Micafungin olikla Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Farmakokinetika je v rozmezí denních dávek od 12,5 mg do 200 mg a od 3 mg/kg do 8 mg/kg lineární.
Neexistují žádné důkazy systémové kumulace při opakovaném podávání a ustáleného stavu se
obvykle dosáhne do 4–5 dnů.

Distribuce

Po intravenózním podání vykazují koncentrace mikafunginu biexponenciální pokles. Lék se rychle
distribuuje do tkání.
V systémovém oběhu se mikafungin ve značné míře váže na plazmatické bílkoviny (> 99 %),
především na albumin. Vazba na albumin je nezávislá na koncentraci mikafunginu (10–100 μg/ml).
Distribuční objem v ustáleném stavu (Vss) činil přibližně 18–19 litrů.

Biotransformace

Hlavní sloučeninou cirkulující v systémovém oběhu je mikafungin v nezměněné podobě. Bylo
prokázáno, že mikafungin je metabolizován na několik sloučenin. Z těch byly v systémovém oběhu
detekovány tyto metabolity mikafunginu: M-1 (katecholová forma), M-2 (metoxy forma M1) a M-11
(hydroxylace postranního řetězce). Expozice těmto metabolitům je nízká a metabolity nepřispívají
k celkové účinnosti mikafunginu.
I když je mikafungin in vitro substrátem pro CYP3A, hydroxylace enzymem CYP3A není hlavní
cestou metabolismu mikafunginu in vivo.
Eliminace a exkrece
Průměrný terminální poločas činí přibližně 10–17 hodin a zůstává neměnný v rozmezí dávek do mg/kg, a to při jednorázovém i opakovaném podání. Celková clearance činila u zdravých subjektů a
dospělých pacientů 0,15–0,3 ml/min/kg a není závislá na dávce po jednorázovémani po
opakovaném podávání. Po intravenózním jednorázovém podání radioaktivně značené dávky 14C-
mikafunginu (25 mg) zdravým dobrovolníkům bylo během 28 dní vyloučeno 11,6 % radioaktivity
v moči a 71,0 % ve stolici. Tyto údaje ukazují, že eliminace mikafunginu probíhá hlavně
extrarenální cestou. V plazmě byly detekovány metabolity M-1 a M-2 pouze ve stopových
koncentracích a hojnější metabolit M-5 představoval 6,5 % mateřské sloučeniny.

Zvláštní populace

Pediatričtí pacienti:
U pediatrických pacientů byly hodnoty AUC v rozpětí dávek 0,5–4 mg/kg úměrné dávce. Na
clearance měla vliv tělesná hmotnost, přičemž průměrné hodnoty clearance upravené podle tělesné
hmotnosti byly 1,35násobně vyšší u mladších dětí (4 měsíce až 5 let) a 1,14násobně vyšší u
pediatrických pacientů ve věku 6 až 11 let. Dospívající (12–16 let) měli průměrné hodnoty podobné
hodnotám stanoveným u dospělých pacientů. Průměrné hodnoty clearance upravené podle tělesné
hmotnosti byly u dětí mladších než 4 měsíce přibližně 2,6násobně vyšší než u dospívajících (12–let) a 2,3násobně vyšší než u dospělých.

FK/FD přemosťující (bridging) studie demonstrovala na dávce závislou penetraci mikafunginu do
CNS s minimální hodnotou AUC 170 μg*h/l potřebnou pro dosažení maximální eradikace
fungálního postižení v tkáni CNS. Populační PK modelování prokázalo, že dávka 10 mg/kg u dětí
mladších než 4 měsíce věku by měla být dostatečná pro dosažení cílové expozice pro léčbu
kandidové infekce CNS.

Starší pacienti:
Po podání jednorázové infuze 50 mg mikafunginu trvající 1 hodinu byla farmakokinetika u starších
osob (ve věku 66–78 let) podobná farmakokinetice u mladých subjektů (20–24 let). U starších
pacientů není zapotřebí provádět úpravu dávkování.

Pacienti s poruchou funkce jater:
Ve studii provedené u pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (Childovo-Pughovo skóre
7–9) (n = 8) se farmakokinetika mikafunginu významně nelišila od zdravých subjektů (n = 8). Proto
není u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater zapotřebí provádět úpravu
dávkování. Ve studii provedené u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Childovo-Pughovo skóre
10–12) (n = 8) byly ve srovnání se zdravými dobrovolníky (n = 8) pozorovány nižší plazmatické
koncentrace mikafunginu a vyšší plazmatické koncentrace hydroxylovaného metabolitu (M-5). Tyto
údaje nejsou dostatečné jako podklad pro doporučené dávkování u pacientů s těžkou poruchou
funkce jater.

Pacienti s poruchou funkce ledvin:
Těžká porucha funkce ledvin (glomerulární filtrace [GFR] < 30 ml/min) neměla významný vliv na
farmakokinetiku mikafunginu. U pacientů s poruchou funkce ledvin není zapotřebí provádět úpravu
dávkování.

Pohlaví/rasa:
Pohlaví a rasa (bělošská, černošská a asijská) neměly významný vliv na farmakokinetické parametry
mikafunginu. V závislosti na pohlaví nebo rase není zapotřebí provádět úpravu dávkování.
12