Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Noldoxen 10 mg/5 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Noldoxen 20 mg/10 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
Noldoxen 40 mg/20 mg tablety s prodlouženým uvolňováním


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Tablety s prodlouženým uvolňováním 10 mg/5 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 10 mg, což je
ekvivalent oxycodonum 9 mg, a naloxoni hydrochloridum 5 mg ve formě naloxoni hydrochloridum
dihydricum 5,45 mg, což je ekvivalent naloxonum 4,5 mg.

Tablety s prodlouženým uvolňováním 20 mg/10 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 20 mg, což je
ekvivalent oxycodonum 18 mg, a naloxoni hydrochloridum 10 mg ve formě naloxoni hydrochloridum
dihydricum 10,9 mg, což je ekvivalent naloxonum 9 mg.

Tablety s prodlouženým uvolňováním 40 mg/20 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 40 mg, což je
ekvivalent oxycodonum 36 mg, a naloxoni hydrochloridum 20 mg ve formě naloxoni hydrochloridum
dihydricum 21,8 mg, což je ekvivalent naloxonum 18 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním 10 mg/5 mg obsahuje 66,45 mg laktosy (jako
monohydrát).
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním 20 mg/10 mg obsahuje 51,78 mg laktosy (jako
monohydrát).
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním 40 mg/20 mg obsahuje 103,55 mg laktosy (jako
monohydrát).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

tableta s prodlouženým uvolňováním

Tablety s prodlouženým uvolňováním 10 mg/5 mg:
Bílé, oválné, mírně bikonvexní, potahované tablety s prodlouženým uvolňováním s vyraženým „10“
na jedné straně tablety (rozměry: 9,5 mm × 4,5 mm).

Tablety s prodlouženým uvolňováním 20 mg/10 mg:
Světle růžové, oválné, mírně bikonvexní, potahované tablety s prodlouženým uvolňováním
s vyraženým „20“ na jedné straně tablety (rozměry: 9,5 mm × 4,5 mm).

Tablety s prodlouženým uvolňováním 40 mg/20 mg:
Hnědožluté, mírně bikonvexní, potahované tablety s prodlouženým uvolňováním ve tvaru tobolky
s vyraženým „40“ na jedné straně tablety (rozměry: 14,0 mm × 6,0 mm).




4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Silná bolest, kterou lze přiměřeně zvládnout pouze pomocí opioidních analgetik.

Opioidní antagonista naloxon se přidává, aby přinášel úlevu od některých nežádoucích účinků
oxykodonu.

Přípravek Noldoxen je indikován k léčbě dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Analgesie

Analgetický účinek přípravku Noldoxen je ekvivalentní účinku přípravků s oxykodon-hydrochloridem
s prodlouženým uvolňováním.

Dávkování má být upraveno podle intenzity bolesti a citlivosti každého jednotlivého pacienta.
Nebude-li předepsáno jinak, má se přípravek Noldoxen podávat následovně:

Dospělí

Obvyklá počáteční dávka u pacientů, kteří opioidy doposud nedostávali (opioid-naivní) činí
10 mg/5 mg oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu ve 12 hodinových intervalech.

Nižší síly jsou k dispozici k usnadnění titrace dávky při zahájení léčby opioidy a pro individuální
úpravy dávky.

U pacientů, kteří již dostávají opioidy, může být léčba zahájena vyššími dávkami, a to v závislosti na
jejich předchozích zkušenostech s opioidy.

Maximální denní dávka přípravku Noldoxen je 160 mg oxykodon-hydrochloridu a 80 mg naloxon-
hydrochloridu. Maximální denní dávka je vyhrazena pro pacienty, kterým již byla nastavena stabilní
denní dávka a kteří potřebují zvýšit dávku. Pokud je zvýšení dávky zvažováno, má být věnována
zvláštní pozornost pacientům s poruchou funkce ledvin a pacientům s lehkou poruchou funkce jater.
U pacientů vyžadujících vyšší dávky je třeba zvážit podávání dodatečného oxykodon-hydrochloridu
s prodlouženým uvolňováním ve stejných časových intervalech, přičemž je třeba vzít v úvahu
maximální denní dávku 400 mg oxykodon-hydrochloridu s prodlouženým uvolňováním. V případě
dodatečného dávkování oxykodon-hydrochloridu může dojít k narušení prospěšného účinku naloxon-
hydrochloridu na funkci střev.

Po úplném ukončení léčby přípravkem Noldoxen s následným přechodem na jiný opioid lze očekávat
zhoršení funkce střev.

Někteří pacienti, kteří užívají přípravek Noldoxen podle pravidelného časového rozvrhu, vyžadují
analgetika s okamžitým uvolňováním jako záchrannou medikaci při průlomové bolesti. Přípravek
Noldoxen je přípravek s prodlouženým uvolňováním, proto není určen k léčbě průlomové bolesti. Při
léčbě průlomové bolesti by se jedna dávka záchranné medikace měla přibližně rovnat jedné šestině
ekvivalentní denní dávky oxykodon-hydrochloridu. Potřeba více než dvou dávek záchranné medikace
denně je obvykle signálem, že dávkování je třeba zvýšit. Toto zvýšení je třeba provádět postupně,
každý den nebo každý druhý den. Cílem je stanovit specifickou dávku podávanou pacientovi dvakrát
denně, která si zachová přiměřený analgetický účinek a při níž bude potřeba pomocné medikace
minimální po celou dobu léčby bolesti.



Přípravek Noldoxen se užívá ve stanovené dávce dvakrát denně podle pevného časového rozvrhu. Pro
většinu pacientů je vhodné symetrické podávání léku (ve stejných dávkách ráno a večer) podle
pevného časového rozvrhu (každých 12 hodin), ale u některých pacientů může být v závislosti na
individuální bolesti vhodné asymetrické dávkování uzpůsobené jejich modelu bolesti. Obecně platí, že
by měla být zvolena nejnižší účinná analgetická dávka.

Při léčbě nemaligní bolesti obvykle postačí denní dávky do 40 mg oxykodon-hydrochloridu/20 mg
naloxon-hydrochloridu, ale mohou být nutné i vyšší dávky.

