Melatonin neurim Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika, agonisté melatoninových receptorů.
ATC kód: N05CH
Melatonin je přirozeně se vyskytující hormon produkovaný epifýzou, strukturou podobný serotoninu.
Sekrece melatoninu se fyziologicky zvyšuje brzy po setmění, vrcholí ve 2. až 4. hodině ranní a klesá
během druhé poloviny noci. Melatonin řídí cirkadiánní rytmus a synchronizuje cyklus světlo-tma. Má
rovněž hypnotický účinek a zvyšuje tendenci usnout.

Mechanismus účinku
Účinnost melatoninu na receptorech MT1, MT2 a MT3 pravděpodobně přispívá k jeho vlastnostem
podporujícím spánek, protože tyto receptory cirkadiánního rytmu a spánku.

Princip použití
Melatonin má vztah ke spánku a regulaci cirkadiánního rytmu. Pokles endogenního melatoninu je
závislý na věku, proto může melatonin účinně zlepšit kvalitu spánku zejména u pacientů starších 55 let
s primární insomnií.

Klinická účinnost a bezpečnost
V klinických studiích pacienti s primární insomnií dostávali každý večer 2 mg přípravku Melatonin
Neurim po dobu 3 týdnů. U léčených pacientů v porovnání s pacienty užívajícími placebo se projevilo
zlepšení ve spánkové latenci spánku a v každodenních činnostech
V polysomnografické následovanou 3týdenní fází léčby paralelních skupino 9 minut v porovnání s placebem. Melatonin Neurim nevyvolal žádné změny architektury spánku a
neměl žádný účinek na dobu trvání REM spánku. Změna diurnálních rytmů se po podávání přípravku
Melatonin Neurim 2 mg neobjevila.

Ve studii ambulantních pacientů s 2týdenním úvodním obdobím s placebem, randomizovanou, dvojitě
zaslepenou, placebem kontrolovanou léčebnou fází paralelních skupin v délce 3 týdnů a 2týdenní fází
po vysazení léčby s podáváním placeba byl poměr pacientů, kteří vykázali klinicky významné zlepšení
v kvalitě spánku a ranní bdělosti, 47 % ve skupině pacientů užívajících Melatonin Neurim v porovnání
s 27 % ve skupině pacientů užívajících placebo. Kvalita spánku a ranní bdělost se při užívání
přípravku Melatonin Neurim významně zlepšila v porovnání s placebem. Spánkové proměnné se
postupně vrátily na výchozí úroveň bez rebound fenoménu, bez zvýšení výskytu nežádoucích účinků a
bez zvýšení výskytu příznaků z vysazení.

Ve druhé studii ambulantních pacientů s 2týdenní úvodní fází s podáváním placeba a randomizovanou,
dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou léčebnou fází paralelních skupin v délce 3 týdnů bylo
pacientů, kteří vykázali klinicky významné zlepšení v kvalitě spánku a ranní bdělosti, 26 % ve skupině
užívající Melatonin Neurim v porovnání s 15 % ve skupině užívající placebo. Melatonin Neurim
zkrátil pacienty uváděnou spánkovou latenci o 24,3 minuty oproti 12,9 minutám u placeba. Kvalita
spánku hodnocená pacienty, počet probuzení a ranní bdělost se při užívání přípravku Melatonin
Neurim významně zlepšila v porovnání s placebem. Kvalita života se významně zlepšila u pacientů
užívajících Melatonin Neurim 2 mg v porovnání s placebem.

Další randomizovaná klinická studie placeba po dobu až 6 měsíců. Pacienti byli znovu randomizováni po 3 týdnech. Studie prokázala
zlepšení ve spánkové latenci, kvalitě spánku a ranní bdělosti bez příznaků z vysazení a rebound
fenoménu. Studie prokázala, že zlepšení pozorované po 3 týdnech přetrvává až po dobu 3 měsíců, ale
neprojevilo se při primární analýze provedené po 6 měsících. Po 3 měsících bylo ve skupině léčené
přípravkem Melatonin Neurim pozorováno asi o 10 % více reagujících osob.

Pediatrická populace
V pediatrické studii uvolňováním podávanými v několika minitabletách po 1 mg dvoutýdenním úvodním obdobím, během kterého bylo podáváno placebo, a s 13 týdnů trvajícím
randomizovaným, dvojitě zaslepeným a placebem kontrolovaným obdobím léčby v paralelních
skupinách, bylo po 13 týdnech dvojitě zaslepené léčby prokázáno zlepšení celkové doby spánku;
pacienti spali déle při aktivní léčbě
Po 13 týdnech dvojitě zaslepené léčby došlo také ke zkrácení spánkové latence při aktivní léčbě

Kromě toho bylo ve skupině s aktivní léčbou méně pacientů, kteří odstoupili ze studie 15,0 %léčbě byly hlášeny u 85 % pacientů ve skupině s aktivní léčbou a u 77 % pacientů ve skupině s
placebem. Poruchy nervového systému byly častější ve skupině s aktivní léčbou, a to u 42 % pacientů,
v porovnání s 23 % pacientů ve skupině s placebem, představované hlavně somnolencí a bolestí hlavy,
které byly častější ve skupině s aktivní léčbou.