Ofloxin 200 Pro děti, pediatrická populace

sp.zn. sukls


SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ofloxin 200 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje léčivou látku ofloxacinum 200 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 95,2 mg monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.
Popis přípravku: bílé až téměř bílé, kulaté bikonvexní potahované tablety s půlící rýhou na jedné straně
a s ražbou „200“ na straně druhé. Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Ofloxin je indikován u dospělých k léčbě následujících bakteriálních infekcí (viz body 4.4 a
5.1):
- akutní pyelonefritida a komplikované infekce močových cest,
- bakteriální prostatitida, epididymoorchitida,
- zánětlivé onemocnění pánve, v kombinaci s dalšími antibakteriálními látkami,
- salmonelóza.

U níže uvedených indikací má být přípravek Ofloxin použit pouze v případě, kdy použití jiných
antibakteriálních látek, které jsou obecně doporučovány pro léčbu těchto infekcí, není vhodné (viz bod
4.4):
- nekomplikovaná cystitida,
- uretritida,
- infekce kostí a kloubů,
- komplikované infekce kůže a měkkých tkání,
- akutní bakteriální sinusitida,
- akutní exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci, včetně bronchitidy,

- komunitní pneumonie.

Přípravek Ofloxin lze podávat k profylaxi bakteriální infekce u pacientů s neutropenií.

Ofloxacin není účinný proti bakterii Treponema pallidum.

Je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibakteriálních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování, způsob podání a délka léčby závisí na povaze a závažnosti infekce.

Dávkování u pacientů s normální renální funkcí

Indikace Denní dávkovací režim
(podle závažnosti)
Délka léčby
(podle závažnosti)
Komplikované infekce
močových cest
200 mg 2× denně
(může být zvýšena na 400 mg
2× denně)
7-21 dnů
Akutní pyelonefritida 200 mg 2× denně
(může být zvýšena na 400 mg
2× denně)
7-10 dnů
(může být prodloužena na dnů)
Bakteriální prostatitida


200 mg 2× denně
(může být zvýšena na 400 mg
2× denně)
2-4 týdny*

4-8 týdnů*
Epididymoorchitida 200 mg 2× denně
(může být zvýšena na 400 mg
2× denně)
14 dní
Zánětlivé onemocnění pánve 400 mg 2× denně 14 dní
Nekomplikovaná cystitida 200 mg 2× denně nebo
400 mg 1× denně
dny
den
Negonokoková uretritida 300 mg 2× denně 7 dní
Gonokoková uretritida
způsobená citlivými bakteriemi
Neisseria gonorrhoeae (viz
bod 4.4)
400 mg v jedné dávce 1 den
Infekce kostí a kloubů 200 mg 2× denně 3-4 týdny
(v individuálních případech
může být prodloužena)
Komplikovaná infekce kůže a
měkkých tkání
200 mg 2× denně Viz obecné informace v bodě
„Délka léčby“
Akutní bakteriální sinusitida 200 mg 2× denně Viz obecné informace v bodě
„Délka léčby“
Akutní exacerbace CHOPN,
včetně bronchitidy
200 mg 2× denně Viz obecné informace v bodě
„Délka léčby“
Komunitní pneumonie 200 mg 2× denně Viz obecné informace v bodě
„Délka léčby“

*U prostatitidy lze po pečlivém opakovaném vyšetření pacienta zvážit delší trvání léčby.

Léčba perorálně podávaným ofloxacinem může být také použita pro doléčení pacientů, kteří prokázali
zlepšení během počáteční léčby intravenózně podávaným ofloxacinem.

V jednotlivých případech může být nezbytné zvýšit dávku při léčbě závažných infekcí způsobených
patogeny s různou citlivostí (např. infekce dýchacích cest nebo kostí) nebo v případě nedostatečné
odpovědi pacienta. V takových případech může být dávka zvýšena až na 400 mg ofloxacinu 2× denně.
Totéž platí u infekcí se současně působícími kofaktory.

Při profylaxi infekce u silně imunokompromitovaných pacientů jsou doporučeny dávky ofloxacinu 600 mg denně.

Děti a dospívající
Ofloxacin nesmí být podáván dětem a dospívajícím (viz bod 4.3).

Starší pacienti
Kromě nezbytnosti zvážit možnou poruchu funkce ledvin se u starších pacientů nevyžaduje úprava
dávkování (viz bod 4.4 Srdeční poruchy).

Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin, stanovenou jako clearance kreatininu
nebo sérový kreatinin, se doporučuje následující dávkování:

Dávka má být snížena následovně:
Clearance kreatininu Jednotlivá dávka * Interval
50-20 ml/min 100-200 mg 24 hodin
 20 ml/min** 100 mg 24 hodin
nebo hemodialýza nebo
nebo peritoneální dialýza 200 mg 48 hodin
*Podle indikace nebo dávkovacího intervalu.
**U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u dialyzovaných pacientů mají být monitorovány sérové
koncentrace ofloxacinu.

Pokud není možné clearance kreatininu změřit, lze ji odhadnout s ohledem na hladiny kreatininu v séru
za použití následujícího Cockroftova vzorce pro dospělé:

Muži:
ClCr [ml/min] = {tělesná hmotnost [kg] × (140 – věk [v letech])} / (72 × sérová koncentrace kreatininu
[mg/dl])
nebo
ClCr [ml/min] = {tělesná hmotnost [kg] × (140 – věk [v letech])} / (0,814 × sérová koncentrace kreatininu
[μmol/l])

Ženy:
ClCr [ml/min] = 0,85 × (hodnota vypočtená pro muže)


V jednotlivých případech (viz výše) však může být nutné zvýšit výše uvedenou dávku.