Pro dávky nerealizovatelné s touto sílou léčivého přípravku jsou k dispozici jiné síly.

Délka užívání

Přípravek Noldoxen se nemá podávat po dobu delší, než je absolutně nezbytné. Je-li nutná dlouhodobá
léčba s ohledem na povahu a závažnost nemoci, je vyžadováno důsledné a pravidelné sledování, zda
a do jaké míry je další léčba nezbytná.

Pokud již pacient nepotřebuje léčbu opioidy, doporučuje se dávku postupně snižovat (viz bod 4.4).

Starší pacienti

Stejně jako u mladších dospělých se má dávkování upravit podle intenzity bolesti a citlivosti
jednotlivých pacientů.

Pacienti s poruchou funkce jater

Klinická studie prokázala, že plasmatické koncentrace oxykodonu a naloxonu se zvyšují u pacientů
s poruchou funkce jater. Koncentrace naloxonu jsou ovlivněny ve vyšší míře než v případě oxykodonu
(viz bod 5.2). Klinický význam relativně vysoké dávky naloxonu u pacientů s poruchou funkce jater
není jasný. Je nutná opatrnost při podávání přípravku Noldoxen pacientům s lehkou poruchou funkce
jater (viz bod 4.4). U pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater je přípravek Noldoxen
kontraindikován (viz bod 4.3).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Klinická studie prokázala, že plasmatické koncentrace oxykodonu a naloxonu se zvyšují u pacientů
s poruchou funkce ledvin (viz bod 5.2). Koncentrace naloxonu jsou ovlivněny ve vyšší míře než
v případě oxykodonu. Klinický význam relativně vysoké dávky naloxonu u pacientů s poruchou
funkce ledvin není jasný. Je nutná opatrnost při podávání přípravku Noldoxen pacientům s poruchou
funkce ledvin (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Noldoxen u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena. Nejsou
dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Perorální podání.

Přípravek Noldoxen se užívá ve stanovených dávkách dvakrát denně podle pevného časového rozvrhu.

Tablety s prodlouženým uvolňováním je možné užívat s jídlem nebo bez jídla a zapíjejí se
dostatečným množstvím tekutiny. Tablety přípraveku Noldoxen se musí polykat vcelku, nedělené,
nerozlomené, nerozkousané a nerozdrcené (viz bod 4.4).



4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Závažné dýchací obtíže s hypoxií a/nebo hyperkapnií,
- Závažná chronická obstrukční plicní nemoc,
- Cor pulmonale,
- Závažné bronchiální astma,
- Paralytický ileus nevyvolaný opioidy,
- Lehká až těžká porucha funkce jater.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Je třeba podávat s opatrností u pacientů:
- se závažně zhoršenou funkcí plic
- se spánkovou apnoí
- užívajících léky tlumící CNS (viz níže a bod 4.5)
- užívajících inhibitory monoaminooxidázy (IMAO, viz níže a bod 4.5)
- s tolerancí, fyzickou závislostí a při vysazení (viz níže)
- s psychickou závislostí, zneužíváním a anamnézou zneužívání návykových látek (viz níže)
- starších a oslabených
- s poraněním hlavy, intrakraniální lézí nebo zvýšeným intrakraniálním tlakem, sníženou úrovní
vědomí nejistého původu
- s epileptickými záchvaty nebo predispozicí ke křečím
- s hypotenzí
- s hypertenzí
- s pankreatitidou
- s lehkou poruchou funkce jater
- s poruchou funkce ledvin
- s paralytickým ileem vyvolaným opioidy
- s myxedémem
- s hypotyreózou
- s Addisonovou nemocí (nedostatečnost kůry nadledvin)
- s hypertrofií prostaty
- s toxickou psychózou
- s alkoholismem
- s deliriem tremens
- s cholelitiázou
- s preexistujícím kadiovaskulárním onemocněním

Respirační deprese
Hlavním rizikem nadměrného užití opioidů je respirační deprese.

Poruchy dýchání ve spánku
Opioidy mohou způsobit poruchy dýchání související se spánkem, včetně centrální spánkové apnoe
(CSA) a hypoxemie související se spánkem. Užívání opioidů může zvýšit riziko CSA v závislosti na
dávce. U pacientů s CSA je třeba zvážit snížení celkové dávky opioidů.

Riziko plynoucí ze souběžného užívání se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky
Souběžné užívání opioidů, včetně oxykodon-hydrochloridu, a sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo
jim podobné látky, může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům
je souběžné předepisování těchto sedativ vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti
léčby. V případě rozhodnutí předepsat přípravek Noldoxen souběžně se sedativy, je nutné předepsat
nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby.
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.
V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto


symptomech věděli (viz bod 4.5).

Inhibitory MAO
Přípravek Noldoxen má být podáván s opatrností u pacientů užívajících inhibitory monoaminooxidázy
(IMAO) nebo v průběhu 14 dnů od jejich vysazení.

Zvýšená opatrnost je nutná také při podávání přípravku Noldoxen pacientům s lehkou poruchou
funkce jater nebo ledvin. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je obzvlášť nutné pečlivé
lékařské sledování.

Výskyt průjmu může být považován za možný důsledek působení naloxonu.

Během dlouhodobého podávání se může u pacienta vyvinout tolerance na lék a pacient tak bude
vyžadovat vyšší dávky, aby bylo možné udržet požadovaný účinek. Dlouhodobé podávání přípravku
Noldoxen může vést k fyzické závislosti. Abstinenční příznaky se mohou vyskytnout při okamžitém
přerušení terapie. Pokud již léčba není nutná, je žádoucí snižovat denní dávky postupně, aby se
předešlo abstinečním příznakům (viz bod 4.2).

Přípravek Noldoxen není vhodný k léčbě abstinenčních příznaků.

Existuje možnost vzniku psychické závislosti (adikce) na opioidních analgetikách, včetně přípravku
Noldoxen. Přípravek Noldoxen se má používat zvlášť opatrně u pacientů dříve závislých na alkoholu a
drogách. Samotný oxykodon má podobný profil zneužívání jako jiné silné agonistické opioidy.

