Zejula Vedlejší a nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

Nežádoucí účinky všech stupňů vyskytující se u ≥ 10 % z 851 pacientek léčených přípravkem Zejula
v monoterapii v souhrnných klinických hodnoceních PRIMA 300 mghlavy, insomnie, snížený počet trombocytů, neutropenie, bolest břicha, snížená chuť k jídlu, průjem,
dyspnoe, hypertenze, astenie, závrať, snížený počet neutrofilů, kašel, artralgie, bolest zad, snížený
počet leukocytů a návaly horka.

Mezi nejčastější závažné nežádoucí účinky s výskytem > 1 % objevujících se během léčby
Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky byly zjištěny na základě klinických hodnocení a sledování po uvedení
přípravku na trh u pacientek dostávajících přípravek Zejula v monoterapii výskytu nežádoucích účinků je založena na poolovaných datech týkajících se nežádoucích účinků
získaných z klinických hodnocení PRIMA a NOVA expozice u pacientek známá a definovaná následujícím způsobem: velmi časté
Tabulka 4: Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Třídy orgánových systémů Četnost nežádoucích účinků
všech stupňů dle CTCAE*
ýHWQRVWVWXSQ
Infekce a infestace 9HOPLInfekce močových cest
Časté
Bronchitida, konjunktivitida
0pQ
Infekce močových cest,
bronchitida
Novotvary benigní, maligní
cysty a polypyČasté
Myelodysplastický syndrom /
akutní myeloidní leukémie**
Časté
Myelodysplastický syndrom /
akutní myeloidní leukémie**
Poruchy krve a lymfatického
systému
Velmi časté
吀Méně časté
Pancytopenie, febrilní
neutropenie
Velmi časté
吀Časté
Leukopenie
Méně časté
Pancytopenie, febrilní
neutropenie
Poruchy imunitního systému Časté
Méně časté
Snížená chuť k jídlu
Časté
Hypokalemie
ýDVWp
Hypokalemie
Méně časté
Snížená chuť k jídlu
Psychiatrické poruchy 9HOPLInsomnie
Časté
Úzkost, deprese, kognitivní
porucha††
Méně časté
Zmatenost
0pQ
Insomnie, úzkost, deprese,
zmatenost
Poruchy nervového systému Velmi časté
Bolest hlavy, závrať
Časté
Dysgeuzie
Vzácné
Syndrom zadní reverzibilní
encefalopatie Méně časté
䈀潬Srdeční poruchyČasté
Tachykardie

Cévní poruchy 9HOPLHypertenze
Vzácné
Hypertenzní krize
ýDVWp
Hypertenze
Třídy orgánových systémů Četnost nežádoucích účinků
všech stupňů dle CTCAE*
Četnost nežádoucích účinků
stupně 3 nebo 4 dle CTCAE*
Respirační, hrudní
a mediastinální poruchy
Velmi časté
湡Časté
Epistaxe
Méně časté
Pneumonitida
0pQ
Dyspnoe, epistaxe,
pneumonitida
Gastrointestinální poruchy Velmi časté
Nauzea, zácpa, zvracení, bolest
břicha, průjem, dyspepsie
Časté
Sucho v ústech, břišní distenze,
mukózní zánět, stomatitida
Časté
Nauzea, zvracení, bolest břicha
Méně časté
Průjem, zácpa, mukózní zánět,
stomatitida, sucho v ústech
Poruchy kůže aFotosenzitivita, vyrážka 
Méně časté
Fotosenzitivita, vyrážka 
Velmi časté
䈀潬Časté
Myalgie
0pQ
Bolest zad, artralgie, myalgie

Celkové poruchy a reakce
Velmi časté
�湡癡ⰠČasté
Periferní edém
ýDVWp
Únava, astenie
Vyšetření杬畴AST, zvýšení kreatininu v krvi,
zvýšení ALT, zvýšení alkalické
fosfatázy v krvi, snížení tělesné
hmotnosti
Časté
杬畴ALT
Méně časté
Zvýšení AST, zvýšení
alkalické fosfatázy v krvi

*CTCAE = obecná terminologická kritéria pro nežádoucí účinky, verze 4.** Na základě dat z klinické studie s niraparibem. Není omezeno na pivotní studii monoterapie
ENGOT-OV16.
†Zahrnuje hypersenzitivitu, přecitlivělost na léky, anafylaktoidní reakci, lékovou vyrážku, angioedém
a kopřivku.
††Zahrnuje poruchu paměti a poruchu soustředění.