Porucha funkce jater
Vylučování ofloxacinu může být u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (např. při cirhóze s ascitem)
sníženo. V takových případech je proto doporučeno, aby maximální denní dávka ofloxacinu
nepřekročila 400 mg.

Způsob podání
Potahované tablety přípravku Ofloxin se polykají celé, nežvýkají se, zapíjejí se dostatečným množstvím
vody (1/2-1 sklenice). Mohou se užít nalačno nebo s jídlem. Nemají se užívat současně s antacidy (viz
bod 4.5).

V jedné dávce může být podáno až 400 mg ofloxacinu. Denní dávka se obvykle podává ve dvou stejných
dávkách (ráno a večer). Je důležité udržovat přibližně stejné dávkovací intervaly. Jedna denní dávka
dvou potahovaných tablet s 200 mg ofloxacinu má být užita nejlépe ráno.

Délka léčby
Délka léčby závisí na patogenní odpovědi a klinickém obrazu. Obecně má léčba trvat nejméně 2-3 dny
po tom, co ustoupí horečka a ostatní příznaky.

U akutních infekcí trvá délka léčby obvykle 7-10 dnů.

Délka léčby nemá překročit 2 měsíce, dokud nebudou k dispozici další údaje.

4.3 Kontraindikace

Ofloxacin se nesmí podávat:
- pacientům s hypersenzitivitou na ofloxacin, ostatní chinolony nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1,
- pacientům s epilepsií nebo s CNS sníženým prahem pro vznik záchvatů,
- pacientům s onemocněním/poškozením šlach v souvislosti s předchozí léčbou chinolony,
- dětem či dospívajícím až do 18 let věku*,
- během těhotenství*,
- během kojení*.
* protože na základě studií na zvířatech nelze úplně vyloučit poškození chrupavek rostoucího
organismu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Ofloxacin se nemá používat u pacientů, u nichž se v minulosti při použití přípravků obsahujících
chinolon nebo fluorochinolon vyskytly závažné nežádoucí účinky (viz bod 4.8). Léčba ofloxacinem má
být u těchto pacientů zahájena pouze tehdy, pokud neexistují žádné jiné možností léčby a po pečlivém
vyhodnocení poměru přínosu a rizika (viz také bod 4.3).


Riziko rezistence
Meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA)
MRSA má velmi pravděpodobně zkříženou rezistenci na fluorochinolony včetně ofloxacinu. Proto se
ofloxacin nedoporučuje k léčbě známých nebo suspektních infekcí MRSA, pokud laboratorní výsledky
nepotvrdily citlivost organismu na ofloxacin (a běžně doporučovaná antibiotika k léčbě infekcí MRSA
jsou považována za nevhodná).

Escherichia coli
Rezistence E. coli – nejběžnějšího patogenu podílejícího se na infekcích močových cest –
na fluorochinolony se liší v celé Evropské unii. Je vhodné, aby lékař vzal v úvahu místní prevalenci
rezistence E. coli na fluorochinolony.

Neisseria gonorrhoeae
Z důvodu vzrůstající rezistence N. gonorrhoeae, nemá být ofloxacin používán jako empirická léčba při
podezření na gonokokovou infekci (uretrální gonokoková infekce, zánětlivé pánevní onemocnění a
epididymoorchitida), pokud patogen nebyl identifikován a potvrzen jako citlivý vůči ofloxacinu. Pokud
se po 3 dnech léčby nedosáhne klinického zlepšení, má být léčba znovu přehodnocena.

Zánětlivé pánevní onemocnění
Pro zánětlivé pánevní onemocnění má být ofloxacin zvažován pouze v kombinaci s anaerobním krytím.

P. aeruginosa
Nozokomiální a jiné závažné infekce způsobené bakterií P. aeruginosa mohou vyžadovat
kombinovanou léčbu. V případě specifických infekcí způsobených zejména bakterií P. aeruginosa musí
být testovány úrovně rezistence, aby byla zajištěna cílená léčba.

Streptokoky
Přípravek Ofloxin není indikován k léčbě akutní anginy tonsillaris způsobené beta-hemolytickými
streptokoky.

Riziko rezistence
Prevalence získané rezistence se u vybraných druhů může lišit geograficky a s časem. Proto jsou
požadovány lokální informace o rezistenci; má se provést mikrobiologická diagnóza s izolací patogenu
a prokázání jeho citlivosti, zejména u závažných infekcí nebo při nereagování pacienta na léčbu.

Infekce kostí a kloubů
U infekcí kostí a kloubů musí být zvážena potřeba kombinované léčby s jinými antiinfekčními látkami.

Závažné bulózní reakce
Ve spojitosti s ofloxacinem byly hlášeny případy závažných bulózních kožních reakcí, jako jsou
Stevensův-Johnsonův syndrom nebo toxická epidermální nekrolýza (viz bod 4.8). Pacienti mají být
poučeni, aby okamžitě vyhledali svého lékaře, pokud se objeví kožní a/nebo slizniční reakce.