Aby se nenarušilo prodloužené uvolňování, musí se tablety s prodlouženým uvolňováním užívat
vcelku a nesmí se dělit, lámat, kousat ani drtit. Dělení, rozlámání, rozkousání nebo rozdrcení tablet
s prodlouženým uvolňováním pro usnadnění spolknutí vede k rychlejšímu uvolnění léčivých látek
a k absorpci možné letální dávky oxykodonu (viz bod 4.9).

Pacienti, u kterých se vyskytla somnolence a/nebo epizody náhlého nástupu spánku, se musí zdržet
řízení vozidel nebo obsluhy strojů. Dále je nutno zvážit snížení dávky nebo ukončení léčby. Vzhledem
k možným aditivním účinkům je nutná opatrnost v případech, kdy pacienti užívají jiné léky se
sedativním působením v kombinaci s přípravkem Noldoxen (viz body 4.5 a 4.7).

Souběžné požívání alkoholu a přípravku Noldoxen může zvýšit nežádoucí účinky přípravku
Noldoxen. Je třeba se vyvarovat jejich souběžného požívání.

Neprováděly se studie bezpečnosti a účinnosti přípravku Noldoxen u dětí a dospívajících do 18 let.
Proto se použití tohoto přípravku u dětí a dospívajících do 18 let nedoporučuje.

Neexistují klinické zkušenosti u pacientů s karcinomy ve spojení s peritoneální karcinomatózou nebo
sub-okluzivním syndromem v pokročilém stádiu karcinomu trávicího traktu nebo pánve. Proto se
používání přípravku Noldoxen u této populace nedoporučuje.

Přípravek Noldoxen se nedoporučuje pro předoperační použití ani pro pooperační použití prvních 24 hodin. Podle typu a rozsahu chirurgického zákroku, podle zvolené anestezie, další medikace
a individuálního stavu pacienta závisí přesné načasování pro zahájení pooperačního léčení pomocí
přípravku Noldoxen na pečlivém posouzení rizik a prospěchu u každého jednotlivého pacienta.

Jakémukoliv zneužití přípravku Noldoxen drogově závislými osobami má být zabráněno. Jsou-li tyto
tablety zneužity parenterálně, intranasálně nebo perorálně osobami závislými na agonistech opioidních
receptorů, jako je heroin, morfin nebo methadon, potom se očekává, že přípravek Noldoxen vyvolává
výrazné abstinenční příznaky - kvůli charakteristice naloxonu jako antagonisty opioidních receptorů -
nebo zintenzivní již existující abstinenční příznaky (viz bod 4.9).

Přípravek Noldoxen obsahuje dvojitou polymerovou matrici, určenou výhradně pro perorální


podávání. Lze očekávat, že parenterální injekce složek tablet s prodlouženým uvolňováním (zejména
mastku) budou mít za následek nekrózu místní tkáně a plicní granulomy nebo mohou vést k jiným
závažným a případně letálním nežádoucím účinkům.

Prázdnou matrici tablet s prodlouženým uvolňováním je možné vidět ve stolici.

Opioidy, jako například oxykodon, mohou ovlivňovat osu hypothalamus-hypofýza-nadledviny nebo
reprodukční osu. Některé změny zahrnují zvýšení hladiny prolaktinu v séru a snížení hladin kortizolu
a testosteronu v plazmě. Klinické příznaky mohou být projevem těchto hormonálních změn.

U pacientů léčených dlouhodobě může přechod na přípravek Noldoxen zpočátku vyvolat abstinenční
příznaky nebo průjem.

Při podávání vysokých dávek oxykodonu se může vyskytnout hyperalgezie bez odezvy na další
zvýšení dávky. V tomto případě je třeba snížit dávku oxykodonu nebo změnit opiát.

Používání přípravku Noldoxen se může projevit pozitivními výsledky při dopingových kontrolách.
Používání přípravku Noldoxen jako dopingu může způsobit zdravotní rizika.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek
užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Souběžné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky,
zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku na
CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich souběžného užívání (viz bod 4.4).

Léky, které mají tlumivý účinek na CNS, zahrnují mimo jiné: další opioidy, gagapentinoidy (např.
pregabalin), anxiolytika, hypnotika a sedativa (včetně benzodiazepinů), antidepresiva, antipsychotika,
antihistaminika a antiemetika.

Přípravek Noldoxen musí být podáván s opatrností pacientům užívajícím IMAO nebo v průběhu
14 dnů od jejich vysazení.

Souběžné podávání oxykodonu se serotonin ovlivňujícími látkami, jako je selektivní inhibitor
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitor zpětného vychytávání serotoninu a
noradrenalinu (SNRI), může způsobit serotoninovou toxicitu. Příznaky serotoninové toxicity mohou
zahrnovat změny v psychickém stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma), nestabilitu autonomního
nervového systému (např. tachykardie, nestálý tlak krve, hypertermie), neuromuskulární abnormality
(např. hyperreflexie, ztráta koordinace, ztuhlost) a/nebo gastrointestinální příznaky (např. nauzea,
zvracení, průjem). U pacientů užívajících tato léčiva je třeba používat oxykodon s opatrností a může
být nutné snížení dávky.

Alkohol může zesilovat farmakodynamické účinky přípravku Noldoxen; je třeba se vyvarovat jejich
souběžného požívání.

Klinicky relevantní změny v mezinárodním normalizovaném poměru (INR nebo Quick-value) v obou
směrech byly pozorovány u jednotlivců, pokud se společně aplikoval oxykodon a kumarinové
antikoagulanty.

Oxykodon je primárně metabolizován prostřednictvím CYP3A4 a částečně přes CYP2D6 (viz bod
5.2). Aktivita těchto metabolických cest může být inhibována nebo indukována souběžným
podáváním různých léčiv nebo doplňků. Může být proto nutné upravit dávky přípravku Noldoxen.



Inhibitory CYP3A4, jako jsou makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin,
telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol),
inhibitory proteáz (např. ritonavir, indinavir, nelfinavir, sachinavir), cimetidin a grapefruitová šťáva,
mohou způsobit snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxykodonu
v plazmě. Snížení dávky přípravku Noldoxen a následná úprava titrace může být nezbytná.

