Savene Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Přípravek Savene je nutné podávat pouze intravenózně.

Distribuce
Bibliografické údaje prokazují, že sérová kinetika dexrazoxanu po intravenozním podání odpovídá
otevřenému dvoukompartmentovému modelu nezávislému na režimu a dávce. Zdánlivé distribuční
objemy jsou 0,13-1,3 l/kg křivkoulátky i produktu hydrolýzy byla zjištěna v játrech a ledvinách. Vazba dexrazoxanu na bílkoviny činí
asi 2 %.

Biotransformace
Dexrazoxan podléhá vnitrobuněčné hydrolýze nejprve na dva meziprodukty s jedním otevřeným
kruhem jako EDTA a je silným chelátorem železa a dvojmocných kationtů jako kalciových iontů.

Eliminace
Dexrazoxan vykazuje dvoufázovou eliminační kinetiku. Úvodní poločasy eliminace nezměněného dexrazoxanu nalezeného v moči je 60 %. Systémová clearance je nezávislá na dávce.
Farmakokinetika metabolitů je získána z jediné studie za účasti pěti pacientů. Průměrné poločasy
eliminace metabolitu B a C s jedním otevřeným kruhem jsou 0,9-3,9 h příslušně pro každý metabolit. Poločas eliminace metabolitu ADR-925 s dvěma otevřenými kruhy
není popsán. Udává se, že ADR-925 vzroste do 15 min po infuzi 1500 mg/m2 trojnásobně a jeho
hladina zůstává 4 hodiny relativně konstantní, poté klesne v průběhu 24 hodin přibližně na polovinu.

Studie dexrazoxanu in vitro v lidských mikrozómech prokázaly vysokou stabilitu dexrazoxanu
udávající, že hlavní metabolismus přes cytochrom P450 není pravděpodobný.

Pro konečné závěry ohledně vnitřních farmakokinetických faktorů, jako je věk, pohlaví, rasa a
hmotnost, nejsou k dispozici dostatečné údaje. Farmakokinetické variability inter- i intra-individuální
nebyly systematicky zkoumány. Na základě omezeného počtu pacientů byla inter-individuální
variabilita, propočtená jako koeficient variace parametry na přibližně 30 %.

Porucha funkce ledvin
Ve srovnání s normálními subjekty se středně těžkou 2násobná. Modelování ukázalo, že ekvivalentní expozice dávkování o 50 % u subjektů s ClCR nižší než 40 ml/min ve srovnání s kontrolními subjekty >80 ml/min
Farmakokinetika u pacientů s extravazací
Klinické studie TT04 se účastnilo 6 pacientek podstupujících léčbu antracyklinové extravazace. Cílem
bylo stanovit farmakokinetiku 3denního dávkovacího režimu dexrazoxanu a jeho účinnost u pacientů
při antracyklinové extravazaci. Systémové clearance byly podobné při srovnání dne 1 dne 2 v ustáleném stavu byl 30,5 l ±11,1 pro den 1 a 35,8 l ±19,7 pro den 2. Terminální eliminační poločas
byl v dnech 1 až 3 konzistentní a AUC0-last v den 3 představovala přibližně polovinu hodnoty za první dva dny. Ukazuje to, že
farmakokinetika dexrazoxanu je závislá na dávce. Celková rozmezí a průměry AUC0-24 mezi dny byly
velice podobné. Nezdá se tedy, že dochází k významné akumulaci dexrazoxanu.