Hypersenzitivní reakce
U fluorochinolonů byly po prvním podání zaznamenány hypersenzitivita a alergické reakce.
Anafylaktické a anafylaktoidní reakce mohou vést až k život ohrožujícímu šoku, a to i po prvním
podání. V tomto případě má být léčba ofloxacinem přerušena a má být zahájena odpovídající okamžitá

léčba (např. léčba šoku, včetně podávání antihistaminik, kortikosteroidů, sympatomimetik a v případě
potřeby podpůrná ventilace).

Onemocnění způsobená bakterií Clostridium difficile
Průjem, zejména těžký přetrvávající a/nebo s příměsí krve, v průběhu nebo po ukončení léčby
ofloxacinem (i několik týdnů po ukončení léčby), může být známkou onemocnění vyvolaného
Clostridum difficile (CDAD). Závažnost CDAD se může pohybovat od mírné formy až po život
ohrožující, nejzávažnější formou je pseudomembranózní kolitida (viz bod 4.8). Z tohoto důvodu je
důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů se závažným průjmem během léčby ofloxacinem nebo po
jejím ukončení. Je-li podezření na pseudomembranózní kolitidu, je nutno ihned ukončit léčbu
ofloxacinem a bez prodlení poskytnout pacientovi vhodnou léčbu (např. perorální léčbu specifickými
antibiotiky/chemoterapeutiky s prokázanou klinickou účinností, jako jsou vankomycin p. o.,
teikoplanin p. o. nebo metronidazol). Přípravky inhibující peristaltiku jsou v tomto stavu přísně
kontraindikovány.

Dlouhotrvající, zneschopňující a potenciálně ireverzibilní závažné nežádoucí účinky léčiva
U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly bez ohledu na jejich věk a preexistující rizikové
faktory hlášeny velmi vzácně případy dlouhotrvajících (měsíce nebo roky), zneschopňujících a
potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících různé, někdy vícečetné,
tělesné systémy (muskuloskeletální, nervový, psychiatrický a senzorický). Léčba ofloxacinem má být
okamžitě ukončena při prvních známkách nebo příznacích jakéhokoli závažného nežádoucího účinku a
pacienty je třeba informovat, že mají kontaktovat lékaře, který jim přípravek předepsal.

Pacienti s predispozicí k záchvatům
Chinolony mohou snižovat práh pro vznik záchvatů a mohou vyvolat záchvaty. Ofloxacin
je kontraindikován u pacientů s epilepsií v anamnéze nebo se sníženým CNS prahem záchvatů (viz bod
4.3). Stejně jako u jiných chinolonů, ofloxacin má být používán s extrémní opatrností u pacientů s
predispozicí k záchvatům, jako např. pacienti s lézí CNS, pacienti současně léčení fenbufenem a jinými
nesteroidními protizánětlivými léky (NSAID) nebo léčivými přípravky snižujícími práh záchvatů, jako
je např. teofylin (viz také bod 4.5).
V případě nástupu záchvatů musí být léčba ukončena. Jsou indikovány vhodné standardní léčebné
postupy (např. udržování průchodnosti dýchacích cest a podávání antikonvulziv, jako jsou diazepam
nebo barbituráty).

Tendinitida a ruptura šlachy
Tendinitida a ruptura šlachy (zejména, ale nejen Achillovy šlachy), někdy bilaterální, se mohou objevit
již do 48 hodin od zahájení léčby chinolony a fluorochinolony; jejich výskyt byl hlášen dokonce
až několik měsíců po ukončení léčby. Riziko tendinitidy a ruptury šlachy se zvyšuje u starších pacientů,
u pacientů s poruchou funkce ledvin, u pacientů po transplantaci solidních orgánů a u pacientů léčených
současně kortikosteroidy. Z toho důvodu je třeba se souběžnému podávání kortikosteroidů vyhnout.
Při prvních známkách tendinitidy (např. bolestivý otok, zánět) je nutné léčbu ofloxacinem ukončit a
zvážit jiné možnosti léčby. Postiženou končetinu (končetiny) je třeba náležitě ošetřit (např. imobilizací).
Pokud se vyskytnou známky tendinopatie, kortikosteroidy se nesmí používat.

Porucha funkce ledvin
Ofloxacin je vylučován převážně ledvinami. U pacientů s poruchou funkce ledvin má být proto
ofloxacin podáván pouze po úpravě dávky (viz bod 4.2), současně má být lékařsky monitorována funkce
ledvin.

Psychotické reakce

Během léčby byly u pacientů léčených chinolony včetně ofloxacinu hlášeny deprese a psychotické
reakce. V některých případech progredovaly až k sebevražedným myšlenkám nebo vedly k
sebepoškozování, včetně pokusu o sebevraždu (viz bod 4.8) - někdy už po jedné dávce ofloxacinu.
Pokud se u pacienta vyskytnou tyto reakce, léčba ofloxacinem musí být ihned přerušena už při prvních
projevech těchto příznaků. Pacient má být navíc poučen, aby se poradil se svým ošetřujícím lékařem. Je
třeba zvážit alternativní antibiotickou léčbu bez fluorochinolonů a provést příslušná opatření. Ofloxacin
se má podávat s opatrností pacientům s psychotickými poruchami v anamnéze nebo pacientům
s psychiatrickým onemocněním.

Porucha funkce jater
Během léčby ofloxacinem může dojít k poškození jater. U pacientů s poruchou funkce jater má být
ofloxacin podáván pouze, pokud je funkce jater lékařsky monitorována. V souvislosti s podáváním
fluorochinolonů byly hlášeny případy fulminantní hepatitidy potenciálně vedoucí až k selhání jater
(včetně fatálních případů). Pacienti mají být poučeni, aby ukončili léčbu a kontaktovali svého lékaře,
pokud se vyskytnou příznaky jaterního onemocnění, jako jsou ztráta chuti k jídlu, žloutenka, tmavé
zbarvení moči, svědění nebo bolesti břicha. (viz bod 4.8).