Induktory CYP3A4, jako jsou rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná, mohou
indukovat metabolismus oxykodonu a způsobit zvýšení clearance léčiva, což má za následek snížení
koncentrací oxykodonu v plazmě. Doporučuje se zvýšená opatrnost a může být nutná další titrace, aby
bylo dosaženo odpovídající úrovně tlumení bolesti.

Teoreticky mohou léčivé přípravky, které inhibují aktivitu CYP2D6, jako jsou paroxetin, fluoxetin
a chinidin, způsobit snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrace oxykodonu
v plazmě. Souběžné podávání s CYP2D6 inhibitory mělo zanedbatelný vliv na eliminaci oxykodonu
a také nemělo vliv na farmakodynamické účinky oxykodonu.

In vitro studie metabolismu ukazují, že nelze očekávat žádné klinicky významné interakce mezi
oxykodonem a naloxonem.

Pravděpodobnost klinicky relevantních interakcí mezi paracetamolem, kyselinou acetylsalicylovou
nebo naltrexonem a kombinací oxykodonu a naloxonu je v případě terapeutických koncentrací
minimální.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Neexistují žádné údaje o užívání přípravku Noldoxen těhotnými ženami a při porodu. Omezené údaje
o užívání oxykodonu v těhotenství u člověka nepřinášejí důkaz o zvýšení rizika vrozených vad.
O užívání naloxonu v těhotenství jsou k dispozici nedostatečná klinická data. Nicméně systémová
expozice žen naloxonu po užívání přípravku Noldoxen je poměrně nízká (viz bod 5.2). Oxykodon
i naloxon přecházejí do placenty. Studie kombinace oxykodonu a naloxonu na zvířatech nebyla
provedena (viz bod 5.3). Studie oxykodonu nebo naloxonu podávaných samostatně zvířatům
neprokázaly teratogenní ani embryotoxické účinky.

Dlouhodobé podávání oxykodonu v těhotenství může vést k abstinenčním příznakům u novorozence.
Pokud se podává při porodu, může oxykodon způsobit u novorozence respirační depresi. Přípravek
Noldoxen má být užíván v těhotenství pouze v případě, že prospěch převáží nad možnými riziky pro
nenarozené dítě nebo novorozence.

Kojení

Oxykodon přechází do mateřského mléka. Byl naměřen poměr koncentrace mezi mlékem a plazmou
3,4:1, proto jsou možné účinky oxykodonu na kojence. Není známo, zda naloxon také přechází do
mateřského mléka. Nicméně po užití přípravku Noldoxen jsou systémové hladiny naloxonu velmi
nízké (viz bod 5.2). Riziko pro kojence však nelze vyloučit, především po užití více dávek přípravku
Noldoxen kojící matkou. Kojení má být přerušeno během léčby přípravkem Noldoxen.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádná data týkající se fertility.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Noldoxen má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. To platí zejména na
počátku léčby, po zvýšení dávky nebo rotaci anebo v případě, že se přípravek Noldoxen kombinuje


s jinými CNS depresanty. Pacienti, u nichž je konkrétní dávka stabilizována, nemusí být nutně
omezováni. Proto se pacienti mají poradit se svým lékařem, zda mohou řídit vozidlo nebo obsluhovat
stroje.

Pacienti léčení přípravkem Noldoxen, u nichž se vyskytla somnolence a/nebo epizody náhlého nástupu
spánku, musí být informováni, aby neřídili vozidla a nevykonávali aktivity, kde zhoršená pozornost
může vystavit je samotné nebo ostatní riziku vážného úrazu nebo smrti (např. při obsluze strojů),
dokud tyto opakující se epizody a somnolence nevymizí (viz též body 4.4 a 4.5).

4.8 Nežádoucí účinky

Níže uvedené frekvence jsou podkladem pro posouzení nežádoucích účinků:
- Velmi časté (≥ 1/10)
- Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
- Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
- Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
- Velmi vzácné (< 1/10 000)
- Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

U každé skupiny frekvence jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.

Nežádoucí účinky při léčbě bolesti

Třída orgánových
systémů podle
MedDRA
Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy imunitního
systému

Hypersensitivita

Poruchy
metabolismu a
výživy
Snížená chuť k
jídlu nebo až ztráta
chuti k jídlu

Psychiatrické
poruchy
Insomnie Abnormální
myšlení
Úzkost
Stav zmatenosti
Deprese
Snížení libida
Nervozita
Neklid
Závislost na
drogách
Euforická nálada
Halucinace
Noční můry
Agrese
Poruchy nervového
systému
Závrať
Bolest hlavy
Somnolence
KřečePorucha pozornosti
Porucha chuti
Porucha řeči
Synkopa
Tremor
Letargie

Parestezie
Sedace
Syndrom spánkové
apnoe (viz bod 4.4)
Poruchy oka

Postižení zraku

Poruchy ucha a
labyrintu
Vertigo

Srdeční poruchy

Angina pectorisPalpitace
Tachykardie

Cévní poruchy Nával horka Snížený krevní tlak
Zvýšený krevní tlak



Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy

Dyspnoe
Rinorea
Kašel
Zívání Respirační deprese
Gastrointestinální
poruchy
Bolest břicha
Zácpa
Průjem
Sucho v ústech
Dyspepsie
Zvracení
Nauzea
Flatulence
Břišní distenze Porucha zubu Říhání
Poruchy jater a
žlučových cest

Zvýšené jaterní
enzymy
Biliární kolika

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Pruritus
Kožní reakce
Hyperhidróza

Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně

Svalové spasmy
Svalové fascikulace
Myalgie

Poruchy ledvin a
močových cest

Urgentní močení

Močová retence
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu

Erektilní dysfunkce
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Astenie
Únava
Bolest na hrudi
Třesavka
Syndrom z
vysazení léku
Malátnost
Bolest
Periferní edém
Žízeň

Vyšetření

Snížení hmotnosti Zvýšení hmotnosti

Poranění, otravy a
procedurální
komplikace

Náhodný úraz

zvláště u pacientů s epilepsií nebo s predispozicí ke křečím
zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční v anamnéze

U léčivé látky oxykodon-hydrochloridu jsou známy další nežádoucí účinky:

Vzhledem ke svým farmakologickým vlastnostem může oxykodon-hydrochlorid způsobit respirační
depresi, miózu, bronchiální spasmy a spasmy hladkého svalstva a může potlačit kašlací reflex.

