Magrilan Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Fluoxetin je po perorálním podání dobře absorbován z gastrointestinálního traktu. Biologická
dostupnost není ovlivněna příjmem potravy.

Distribuce
Fluoxetin je extenzivně vázán na plazmatické proteiny (okolo 95 %) a je široce distribuován (distribuční
objem: 20–40 l/kg). Rovnovážné plazmatické koncentrace jsou dosaženy po několikatýdenním
podávání. Rovnovážné plazmatické koncentrace po dlouhodobém podávání jsou podobné koncentracím
pozorovaným po 4 až 5 týdnech.
Biotransformace
Farmakokinetický profil fluoxetinu je nelineární s efektem prvního průchodu játry. Maximální
plazmatické hladiny jsou obecně dosaženy za 6 až 8 hodin po podání. Fluoxetin je extenzivně
metabolizován polymorfním enzymem CYP2D6. Fluoxetin je primárně metabolizován demetylací
v játrech na aktivní metabolit norfluoxetin (desmethylfluoxetin).
Eliminace
Eliminační poločas fluoxetinu je 4 až 6 dnů a norfluoxetinu 4 až 16 dnů. Tyto dlouhé eliminační
poločasy jsou odpovědné za přetrvávání léčiva v těle po dobu 5–6 týdnů po jeho vysazení. Exkrece
probíhá hlavně (kolem 60 %) ledvinami. Fluoxetin je vylučován do mateřského mléka.
Zvláštní populace
Starší pacienti: Ve srovnání s mladšími subjekty nejsou u zdravých starších pacientů kinetické
parametry ovlivněny.
Pediatrická populace: Průměrná plazmatická koncentrace u dětí je přibližně dvojnásobně vyšší než
u dospívajících a průměrná koncentrace norfluoxetinu je přibližně 1,5krát vyšší. Rovnovážné
plazmatické koncentrace závisí na tělesné hmotnosti a jsou vyšší u dětí s nižší hmotností (viz bod 4.2).
Stejně jako u dospělých se fluoxetin a norfluoxetin extenzivně kumulují po perorálním podání
a rovnovážné koncentrace jsou dosaženy po 3 až 4 týdnech každodenního podávání.
Jaterní insuficience: V případě jaterní insuficience (alkoholická cirhóza) jsou biologické poločasy
fluoxetinu a norfluoxetinu zvýšeny na 7, resp. 12 dnů. Má být zváženo nižší dávkování nebo nižší
frekvence dávkování.
Renální insuficience: Po podání jedné dávky fluoxetinu pacientům s lehkou, středně těžkou nebo úplnou
(anurie) renální insuficiencí nebyly ve srovnání se zdravými dobrovolníky kinetické parametry
ovlivněny. Po opakovaném podání ovšem může být pozorováno zvýšení rovnovážných plazmatických
koncentrací.