Savene Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva ke snížení toxicity protinádorové léčby, ATC kód: V03AF
Dvě farmakodynamické vlastnosti dexrazoxanu jsou popsány v literatuře:
1. Prevence kardiotoxicity způsobené antracyklinovými cytostatiky a
2. Protinádorový účinek.

Mechanismus účinku
Dexrazoxan má dva hlavní mechanismy účinku:
1. Chelace železa, zvláště díky jeho metabolitu s otevřeným kruhem, snižuje železo-dependentní
oxidační tlak spojený s kardiotoxicitou indukovanou antracyklinovými cytostatiky.
2. Inhibice topoizomerázy II.

Není známo, do jaké míry přispívá každý z těchto mechanismů k ochraně tkáně před destrukcí
způsobenou extravazací antracyklinu.

Chelatační vlastnost je pravděpodobně rovněž zodpovědná za zvýšené vylučování železa a zinku močí
a sníženou sérovou koncentraci kalcia, jak uvádějí některé studie.

Klinická účinnost a bezpečnost
Klinický program přípravku Savene multicentrické studie.
Společným cílem každé studie bylo zjistit účinnost intravenózního přípravku Savene při prevenci
poškození tkání způsobeného náhodným únikem antracyklinu do tkání, a tudíž i prevence nutnosti
podstoupit běžně prováděné chirurgické odstranění postižené tkáně.

Vzhledem k vzácnosti těchto stavů mohla být ke srovnání použita pouze historická data procenta operací 35-50 %, v jedné zemi 100 % u případů prokázaných biopsií
U obou studií byl shodný režim dávek. Léčba přípravkem Savene musela začít do 6 hodin od vzniku
události a byla opakována po 24 a 48 hodinách. První a druhá dávka byla 1000 mg/m2, třetí
500 mg/m2.

Podmínkou pro zahrnutí do části studie týkající se účinnosti bylo prokázání antracyklinové
extravazace fluorescenční mikroskopií jedné nebo více biopsií.

Pro účely studie pacienti s extravazací z centrálních žilních katétrů hodnocení účinnosti.

Pacienti s neutropenií a trombocytopenií > 1. stupeň CTC do klinických studií.

Do studie TT01 bylo přijato 23 pacientů, kterým byl podáván přípravek Savene. Osmnáct jich bylo
hodnoceno pro účinnost a bezpečnost a u dalších pěti pacientů byla hodnocena pouze toxicita. Žádný z
pacientů nepotřeboval chirurgický zákrok.

Do studie TT02 bylo přijato 57 pacientů, kteří obdrželi první dávku přípravku Savene. U 36 pacientů
bylo možné hodnotit účinnost. Pouze jeden z 36 pacientů potřeboval chirurgický zákrok.

V obou studiích byl všem pacientům podáván antracyklin. Nejčastěji podávaný antracyklin byl
epirubicin
V obou studiích zabránila terapie dexrazoxanem vývinu nekrózy a umožnila, aby protinádorová léčba
pokračovala podle rozvrhu většiny pacientů pozorováno pouze několik mírných dlouhodobých následků