Třída orgánových
systémů podle
MedDRA
Časté Méně časté Vzácné Není známo
Infekce a infestace

Herpes simplex

Poruchy imunitního
systému

Anafylaktické
reakce


Poruchy
metabolismu a
výživy

Dehydratace Zvýšená chuť
k jídlu

Psychiatrické
poruchy
Změněná nálada a
změna osobnosti
Snížená aktivita
Psychomotorická
hyperaktivita
Agitovanost
Poruchy vnímání
(např. derealizace)

Poruchy nervového
systému

Zhoršená
koncentrace
Migréna
Hypertonie
Mimovolné svalové
kontrakce
Hypoestezie
Abnormální
koordinace

Hyperalgezie
Poruchy ucha a
labyrintu

Postižení sluchu

Cévní poruchy

Vazodilatace

Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy

Dysfonie

Gastrointestinální
poruchy
Škytavka Dysfagie
Ileus
Vřed úst
Stomatitida
Meléna
Krvácení z dásně
Zubní kaz
Poruchy jater a
žlučových cest

Cholestáza
Poruchy kůže a
podkožní tkáně

Suchá kůže Kopřivka

Poruchy ledvin a
močových cest
Dysurie

Poruchy
reprodukčního
systému a prsu

Hypogonadismus

Amenorea
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace

Edém
Léková tolerance

Novorozenecký
abstinenční
syndrom

Nežádoucí účinky při léčbě v jiné indikaci

Níže uvedený přehled zahrnuje nežádoucí účinky pozorované u oxykodonu/naloxonu ve 12týdenní,
randomizované, placebem kontrolované klinické studii zahrnující celkem 150 pacientů užívajících
oxykodon/naloxon a 154 pacientů užívajících placebo s denními dávkami mezi 10 mg/5 mg
a 80 mg/40 mg oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu. Nežádoucí účinky spojené
s oxykodonem/naloxonem pozorované při léčbě bolesti, které nebyly pozorovány ve studii v jiné
indikaci, byly přidány s frekvencí „není známo“.

Třída orgánových
systémů podle
MedDRA
Velmi časté Časté Méně časté Není známo


Poruchy
imunitního
systému
Hypersensitivita
Poruchy
metabolismu a
výživy
Snížená chuť k
jídlu nebo až
ztráta chuti k
jídlu

Psychiatrické
poruchy
Insomnie
Deprese
Snížení libida
Spánkové ataky
Abnormální
myšlení
Úzkost
Stav zmatenosti
Nervozita
Neklid
Euforická nálada
Halucinace
Noční můry
Drogová závislost
Agrese
Poruchy
nervového
systému
Bolest hlavy
Somnolence
Závrať
Porucha
pozornosti
Tremor
Parestezie
Dysgeuzie KřečeSedace
Porucha řeči
Synkopa
Letargie
Poruchy oka Postižení zraku
Poruchy ucha a
labyrintu
Vertigo
Srdeční poruchy Angina pectorisPalpitace
Tachykardie
Cévní poruchy Nával horka
Snížený krevní
tlak
Zvýšený krevní
tlak

Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe Kašel
Rinorea
Respirační
deprese
Zívání
Gastrointestinální
poruchy
Zácpa
Nauzea
Bolest břicha
Sucho v ústech
Zvracení
Flatulence Břišní distenze
Průjem
Dyspepsie
Říhání
Porucha zubu
Poruchy jater a
žlučových cest
Zvýšené jaterní
enzymy Biliární kolika
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Hyperhidróza Pruritus
Kožní reakce

Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Svalové spasmy
Svalové
fascikulace
Myalgie
Poruchy ledvin a
močových cest
Urgentní močení
Močová retence


Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
Erektilní
dysfunkce

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Únava Bolest na hrudi
Třesavka
Žízeň
Bolest
Syndrom z
vysazení léku
Periferní edém
Malátnost
Astenie
Vyšetření Snížení hmotnosti
Zvýšení
hmotnosti
Poranění, otravy
a procedurální
komplikace
Náhodný úraz
zvláště u pacientů s epilepsií nebo s predispozicí ke křečím
zvláště u pacientů s anamnézou koronární nemoci
zvýšení alaninaminotransferázy, zvýšení gama-glutamyltransferázy

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy intoxikace

Podle anamnézy pacienta se předávkování přípravkem Noldoxen může projevit symptomy, které jsou
způsobeny buď oxykodonem (agonista opioidních receptorů) nebo naloxonem (antagonista opioidních
receptorů). Symptomy předávkování oxykodonem zahrnují miózu, respirační depresi, somnolenci
přecházející do stuporu, hypotonii, bradykardii a hypotenzi. V závažnějších případech se může
vyskytnout kóma, nekardiogenní plicní edém a oběhové selhání, které mohou mít fatální následky.

Symptomy předávkování samotným naloxonem jsou nepravděpodobné.

Léčba intoxikace

Abstinenční příznaky z předávkování naloxonem je třeba léčit symptomaticky v dobře kontrolovaném
prostředí.

Klinické symptomy naznačující předávkování oxykodonem lze léčit podáním opioidních antagonistů
(např. 0,4–2 mg naloxon-hydrochloridu intravenózně). Podání je třeba opakovat ve dvou až
tříminutových intervalech dle klinické potřeby. Také je možné aplikovat infuzi 2 mg naloxon-
hydrochloridu v 500 ml 0,9% chloridu sodného nebo 5% dextrosy (0,004 mg/ml naloxonu). Infuzi je
třeba podat v poměru k dříve podaným dávkám bolusu a podle reakce pacienta.

Je třeba zvážit výplach žaludku.

V případě potřeby lze použít podpůrné prostředky (umělé dýchání, kyslík, vazopresory a infuze
tekutin) pro zvládnutí oběhového šoku při předávkování. Při srdeční zástavě nebo arytmii je třeba
provést srdeční masáž nebo defibrilaci. V případě potřeby je nutno provést umělé dýchání. Je třeba
zachovat metabolismus tekutin a elektrolytů.




