Noldoxen Bezpečnost (v těhotenství)

Nejsou k dispozici žádné údaje ze studií reprodukční toxicity pro kombinaci oxykodonu a naloxonu.

Studie provedené pro jednotlivé složky na samicích i samcích potkanů ukázaly, že oxykodon
v dávkách do 8 mg/kg živé hmotnosti nemá vliv na plodnost a raný vývoj embrya a nezpůsobil
malformace u potkanů v dávkách do 8 mg/kg a u králíků v dávkách 125 mg/kg živé hmotnosti. Ale
u králíků bylo při statistickém hodnocení jednotlivých plodů pozorováno zvýšení vývojových změn
v souvislosti s dávkou (zvýšený výskyt 27 obratlů před kostí křížovou, nadbytečné páry žeber). Při
statistickém hodnocení těchto parametrů pomocí vrhů se zvýšil pouze výskyt 27 obratlů před kostí
křížovou a pouze ve skupině, které byla podávána dávka 125 mg/kg, což je dávka, která vyvolala silné
farmakotoxické účinky u březích zvířat. Studie prenatálního a postnatálního vývoje potkanů Fukázala, že tělesná hmotnost potkanů, kterým byla podávána denní dávka 6 mg/kg, byla nižší ve
srovnání s tělesnou hmotností kontrolní skupiny při dávkách snižujících hmotnost matky a příjem
potravy (NOAEL 2 mg/kg ž.hm.). Nebyl pozorován účinek na fyzické, reflexologické a smyslové
vývojové parametry ani na indexy chování a reprodukce. Standardní studie perorální reprodukční
toxicity naloxonu ukazují, že vysoké perorální dávky naloxonu nebyly teratogenní ani
embryo/fetotoxické a nemají nepříznivý vliv na perinatální a postnatální vývoj. Naloxon ve velmi


vysokých dávkách (800 mg/kg/den), které vyvolaly významnou toxicitu u samic potkanů (např.
snížení tělesné hmotnosti, křeče), způsobil zvýšenou úmrtnost mláďat v období ihned po porodu. Ale
u živých mláďat nebyly pozorovány žádné účinky na vývoj nebo chování.

Dlouhodobé studie karcinogenity kombinace oxykodon/naloxon ani samostatného přípravku
oxykodonu se neprováděly. U naloxonu se prováděla 24měsíční studie perorální karcinogenity na
potkanech při dávkování až do 100 mg/kg/den. Výsledky ukazují, že naloxon není za těchto podmínek
karcinogenní.

Oxykodon a naloxon jako samostatné přípravky vykazují klastogenní potenciál v případě in vitro
studií. Žádné podobné účinky ovšem nebyly zjištěny za podmínek in vivo, a to ani při toxických
dávkách. Výsledky naznačují, že mutagenní riziko přípravku Noldoxen je u lidí v případě
terapeutických koncentrací považováno za nepravděpodobné a je to možné stanovit s odpovídající
jistotou.