Souběžná léčba antagonisty vitamínu K
Vzhledem k možnému zvýšení hodnot koagulačních testů (PT/INR) a/nebo krvácení u pacientů
léčených fluorochinolony včetně ofloxacinu, v kombinaci s antagonisty vitamínu K (např. warfarinem)
mají být prováděny koagulační testy, pokud jsou tyto léky podávány současně (viz bod 4.5).

Myasthenia gravis
Fluorochinolony, včetně ofloxacinu, mají neuromuskulární blokující aktivitu a mohou zhoršit svalovou
slabost u pacientů s. myasthenia gravis. Užívání fluorochinolonů u pacientů s dg. myasthenia gravis
bylo v postmarketingovém sledování spojeno se závažnými nežádoucími účinky, včetně úmrtí a nutnosti
podpory dýchání. Ofloxacin se nedoporučuje u pacientů s dg. myasthenia gravis.

Prevence fotosenzitivity
Byly hlášeny případy fotosenzitivity s ofloxacinem (viz bod 4.8). Pacientům se doporučuje
nevystavovat se zbytečně prudkému slunečnímu záření nebo umělému UV záření (horské slunce,
solárium) během léčby a 48 hodin po přerušení léčby, aby se předešlo fotosenzibilizaci.

Sekundární infekce
Stejně jako u jiných antibiotik může podávání ofloxacinu, zvláště dlouhodobé, vyvolat proliferaci
rezistentních mikroorganismů. Proto je třeba pravidelně kontrolovat stav pacienta. Dojde-li k sekundární
infekci, musí být provedena patřičná opatření.

Srdeční poruchy
U pacientů, kteří užívají fluorochinolony včetně ofloxacinu, byly hlášeny případy prodloužení QT
intervalu (viz bod 4.8).
Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně ofloxacinu, u pacientů se známými rizikovými
faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:
- vrozený syndrom prodlouženého QT intervalu;
- současné užívání jiných léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval
(např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická a tetracyklická antidepresiva, makrolidy,
imidazolové antifungální látky, některé antihistaminy bez sedativního účinku [např. astemizol,
terfenadin, ebastin], antipsychotika);
- nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnesemie);
- starší pacienti;

- onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie).
Starší pacienti a ženy mohou být citlivější k lékům prodlužujícím QT interval. Proto je třeba dbát u této
populace zvýšené opatrnosti při podávání fluorochinolonů, včetně ofloxacinu (viz také body 4.2 „Starší
pacienti“, 4.5, 4.8 a 4.9).

Dysglykemie
U všech fluorochinolonů, včetně ofloxacinu, byly hlášeny poruchy glykemie zahrnující hypoglykemii i
hyperglykemii, nejčastěji u starších pacientů. U pacientů s diabetem mellitem, kteří jsou souběžně
léčeni perorálním hypoglykemikem (např. glibenklamidem) nebo inzulinem byly hlášeny případy
hypoglykemického kómatu. U pacientů s diabetem mellitem se doporučuje pečlivé sledování glykemie
(viz bod 4.8.).
Pokud pacienti vykazují abnormální hladiny glukózy v krvi, má být léčba přípravkem Ofloxin okamžitě
přerušena a má být zvážena alternativní antibiotická léčba bez fluorochinolonů.

Periferní neuropatie
U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly hlášeny případy senzorické nebo senzomotorické
polyneuropatie, vedoucí k parestezii, hypestezii, dysestezii nebo slabosti. Pacienti léčení ofloxacinem,
mají být poučeni, aby před pokračováním léčby informovali svého lékaře, pokud se u nich vyskytnou
symptomy neuropatie, jako jsou bolest, pálení, brnění, necitlivost nebo slabost, aby se tak předešlo
vzniku potenciálně ireverzibilního stavu (viz bod 4.8).

Pacienti s deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy
Pacienti s latentním nebo diagnostikovaným deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy, kteří jsou
léčeni chinolony, mohou být náchylní k hemolytickým reakcím. Pokud se má tedy u těchto pacientů
užívat ofloxacin, má být pacient monitorován s ohledem na potenciální výskyt hemolýzy.

Poruchy zraku
Při zhoršení zraku nebo jakémkoliv účinku na oči je třeba okamžitě navštívit očního lékaře (viz body
4.7 a 4.8).

Interference s laboratorními testy
Pacienti léčení ofloxacinem mohou mít falešně pozitivní výsledky na stanovení opioidů nebo porfyrinů
v moči. Pro potvrzení pozitivity testu opioidů nebo porfyrinů může být nutné provést stanovení
specifičtější metodou.

