg jednou denně ve formě tablet s řízeným
uvolňováním bylo maximální plazmatické koncentrace (Cmax) přibližně 160 ng/ml dosaženo u zdravých
dobrovolníků po přibližně 5 hodinách. V ustáleném stavu jsou hodnoty Cmax a AUC hydroxybupropionu
přibližně třikrát až čtrnáctkrát vyšší než hodnoty Cmax a AUC bupropionu. Cmax threohydrobupropionu v
ustáleném stavu je srovnatelná s Cmax bupropionu, zatímco AUC threohydrobupropionu je přibližně
pětkrát vyšší než u bupropionu, zatímco plazmatické koncentrace erythrohydrobupropionu jsou
srovnatelné s těmi s bupropionem. Vrcholové plazmatické koncentrace hydroxybupropionu jsou
dosaženy po 7 hodinách, zatímco koncentrace threohydrobupropionu a erythrohydrobupropionu jsou
dosaženy po 8 hodinách. Hodnoty AUC a Cmax bupropionu a jeho aktivních metabolitů
hydroxybupropionu a threohydrobupropionu se zvýšily proporcionálně nad dávkovací rozmezí 50-mg po jedné dávce a nad rozmezí 300–450 mg/den při chronickém dávkování.


Absolutní biologická dostupnost bupropionu není známá; data získaná z exkrece do moče svědčí o tom,
že nejméně 87 % dávky bupropionu je vstřebáno.

Na absorpci tablet s řízeným uvolňování bupropionu nemá významný vliv jeho užití spolu s jídlem.

Distribuce

Bupropion je rozsáhle distribuován – hodnota zdánlivého distribučního objemu je přibližně 2 000 l.

Bupropion a jeho metabolity hydroxybupropion a threohydrobupropion jsou středně silně vázány na
plazmatické proteiny (bupropion z 84 %, hydroxybupropion ze 77 % a threohydrobupropion z 42 %).

Bupropion a jeho aktivní metabolity jsou vylučovány do lidského mateřského mléka. Studie na zvířatech
prokázaly, že bupropion a jeho aktivní metabolity procházejí hematoencefalickou bariérou a placentou.
Studie pomocí pozitronové emisní tomografie u zdravých dobrovolníků ukázala, že bupropion proniká
do centrálního nervového systému a váže se na dopaminergní zpětné transportéry v corpus striatum
(přibližně 25 % při dávce 150 mg dvakrát denně).

Biotransformace
U člověka je bupropion rozsáhle metabolizován. V krevní plazmě byly identifikovány tři
farmakologicky aktivní metabolity: hydroxybupropion a dva aminoalkoholové izomery:
threohydrobupropion a erythrohydrobupropion. Tyto metabolity mohou mít klinický význam, jelikož
jejich plazmatické koncentrace jsou v porovnání s plazmatickými koncentracemi bupropionu stejně
vysoké nebo vyšší. Aktivní metabolity jsou dále metabolizovány na inaktivní metabolity (některé z nich
nejsou plně charakterizovány, ale mohou zahrnovat konjugáty) a vylučovány močí.

Studie in vitro svědčí o tom, že bupropion je metabolizován na svůj hlavní aktivní metabolit
hydroxybupropion primárně prostřednictvím izoenzymu CYP2B6, zatímco CYP1A2, 2A6, 2C9, 3A4 a
2E1 se podílejí méně. Oproti tomu formace threohydrobupropionu zahrnuje redukci karbonylu, ale
nezahrnuje izoenzymy cytochromu P450 (viz bod 4.5). Inhibiční potenciál threohydrobupropionu a
erythrohydrobupropionu k cytochromu P450 nebyl studován.

Bupropion a hydroxybupropion jsou oba inhibitory izoenzymu CYP2D6, hodnoty Ki činí u bupropionu
21 μM, u hydroxybupropionu 13,3 μM (viz bod 4.5).

U zvířat se prokázalo, že bupropion po subchronickém podávání indukuje svůj vlastní metabolismus.
Enzymová indukce bupropionu ani hydroxybupropionu u dobrovolníků, ani u pacientů dostávajících
doporučené dávky bupropion-hydrochloridu po dobu 10 až 45 dnů, není doložena.

Eliminace
U člověka se po perorálním podání 200 mg radioaktivně značeného bupropionu (14C-bupropionu)
objevilo 87 % radioaktivní dávky v moči a 10 % radioaktivní dávky ve stolici. Podíl dávky bupropionu
vyloučený v metabolicky nezměněné formě byl pouze 0,5 %, což je výsledek odpovídající extenzivnímu
metabolismu bupropionu. Méně než 10 % 14C dávky bylo detekováno v moči jako aktivní metabolity.

Střední hodnota zdánlivé clearance po perorálním podání bupropionu je přibližně 200 l/h a střední
hodnota eliminačního poločasu bupropionu je přibližně 20 hodin.

Eliminační poločas hydroxybupropionu je přibližně 20 hodin. Eliminační poločasy
threohydrobupropionu (37 hodin) a erythrohydrobupropionu (33 hodin) a ustálený stav AUC hodnot je
a 1,6násobně vyšší než u bupropionu. Ustálený stav pro bupropion a jeho metabolity je dosažen během
dnů.

Nerozpustný obal tablety s řízeným uvolňováním může zůstat během gastrointestinální pasáže intaktní
a může se vyloučit ve stolici.


