Sublana Pro děti, pediatrická populace

Děti a dospívající
Užívání přípravku Sublana se u dětí a dospívajících nedoporučuje vzhledem k nedostatku údajů
o bezpečnosti a účinnosti.

Dospívající od 15 let
Data o užití methadonu u dospívajících od 15 let jsou k dispozici, ale nelze učinit žádná
doporučení ohledně dávkování.

Starší pacienti nad 65 let
Z důvodu snížené clearance může být nutné snížení dávky u starších pacientů, aby se zabránilo
předávkování.

Pacienti s poruchou funkce ledvin a/nebo jater
V případě poruchy funkce ledvin nebo mírné až středně závažné poruchy funkce jater, může být
nutné prodloužit interval mezi dávkami nebo snížit dávku. V případě stabilního chronického
onemocnění jater není nezbytné upravovat udržovací dávky (pro další informace viz bod 4.3 a
4.4).

Těhotné pacientky
Těhotným pacientkám může být nutné podávat přípravek dvakrát denně z důvodu zrychleného
metabolismu přes indukci enzymů, sníženou absorpci, stejně jako zvýšenou clearance (pro další
informace viz bod 4.6).

Způsob podání
Perorální podání.

Sublana
Přípravek Sublana je možno ředit konzervovanými a vazkými ředidly ve volně volitelných
poměrech nebo čištěnou vodou v poměru až 1:3 (1 díl koncentrátu a až 2 díly čištěné vody).
K okamžitému užití lze koncentrát ředit vodou nebo ovocným džusem (např. jablečným nebo
pomerančovým džusem s výjimkou grepového džusu – viz bod 4.5) viz bod 6.6. Balení
obsahuje odměrnou pipetu (velikost balení: 100, 150, 300, 500 ml) nebo odměrný kalíšek
(velikost balení 1000 ml) k odměření požadované dávky.
Aby se předešlo nejasnostem, ředidla a koncentrace ředění v mg/ml, včetně data výroby, mají
být uvedena na použitých lahvích.

Musí být zajištěno, že denní dávka je užívána pod dohledem a vizuální kontrolou (např. v
lékárně) v souladu s právním základem příslušných národních předpisů nebo pokud národní
směrnice doporučují jinak.
Lékař musí informovat pacienta, že perorální podání je jedinou povolenou a bezpečnou
cestou podání tohoto léčivého přípravku. Dále musí zdůraznit potenciální důsledky
jakéhokoli zneužití.

[V případě předpisu pro užití doma se lékař musí ujistit, že:
− jsou co možná nejvíce vyloučena rizika pro pacienta a okolí plynoucí z předpisu pro
použití doma
− pacient užívá předepsanou substituční látku výhradně, jak je zamýšleno


Předepisování k domácímu užití musí být ihned přerušeno, pokud je látka pacientem
zneužívána]

Délka léčby je v souladu s celkovým rámcem terapeutického konceptu s vývojem substituční
terapie, dohodnutým terapeutickým cílem a individuálními potřebami pacienta.

Délka léčby se může pohybovat v rozmezí od krátkodobé (například substituce drogově
závislých pacientů během hospitalizace) až po dlouhodobou.

Instrukce pro ředění tohoto léčivého přípravku před podáním jsou uvedeny v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

Tento léčivý přípravek nesmí být podáván v případě:
• hypersenzitivity na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě
6.• těžkého bronchiálního astmatu nebo jiného stavu spojeného s bronchiální obstrukcí
• středně těžkého nebo těžkého poškození respiračního centra a respiračních funkcí
• prodloužení QT intervalu, včetně vrozeného syndromu dlouhého QT intervalu

Podobně jako u všech opioidů nesmí být tento přípravek podáván pacientům s těžkým jaterním
poškozením, protože může u pacientů s těžkým poškozením jater vyvolávat portosystémovou
encefalopatii.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Léčba musí být prováděna s extrémní opatrností v případě:
• vysoce rizikových pacientů: součástí klinického stavu drogové závislosti může být
pokus o sebevraždu opiáty, zejména v kombinaci s tricyklickými antidepresivy,
alkoholem a jinými látkami tlumícími centrální nervový systém (CNS). U pacientů
vykazujících perzistentní vysoce rizikové chování dohromady s nekontrolovatelným
užíváním drog navzdory vhodné farmakoterapeutické intervenci má být zváženo
individuální hodnocení a léčebný plán, který může zahrnovat hospitalizaci.
• náhlé příhody břišní. Jako u ostatních μ-agonistů může léčba methadonem zastřít
diagnózu nebo klinický průběh u pacientů trpících náhlou příhodou břišní.

