sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Verospiron 50 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tobolka obsahuje spironolactonum 50 mg.
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna tobolka obsahuje 121,1 mg laktosy (jako monohydrát).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA
Tvrdá tobolka.
Popis přípravku:
Tvrdá želatinová neprůhledná tobolka, vrchní část žlutá, spodní část bílá, uvnitř bílý jemný prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Dospělí
Primární hyperaldosteronismus (diagnóza a léčba)
- Přídatná léčba srdečního selhání (NYHA třída III-IV a EF ≤ 35 %) a arteriální hypertenze
- Edémy v případě nefrotického syndromu
- Ascites a edémy v případě jaterní cirhózy
- Ascites způsobený maligním nádorem
- Hypokalemie, pokud jiná opatření jsou považována za nedostatečná nebo nevhodná. Také jako
profylaxe hypokalemie u léčby digitalisem, kdy jiná opatření jsou považována za nedostatečná
nebo nevhodná.

Pediatrická populace
Děti mají být léčeny jen pod dohledem odborného dětského lékaře. Jsou dostupné omezené údaje
v oblasti pediatrie (viz body 5.1 a 5.2).

4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Primární hyperaldosteronismus:

Pro stanovení diagnózy
a) Dlouhý test: Verospiron se má podávat v denní dávce 400 mg po dobu tří až čtyř týdnů. Úprava
hypokalemie a hypertenze podporuje podezření, že se jedná o primární hyperaldosteronismus.
b) Krátký test: Verospiron se má podávat v denní dávce 400 mg po dobu čtyř dní. Pokud se hladina
draslíku po dobu podávání přípravku Verospiron zvýší, ale po jeho vysazení poklesne, je třeba vzít
v úvahu podezření na diagnózu primárního hyperaldosteronismu.
Léčba
Verospiron se při přípravě na operaci podává v dávkách 100 až 400 mg denně. U pacientů, kteří nejsou
schopni podstoupit operaci, se má spironolakton podávat ve formě dlouhodobé udržovací léčby, a to v
nejnižších účinných dávkách. V tomto případě se má počáteční dávka snižovat každých 14 dní do
dosažení nejnižší účinné dávky. V případě dlouhodobé léčby se doporučuje podávat spironolakton
v kombinaci s jinými diuretiky, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků.

Edémy v případě městnavého srdečního selhání nebo nefrotického syndromu:
Počáteční denní dávka je 100 mg, která se může pohybovat v rozmezí 25 až 200 mg denně, podávaná
buď jednorázově, nebo rozdělená do dvou dávek. Při podávání vyšších dávek se může spironolakton
kombinovat s diuretikem působícím v proximální části renálního tubulu. Dávkování spironolaktonu má
zůstat nezměněné.

Přídatná léčba srdečního selhání (NYHA třída III-IV a EF ≤ 35 %):
Na základě studie Randomized Aldactone Evaluation Study (RALES, viz také bod 5.1) má být léčba ve
spojení se standardní terapií započata dávkou spironolaktonu 25 mg jednou denně, pokud je hladina
sérového draslíku ≤ 5,0 mEq/l a sérového kreatininu ≤ 2,5 mg/dl (221 mikromol/l). V případě klinické
potřeby může být u pacientů, kteří tolerují dávku 25 mg jednou denně, dávka zvýšena na 50 mg jednou
denně. U pacientů, kteří netolerují dávku 25 mg jednou denně může být dávka snížena na 25 mg každý
druhý den (viz bod 4.4).

