Paclitaxel mylan Užívání po expiraci, upozornění a varování

Paklitaxel má být podáván pouze pod dohledem zkušeného lékaře, kvalifikovaného pro podávání
cytostatik. Protože se mohou objevit významné reakce z přecitlivělosti, musí být dosažitelné podpůrné
vybavení.

Vzhledem k riziku extravazace se doporučuje místo infuze pečlivě monitorovat pro případné známky
infiltrace během podání infuze.

Každému pacientovi se před vlastním podáním paklitaxelu musí podat premedikace kortikosteroidy,
antihistaminiky a H2 - antagonisty (viz bod 4.2).

Paklitaxel má být podán před aplikací cisplatiny, pokud se podává v kombinaci s cisplatinou (viz bod 4.5).
Stránka 4 z

Významné reakce z přecitlivělosti charakterizované jako dyspnoe a hypotenze vyžadující terapii,
angioedém a generalizovaná urtikarie se vyskytly u méně než 1 % pacientů, kterým byl podán paklitaxel
po přiměřené premedikaci. Tyto reakce jsou patrně zprostředkovány histaminem. V případě těžké reakce
z hypersenzitivity je třeba okamžitě přerušit infuzi paklitaxelu, zahájit symptomatickou terapii a v
budoucnu takovému pacientovi již paklitaxel nepodávat.

Útlum kostní dřeně (především neutropenie) představuje toxický projev limitující dávkování. Je třeba
často monitorovat krevní obraz. Další dávka přípravku paklitaxelu se nesmí podat, dokud počet neutrofilů
opět nedosáhne hladiny ≥ 1 500/mm3 (≥ 1 000 buněk/mm3 u pacientů s KS) a počet destiček hladiny ≥ 000/mm³ (75 000/mm3 u pacientů s KS). V klinických studiích s KS většina pacientů užívala faktor
stimulující granulocytové kolonie (G-CSF).

Pacienti s poruchou funkce jater mohou být vystaveni zvýšenému riziku toxicity, zejména v případě
myelosuprese stupně 3-4. Neexistují žádné důkazy o tom, že by se toxicita paklitaxelu zvýšila, je-li
podáván jako 3hodinová infuze pacientům s mírnou poruchou funkce jater. Je-li paklitaxel podáván
formou delší infuze, může být u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater pozorována
zvýšená myelosuprese. Pacienti mají být pečlivě sledováni pro rozvoj hluboké myelosuprese (viz 4.2).
Data, na jejichž základě by bylo možné doporučit změny dávkování u pacientů s mírnou až středně těžkou
poruchou jater nejsou k dispozici (viz bod 5.2).
Nejsou k dispozici údaje pro pacienty s těžkou výchozí cholestázou. Pacienti s těžkou poruchou funkce
jater nesmí být léčeni paklitaxelem.

Těžké poruchy srdeční konduktivity se objevily vzácně při monoterapii paklitaxelem. Pokud se vyvinou
v průběhu aplikace paklitaxelu výrazné poruchy vedení, je třeba zahájit přiměřenou terapii a průběžně
monitorovat srdeční funkce při dalším podávání paklitaxelu. V průběhu podávání přípravku byla
pozorována hypotenze, hypertenze a bradykardie; pacienti jsou obvykle asymptomatičtí a obecně
nevyžadují terapii. U paklitaxelu se zejména v průběhu první hodiny infuze doporučuje časté monitorování
základních životních funkcí. Závažné kardiovaskulární poruchy se objevily častěji u pacientů s
nemalobuněčným karcinomem plic než u nemocných s karcinomem prsu anebo ovaria. Ojedinělý případ
selhání srdce ve vztahu k paklitaxelu byl zjištěn v průběhu klinické studie AIDS - KS.

Při podávání paklitaxelu v kombinaci s doxorubicinem nebo trastuzumabem v průběhu úvodní léčby
metastazujícího karcinomu prsu se musí pečlivě monitorovat srdeční funkce. U pacientů indikovaných k
této kombinované terapii je potřebné provést základní vyšetření srdce včetně anamnézy, celkového
fyzikálního vyšetření, EKG, echo-kardiogramu a/nebo vyšetření zobrazovací metodou MUGA. Srdeční
funkce mají být monitorovány v průběhu léčby (např. v tříměsíčních intervalech). Monitorování pomůže
identifikovat pacienty s vyvíjející se kardiální dysfunkcí, přičemž ošetřující lékaři mají při rozhodování o
frekvenci hodnocení funkce komor pečlivě posoudit kumulativní dávku podávaných antracyklinů
(mg/m2). V případě nálezu i asymptomatické kardiální dysfunkce je třeba pečlivě posoudit klinický přínos
další léčby z hlediska možnosti poškození srdce, včetně ireverzibilních změn. Je-li podávána další léčba,
má být monitorování srdečních funkcí prováděno častěji (např. každý 1 – 2 cykly). Přesné údaje jsou
uvedeny v Souhrnu údajů o přípravku Herceptin nebo u doxorubicinu.

Periferní neuropatie jsou sice časté, ale těžké příznaky se vyvinou vzácně. V závažných případech se
doporučuje snížit dávky paklitaxelu o 20 % (o 25 % u pacientů s KS) u všech následných cyklů léčby.
U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic a karcinomem ovaria, kteří byli léčeni v první linii
3hodinovou infuzí paklitaxelu v kombinaci s cisplatinou, byla pozorována zvýšená incidence těžké
neurotoxicity v porovnání s podáváním samotného paklitaxelu a cyklofosfamidu s následným podáním
cisplatiny.



Při aplikaci paklitaxelu je třeba předcházet intraarteriální aplikaci, protože studie lokální snášenlivosti u
Stránka 5 z
zvířat prokázaly těžké tkáňové reakce po tomto způsobu podání.

Paklitaxel v kombinaci s ozařováním plic může přispět ke vzniku intersticiální pneumonitidy bez ohledu
na časový sled obou zákroků.

Vzácně byla zaznamenána pseudomembranózní kolitida, včetně případů u pacientů, kteří nebyli
současně léčeni antibiotiky. Tuto reakci je třeba zvážit při diferenciální diagnóze těžkých nebo
přetrvávajících průjmů během léčby paklitaxelem nebo těsně po jejím skončení.

U pacientů s KS se vzácně vyskytuje těžká mukozitida. Pokud se vyskytnou závažné reakce, je třeba
dávkování paklitaxelu snížit o 25 %.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje glyceromakrogol-ricinoleát (527 mg/ml), může způsobovat těžké
alergické reakce.
Tento léčivý přípravek obsahuje 395 mg/ml ethanolu. Dávka 220 mg/m2 tohoto léčivého přípravku podaná
dospělému s tělesnou hmotností 70 kg vede k expozici 371 mg/kg ethanolu, což může způsobit zvýšení
koncentrace alkoholu v krvi přibližně o 63 mg/100 ml.
Pro porovnání, u dospělého, který vypije sklenici vína nebo 500 ml piva, je koncentrace alkoholu v krvi
přibližně 50 mg/100 ml.
Protože je tento léčivý přípravek obvykle podáván pomalou infuzí během 3 hodin, mohou být účinky
ethanolu sníženy.