Toxicita po podávání jednotlivých i opakovaných dávek byla hodnocena u myší, potkanů a psů. Dále byla zkoumána reprodukční toxicita u potkanů, kancerogenita u myší a potkanů a genotoxicita in vivo a in vitro.
Celkový profil toxicity, jak je vidět u vysokých dávek tamsulosinu, odpovídá známému farmakologickému působení antagonistů α1-adrenergních receptorů.
Při velmi vysokých dávkách se objevily změny EKG u psů. Tato odpověď se nepovažuje za klinicky významnou. Tamsulosin nevykazoval žádné relevantní genotoxické vlastnosti.
Byl hlášen zvýšený výskyt proliferativních změn mléčných žláz samic potkanů a myší. Tyto nálezy, které jsou pravděpodobně zprostředkovány hyperprolaktinemií a vyskytují se pouze při vysokých dávkách, jsou považovány za klinicky nevýznamné.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