Přídatná léčba arteriální hypertenze:
Počáteční dávka je 25 mg denně v jedné dávce v kombinaci s dalšími antihypertenzivy. Pokud není
dosaženo po 4 týdnech léčby cílové hodnoty krevního tlaku, má být dávka zdvojnásobena. U pacientů
léčených inhibitory ACE nebo blokátory receptoru pro angiotenzin mají být před nasazením
spironolaktonu zhodnoceny hladiny draslíku v krvi a kreatininu. Léčba nesmí být započata u pacientů
s hladinou draslíku v krvi >5,0 mmol/l nebo s hladinou kreatininu v krvi > 2,5 mg/dl (221 mikromol/l).
Během prvních 3 měsíců léčby je třeba časté monitorování hladin draslíku a kreatininu v krvi.
Kombinovanou léčbu je třeba přerušit nebo vysadit v případě hladiny draslíku v krvi vyšší než 5,mmol/l nebo hladiny kreatininu v krvi vyšší než 2,5 mg/dl (221 mikromol/l) (viz body 4.4 a 4.5).

Ascites a edémy v případě jaterní cirhózy:
Jestliže je hodnota Na/K v moči vyšší než 1,0, podává se 100 mg spironolaktonu denně. Jestliže je nižší
než 1,0, podává se 200 až 400 mg spironolaktonu denně. Udržovací dávku je třeba stanovit individuálně.

Ascites způsobený maligním nádorem:
Počáteční dávka je obvykle 100 až 200 mg denně. V závažných případech se může být dávka postupně
zvyšovat až na 400 mg/den. Když je otok pod kontrolou, je třeba udržovací dávku stanovit individuálně.


Hypokalemie:
Pokud suplementace draslíku nebo jiné draslík šetřící metody nejsou dostatečné, podává se 25-100 mg
spironolaktonu denně.

Pediatrická populace
Počáteční dávka je 1 až 3 mg/kg tělesné hmotnosti denně v jedné dávce nebo rozděleně ve 2 až dávkách. V případě udržovací léčby nebo v kombinaci s jinými diuretiky je třeba dávku snížit na 1 až mg/kg tělesné hmotnosti (viz body 4.3 a 4.4).
Děti mají být léčeny jen pod dohledem odborného dětského lékaře. Jsou dostupné omezené údaje
v oblasti pediatrie (viz body 5.1 a 5.2).

Starší osoby
Doporučuje se započít léčbu nejnižší dávkou a tuto titrovat směrem nahoru dle potřeby, aby bylo
dosaženo maximálního přínosu. Je třeba opatrnosti při závažné poruše jater nebo ledvin, kdy může dojít
ke změně metabolismu a eliminace léku. Navíc je třeba u starších pacientů vzít v úvahu riziko
hyperkalemie (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
V případě poruchy funkce ledvin (glomerulární filtrace <30 ml/min) je třeba dle potřeby snížit dávku
spironolaktonu nebo frekvenci podávání. V případě závažné poruchy ledvin (glomerulární filtrace
Způsob podání
Perorální podání.
Obecně je denní dávka spironolaktonu podává po jídle v jedné dávce nebo rozdělená do dvou dílčích
dávek. Užití jedné denní dávky nebo první denní dávky je doporučeno ráno.

4.3 Kontraindikace
Spironolakton je kontraindikovaný u dospělých a pediatrických pacientů s těmito stavy:
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Anurie.
- Akutní renální selhání.
- Závažná porucha funkce ledvin (glomerulární filtrace <10 ml/min).
- Hyperkalemie.
- Hyponatremie.
- Addisonova choroba.
- Souběžné užívání eplerenonu nebo kalium šetřících diuretik.
- U pediatrických pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin.

