Qaialdo Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: diuretika, antagonisté aldosteronu a jiná kalium šetřící diuretika, ATC
kód C03DAMechanismus účinku
Spironolakton jako kompetitivní antagonista aldosteronu zvyšuje vylučování sodíku a zároveň
snižuje ztráty draslíku v renálním distálním tubulu. Působí postupně a dlouhodobě, maximální
odpovědi se obvykle dosáhne po 2 až 3 dnech léčby. Kombinace spironolaktonu s běžným,
proximálněji působícím diuretikem obvykle zvyšuje diurézu bez nadměrných ztrát draslíku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Těžké srdeční selhání
RALES byla mezinárodní, dvojitě zaslepená studie, do které bylo zařazeno 1 663 pacientů s ejekční
frakcí ≤ 35 %, srdečním selháním třídy IV podle klasifikace New York Heart Association v posledních 6 měsících a srdečním selháním třídy III–IV v době randomizace. Všichni pacienti
museli užívat kličkové diuretikum, a pokud ho tolerovali, také inhibitor ACE. Pacienti s výchozí
hodnotou sérového kreatininu > 2,5 mg/dl nebo s nedávným zvýšením o 25 % nebo s výchozí
hodnotou sérového draslíku > 5,0 mekv/l byli ze studie vyloučeni. Pacienti byli randomizováni
v poměru 1:1 do skupiny užívající spironolakton 25 mg perorálně jednou denně, nebo do skupiny
užívající odpovídající placebo. Pacientům, kteří tolerovali dávku 25 mg jednou denně, byla dávka
podle klinické indikace zvýšena na 50 mg jednou denně. Pacientům, kteří dávku 25 mg jednou denně
netolerovali, byla dávka snížena na 25 mg každý druhý den. Primárním cílovým ukazatelem studie
RALES byla doba do úmrtí bez ohledu na příčinu. Studie RALES byla předčasně ukončena po
průměrné době sledování 24 měsíců, protože v plánované průběžné analýze byl zjištěn významný
přínos spironolaktonu s ohledem na úmrtnost. Spironolakton snížil riziko úmrtí o 30 % ve srovnání
s placebem srdečních příčin, především náhlého úmrtí a úmrtí v důsledku progresivního srdečního selhání o 31 %
ve srovnání s placebem Spironolakton rovněž snížil riziko hospitalizace z důvodů srdečních problémů zhoršení srdečního selhání, angina pectoris, komorové arytmie nebo infarkt myokardupříznivější: ve skupině léčené spironolaktonem se třída NYHA na konci studie zlepšila u 41 %
pacientů a zhoršila u 38 % pacientů ve srovnání se zlepšením u 33 % pacientů a zhoršením u 48 %
pacientů ve skupině, které bylo podáváno placebo Pediatrická populace
O spironolaktonu u dětí nejsou k dispozici dostatečné informace z klinických studií. Je to dáno
několika faktory: malým počtem studií provedených u pediatrické populace, použitím spironolaktonu
v kombinaci s jinými přípravky, malým počtem pacientů hodnocených v jednotlivých studiích
a různými zkoumanými indikacemi. Doporučení pro dávkování u pediatrických pacientů jsou
založena na klinických zkušenostech a případových studiích doložených ve vědecké literatuře.