Aneurysma a disekce aorty a regurgitace/nedomykavost srdečních chlopní
Epidemiologické studie uvádějí zvýšené riziko aneurysmatu a disekce aorty, zejména u starších
pacientů, a aortální a mitrální regurgitace po podání fluorochinolonů.
U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy
komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/nedomykavosti některé ze srdečních
chlopní (viz bod 4.8).
Fluorochinolony se proto mají používat až po pečlivém vyhodnocení přínosů a rizik a po zvážení dalších
možností léčby u pacientů s výskytem aneurysmatu aorty v rodinné anamnéze nebo s kongenitálním
onemocněním srdečních chlopní nebo u pacientů, u nichž byly diagnostikovány preexistující aneurysma
a/nebo disekce aorty nebo onemocnění srdečních chlopní, nebo u pacientů s jinými rizikovými faktory
či predispozicemi
- jak k aneurysmatu a disekci aorty, tak k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např.
onemocnění pojivové tkáně, jako je Marfanův syndrom nebo Ehlersův-Danlosův syndrom,
Turnerův syndrom, Behcetův syndrom, hypertenze, revmatoidní artritida) nebo dále

- k aneurysmatu a disekci aorty (např. cévních onemocnění, jako je Takayasuova arteriitida nebo
obrovskobuněčná arteriitida, nebo zjištěná ateroskleróza či Sjögrenův syndrom) nebo dále
- k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. infekční endokarditida).
Riziko aneurysmatu a disekce aorty a její ruptury může být zvýšené také u pacientů, kteří jsou současně
léčeni systémovými kortikosteroidy.
V případě náhlé bolesti v oblasti břicha, hrudníku nebo zad se pacientům doporučuje, aby neprodleně
vyhledali lékařskou pomoc.
Pacienty je třeba informovat, že v případě akutní dušnosti, nově vzniklých srdečních palpitací nebo
zvětšení objemu břicha nebo rozvoje otoků dolních končetin mají ihned vyhledat lékařskou pomoc.

Jiné poznámky
Pacienti, kteří reagovali na jiné chinolony vážnými nežádoucími účinky (např. závažnými
neurologickými reakcemi), jsou vystaveni většímu riziku, že budou mít podobné nežádoucí účinky i při
léčbě ofloxacinem.

Přípravek Ofloxin obsahuje monohydrát laktózy
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antacida, sukralfát, kationty kovů
Souběžný příjem antacid obsahujících hliník nebo hořčík nebo sukralfátu může zmírnit účinky
ofloxacinu. Totéž platí i pro další přípravky, které obsahují kovové ionty (hliník, železo, hořčík nebo
zinek). Ofloxacin se proto musí podávat přibližně 2 hodiny před podáním takových přípravků.

Teofylin, fenbufen nebo podobná NSAID
Při klinické studii nebyly nalezeny žádné farmakokinetické interakce ofloxacinu s theofylinem. Může
však dojít k výraznému snížení prahu mozkových záchvatů, jsou-li chinolony podávány současně
s teofylinem, nesteroidními antiflogistiky nebo jinými přípravky, které práh záchvatů snižují.

Léčivé přípravky prodlužující QT interval
Ofloxacin, stejně jako ostatní chinolony, má být používán s opatrností u pacientů užívajících léčivé
přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická a
tetracyklická antidepresiva, makrolidy, imidazolové antifungální látky a antimalarika, některé
antihistaminy bez sedativního účinku [např. astemizol, terfenadin, ebastin], antipsychotika) (viz bod
4.4).

Antagonisté vitaminu K
U pacientů léčených ofloxacinem v kombinaci s antagonisty vitamínu K (např. warfarin) byly hlášeny
zvýšené hodnoty testů srážlivosti (PT/INR) a/nebo krvácení, které může být závažné. U pacientů
podstupujících souběžnou léčbu antagonisty vitamínu K se proto doporučuje pečlivé sledování stavu
koagulace.

Glibenklamid
Ofloxacin může způsobovat mírné zvýšení hladin sérových koncentrací glibenklamidu. Vzhledem
k vyšší pravděpodobnosti výskytu hypoglykemie se proto při souběžném podávání ofloxacinu a
glibenklamidu doporučuje pečlivé sledování hladin glukózy v krvi.


Probenecid, cimetidin, furosemid, methotrexát
Probenecid snižuje celkovou clearance ofloxacinu o 24 % a zvyšuje AUC o 16 %. Pravděpodobný
mechanismus je kompetice nebo inhibice aktivního transportu při renální tubulární exkreci. Při
současném podávání ofloxacinu a jiných léčivých přípravků podléhajících vylučování renální tubulární
sekrecí, jako např. probenecid, cimetidin, furosemid nebo methotrexát, je třeba dbát zvýšené opatrnosti,
protože jejich souběžné podávání může způsobit zvýšené sérové hladiny a více nežádoucích účinků.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Neexistují dostatečné údaje o podávání ofloxacinu těhotným ženám. Na základě omezeného množství
údajů u lidí nebylo použití fluorochinolonů v prvním trimestru těhotenství spojeno se zvýšeným rizikem
závažných malformací nebo jiných nežádoucích účinků. U nedospělých a nenarozených zvířat byly při
expozici chinolonů pozorovány účinky na kloubní chrupavky, ale žádné teratogenní účinky. Nelze
vyloučit, že tento léčivý přípravek způsobuje poškození kloubních chrupavek dětského nebo
dospívajícího organismu/plodu. Ofloxacin je proto v těhotenství kontraindikován (viz body 4.3 a 5.3).