Spironolakton nesmí být podávaný spolu s dalšími kalium šetřícími diuretiky a spolu se
spironolaktonem nesmí být rutinně podávány náhrady draslíku, protože může dojít k hyperkalemii.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
- Spironolakton se má podávat s velkou opatrností, pokud na základě souvisejícího onemocnění je
tendence k rozvoji acidózy a/nebo hyperkalemie.
- Pacienti s diabetickou nefropatií mají riziko hyperkalemie.
- Léčba spironolaktonem může způsobit přechodné zvýšení močoviny (BUN), hlavně u pacientů
s existující poruchou funkce ledvin a hyperkalemií. Spironolakton může způsobit reverzibilní
hyperchloremickou metabolickou acidózu. Proto je třeba v případě poruchy funkce ledvin a jater a
u starších pacientů pravidelně monitorovat funkci ledvin a hladiny elektrolytů v séru.
- Současné použití léčivých přípravků, o nichž je známo, že vyvolávají hyperkalemii (např. jiná
kalium šetřící diuretika, inhibitory ACE, antagonisté receptoru pro angiotenzin II, blokátory
aldosteronu, heparin, nízkomolekulární heparin, doplňky draslíku, dieta bohatá na draslík nebo
náhražky soli obsahující draslík) spolu se spironolaktonem může vést k závažné hyperkalemii.
- Hyperkalemie může být fatální. Je velmi důležité monitorovat a upravovat hladiny draslíku v séru
u pacientů se závažným srdečním selháním užívajících spironolakton. Tito pacienti nesmějí užívat
jiná kalium šetřící diuretika. Pacienti se sérovým draslíkem >3,5 mEq/l nesmějí užívat perorální
doplňky draslíku. Kontrola draslíku a kreatininu je doporučena 1 týden po zahájení léčby nebo po
zvýšení dávky spironolaktonu, měsíčně po dobu prvních 3 měsíců léčby, poté kvartálně po dobu roku, dále každých 6 měsíců. Léčba musí být ukončena nebo přerušena při hladině sérového
draslíku >5 mEq/l nebo sérového kreatininu > 4 mg/dl (354 mikromol/l) (viz bod 4.2)
- V průběhu léčby spironolaktonem je zakázáno požívat alkoholické nápoje.
- Podle údajů z literatury se může při dlouhodobém podávání vysokých dávek (mnohonásobně
vyšších, než je maximální dávka u člověka) v pokusech na zvířatech rozvinout karcinom z podávání
vysokých dávek a myeloidní leukemie. Pokud to není nevyhnutelné, je třeba se vyhnout
dlouhodobému podávání spironolaktonu.
Pediatrická populace
S ohledem na riziko hyperkalemie mají být kalium šetřící diuretika používána s opatrností u
pediatrických pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin. (Použití spironolaktonu je kontraindikováno u
pediatrických pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin, viz bod 4.3.)
Pomocné látky
Přípravek Verospiron obsahuje laktosu. V případě intolerance laktosy je třeba vzít v úvahu, že každá
50mg tobolka obsahuje 121,1 mg laktosy (odpovídá 127,5 mg monohydrátu laktosy). Pacienti se
vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí
glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.
Přípravek Verospiron obsahuje sodík. Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku
v jedné tobolce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Současné užívání spironolaktonu s jinými kalium šetřícími diuretiky, ACE inhibitory, antagonisty
receptoru pro angiotenzin II, blokátory aldosteronu, doplňky draslíku, dietou bohatou na draslík nebo
náhražkami kuchyňské soli obsahujícím draslík může vést k hyperkalemii.