Methadon je lék s návykovým potenciálem a může způsobit závislost v případě dlouhodobého a
opakovaného užití. Objevuje se fyzická a psychická závislost, stejně jako tolerance.
Methadon může způsobit somnolenci a snížené vědomí. Po opakovaném užití může dojít k
toleranci těchto příznaků.

Náhlé vysazení léčby může vést k abstinenčním příznakům.

Methadon musí být používán pouze lékaři oprávněnými k léčbě opiátové/opioidové závislosti
pacientů, protože běžná dávka užívaná k substituční léčbě může vést k závažné intoxikaci
končící smrtí u pacientů bez opiátové tolerance.

Gastrointestinální motilita
Opioidy včetně methadonu mohou způsobovat zácpu, která je obzvlášť nebezpečná u pacientů s
těžkou poruchou funkce jater, a proto je třeba časně zahájit opatření k zabránění vzniku zácpy.


Opatření
Je potřeba zvláštní lékařský dohled v případě:
• hypotenze s hypovolemií,
• onemocnění žlučovodu,
• obstrukčního a zánětlivého onemocnění střev,
• hypertrofie prostaty s tvorbou zbytkové moči,
• známého prodloužení QT intervalu nebo při podezření na něj (může být způsobeno
podáváním jiných léků) nebo elektrolytových abnormalit, zejména hypokalemie,
• klinicky významné bradykardie,
• pokročilé nebo ischemické choroby srdeční,
• anamnézy poruch srdečního vedení,
• léčby antiarytmiky I. a III. třídy,
• těhotenství a laktace (viz bod 4.6),
• poruchy vědomí,
• současného užití látek tlumících CNS nebo dýchání,
• poruch, u kterých je třeba se vyvarovat útlumu dýchání,
• zvýšeného intrakraniálního tlaku,
• zahájení nebo ukončení antiretrovirové terapie, protože antiretrovirové látky mohou
snižovat, nebo zvyšovat hladiny methadonu (viz bod 4.5),
• pankreatitidy,
• současné léčby inhibitory cytochromu P450 CYP3A4 (viz bod 4.5),
• záchvatů
• hypotyreózy
• adrenokortikální nedostatečnosti
• šoku
• myasthenia gravis.

Zvláštní rizika u pacientů užívajících substituční léčbu
• Methadon má potenciál ke zneužívání a závislosti, která se podobá ostatním opioidům.
• Během substituční léčby jsou nutné testy moči na přítomnost opiátů (i kvantitativní
analýza), barbiturátů, metakvalonu a benzodiazepinů a pokud je třeba na přítomnost
kokainu, amfetaminu a jejich metabolitů; viz právní základ příslušných národních
předpisů.
• V případě vysokých denních dávek je nutné pečlivé lékařské sledování s ohledem na
somatické a duševní poruchy.
• Léčba antagonisty opioidů vede k abstinenčním příznakům.
• Přerušení léčby by mělo být vždy prováděno postupně, aby nedošlo k abstinenčním
příznakům (viz bod 4.2).

Adrenální nedostatečnost
Opioidní analgetika mohou způsobit reverzibilní adrenální nedostatečnost vyžadující
monitorování a substituční léčbu glukokortikoidy. Příznaky adrenální nedostatečnosti mohou
zahrnovat nauzeu, zvracení, ztrátu chuti k jídlu, únavu, slabost, závratě nebo nízký krevní tlak.

Snížení hladiny pohlavních hormonů a zvýšení hladiny prolaktinu
Dlouhodobé používání opioidních analgetik může být spojeno se snížením hladin pohlavních
hormonů a zvýšením hladiny prolaktinu. Mezi jejich příznaky patří pokles libida, impotence
nebo amenorea.

Hypoglykemie
V souvislosti s nadměrnou nebo zvýšenou dávkou metadonu byla zaznamenána hypoglykemie.
Při zvyšování dávky se doporučuje pravidelné sledování glykemie (viz bod 4.8 a 4.9)


Riziko plynoucí ze současného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim
podobné látky
Pacient musí být odpovídajícím způsobem informován, že současné užívání přípravku Sublana
a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky (alkohol, ilegální opiáty, jiné látky
tlumící CNS jako jsou hypnotika, nebo další substituční látky) může vést k sedaci, respirační
depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování těchto sedativ
vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí
předepsat přípravek Sublana současně se sedativy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na
nejkratší možnou dobu léčby.
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a
sedace. V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o
těchto symptomech věděli (viz bod 4.5).