Nežádoucí účinky uvedené ve skupině pacientek, kterým byla na základě jejich výchozí tělesné
hmotnosti nebo počtu trombocytů podávána počáteční dávka přípravku Zejula 200 mg, byly
v porovnání se skupinou, které byla podávána fixní počáteční dávka 300 mg, obdobně nebo méně
časté
Viz níže konkrétní informace týkající se četnosti trombocytopenie, anémie a neutropenie.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Hematologické nežádoucí účinky a/nebo laboratorních nálezů se obvykle vyskytují na začátku léčby niraparibem a jejich výskyt se
postupem času snižuje.

Pacientky zařazené do léčby přípravkem Zejula ve studiích NOVA a PRIMA vykazovaly před
zahájením léčby následující výchozí hematologické parametry: absolutní počet neutrofilů
řešeny laboratorním sledováním a úpravou dávkování
U pacientek, kterým se ve studii PRIMA podávala počáteční dávka přípravku Zejula na základě jejich
výchozí tělesné hmotnosti nebo počtu trombocytů, se snížil výskyt trombocytopenie, anémie a
neutropenie stupně ≥ 3 ve srovnání se skupinou pacientek, kterým se podávala fixní počáteční dávka
300 mg, a to z 48 % na 21 %, z 36 % na 23 % a z 24 % na 15 % v uvedeném pořadí. K ukončení léčby
z důvodu výskytu trombocytopenie, anémie a neutropenie došlo u 3 %, 3 % a 2 % pacientek
v uvedeném pořadí.

Trombocytopenie
Ve studii PRIMA se u 39 % pacientek léčených přípravkem Zejula v porovnání s 0,4 % pacientek
léčených placebem vyskytla trombocytopenie stupně 3 či 4 s mediánem 22 dnů od první dávky do
prvního nástupu trombocytopenie došlo k ukončení léčby u 4 % pacientek užívajících niraparib.

Ve studii NOVA se přibližně u 60 % pacientek léčených přípravkem Zejula vyskytla trombocytopenie
jakéhokoli stupně a u 34 % pacientek se vyskytla trombocytopenie stupně 3 či 4. U pacientek
s výchozím počtem trombocytů nižším než 180 × 109/l došlo k trombocytopenii jakéhokoliv stupně
a stupně 3 či 4 u 76 %, respektive 45 % pacientek. Medián doby do nástupu trombocytopenie
jakéhokoliv stupně a trombocytopenie stupně 3 či 4 byl 22, respektive 23 dnů. Výskyt nových případů
trombocytopenie po intenzivních modifikacích dávek provedených v průběhu prvních dvou měsíců
léčby z cyklu 4 byl 1,2 %. Medián trvání případů trombocytopenie jakéhokoliv stupně byl 23 dnů
a medián trvání případů trombocytopenie stupně 3 či 4 byl 10 dnů. Pacientky léčené přípravkem
Zejula, u nichž se rozvine trombocytopenie, mohou být vystaveny vyššímu riziku krvácení. V rámci
klinického programu byla trombocytopenie řešena laboratorním sledováním, modifikací dávky
a případně transfuzí trombocytů
Ve studii NOVA došlo u 48 z 367 všechny případy krvácení souběžné s trombocytopenií byly co do závažnosti stupně 1 nebo 2 kromě
jedné epizody petechie stupně 3 a hematomu pozorovaného souběžně se závažným nežádoucím
účinkem pancytopenie. Trombocytopenie se častěji vyskytovala u pacientek, jejichž výchozí počet
trombocytů byl nižší než 180 × 109/l. Přibližně 76 % pacientek s nižším výchozím počtem trombocytů
pacientek mělo trombocytopenii stupně 3/4. Pancytopenie byla pozorována u < 1 % pacientek
užívajících niraparib.

Anémie
Ve studii PRIMA se u 31 % pacientek léčených přípravkem Zejula v porovnání s 2 % pacientek
léčených placebem vyskytla anémie stupně 3 či s mediánem 80 dnů od první dávky do prvního
nástupu došlo k ukončení léčby u 2 % pacientek užívajících niraparib.

