Klimicin Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci,
linkosamidy
ATC kód: J01FF
Mechanismus účinku
Klindamycin je linkosamidové antibiotikum s převážně bakteriostatickou aktivitou. Může
rovněž mít baktericidní účinky, nicméně to závisí na jeho koncentraci v místě infekce a
citlivosti patogenních bakterií.
Klindamycin působí prostřednictvím inhibice syntézy proteinů v bakterii. Váže se na 50S
podjednotku bakteriálního ribozomu a inhibuje iniciaci peptidového řetězce blokádou
transpeptidace. Důsledky inhibice syntézy proteinů zahrnují změny ve složení bakteriální
buněčné stěny, sníženou schopnost bakterií přilnout k hostitelským buňkám a snížené
uvolňování stafylokokových toxinů a -laktamáz.
Makrolidová antibiotika a chloramfenikol mají stejný mechanismus účinku. V důsledku
kompetice na stejném vazebném místě jsou jejich in vitro účinky antagonistické; současné
používání těchto antibiotik se tudíž nedoporučuje.
Kromě účinků na syntézu proteinů klindamycin rovněž usnadňuje opsonizaci, vazbu
komplementu, fagocytózu a intracelulární destrukci bakterií. V důsledku dlouhodobé vazby
na ribozomy má klindamycin rovněž dlouhodobý postantibiotický účinek.

Mechanismus rezistence
Hlavní mechanismus bakteriální rezistence vůči klindamycinu je prostřednictvím změn
ribozomálního vazebného místa, které mohou být konstitutivní nebo indukovatelné.
Přítomnost enzymů degradujících klindamycin je vzácná a nižší příjem klindamycinu do
buněk bakterií je málo pravděpodobný.

Je prokázána zkřížená rezistence patogenů vůči klindamycinu a linkomycinu.

Hraniční hodnoty
Rezistence je obvykle definována na základě interpretačních kritérií pro citlivost
(hraničních hodnot) stanovených Evropským výborem pro stanovení antimikrobiální
citlivosti (EUCAST) pro systémově podávaná antibiotika.
Hraniční hodnoty Evropského výboru pro stanovení antimikrobiální citlivosti (EUCAST)
jsou uvedeny níže.

Antimikrobiální citlivost

Tabulka 1. Interpretační kritéria EUCAST pro citlivost ke klindamycinu
Hraniční hodnoty MIC (mg/l)
Organismus S≤ R >
Staphylococcus spp.1 0,25 0,Streptococcus
skupiny A, B, C a G 0,5 0,
Streptococcus
pneumoniae 0,5 0,Skupina viridujících
streptokoků 0,5 0,
Bacteroides spp.
(4)
(4)
Prevotella
spp.

0,
0,Fusobacterium
Necrophoum 0,25 0,Clostridium
perfrigens 0,25 0,Cutibacterium acnes 0,25 0,Corynebacterium
spp. 0,5 0,Bacillu spp., kromě B.
anthracis 1
S = citlivý; R = rezistentní
Inducibilní rezistence ke klindamycinu může být detekována antagonizací aktivity
klindamycinu makrolidovým přípravkem. Pokud není detekována, pak je nutné označit
bakteriální kmeny jako ke klindamycinu citlivé. Pokud je zjištěna, označte bakteriální kmeny
jako ke klindamycinu rezistentní a je třeba zvážit přidání následujícího komentáře: "Klindamycin
může být použit pro krátkodobou léčbu méně závažných infekcí kůže a
měkkých tkání, neboť vznik konstitutivní rezistence v průběhu takovéto terapie je
nepravděpodobný.“
Informaci jak přistupovat k hraničním hodnotám uvedeným v závorkách naleznete na webové
stránce https://www.eucast.org/eucastguidancedocuments/

Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit podle geografické oblasti a
času, a proto je žádoucí získat lokální informace o rezistenci, zejména pokud se léčí závažné
infekce. Podle potřeby se má vyhledat odborná pomoc, jestliže je v dané lokalitě taková
prevalence rezistence, že přínos přípravku je přinejmenším u některých typů infekcí sporný.
Zejména v případě závažných infekcí nebo selhání léčby se doporučuje mikrobiologická
diagnostika s ověřením patogenu a jeho citlivosti ke klindamycinu.

Klindamycin je účinným antibiotikem k léčbě mnoha infekcí způsobených aerobními a
anaerobními grampozitivními bakteriemi. Má rovněž dobrou aktivitu proti gramnegativním
anaerobům. Je tedy jedním z nejúčinnějších antibiotik k léčbě infekcí způsobených
Bacteroides fragilis. Klindamycin není účinný proti gramnegativním aerobním bakteriím.

Antimikrobiální aktivita klindamycinu
Běžně citlivé druhy:
Aerobní bakterie
Grampozitivní bakterie
Staphylococcus aureus (izoláty citlivé k meticilinu)
Streptococcus pneumoniae (izoláty citlivé k penicilinu)
Streptococcus pyogenes
Streptococcus dysgalactiae

Gramnegativní bakterie
Chlamydia trachomatis

Anaerobní bakterie
Grampozitivní bakterie
Actinomyces spp.
Clostridium spp. (vyjma Clostridioides difficile)
Eggerthella (Eubacterium) spp.
Peptostreptococcus spp.
Propionibacterium acnes
Gramnegativní bakterie
Bacteroides spp.
Fusobacterium spp.
Gardnerella vaginalis
Prevotella spp.

Houby
Pneumocystis jirovecii

Prvoci
Toxoplasma gondii
Plasmodium falciparum

Druhy, u nichž získaná rezistence může být problém:
Aerobní grampozitivní bakterie:
Staphylococcus aureus (izoláty rezistentní k meticilinu)
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus pneumoniae (izoláty rezistentní k penicilinu)
Streptococcus agalactiae
Anaerobní bakterie
Bacteroides fragilis

Vrozeně rezistentní organismy
Aerobní grampozitivní bakterie:
Enterococcus spp.
Listeria monocytogenes
Aerobní gramnegativní bakterie:
Enterobacteriaceae (Enterobacteriaceae)
Haemophilus influenzae
Neisseria spp.
Klebsiella spp.
Moraxella catarrhalis
Pseudomonas aeruginosa
Anaerobní grampozitivní bakterie:
Clostridioides difficile
Jiné mikrooganismy
Mycoplasma pneumoniae
Ureaplasma urealyticum