Kojení
Ofloxacin je v malém množství vylučován do mateřského mléka. Kvůli možnému riziku artropatie a
jiných závažných toxických účinků na kojence má být kojení během léčby ofloxacinem přerušeno (viz
body 4.3 a 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Některé nežádoucí účinky (např. vertigo/závrať, ospalost, poruchy vidění) mohou snížit pacientovu
schopnost soustředit se a reagovat, a mohou tak představovat riziko v situacích, kdy jsou tyto schopnosti
zvláště důležité (např. při řízení auta nebo obsluze strojů). Pacienti proto mají před zahájením řízení
vozidla nebo obsluhy strojů pozorovat své reakce na léčbu.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující údaje jsou založeny na klinických studiích a rozsáhlých postmarketingových zkušenostech.
MedDRA třídy
orgánových
systémů
Méně časté
(≥ 1/1 000 až
< 1/100)
Vzácné
(≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné
(< 1/10 000)
Není známo
(Frekvenci nelze
z dostupných
údajů určit)***
Infekce a
infestace
zvýšený výskyt
rezistentních
bakterií a plísní (viz
bod 4.4)

Poruchy krve a
lymfatického
systému
anemie,
hemolytická
anemie,
leukopenie,
eozinofilie,
trombocytopenie,
pancytopenie
agranulocytóza,
útlum kostní
dřeně

Poruchy
imunitního
systému
anafylaktická /
anafylaktoidní
hypersenzitivní
reakce***,
angioedém***
vaskulitida, která
může také
postihnout vnitřní
orgány,
anafylaktický /
anafylaktoidní
šok***

Poruchy
metabolismu a
výživy
ztráta chuti k jídlu,
hypoglykemické kóma
(viz bod 4.4)
hyperglykemie,
hypoglykemie –
zejména u
pacientů
léčených
antidiabetiky
(viz bod 4.4)
Psychiatrické
poruchy*
agitovanost,
poruchy spánku,
insomnie
psychotické reakce
(např. halucinace),
anxieta, zmatenost,
intenzivní sny (dokonce
noční můry), deprese,
delirium
psychotické
reakce a deprese
se sebepoškozo-
váním včetně
sebevražedných
myšlenek
či pokusů
o sebevraždu (viz
bod 4.4),
nervozita
Poruchy
nervového
systému*
neklid, bolest hlavy,
závrať
somnolence, senzorické
poruchy, jako je
parestezie (např.
hypestezie nebo
hyperestezie), poruchy
chuti a čichu (včetně
anosmie), zhoršení
paměti
periferní
senzorická nebo
senzomotorická
neuropatie***,
křeče***,
extrapyramidové
příznaky nebo
jiné poruchy
svalové
koordinace (viz
bod 4.4)
třes, dyskineze,
augeuzie,
synkopa, benigní
intrakraniální
hypertenze
Poruchy oka* podráždění očí,
pocit pálení v očích,
konjunktivitida
poruchy zraku (např.
rozmazané vidění,
diplopie a chromatopsie)
uveitida
Poruchy ucha a
labyrintu*
vertigo poruchy rovnováhy tinitus, ztráta
sluchu
poškození sluchu
Srdeční
poruchy**
palpitace tachykardie komorové
arytmie a
torsades de
pointes (hlášeny
především u
pacientů s
rizikovými
faktory pro
prodloužení QT
intervalu),
prodloužení QT
intervalu na EKG
(viz body 4.4 a
4.9)

Cévní poruchy** hypotenze, hypertenze závažná
hypotenze až
kolaps se ztrátou
vědomí
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
suchý kašel,
nasofaryngitida,
rýma
dyspnoe,
bronchospasmus
alergická
pneumonitida,
těžká dyspnoe
Gastrointestinální
poruchy
žaludeční potíže,
bolesti břicha,
průjem, nauzea,
zvracení
enterokolitida (někdy
s příměsí krve)
pseudomembra-
nózní kolitida***
(viz bod 4.4)
dyspepsie,
flatulence, zácpa,
pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
porucha funkce jater
zvýšením jaterních
enzymů (ALAT, ASAT,
LDH, gama-GT,
alkalické fosfatázy),
a/nebo bilirubinu
cholestatická
žloutenka
hepatitida, která
může být
závažná; závažné
poškození
jater***, během
léčby
ofloxacinem byly
hlášeny případy
těžké poruchy
funkce jater,
včetně případů
s akutním
selháním jater,
někdy i fatálním,
především u
pacientů
s jaterním
onemocněním
(viz bod 4.4)
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
kožní reakce jako
pruritus a vyrážka
návaly horka, pocení,
kopřivka, vezikulární
nebo pustulózní vyrážka,
závažné
mukokutánní
reakce (erythema
multiforme,
toxická
epidermální
nekrolýza),
fotosenzitivita
(příznaky
podobné spálení
kůže od slunce,
změna barvy
nebo oddělení
nehtů), cévní
purpura,
vaskulitida, která
může vést
ve výjimečných
případech
až k nekróze kůže


exfoliativní
dermatitida,
Stevensův-
Johnsonův
syndrom, akutní
generalizovaná
exantematózní
pustulóza,
lékový exantém,
stomatitida

Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně*
tendinitida kloubní a svalové
obtíže (např.
bolesti),
ruptura šlach
(např. Achillovy
šlachy), viz také
bod 4.4, může se
objevit již do hodin od zahájení
léčby a může být
i oboustranná
rhabdomyolýza
a/nebo myopatie,
svalová slabost
(která může mít
zvláštní význam
u pacientů
s myasthenia
gravis),
natržení svalu,
ruptura svalu,
ruptura vazu,
artritida
Poruchy ledvin a
močových cest
porucha funkce ledvin
(např. zvýšením
kreatininu v séru)
akutní selhání
ledvin
akutní
intersticiální
nefritida
Vrozené,
familiální a
genetické vady
ataky porfyrie u
pacientů s
porfyrií
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace*
astenie, pyrexie,
bolest (včetně
bolesti zad, hrudi
a končetin)
*V souvislosti s podáváním chinolonů a fluorochinolonů byly v některých případech bez ohledu na
preexistující rizikové faktory hlášeny velmi vzácné případy dlouhotrvajících (až měsíce nebo roky),
zneschopňujících a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících
několik, někdy vícečetných tříd orgánových systémů a smyslů (včetně účinků, jako jsou tendinitida,
ruptura šlachy, artralgie, bolest končetin, poruchy chůze, neuropatie spojené s parestezií, deprese, únava,
poruchy paměti, poruchy spánku a poruchy sluchu, zraku, chuti a čichu (viz bod 4.4).
**U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy
komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/nedomykavosti některé ze srdečních
chlopní (viz bod 4.4).
***Postmarketingové sledování.

Poznámky
Kromě velmi vzácných případů (např. izolované případy poruch čichu, chuti a sluchu) se pozorované
nežádoucí účinky vyřešily po přerušení léčby ofloxacinem.
Některé nežádoucí účinky (např. pseudomembranózní kolitida, hypersenzitivní reakce, záchvaty)
mohou být v některých případech akutně život ohrožující a mohou vyžadovat okamžitá protiopatření
(viz také bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek


4.9 Předávkování

Symptomy intoxikace
Mezi hlavní příznaky akutního předávkování lze zahrnout (mimo jiné) CNS symptomy, jako jsou
zmatenost, závratě, porucha vědomí a křeče, prodloužení QT intervalu a gastrointestinální reakce, jako
jsou nauzea nebo slizniční eroze.
V průběhu postmarketingového sledování byly pozorovány vlivy na CNS zahrnující stavy zmatenosti,
křeče, halucinace a třes.

Léčba intoxikace
V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba.
Z důvodu možného prodloužení QT intervalu má být provedeno monitorování EKG. Může být nezbytné
sledovat a stabilizovat i funkce dalších orgánů a životně důležité funkce na jednotce intenzivní péče.

Pokud se vyskytnou záchvaty křečí, doporučuje se okamžitá léčba antikonvulzivy.

V případě masivního předávkování se doporučují následující opatření: odstranit veškerý neabsorbovaný
ofloxacin, doporučují se opatření, jako jsou výplach žaludku, podávání absorpčních činidel a síranu
sodného (pokud možno po dobu prvních 30 minut), stejně jako antacid k ochraně žaludeční sliznice,
léčba diurézou za účelem podpory eliminace jakékoli absorbované látky.

Část ofloxacinu lze odstranit z těla hemodialýzou. Peritoneální dialýza a CAPD nejsou v odstraňování
ofloxacinu z těla účinné. Neexistuje žádné specifické antidotum.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: chinolonová antibakteriální léčiva, fluorochinolony,
ATC kód: J01MA01.

Mechanismus účinku
Mechanismus účinku ofloxacinu je založen na poškození syntézy DNA inhibicí bakteriální
topoizomerázy II (gyrázy) a topoizomerázy IV, což vede k baktericidnímu účinku.

Vztah mezi farmakokinetikou a farmakodynamikou
Účinnost je primárně závislá na poměru mezi maximální hladinou v séru (Cmax) a minimální inhibiční
koncentrací (MIC) příslušného patogenu nebo na poměru mezi AUC (plocha pod křivkou) a MIC
příslušného patogenu.

Mechanismus rezistence
Rezistence na ofloxacin může být založena na následujících mechanismech:
- Změny cílové struktury: Nejběžněji se rezistence na ofloxacin a další fluorochinolony vyvíjí v
důsledku mutací cílové struktury u topoizomerázy II nebo topoizomerázy IV.
- Jiné mechanismy rezistence vedou ke snížení koncentrace fluorochinolonu v místě účinku. To je
způsobeno sníženou penetrací buněk v důsledku snížené tvorby porinů nebo zvýšenou sekrecí
z buňky efluxními pumpami.

- Přenositelná, plazmidem kódovaná rezistence byla prokázána u bakterií Escherichia coli,
Klebsiella spp. a dalších Enterobacteriaceae.

U ofloxacinu existuje částečná nebo zkřížená rezistence s jinými fluorochinolony.

Hraniční hodnoty
Ofloxacin se testuje s použitím standardní diluční metody. Minimální inhibiční koncentrace citlivých a
rezistentních mikrobů byly stanoveny následovně:

Hraniční hodnoty dle EUCAST (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing, v 9.0) :

Patogen citlivé rezistentní
Enterobacteriaceae  0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Staphylococcus spp.1)  1 mg/l > 1 mg/l
Haemophilus influenzae  0,06 mg/l > 0,06 mg/l
Moraxella catarrhalis  0,25 mg/l > 0,25 mg/l
Neisseria gonorrhoeae  0,125 mg/l > 0,25 mg/l
druhově nespecifické hraniční
hodnoty*
 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
1)nutná vysoká denní dávka
*převážně na základě sérové farmakokinetiky

Prevalence získané rezistence
Prevalence získané rezistence se u vybraných druhů může lišit místně i časově. Proto jsou žádoucí
místní informace o rezistenci, zejména při adekvátní léčbě závažných infekcí. V případech, kdy je
místní prevalence rezistence taková, že prospěšnost léčiva je přinejmenším u některých typů infekce
sporná, je vhodné poradit se s odborníkem. Zejména v případě závažných infekcí nebo selhání léčby
má být zjištěna mikrobiologická diagnóza s identifikací patogenu a jeho citlivosti na ofloxacin.

