Tecartus Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Jiná cytostatika, ATC kód: L01XL06.
Mechanismus účinku
Přípravek Tecartus, imunoterapeutický přípravek vytvořený z geneticky modifikovaných autologních
T-buněk cílených na CD19, se váže na nádorové buňky exprimující CD19 a normální B-buňky. Po
spojení anti-CD19 CAR T-buněk s cílovými buňkami exprimujícími CD19 aktivují kostimulační
doména CD28 a signalizační doména CD3-zeta následné signalizační kaskády, což vede u T-buněk k
aktivaci, proliferaci, získání efektorových funkcí a sekreci zánětlivých cytokinů a chemokinů. Tento
sled dějů vede k usmrcení buněk exprimujících CD19.
Farmakodynamické účinky
Ve studii ZUMA-2 i ve studii ZUMA-3 byly hodnoceny farmakodynamické odpovědi po podání
infuze přípravku Tecartus po dobu 4 týdnů prostřednictvím měření přechodného zvýšení cytokinů,
chemokinů a jiných molekul v krvi. Byly analyzovány hladiny cytokinů a chemokinů, jako jsou IL-6,
IL-8, IL-10, IL-15, TNF-α, interferon gama obecně pozorováno v prvních 8 dnech po infuzi a hladiny se obecně navrátily k výchozím hodnotám
během 28 dnů.
Vzhledem k „on-target, off-tumor“ účinku přípravku Tecartus se dá očekávat, že po léčbě může dojít
k výskytu aplazie B buněk.
Translační analýzy provedené za účelem identifikace souvislostí mezi hladinami cytokinů a incidencí
CRS nebo neurologických příhod ukázaly, že vyšší hladiny sérových analytů, včetně IL-6, IL-10 a TNF-α, byly spojeny s neurologickými nežádoucími účinky
stupně 3 nebo vyššího a CRS stupně 3 nebo vyššího.
Klinická účinnost a bezpečnost
Relabující nebo refrakterní MCL: ZUMA-Účinnost a bezpečnost přípravku Tecartus u dospělých pacientů s relabujícím nebo refrakterním MCL,
kteří již předtím byli léčeni antracyklinem nebo chemoterapií obsahující bendamustin, protilátku proti
CD20, a inhibitor Brutonovy tyrosinkinázy otevřeném multicentrickém jednoramenném klinickém hodnocení fáze 2. U pacientů zařazených do
studie rovněž došlo k progresi onemocnění po posledním režimu nebo refrakternímu onemocnění po
poslední léčbě. Pacienti s aktivními nebo závažnými infekcemi, po předchozí alogenní transplantací
hematopoetických kmenových buněk moku nebo metastázami v mozku a jakýmkoliv lymfomem CNS nebo poruchami CNS v anamnéze
byli nezpůsobilí. Ve studii ZUMA-2 bylo zařazeno celkem 74 pacientů 68 z těchto pacientů bylo léčeno přípravkem Tecartus. Tři pacienti neobdrželi přípravek Tecartus kvůli
závadě ve výrobě. Dva další pacienti nebyly léčeni kvůli progresi onemocnění Jeden pacient nebyl léčen přípravkem Tecartus po podání lymfodepleční chemoterapie kvůli
probíhající aktivní fibrilací síní. Celkový analyzovaný soubor jako všichni pacienti, kteří podstoupili leukaferézu. Souhrn výchozích charakteristik pacientů uvádí
tabulka 4.
Tabulka 4 Souhrn výchozích charakteristik pro studii ZUMA-
Kategorie Všichni, jimž byla provedena leukaferéza Věk Medián ≥Mužské pohlavíMedián počtu předchozích terapií Relabující/refrakterní podskupina
Relabující po auto SCTRefrakterní na poslední léčbu MCLRelabující po poslední léčbě MCLPacienti sPacienti se zasažením kostní dřeněMorfologická charakteristika
Klasický MCLBlastoidní MCLJinéNení známoPodávaná překlenovací léčba
AnoNeKi-67 IHC podle centrální laboratoře
NAuto SCT, autologní transplantát kmenových buněk; IHC, imunohistochemie; Max, maximum; MCL, lymfom z
plášťových buněk; Min, minimum.
Přípravek Tecartus byl podáván pacientům ve formě jednorázové intravenózní infuze v cílové dávce
× 106 anti-CD19 CAR T buněk/kg chemoterapeutickém režimu zahrnujícím intravenózní podávání cyklofosfamidu 500 mg/m2 a
fludarabinu 30 mg/m2, které byly podávány oba 5., 4. a 3. den před léčbou. Překlenovací terapie mezi
leukaferézou a lymfodepleční chemoterapií byla povolena pro kontrolu zátěže vyvolané
onemocněním.
Pro pacienty léčené přípravkem Tecartus byl medián doby od leukaferézy do uvolnění přípravku
13 dnů 2,0 × 106 anti-CD19 CAR T-buněk/kg. Všichni pacienti obdrželi infuzi přípravku Tecartus v den 0 a
byli hospitalizováni minimálně do dne 7.
Primárním cílovým parametrem byla míra objektivní odpovědi Lugano 2014 nezávislým posuzovacím výborem. Sekundární cílové parametry zahrnovaly trvání
odpovědi
Pro primární analýzu byla množina analýzy definována a priori a obsahovala prvních 60 pacientů
léčených přípravkem Tecartus, kteří byli hodnoceni z hlediska odpovědi za 6 měsíců po hodnocení
onemocnění v týdnu 4 od infuze přípravku Tecartus. V této analyzované množině 60 pacientů bylo
ORR 93 % s mírou CR 67 %. ORR byla významně vyšší než předem stanovená historická míra
kontroly 25 % s 1strannou hladinou významnosti 0,025
Aktualizované analýzy účinnosti po 24 měsících sledování byly provedeny na základě
modifikovaného analyzovaného souboru s léčebným záměrem léčených přípravkem Tecartus. V analýze 24měsíčního sledování byl výskyt ORR u 68 pacientů
v analyzovaném souboru mITT 91 % a výskyt CR 68 %.
Výsledky FAS z primární analýzy i z analýzy 24měsíčního sledování jsou uvedeny v tabulce 5.
Tabulka 5 Souhrn výsledků účinnosti pro studii ZUMA-
Kategorie Všichni, jimž byla provedena
leukaferéza a