Kromě jiných léčivých přípravků, o nichž je známo, že způsobují hyperkalemii, může současné použití
trimethoprimu/sulfamethoxazolu (kotrimoxazol) spolu se spironolaktonem vést ke klinicky relevantní
hyperkalemii.
Imunosupresiva, cyklosporin a tacrolimus, mohou zvýšit riziko hyperkalemie navozené
spironolaktonem.
Kolestyramin může také zvýšit riziko hyperkalemie a hyperchloremické acidózy.
Tricyklická antidepresiva a antipsychotika mohou zesílit hypotenzivní účinek spironolaktonu.
Antihypertenziva: dochází k zesílení účinku antihypertenziv a může být potřeba jejich dávku při přidání
spironolaktonu k léčbě snížit a poté upravit dle potřeby. Vzhledem k tomu, že ACE inhibitory snižují
tvorbu aldosteronu, nemají se rutinně podávat se spironolaktonem, zvláště u pacientů se známou
poruchou funkce ledvin.
Současné podávání glycerol-trinitrátu nebo jiných vazodilatancií může ještě více prohloubit snížení
krevního tlaku způsobené spironolaktonem.
Alkohol, barbituráty a narkotika: mohou prohloubit spironolaktonem navozenou ortostatickou
hypotenzi.
Kortikosteroidy, ACTH: může se vyskytnout výraznější elektrolytová deplece, zvláště hypokalemie.
Presorické aminy (např. norepinefrin): spironolakton snižuje vaskulární odpověď na norepinefrin. Proto
je potřeba opatrnost v péči o pacienty, kteří jsou léčeni spironolaktonem a podstupují místní nebo
celkovou anestezii.
Nesteroidní antiflogistika (NSAID): u některých pacientů mohou NSAID snížit diuretický, natriuretický
a antihypertenzivní účinek kličkových, kalium šetřících a thiazidových diuretik. Kombinace NSAID,
jako je např. acetylsalicylová kyselina, indometacin a kyselina mefenamová, s kalium šetřícími diuretiky
byla spojena se závažnou hyperkalemií. Proto je při současném užití spironolaktonu a NSAID třeba
pacienta pečlivě sledovat, aby se zajistilo, že bylo dosaženo požadovaného účinku diuretika.
Digoxin: spironolakton může zvýšit poločas digoxinu. To může vést ke zvýšení hladin digoxinu v séru
a následně k digitalisové toxicitě. Při podávání spironolaktonu může být potřeba snížení dávky digoxinu
a pečlivé sledování pacienta, aby se předešlo nízké digitalizaci.
Interakce léku s laboratorními vyšetřeními: v literatuře se objevilo několik hlášení o možném ovlivnění
digoxinových radioimunoesejí spironolaktonem nebo jeho metabolity. Klinický význam není dosud
objasněn.
Ve fluorometrických esejích může spironolakton ovlivnit určení látek s podobnými fluorescenčními
charakteristikami (např. kortizol, epinefrin).
Spironolakton se váže na androgenní receptor a může zvyšovat hladiny prostatického specifického
antigenu (PSA) u pacientů s maligním nádorem prostaty léčených abirateronem. Použití s abirateronem
se nedoporučuje.
Fenazon: spironolakton zvyšuje metabolismus fenazonu.
Lithium: lithium se obecně s diuretiky podávat nemá. Diuretika snižují renální clearance lithia a zvyšují
riziko lithiové toxicity.
Karbenoxolon: karbenoxolon může způsobit retenci sodíku a tím snížit účinnost spironolaktonu. Je třeba
se vyhnout souběžnému užití těchto dvou látek.
Karbamazepin: karbamazepin může při současném podání s diuretiky způsobit klinicky signifikantní
hyponatremii.
Heparin, nízkomolekulární heparin: současné užití spironolaktonu s heparinem nebo
s nízkomolekulárním heparinem může vést k závažné hyperkalemii.

Riziko ventrikulárních arytmií se zvyšuje při současném podání antihistaminika terfenadinu a
spironolaktonu, a to z důvodu hypokalemie a nerovnováhy jiných elektrolytů.
Spironolakton může snížit antikoagulační účinek kumarinových derivátů.
Spironolakton může zvýšit účinek analogů GnRH (triptorelin, buserelin, gonadorelin).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Spironolakton a jeho metabolity procházejí placentární bariérou. U potkanů byla pozorována po
spironolaktonu feminizace samčích plodů. Při použití spironolaktonu u těhotné ženy je třeba posoudit
předpokládaný přínos a možná rizika pro matku a plod.
Kojení
V mateřském mléce byly detekovány metabolity spironolaktonu. Pokud je použití spironolaktonu
nezbytné, je třeba přerušit kojení a zavést alternativní metodu výživy dítěte.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Na začátku léčby je třeba se vyvarovat řízení nebo obsluhy nebezpečných strojů na individuálně dlouhou
dobu. Později je třeba toto omezení individuálně upravit.