5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika, opioidní analgetika (anodyna), přírodní opiové alkaloidy
ATC kód: N02AA55.

Mechanismus účinku

Oxykodon a naloxon mají afinitu pro kappa, mí a delta receptory opiátů v mozku, páteři
a v periferních orgánech (např. střevo). Oxykodon působí jako agonista opioidního receptoru na těchto
receptorech a ovlivňuje bolest vazbou na endogenní opioidní receptory v CNS. Naloxon je naopak
čistý antagonista, působící na všechny typy opioidních receptorů.

Farmakodynamické účinky

Vzhledem k výraznému first-pass metabolismu je biologická dostupnost naloxonu po perorálním
podání < 3%, a proto je klinicky relevantní systémový účinek nepravděpodobný. V důsledku lokálního
kompetitivního antagonismu opioidním receptorem zprostředkovaného oxykodonového účinku
naloxonu ve střevu snižuje naloxon poruchy funkce vyprazdňování, které jsou typické pro léčení
opioidy.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinky opioidů na endokrinní systém, viz bod 4.4.

Preklinické studie předkládají různé účinky přírodních opioidů na složky imunitního systému.
Klinický význam těchto nálezů není znám. Není známo, zda oxykodon, polosyntetický opioid, má
podobné účinky na imunitní systém, jako opioidy přírodní.

Analgesie

Dvanáctitýdenní paralelní skupinová dvojitě slepá studie provedená u 322 pacientů trpících zácpou
způsobenou opioidy ukázala, že pacienti léčení kombinací oxykodon-hydrochloridu a naloxon-
hydrochloridu měli v posledním týdnu léčby průměrně o jednu spontánní stolici (bez laxativ) více
ve srovnání s pacienty, kteří pokračovali v užívání podobných dávek tablet oxykodon-hydrochloridu
s prodlouženým uvolňováním (p<0,0001). Užívání laxativ v prvních čtyřech týdnech bylo ve skupině
léčené oxykodonem a naloxonem významně nižší než ve skupině léčené pouze oxykodonem (31 %
oproti 55 %, p<0,0001). Podobných výsledků bylo dosaženo ve studii provedené na 265 pacientech
bez karcinomu, kteří užívali denní dávky oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu
60 mg/30 mg až 80 mg/40 mg, ve srovnání s pacienty léčenými pouze oxykodon-hydrochloridem
ve stejných dávkách.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Oxykodon-hydrochlorid

Absorpce

Oxykodon má při perorálním podání vysokou absolutní biologickou dostupnost až 87 %.

Distribuce

Po absorpci je oxykodon rozváděn po celém těle. Přibližně 45 % je vázáno na plasmatické bílkoviny.
Oxykodon rovněž prochází placentou a může být nalezen v mateřském mléce.



Biotransformace

Oxykodon je metabolizován ve střevech a játrech na noroxykodon a oxymorfon a na různé
glukuronidové konjugáty. Noroxykodon, oxymorfon a noroxymorfon se vytvářejí pomocí systému
cytochromu P450. Chinidin snižuje tvorbu oxymorfonu u člověka bez podstatného ovlivnění
farmakodynamiky oxykodonu. Vliv metabolitů na celkový farmakodynamický účinek je nevýznamný.

Eliminace

Oxykodon a jeho metabolity jsou vylučovány močí a stolicí.

Naloxon-hydrochlorid

Absorpce

Po perorálním podání má naloxon velmi nízkou systémovou dostupnost < 3%.

Distribuce

Naloxon přechází do placenty. Není známo, zda naloxon také přechází do mateřského mléka.

Biotransformace a eliminace

Po parenterálním podání je plazmatický poločas přibližně jedna hodina. Doba účinku závisí na dávce
a cestě podání, intramuskulární injekce má delší účinek než intravenózní dávky. Naloxon je
metabolizován v játrech a vylučuje se močí. Hlavními metabolity jsou naloxon-glukuronid, 6β-naloxol
a jeho glukuronidy.

Kombinace oxykodon-hydrochloridu/naloxon-hydrochloridu (Noldoxen)

Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy

Farmakokinetické vlastnosti oxykodonu z přípravku Noldoxen jsou ekvivalentní vlastnostem tablet
oxykodon-hydrochloridu s prodlouženým uvolňováním, podávanými společně s tabletami naloxon-
hydrochloridu s prodlouženým uvolňováním.

Vzájemná zaměnitelnost všech sil přípravku Noldoxen byla prokázána.

Po perorálním podání přípravku Noldoxen v maximální dávce zdravým subjektům jsou koncentrace
naloxonu v plazmě tak nízké, že není možné provést farmakokinetickou analýzu. Je ovšem možné
provést farmakokinetickou analýzu naloxon-3-glukuronidu jako markeru surogátu, protože jeho
koncentrace v plazmě je dostatečně vysoká pro změření.

Po vysoce tučné snídani je biologická dostupnost a maximální koncentrace oxykodonu v plazmě
(Cmax) přibližně o 16 % a 30 % vyšší ve srovnání s podáním nalačno. To bylo hodnoceno jako klinicky
irelevantní, a proto je možné užívat přípravek Noldoxen, tablety s prodlouženým uvolňováním,
s jídlem nebo bez jídla (viz bod 4.2).

In vitro studie metabolismu léku ukázaly, že výskyt klinicky relevantních interakcí s přípravkem
Noldoxen je nepravděpodobný.

Starší pacienti

Oxykodon



U starších pacientů se hodnota AUCτ oxykodonu zvýšila ve srovnání s mladšími dobrovolníky
průměrně na 118 % (90% CI: 103, 135). Hodnota Cmax oxykodonu se zvýšila průměrně na 114 %
(90% CI: 102, 127). Hodnota Cmin oxykodonu se zvýšila průměrně na 128 % (90% CI: 107, 152).

