Toxikologické studie provedené na potkanech, myších, psech nebo opicích prokázaly relativně nízkou akutní toxicitu norethisteronu. Očekávaná LD50 u lidí se pohybuje mezi 0,5-5 g/kg. Z hlediska chronické toxicity vede dlouhodobé podávání norethisteronu (především ve vyšších dávkách) u lidí ke zvýšení rizika vzniku tromboembolické choroby, k mírnému zvýšení krevního tlaku a k možnosti hepatotoxicity (zvýšení hodnot jaterních aminotransferáz, cholestetická žloutenka, hepatitida). Norethisteron, norethisteron-acetát a norethisteron-enantát nemají mutagenní vlastnosti in vitro. V některých testech genotoxicity byl prokázán vznik chromozomálních aberací. Norethisteron nemá přímé kancerogenní vlastnosti in vitro a in vivo na zvířecích modelech. Norethisteron je však biotransformován na řadu metabolitů, z nichž některé mají poměrně výrazný estrogenní účinek a mohou stimulovat růst estrogen-dependentních nádorů. Reprodukční studie provedené na zvířatech neprokázaly teratogenní účinky norethisteronu. Z experimentů na zvířatech a z epidemiologických studií u lidí vyplývá, že norethisteron nepříznivě ovlivňuje vývoj plodu (vede k virilizaci a vzniku hypoplastických ovárií nebo ke kryptorchismu). Norethisteron přestupuje do mateřského mléka. Bezpečnost norethisteronu byla navíc prověřena jeho dlouhodobým používání v klinické praxi.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