Srdeční arytmie
Klinické studie ukázaly, že k prodloužení QT intervalu dochází během léčby methadonem méně
často. Následkem toho existuje riziko pro rozvoj polymorfní komorové tachykardie (Torsade de
Pointes). Obecně se doporučuje před léčbou methadonem EKG monitoring, zejména u pacientů
s rozpoznaným rizikem prodloužení QT intervalu nebo v případech současné léčby látkami
s potenciálem prodloužení QT intervalu. EKG monitoring má být zopakován 2 týdny po
zahájení léčby, aby se prokázal a kvantifikoval efekt methadonu na QT interval.
Kromě toho monitorování EKG má být provedeno před zvýšením aplikované dávky nad mg/den a 7 dní po zvýšení dávky.

Methadon má být podáván s opatrností pacientům s rizikem rozvoje prodlouženého QT
intervalu, např. v případě:
− anamnézy abnormalit srdečního vedení,
− pokročilé nebo ischemické choroby srdeční,
− onemocnění jater,
− rodinné anamnézy náhlého úmrtí,
− elektrolytových abnormalit, tzn. hypokalemie, hypomagnezemie,
− souběžné léčby látkami, které mají potenciál prodlužovat QT interval,
− souběžné léčby látkami, které mohou způsobovat elektrolytové abnormality,
− souběžné léčby inhibitory cytochromu P450 CYP3A4 (viz bod 4.5).

Plíce a dýchání
Stejně jako ostatní opioidy má být methadon podáván s opatrností u pacientů s astmatem,
chronickou obstrukční plicní nemocí nebo cor pulmonale a u pacientů s velmi omezenou
dechovou rezervou, preexistující poruchou dechových funkcí, hypoxií nebo hyperkapnií.
Dokonce i při běžných terapeutických dávkách narkotik může u těchto pacientů dojít k poklesu
respirační aktivity se současným zvýšeným odporem v dýchacích cestách kulminujícím v
apnoe.
U pacientů s predispozicí k atopickým projevům, s preexistujícím astmatem, kožními vyrážkami
a eosinofílií může dojít k exacerbaci.

Intrakraniální tlak
Respiračně depresivní účinky omamných látek a jejich schopnost zvyšovat tlak cerebrospinální
tekutiny mohou být významně zvýrazněny v přítomnosti poranění hlavy nebo preexistujícího
zvýšení intrakraniálního tlaku. Opioidy dále způsobují nežádoucí účinky, které mohou zastírat
klinický průběh u pacientů s poraněním hlavy.
S ohledem na profil účinnosti methadonu jako μ-agonisty, musí být methadon použit k léčbě
těchto pacientů s velkou opatrností a pouze pokud je to považováno za nezbytné.

Další informace

Ukončení léčby po opakovaném užití nebo aplikaci opioidního antagonisty vyvolává
abstinenční příznaky.
Užívání methadonu pacienty bez opioidové tolerance je život ohrožující a může vést k úmrtí
v důsledku zástavy dechu. Proto je trvale povinné uchovávat tento léčivý přípravek na
bezpečném místě a mimo dohled a dosah dětí.
Přípravek Sublana je určen pouze k substituční léčbě a perorálnímu užití. Intravenózní zneužití
přípravku Sublana může vést k závažným nežádoucím účinkům s potenciálně fatálním koncem.

Současná konzumace
Zneužívání drog, alkoholu a léčivých přípravků během substituční léčby může vést k život
ohrožujícím stavům a tomu musí být zabráněno všemi prostředky. V případě potřeby mohou být
prováděny pravidelné kontroly moči za účelem zjištění užití jiných ilegálních drog.

Bolest a komorbidity během substituční léčby
Účinek methadonu tlumit bolest může zakrývat příznaky možných komorbidit. Pacienti mají být
v případě potřeby informováni a přiměřeně sledováni.
V případě bolesti během substituční léčby je možná dodatečná analgetická medikace až po
ověření somatické korelace (pokud je třeba, péče ve specializovaném centru).
Doporučuje se snížit dávku u starších pacientů, pacientů s poruchou funkce ledvin nebo těžkým
chronickým jaterním onemocněním nebo u pacientů se špatným celkovým stavem (viz bod 4.2).

Pediatrická populace
Nejsou k dispozici údaje o bezpečnosti a účinnosti použití přípravku Sublana u dětí a
dospívajících do 14 let. Je zkušenost s léčbou dospívajících od 15 let.

Tento léčivý přípravek obsahuje methylparaben a propylparaben, které mohou způsobit
alergické reakce, včetně reakce pozdního typu.