Naloxon

U starších pacientů se hodnota AUCτ naloxonu zvýšila ve srovnání s mladšími dobrovolníky průměrně
na 182 % (90% CI: 123, 270). Hodnota Cmax naloxonu se zvýšila průměrně na 173 % (90% CI: 107,
280). Hodnota Cmin naloxonu se zvýšila průměrně na 317 % (90% CI: 142, 708).

Naloxon-3-glukuronid

U starších pacientů se hodnota AUCτ naloxon-3-glukuronidu zvýšila ve srovnání s mladšími
dobrovolníky průměrně na 128 % (90% CI: 113, 147). Hodnota Cmax naloxon-3-glukuronidu se zvýšila
průměrně na 127 % (90% CI: 112, 144). Hodnota Cmin naloxon-3-glukuronidu se zvýšila průměrně na
125 % (90% CI: 105, 148).

Pacienti s poruchou funkce jater

Oxykodon

U pacientů s lehkým, středně těžkým a těžkým poškozením jater se hodnota AUCINF oxykodonu
zvýšila průměrně na 143 % (90% CI: 111, 184), 319 % (90% CI: 248, 411) a 310 % (90% CI: 241,
398) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax oxykodonu se u pacientů s lehkým, středně
těžkým a těžkým poškozením jater zvýšila průměrně na 120 % (90% CI: 99, 144), 201 % (90% CI:
166, 242) a 191 % (90% CI: 158, 231) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota t1/2Z
oxykodonu se u pacientů s lehkým, středně těžkým a těžkým poškozením jater zvýšila průměrně na
108 % (90% CI: 70, 146), 176 % (90% CI: 138, 215) a 183 % (90% CI: 145, 221) ve srovnání se
zdravými dobrovolníky.

Naloxon

U pacientů s lehkým, středně těžkým a těžkým poškozením jater se hodnota AUCt naloxonu zvýšila
průměrně na 411 % (90% CI: 152, 1112), 11 518 % (90% CI: 4 259, 31 149) a 10 666 % (90% CI:
944, 28 847) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxonu se u pacientů s lehkým,
středně těžkým a těžkým poškozením jater zvýšila průměrně na 193 % (90% CI: 115, 324), 5 292 %
(90% CI: 3 148, 8 896) a 5 252% (90% CI: 3 124, 8 830) ve srovnání se zdravými dobrovolníky.
Vzhledem k nedostatečnému množství dat se t1/2Z a odpovídající AUCINF naloxonu nepočítaly.
Srovnání biologické dostupnosti naloxonu bylo tudíž založeno na hodnotách AUCt.

Naloxon-3-glukuronid

U pacientů s lehkým, středně těžkým a těžkým poškozením jater se hodnota AUCINF naloxon-glukuronidu zvýšila průměrně na 157 % (90% CI: 89, 279), 128% (90% CI: 72, 227) a 125 % (90%
CI: 71, 222) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxon-3-glukuronidu se zvýšila
průměrně na 141 % (90% CI: 100, 197) a 118 % (90% CI: 84, 166) u pacientů s lehkým a středně
těžkým poškozením jater a u pacientů s těžkým poškozením jater se snížila na 98 % (90% CI: 70, 137)
ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota t1/2Z naloxon-3-glukuronidu se u pacientů s lehkým
poškozením jater zvýšila průměrně na 117 % (90% CI: 72, 161) a u pacientů se středně těžkým a
těžkým poškozením jater se snížila na 77 % (90% CI: 32, 121) a 94 % (90% CI: 49, 139) ve srovnání
se zdravými dobrovolníky.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Oxykodon



U pacientů s lehkým, středně těžkým a těžkým poškozením ledvin se hodnota AUCINF oxykodonu
zvýšila průměrně na 153 % (90% CI: 130, 182), 166 % (90% CI: 140, 196) a 224 % (90% CI: 190,
266) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax oxykodonu se u pacientů s lehkým, středně
těžkým a těžkým poškozením ledvin zvýšila průměrně na 110 % (90% CI: 94, 129), 135 % (90% CI:
115, 159) a 167 % (90% CI: 142, 196) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota t1/2Z se u
pacientů s lehkým, středně těžkým a těžkým poškozením ledvin zvýšila průměrně na 149 %, 123 % a
142 % ve srovnání se zdravými dobrovolníky.

Naloxon

U pacientů s lehkým, středně těžkým a těžkým poškozením ledvin se hodnota AUCt naloxonu zvýšila
průměrně na 2 850 % (90% CI: 369, 22 042), 3 910 % (90% CI: 506, 30 243) a 7 612% (90% CI: 984,
58 871) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxonu se u pacientů s lehkým,
středně těžkým a těžkým poškozením ledvin zvýšila průměrně na 1 076% (90% CI: 154, 7 502), % (90% CI: 123, 5 981) a 1 675 % (90% CI: 240, 11 676) ve srovnání se zdravými dobrovolníky.
Vzhledem k nedostatečnému množství dat se t1/2Z a odpovídající AUCINF naloxonu nepočítaly.
Srovnání biologické dostupnosti naloxonu bylo tudíž založeno na hodnotách AUCt. Poměry mohly být
ovlivněny nemožností plně charakterizovat profily plazmy s naloxonem u zdravých jedinců.

Naloxon-3-glukuronid

U pacientů s lehkým, středně těžkým a těžkým poškozením ledvin se hodnota AUCINF naloxon-glukuronidu zvýšila průměrně na 220 % (90% CI: 148, 327), 370 % (90% CI: 249, 550) a 525 % (90%
CI: 354, 781) ve srovnání se zdravými dobrovolníky. Hodnota Cmax naloxon-3-glukuronidu se
u pacientů s lehkým, středně těžkým a těžkým poškozením ledvin zvýšila průměrně na 148 % (90%
CI: 110, 197), 202 % (90% CI: 151, 271) a 239 % (90% CI: 179, 320) ve srovnání se zdravými
dobrovolníky. U hodnoty t1/2Z naloxon-3-glukuronidu nedošlo v průměru k žádné významné změně
mezi pacienty s poškozením ledvin a zdravými jedinci.

