Verospiron
U potkanů, myší a králíků byla i.p. LD50 790, 360 a 870 mg/kg tělesné hmotnosti, zatímco intragastrická
LD50 byla u všech tří druhů více než 1000 mg/kg.
Ve studiích chronické toxicity u potkanů byl u spironolaktonu prokázaný tumorigenní účinek a jeho
proliferativní účinky se projevily na endokrinních orgánech a játrech. V jedné studii s dávkami 25, 75 a
250krát vyššími, než jsou obvyklé denní dávky u člověka 2 mg/kg, se projevil statisticky významný
nárůst výskytu benigních adenomů štítné žlázy a varlat, který byl závislý na dávce. U samic potkanů byl
statisticky významný nárůst maligních nádorů mléčné žlázy jen při středních dávkách. U samců potkanů
došlo ke zvýšení proliferativních změn v játrech, které byly závislé na dávce. Při nejvyšších dávkách
(500 mg/kg) zahrnoval rozsah účinků hepatocytomegalii, hyperplastické noduly a hepatocelulární
karcinom: výskyt hepatocelulárního karcinomu nebyl statisticky významný při hodnotě p=0,05.
U potkanů, kterým byl podávaný kalium-kanreonát po dobu jednoho roku, byl pozorován na dávce
závislý (nad 20 mg/kg/den) výskyt myelocytové leukemie. V dlouhodobých (2 roky) studiích perorální
kancerogenity kalium-kanreonátu u potkanů byla pozorovány myelocytová leukemie a nádory jater,
štítné žlázy, varlat a prsu. V textech na bakteriích a kvasinkách neměl kalium-kanreonát mutagenní
účinek. V některých in vitro testech měl pozitivní mutagenní účinek na savčí buňky po metabolické
aktivaci. Kalium-kanreonát nebyl u savců mutagenní in vivo. Kanrenon a kyselina kanrenoová jsou
hlavními metabolity kalium-kanreonátu draselného. Spironolakton se také metabolizuje na kanrenon.
Ve studiích chronické toxicity u potkanů s dávkami spironolaktonu až do 500 mg/kg/den nebyl
pozorovaný zvýšený výskyt leukemie.
Význam těchto tumorigenních nálezů není s ohledem na klinické použití spironolaktonu jasný. Nicméně
dlouhodobé podávání spironolaktonu mladým pacientům vyžaduje pečlivé zvážení přínosů a možných
rizik.