Paracetamol accord Předávkování

Při nadměrných dávkách může být snížena konjugační kapacita v játrech, po čemž je velká část dávky
metabolizována oxidací. Pokud jsou zásoby glutationu vyčerpány, reaktivní meziprodukty se
nevratně vážou na makromolekuly jater. Klinické příznaky poškození jater se obvykle objevují až po
několika dnech. Proto je nezbytné zahájit léčbu antidotem co nejdříve, aby se zabránilo nebo
minimalizovalo poškození jater po toxických dávkách.

Toxicita
Informace o toxických plazmatických koncentracích viz níže v části Léčba. Letální intoxikaci
způsobily tyto dávky: 5 g za 24 hodin pro děti do 3 ½ roku, 15-20 g pro dospělé a 10 g pro pacienta
s abusem alkoholu. Toxická dávka pro dospělé je obecně 140 mg/kg a toxická dávka pro děti
přibližně 175 mg/kg. Podvýživa, dehydratace, léčba léčivými přípravky indukujícími enzymy
(antiepileptika, promethazin atd.) a chronická vysoká konzumace alkoholu jsou rizikovými faktory a
mohou způsobit výrazné poškození jater i v malých dávkách. Dokonce i subakutní "terapeutické"
předávkování vedlo k závažné intoxikaci při dávkách pohybujících se od 6 g/den po dobu jednoho
týdne, 20 g po dobu 2 nebo 3 dnů, atd.

Symptomy
Po dobu několika hodin po požití a po dobu prvních 1 až 2 dnů může dojít k bolesti břicha, nauzee a
zvracení. Po 2-3 dnech mohou nastat známky poškození jater se zvýšenou hladinou aminotransferáz,
poklesem hodnot protrombinu, koagulopatií, ikterem, malátností, hypoglykémií, hypokalémií,
hypofosfatémií, metabolickou acidózou nebo diseminovanou intravaskulární koagulací. Manifestní
selhání jater a jaterní kóma. Poškození jater obvykle vrcholí po 4-6 dnech. Poškození ledvin může
být sekundární k poškození jater nebo jako jediný nebo hlavní toxický projev během 24-72 hodin po

předávkování. Byla hlášena pankreatitida a toxické poškození myokardu s arytmií a srdečním
selháním. Při extrémně vysokých koncentracích byly hlášeny ztráty vědomí spojené s acidózou a
hyperglykemií. Pancytopenie.

Léčba
V případě potřeby výplach žaludku a aktivní uhlí. Koncentrace paracetamolu v plazmě má být měřena
po 4 hodinách po požití nebo později. Rychlá odpověď. Pokud již byl podáván acetylcystein, lze
měřit falešně nízké hodnoty. Pokud bylo podáno antidiarrhoikum, má odebrán nový vzorek 2 hodiny
po prvním odběru (zpožděná vrcholová koncentrace). Léčba acetylcysteinem zahájená v průběhu 10 hodin poskytuje úplnou ochranu před poškozením jater, po této době se účinek snižuje.
Acetylcystein se používá v případě, že koncentrace paracetamolu je v příslušných časových
intervalech vyšší než následující hodnoty: 1000 mikromolů/l za 4 hodiny, 700 mikromolů/l za 6 hodin
a 450 mikromolů/l po 9 hodinách po expozici. V případech souběžného alkoholismu, hladovění,
dehydratace, poruchy jaterní funkce nebo léčby enzymy indukujícími léky mohou existovat důvody
pro stanovení prahové hodnoty pro terapii antidotem na přibližně ¾ uvedených hodnot. Způsob
podání je přizpůsoben okolnostem (úroveň vědomí, tendence k zvracení atd.). Avšak intravenózně
podávaný acetylcystein je považován za účinnější a bezpečnější. Dávkování acetylcysteinu:
intravenózně zpočátku 150 mg/kg v 200-300 ml izotonického infuzního roztoku v průběhu 15 minut,
pak 50 mg/kg v 500 ml glukózy 50 mg/ml během 4 hodin a pak 6,25 mg/kg/hodinu po dobu 16 hodin
(75 mg/kg rozpuštěno v 500 ml izotonického roztoku glukózy a podáváno po dobu 12 hodin). Objemy
tekutin lze v případě potřeby snížit. Kontaktujte národní (místní) Toxikologické informační středisko
pro informace, pro konkrétní plán léčby. (Za výjimečných okolností může být acetylcystein podáván
perorálně, pokud není k dispozici intravenózní cesta. Pro informace kontaktujte národní (místní)
Toxikologické informační středisko.) Acetylcystein může poskytnout určitou ochranu i po hodinách, avšak v takových případech má být podávána prodloužená léčba. Acetylcystein také
snižuje úmrtnost v případě manifestního selhání jater vyvolaného paracetamolem (proberte prosím
s Toxikologickým informačním střediskem). Pečlivě sledujte funkce jater a ledvin, stav koagulace,
stav tekutin a elektrolytů. Léčba jaterního a ledvinného selhání je často nezbytná v případech, kdy
uplynula lhůta pro účinnou léčbu antidotem a jsou přítomny toxické koncentrace. Hemoperfuze může
být indikována za zvláštních okolností. V extrémních případech může být nutná transplantace jater.