Ve studii NOVA se přibližně u 50 % pacientek vyskytla anémie jakéhokoli stupně a u 25 % se
vyskytla anémie stupně 3 či 4. Medián doby do nástupu anémie jakéhokoliv stupně byl 42 dnů
a v případech anémie stupně 3 či 4 to bylo 85 dnů. Medián trvání anémie jakéhokoliv stupně byl
63 dnů a v případech anémie stupně 3 či 4 to bylo 8 dnů. V průběhu léčby přípravkem Zejula může
přetrvávat anémie jakéhokoli stupně. V rámci klinického programu byla anémie řešena laboratorním
sledováním, modifikací dávky z důvodu anémie došlo u 1 % pacientek.

Neutropenie
Ve studii PRIMA se u 21 % pacientek léčených přípravkem Zejula v porovnání s 1 % pacientek
léčených placebem vyskytla neutropenie stupně 3 či 4 s mediánem 29 dnů od první dávky do prvního
nástupu neutropenie došlo k ukončení léčby u 2 % pacientek užívajících niraparib.

Ve studii NOVA se přibližně u 30 % pacientek léčených přípravkem Zejula vyskytla neutropenie
jakéhokoli stupně a u 20 % pacientek se vyskytla neutropenie stupně 3 či 4. Medián doby do nástupu
neutropenie jakéhokoliv stupně byl 27 dnů a 29 dnů v případech neutropenie stupně 3 či 4. Medián
trvání neutropenie jakéhokoliv stupně byl 26 dnů a 13 dnů v případech neutropenie stupně 3 či 4.
Kromě toho přibližně 6 % pacientek léčených niraparibem byl podáván faktor stimulující
granulocytární kolonie neutropenie došlo u 2 % pacientek.

Myelodysplastický syndrom / akutní myeloidní leukémie
V klinických studiích se MDS/AML vyskytly u 1 % pacientek léčených přípravkem Zejula, z toho
u 41 % případů s fatálními důsledky. Incidence byla po 75 měsících sledování přežití vyšší u pacientek
s mutací gBRCA s relabujícím karcinomem vaječníků, které dříve byly léčeny 2 nebo více liniemi
chemoterapie založené na platině. Všechny pacientky měly potenciálně přispívající faktory k rozvoji
MDS/AML, vzhledem k tomu, že předtím dostávaly chemoterapii založenou na platině. Mnoho z nich
také bylo léčeno dalšími látkami poškozujícími DNA a radioterapií. Většina hlášení pocházela od
nositelek mutace gBRCA. Některé z pacientek měly v anamnéze už dříve prodělanou rakovinu nebo
supresi kostní dřeně.

Ve studii PRIMA byla incidence MDS/AML 0,8 % u pacientek léčených přípravkem Zejula a 0,4 %
u pacientek dostávajících placebo.

Ve studii NOVA u pacientek s relabujícím karcinomem vaječníků, které dříve byly léčeny nejméně
dvěma liniemi chemoterapie založené na platině, byla celková incidence MDS/AML po 75 měsících
sledování 3,8 % u pacientek léčených přípravkem Zejula a 1,7 % u pacientek dostávajících placebo.
V kohortách gBRCAmut a non-gBRCAmut byla incidence MDS/AML 7,4 % a 1,7 % u pacientek
léčených přípravkem Zejula a 3,1 % a 0,9 % u pacientek dostávajících placebo.

Hypertenze
Ve studii PRIMA se u 6 % pacientek léčených přípravkem Zejula v porovnání s 1 % pacientek
léčených placebem vyskytla hypertenze stupně 3 či 4 s mediánem 50 dnů od první dávky do prvního
nástupu hypertenze došlo k ukončení léčby u 0 % pacientek.

Ve studii NOVA se hypertenze jakéhokoli stupně vyskytla u 19,3 % pacientek léčených přípravkem
Zejula. Hypertenze stupně 3 či 4 se vyskytla u 8,2 % pacientek. Hypertenze byla bez problémů
korigována podáváním antihypertenziv. K ukončení léčby z důvodu hypertenze došlo u < 1 %
pacientek.

Pediatrická populace
Nebyly provedeny žádné studie u pediatrických pacientů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.