4.8 Nežádoucí účinky
Některé nežádoucí účinky, jako je hyperkalemie a jiné elektrolytové nerovnováhy, vznikají díky
mechanismu účinku spironolaktonu jako kompetitivního antagonisty aldosteronu a mohou vést
k arytmii, zmatenosti, paralýze, paraplegii, křečím v dolních končetinách, průjmu, nauzee a zvracení.
Některé nežádoucí účinky, jako je snížení libida, erektilní dysfunkce, gynekomastie u mužů, citlivost
prsů, bolest prsů u mužů, zvětšení prsů, menstruační poruchy a hirsutismus, vznikají díky
antiandrogennímu účinku spironolaktonu.
Nežádoucí účinky jsou uvedeny dle databáze tříd orgánových systémů dle MedDRA za použití vyjádření
frekvence dle MedDRA: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100);
vzácné (>1/10 000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
leukopenie,
trombocytope-
nie,
agranulocytóza,
eosinofilie

Poruchy
imunitního
systému
hypersenzitivita
Endokrinní
poruchy
hirsutismus
Poruchy
metabolismu a
výživy
hyperkale-
miehyperkale-
mie hyponatremie,
dehydratace,
porfyrie
hyperchlore-
mická acidóza
Psychiatrické
poruchy
zmatenost
Poruchy
nervového
systému
somnolence3,
bolest hlavy
paralýza,
paraplegie


Srdeční poruchy arytmie4
Cévní poruchy vaskulitida nežádoucí
hypotenze
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
změna hlasu
Gastrointestinál
ní poruchy
nauzea,
zvracení
gastritida,
žaludeční vřed,
gastrointestinál-
ní krvácení,
duodenální
vřed,
bolest břicha,
průjem

Poruchy jater a
žlučových cest
hepatitida
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
vyrážka,
urtikárie
alopecie,
ekzém,
erythema
annulare,
systémový lupus
erythematodes
(SLE)
bulózní
pemfigoid,
Stevensův-
Johnsonův
syndrom,
léková kožní
reakce
s eozinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS),
pruritus,
toxická
epidermální
nekrolýza
Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
osteomalácie křeče
v dolních
končetinách
Poruchy ledvin
a močových cest
akutní selhání
ledvin

Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
snížení
libida,
erektilní
dysfunkce,
gynekomasti
e (u mužů),
citlivost prsů,
bolest prsů (u
mužů),
zvětšení
prsů,
menstruační
poruchy (u
žen)
infertilita5
Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
astenie, únava
Vyšetření zvýšení urey
v krvi,
zvýšení Hb1c

zvýšení
kreatininu
U pacientů s renálním selháním a u pacientů léčených současně přípravky s draslíkem.
U starších pacientů, u diabetiků a u pacientů užívajících ACE inhibitory.
U pacientů s cirhózou jater.
U pacientů s renálním selháním a u pacientů léčených současně přípravky s draslíkem.
V případě užívání vysokých dávek (450 mg denně).

Nežádoucí účinky obvykle po přerušení léčby vymizí.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování
Symptomy: Předpokládá se, že předávkování spironolaktonem by způsobilo známky a symptomy, které
jsou pozorovány jako nežádoucí účinky během léčby, jako je ospalost, mentální zmatenost,
makulopapulózní nebo erythematózní vyrážka, nauzea, zvracení, závratě nebo průjem. Vzácně se může
vyskytnout hyponatremie nebo hyperkalemie, zvláště u pacientů s poruchou funkce ledvin; jaterní kóma
se může vyskytnout u pacientů s těžkým onemocněním jater, ale příčinná souvislost těchto účinků
s předávkováním spironolaktonem nebyla stanovena.
Léčba: Symptomatická, není k dispozici specifické antidotum. Je třeba udržovat rovnováhu tekutin a
elektrolytů a acidobazickou rovnováhu: je třeba podat draslík vylučující diuretika, parenterálně glukosu
+ insulin a v závažných případech je třeba provést hemodialýzu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: diuretika, kalium šetřící přípravky; antagonisté aldosteronu.
ATC kód: C03DASpironolakton je kompetitivní antagonista aldosteronu. Působí v distálním tubulu ledvin, inhibuje
retenci vody a NA+ a exkreci K+ navozené aldosteronem. Spironolakton nejenom zvyšuje exkreci Na+ a
Cl- a snižuje exkreci K+, ale také inhibuje exkreci H+ močí. Výsledkem jeho diuretického účinku je také
účinek na snížení krevního tlaku.