Prevalence získané rezistence

Normální citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus saprophyticus°
Streptococcus pyogenes
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Acinetobacter pittii$
Citrobacter koseri
Enterobacter cloacae
Haemophilus influenzae
Klebsiella aerogenes
Klebsiella oxytoca
Legionella pneumophila°
Moraxella catarrhalis
Proteus vulgaris°
Salmonella enterica (pouze enteritis salmonellae)°
Serratia marcescens

Další mikroorganismy
Chlamydophila pneumoniae°$
Chlamydia trachomatis°$
Mycoplasma hominis°$
Mycoplasma pneumoniae°$
Ureaplasma urealyticum°$
Druhy, u kterých může získaná rezistence představovat během používání problém
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus faecalis
Staphylococcus aureus (meticilin-senzitivní)
Staphylococcus aureus (meticilin-rezistentní)+
Staphylococcus epidermidis
Staphylococcus haemolyticus
Staphylococcus hominis+
Streptococcus pneumoniae$
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Acinetobacter baumannii$
Campylobacter jejuni$
Citrobacter freundii
Escherichia coli
Klebsiella pneumoniae
Morganella morganii
Neisseria gonorrhoeae
Proteus mirabilis
Pseudomonas aeruginosa$
Stenotrophomonas maltophilia$
Přirozeně rezistentní druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus faecium
Anaerobní mikroorganismy
Bacteroides spp.
Clostridium difficile
Výše uvedené kategorie jsou téměř výhradně založeny na údajích o ciprofloxacinu a levofloxacinu.
°V době zveřejnění této tabulky nebyly k dispozici žádné aktualizované údaje. Citlivost se usuzuje
z primární literatury, standardních prací a léčebných pokynů.
$Přirozená citlivost většiny izolátů je v kategorii I (citlivé při zvýšené expozici).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání u dobrovolníků na lačno se ofloxacin rychle a téměř úplně vstřebává. Průměrná
maximální sérová koncentrace po jedné perorální dávce 200 mg je 2,5-3 μg/ml a je dosažena během hodiny. Sérový eliminační poločas je 6,0-7,0 hodin a je lineární. Zdánlivý distribuční objem je 120 litrů.
Po opakovaném podávání ofloxacinu nejsou sérové koncentrace signifikantně zvýšeny (akumulační
faktor: 1,5). Koncentrace ofloxacinu v moči a koncentrace v místě infekce močových cest přesahují

koncentrace naměřené v plazmě 5 až 100krát. Vazba na plazmatické proteiny je asi 25%.
Biotransformace ofloxacinu je méně než 5%.

Dva hlavní metabolity v moči jsou N-desmethyl-ofloxacin a ofloxacin N-oxid. Eliminace je převážně
renální. Osmdesát až 90 % dávky je vyloučeno do moči v nezměněné formě. Ve žluči je ofloxacin
v glukuronizované formě. Farmakokinetika ofloxacinu po intravenózní infuzi se velmi podobá
farmakokinetice po perorálním podání. U pacientů s poruchou funkce ledvin je sérový poločas
prodloužen, celková a renální clearance je snížena ve vztahu ke clearance kreatininu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ofloxacin má ve vysokých dávkách neurotoxický potenciál a způsobuje reverzibilní změny varlat.
Preklinické studie s jednorázovým a opakovaným podáváním u dospělých zvířat a farmakologické
bezpečnostní studie neprokázaly žádné další specifické riziko spojené s podáváním ofloxacinu.

Podobně jako další inhibitory gyrázy může ofloxacin během fáze růstu u nedospělých zvířat způsobit
poškození velkých, nosných kloubů. Rozsah poškození chrupavky je závislý na věku, druhu a dávce a
může být výrazně redukován snížením tlaku na klouby.

Ofloxacin nemá žádný účinek na fertilitu nebo perinatální a postnatální vývoj a ve studiích se zvířaty
při terapeutických dávkách nezpůsobil žádné teratogenní nebo jiné embryotoxické účinky.

Pro ofloxacin nebyly provedeny žádné konvenční dlouhodobé studie kancerogenity. Ve studicíh in vitro
a in vivo bylo prokázáno, že ofloxacin není mutagenní. Údaje o fototoxicitě, fotomutagenitě a
fotokarcinogenitě ofloxacinu ukazují pouze na slabý fotomutagenní nebo fototumorogenní účinek in
vitro nebo in vivo v porovnání s jinými fluorochinolony.

Neexistují žádné známky kataraktogenního nebo kokataraktogenního účinku po expozici ofloxacinu. Je
známo, že některé inhibitory gyrázy mají potenciál pro prodloužení QT intervalu. Dosavadní preklinické
studie ukázaly, že ofloxacin má ve srovnání s výše zmíněnými inhibitory gyrázy pouze slabý potenciál
pro prodloužení QT intervalu.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
monohydrát laktózy
kukuřičný škrob
povidon krospovidon
poloxamer magnesium-stearát
mastek


Potahová vrstva tablety
hypromelóza
makrogol 6 mastek
oxid titaničitý

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Druh obalu: PVC/Al blistr, krabička.
Velikost balení: 10, 14 nebo 20 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika.


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

42/846/95-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 03. 11. Datum posledního prodloužení registrace: 30. 5.


10. DATUM REVIZE TEXTU

8. 6.