Zvláštní skupina pacientů:

Starší pacienti
Farmakokinetické studie u starších pacientů prokazují rozdílné výsledky. Studie s jednou dávkou
neprokázala rozdíl ve farmakokinetice bupropionu a jeho metabolitů mezi staršími pacienty a mladými
dospělými. Jiná farmakokinetická studie s jednou dávkou i opakovanými dávkami uvádí
pravděpodobnost vyšší kumulace bupropionu a jeho metabolitů u starších pacientů. Klinické zkušenosti
neukazují na rozdíly tolerance u starších a mladších pacientů, ale zvýšená citlivost u starších pacientů
nemůže být vyloučena (viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Vylučování bupropionu a jeho hlavních aktivních metabolitů může být sníženo u pacientů s poruchou
funkce ledvin. Limitované údaje u pacientů v terminální fázi selhávání ledvin nebo se středně těžkou až
těžkou poruchou funkce ledvin ukazují, že expozice bupropionu a/nebo jeho metabolitům byla zvýšená
(viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce jater
Farmakokinetika bupropionu a jeho aktivních metabolitů nebyla statisticky signifikantně rozdílná u
pacientů s mírnou a středně těžkou formou jaterní cirhózy a u zdravých dobrovolníků, kromě větší
variability hodnot u samotných pacientů s cirhózou (viz bod 4.4). Pacienti s těžkou formou jaterní
cirhózy, kde Cmax a AUC bupropionu byly značně zvýšené (průměrný rozdíl byl přibližně 70% u Cmax a
trojnásobný u AUC) a opět s větší variabilitou hodnot ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Průměrný
poločas hladin byl také prodloužen u pacientů s těžkou cirhózou o přibližně 40 %. Pacienti s těžkou
jaterní cirhózou měli navíc Cmax metabolitu hydroxybupropionu nižší (přibližně 70 %), průměr AUC
tendence ke zvýšení (přibližně o 30 %), medián tmax zpožděn o přibližně 20 hodin a průměrný poločas
hladin prodloužen přibližně čtyřnásobně ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Pro
threohydrobupropion a erythrohydrobupropion měly Cmax tendenci být nižší (o přibližně 30 %), AUC
tendenci ke zvýšení (o přibližně 50 %), medián tmax byl zpožděn (o přibližně 20 hodin), průměrný
poločas hladin byl prodloužen (přibližně dvojnásobně) ve srovnání se zdravými dobrovolníky (viz bod
4.3).

Uvolňování bupropionu v přítomnosti alkoholu in vitro
In vitro testy prokázaly, že při vysokých koncentracích alkoholu (až 40 %) dochází k výrazně
rychlejšímu uvolňování bupropionu z lékové formy s řízeným uvolňováním (až 20 % se rozpustí za hodiny) (viz bod 4.5).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Studie reprodukční toxicity provedené u potkanů při expozicích podobných expozicím dosaženým při
maximální doporučené dávce u člověka (založeno na systémových datech expozice) neprokázaly žádný
nežádoucí účinek na fertilitu, těhotenství a vývoj plodu. Studie reprodukční toxicity provedené u králíků
léčených dávkami až do 7násobku maximální doporučené dávky u člověka na základě mg/m2 (data
systémové expozice nejsou k dispozici) odhalila jen mírný nárůst výskytu skeletálních vad (zvýšený
výskyt běžných anatomických variací akcesorních hrudních žeber a opožděná osifikace článků prstů).
Navíc při dávkách toxických pro matku bylo u králíků hlášeno snížení porodní hmotnosti.

V pokusech na zvířatech dávky bupropionu několikanásobně vyšší než terapeutické dávky u člověka
způsobily mimo jiné výskyt symptomů souvisejících s dávkou: ataxie a konvulze u potkanů, celkovou
slabost, chvění a zvracení u psů a zvýšený výskyt úmrtí u obou sledovaných druhů. Vzhledem k
enzymové indukci u zvířat, ale ne u člověka, byly systémové expozice zvířat podobné jako systémové
expozice pozorované u člověka při maximální doporučené dávce.

Ve studiích na zvířatech byly pozorovány jaterní změny, které byly odrazem aktivit jaterního
enzymatického induktoru. Při doporučených dávkách se u člověka neobjevily známky enzymové

indukce, což nasvědčuje tomu, že hepatální nálezy u laboratorních zvířat mají pro hodnocení a odhad
rizika bupropionu u člověka jen omezený význam.

Údaje týkající se genotoxicity ukazují, že bupropion je slabým bakteriálním mutagenem, ale není
mutagenem u savců, proto se nejedná o humánní genotoxickou látku. Studie na myších a potkanech
potvrzují nepřítomnost kancerogenicity u těchto druhů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Hyprolosa
Silicifikovaná mikrokrystalická celulosa
Kyselina stearová
Magnesium-stearát

První potahovaná vrstva:
Ethylcelulosa
Hyprolosa
Oxid titaničitý (E171)
Triethyl citrát

Druhá potahovaná vrstva:
Kopolymer kyseliny methakrylové a methyl-methakrylátu
Mastek


6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Po prvním otevření: 3 měsíce

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchování.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí a světlem.
Po prvním otevření: Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Tablety jsou baleny v lahvičce (HDPE) uzavřené dětským bezpečnostním uzávěrem (PP).
Lahvička obsahuje desikant v kombinaci silikagel/aktivní uhlí.

Velikosti balení
Lahvička: 7, 30, 60 a 90 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.



6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

+pharma arzneimittel gmbh, Hafnerstrasse 211, 8054 Graz, Rakousko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

30/429/18-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 11. 12.

10. DATUM REVIZE TEXTU

28. 12.