Studie RALES: Randomizovaná Aldactonová Evaluační Studie (The Randomized Aldactone
Evaluation Study, RALES) byla multinárodní, dvojitě zaslepená studie s 1 663 pacienty s injekční frakcí
≤ 35 %, se srdečním selháním NYHA IV v předchozích 6 měsících v anamnéze, se srdečním selháním
NYHA III-IV v době randomizace. Všichni pacienti užívali kličková diuretika, 97 % užívalo inhibitor

ACE a 78 % užívalo digoxin (v době, kdy studie probíhala, nebyly beta-blokátory ve velké míře užívány
k léčbě srdečního selhání a jen 15 % pacientů bylo léčeno beta-blokátory). Pacienti s výchozí hladinou
sérového kreatininu >2,5 mg/dl (221 mikromol/l) nebo s nedávným zvýšením o 25 % nebo s výchozí
hladinou sérového draslíku > 5,0 mEq/l byli vyloučeni. Pacienti byli randomizováni v poměru 1:1 na
skupinu užívající spironolakton 25 mg perorálně jednou denně a na skupinu s placebem. Pacientům,
kteří snášeli dávku 25 mg jednou denně, byla podle klinické indikace dávka zvýšena na 50 mg jednou
denně. Pacientům, kteří nesnášeli dávku 25 mg jednou denně, byla dávka snížena na 25 mg každý druhý
den. Primárním cílem studie RALES bylo hodnocení doby do úmrtí z jakékoli příčiny. Studie RALES
byla ukončena předčasně s průměrnou dobou sledování 24 měsíců, vzhledem k významnému vlivu na
mortalitu zjištěnému v plánované předběžné analýze. Spironolakton ve srovnání s placebem snížil riziko
úmrtí o 30 % (p<0,001; 95% interval spolehlivosti 18 % až 40 %). Spironolakton snížil riziko srdečního
úmrtí, především náhlého úmrtí a úmrtí z progresivního srdečního selhání a riziko hospitalizace ze
srdeční příčiny. Změny v NYHA třídě byly příznivější ve skupině se spironolaktonem. Gynekomastie
nebo bolest prsů byly hlášeny u 10 % mužů léčených spironolaktonem v porovnání s 1 % mužů ve
skupině s placebem (p<0,001). Incidence závažné hyperkalemie byla v obou léčených skupinách nízká.
Pediatrická populace
Je nedostatek podstatných informací z klinických studií ohledně spironolaktonu u dětí. To je výsledkem
několika faktorů: v několika studiích, které byly provedeny u pediatrické populace, byl spironolakton
používán v kombinaci s jinými látkami, počet pacientů hodnocených v každé studii byl malý a byly
studovány různé indikace. Doporučení pro dávkování pro pediatrii vycházejí z klinických zkušeností a
případových studií zdokumentovaných ve vědecké literatuře.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Spironolakton se po perorálním podání dobře absorbuje a je hlavně metabolizován na aktivní metabolity:
metabolity s obsahem síry (80 %) a částečně na kanrenon (20 %). Ačkoli je plasmatický poločas
samotného spironolaktonu krátký (1,3 hodiny), poločasy aktivních metabolitů jsou delší (v rozmezí od
2,8 do 11,2 hodin). Eliminace metabolitů probíhá primárně močí a sekundárně biliární exkrecí stolicí.
Po 15denním podávání 100 mg spironolaktonu zdravým dobrovolníkům ne nalačno byl čas do dosažení
maximální plasmatické koncentrace (tmax) 2,6 hodin, vrchol plasmatické koncentrace (Cmax) 80 ng/ml a
eliminační poločas (t1/2) spironolaktonu přibližně 1,4 hodiny. U 7-alfa-(thiomethyl)spironolaktonu byl
tmax 3,2 hodiny, Cmax 391 ng/ml a t1/2 13,8 hodiny a u kanrenonu byl tmax 4,3 hodiny, Cmax 181 ng/ml a t16,5 hodiny.
Účinek jedné dávky spironolaktonu na ledviny dosahuje svého vrcholu po 7 hodinách a přetrvává
nejméně po dobu 24 hodin.
Pediatrická populace
Nejsou dostupné farmakokinetické údaje ohledně použití u pediatrické populace. Doporučení pro
dávkování pro pediatrii vycházejí z klinických zkušeností a případových studií zdokumentovaných ve
vědecké literatuře.