Zneužití

Aby se zabránilo narušení vlastnosti prodlouženého uvolňování tablet s prodlouženým uvolňováním,
nesmí se přípravek Noldoxen dělit, drtit, lámat na kousky ani kousat, protože to vede k rychlejšímu
uvolňování léčivých látek. Kromě toho má naloxon pomalé vylučování, je-li podán intranasálně. Obě
tyto vlastnosti znamenají, že zneužití přípravku Noldoxen nebude mít zamýšlený účinek. U potkanů
závislých na oxykodonu vedlo intravenózní podání oxykodon-hydrochloridu/naloxonu- hydrochloridu
v poměru 2:1 k abstinenčním příznakům.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nejsou k dispozici žádné údaje ze studií reprodukční toxicity pro kombinaci oxykodonu a naloxonu.

Studie provedené pro jednotlivé složky na samicích i samcích potkanů ukázaly, že oxykodon
v dávkách do 8 mg/kg živé hmotnosti nemá vliv na plodnost a raný vývoj embrya a nezpůsobil
malformace u potkanů v dávkách do 8 mg/kg a u králíků v dávkách 125 mg/kg živé hmotnosti. Ale
u králíků bylo při statistickém hodnocení jednotlivých plodů pozorováno zvýšení vývojových změn
v souvislosti s dávkou (zvýšený výskyt 27 obratlů před kostí křížovou, nadbytečné páry žeber). Při
statistickém hodnocení těchto parametrů pomocí vrhů se zvýšil pouze výskyt 27 obratlů před kostí
křížovou a pouze ve skupině, které byla podávána dávka 125 mg/kg, což je dávka, která vyvolala silné
farmakotoxické účinky u březích zvířat. Studie prenatálního a postnatálního vývoje potkanů Fukázala, že tělesná hmotnost potkanů, kterým byla podávána denní dávka 6 mg/kg, byla nižší ve
srovnání s tělesnou hmotností kontrolní skupiny při dávkách snižujících hmotnost matky a příjem
potravy (NOAEL 2 mg/kg ž.hm.). Nebyl pozorován účinek na fyzické, reflexologické a smyslové
vývojové parametry ani na indexy chování a reprodukce. Standardní studie perorální reprodukční
toxicity naloxonu ukazují, že vysoké perorální dávky naloxonu nebyly teratogenní ani
embryo/fetotoxické a nemají nepříznivý vliv na perinatální a postnatální vývoj. Naloxon ve velmi


vysokých dávkách (800 mg/kg/den), které vyvolaly významnou toxicitu u samic potkanů (např.
snížení tělesné hmotnosti, křeče), způsobil zvýšenou úmrtnost mláďat v období ihned po porodu. Ale
u živých mláďat nebyly pozorovány žádné účinky na vývoj nebo chování.

Dlouhodobé studie karcinogenity kombinace oxykodon/naloxon ani samostatného přípravku
oxykodonu se neprováděly. U naloxonu se prováděla 24měsíční studie perorální karcinogenity na
potkanech při dávkování až do 100 mg/kg/den. Výsledky ukazují, že naloxon není za těchto podmínek
karcinogenní.

Oxykodon a naloxon jako samostatné přípravky vykazují klastogenní potenciál v případě in vitro
studií. Žádné podobné účinky ovšem nebyly zjištěny za podmínek in vivo, a to ani při toxických
dávkách. Výsledky naznačují, že mutagenní riziko přípravku Noldoxen je u lidí v případě
terapeutických koncentrací považováno za nepravděpodobné a je to možné stanovit s odpovídající
jistotou.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
Hyprolosa
Ethylcelulosa
Glyceroldistearát
Monohydrát laktosy
Mastek (E 553b)
Magnesium-stearát (E 470b)

Potahová vrstva
Polyvinylalkohol
Oxid titaničitý (E 171)
Makrogol Mastek (E 553b)
Červený oxid železitý (E 172) - pouze v tabletách 20 mg/10 mg
Žlutý oxid železitý (E 172) - pouze v tabletách 40 mg/20 mg

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Tablety s prodlouženým uvolňováním 10 mg/5 mg:
Dětský bezpečnostní blistr (bílý PVC/PVDC-papír/Al fólie): 10, 14, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 90, 98, nebo 112 tablet s prodlouženým uvolňováním, v krabičce.
Perforovaný jednodávkový dětský bezpečnostní odlupovatelný blistr (bílý PVC/PVDC-PET/Al fólie):
10 × 1, 14 × 1, 20 × 1, 28 × 1, 30 × 1, 50 × 1, 56 × 1, 60 × 1, 90 × 1, 98 × 1, 100 × 1 nebo 112 ×

tableta s prodlouženým uvolňováním, v krabičce.

Tablety s prodlouženým uvolňováním 20 mg/10 mg:
Dětský bezpečnostní blistr (bílý PVC/PVDC-papír/Al fólie): 10, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 90, 98, nebo 112 tablet s prodlouženým uvolňováním, v krabičce.
Perforovaný jednodávkový dětský bezpečnostní odlupovatelný blistr (bílý PVC/PVDC-PET/Al fólie):
10 × 1, 20 × 1, 28 × 1, 30 × 1, 50 × 1, 56 × 1, 60 × 1, 90 × 1, 98 × 1, 100 × 1 nebo 112 × 1 tableta
s prodlouženým uvolňováním, v krabičce.

Tablety s prodlouženým uvolňováním 40 mg/20 mg:
Dětský bezpečnostní blistr (bílý PVC/PVDC-papír/Al fólie): 10, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 90, 98, nebo 112 tablet s prodlouženým uvolňováním, v krabičce.
Perforovaný jednodávkový dětský bezpečnostní odlupovatelný blistr (PVC/PVDC-PET/Al fólie):
10 × 1, 20 × 1, 28 × 1, 30 × 1, 50 × 1, 56 × 1, 60 × 1, 90 × 1, 98 × 1, 100 × 1 nebo 112 × 1 tableta s
prodlouženým uvolňováním, v krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Noldoxen 10 mg/5 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: 65/687/16-C
Noldoxen 20 mg/10 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: 65/688/16-C
Noldoxen 40 mg/20 mg tablety s prodlouženým uvolňováním: 65/689/16-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 5. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 7. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

7. 7.

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Státního
ústavu pro kontrolu léčiv (www.sukl.cz).