5.3 Preklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
U potkanů, myší a králíků byla i.p. LD50 790, 360 a 870 mg/kg tělesné hmotnosti, zatímco intragastrická
LD50 byla u všech tří druhů více než 1000 mg/kg.
Ve studiích chronické toxicity u potkanů byl u spironolaktonu prokázaný tumorigenní účinek a jeho
proliferativní účinky se projevily na endokrinních orgánech a játrech. V jedné studii s dávkami 25, 75 a
250krát vyššími, než jsou obvyklé denní dávky u člověka 2 mg/kg, se projevil statisticky významný
nárůst výskytu benigních adenomů štítné žlázy a varlat, který byl závislý na dávce. U samic potkanů byl
statisticky významný nárůst maligních nádorů mléčné žlázy jen při středních dávkách. U samců potkanů
došlo ke zvýšení proliferativních změn v játrech, které byly závislé na dávce. Při nejvyšších dávkách

(500 mg/kg) zahrnoval rozsah účinků hepatocytomegalii, hyperplastické noduly a hepatocelulární
karcinom: výskyt hepatocelulárního karcinomu nebyl statisticky významný při hodnotě p=0,05.
U potkanů, kterým byl podávaný kalium-kanreonát po dobu jednoho roku, byl pozorován na dávce
závislý (nad 20 mg/kg/den) výskyt myelocytové leukemie. V dlouhodobých (2 roky) studiích perorální
kancerogenity kalium-kanreonátu u potkanů byla pozorovány myelocytová leukemie a nádory jater,
štítné žlázy, varlat a prsu. V textech na bakteriích a kvasinkách neměl kalium-kanreonát mutagenní
účinek. V některých in vitro testech měl pozitivní mutagenní účinek na savčí buňky po metabolické
aktivaci. Kalium-kanreonát nebyl u savců mutagenní in vivo. Kanrenon a kyselina kanrenoová jsou
hlavními metabolity kalium-kanreonátu draselného. Spironolakton se také metabolizuje na kanrenon.
Ve studiích chronické toxicity u potkanů s dávkami spironolaktonu až do 500 mg/kg/den nebyl
pozorovaný zvýšený výskyt leukemie.
Význam těchto tumorigenních nálezů není s ohledem na klinické použití spironolaktonu jasný. Nicméně
dlouhodobé podávání spironolaktonu mladým pacientům vyžaduje pečlivé zvážení přínosů a možných
rizik.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Obsah tobolky:
natrium-lauryl-sulfát, magnesium-stearát, kukuřičný škrob, monohydrát laktosy.
Tvrdá želatinová tobolka:
Vrchní část tobolky: chinolinová žluť (E104), oxid titaničitý (E171), želatina.
Spodní část tobolky: oxid titaničitý (E171), želatina.

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
let.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení
Obal:
Al/PVC blistr, krabička.
Velikost balení:
30 tvrdých tobolek.

6.6 Návod k použití přípravku a zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Gedeon Richter Plc.
Gyömrői út 19-1103 Budapešť
Maďarsko.

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)
50/029/00-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 19.1.Datum posledního prodloužení registrace: 30.11.
10. DATUM REVIZE TEXTU
7. 6.