Haloperidol-richter Pro děti, pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Haloperidol-Richter injekční roztok u dětí a dospívajících mladších let nebyla stanovena. K dispozici nejsou žádné údaje.
Způsob podání
Přípravek Haloperidol-Richter injekční roztok se doporučuje pouze k intramuskulárnímu podání (viz bod
4.4). Ohledně pokynů k zacházení s přípravkem Haloperidol-Richter injekční roztok viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Komatózní stav.
- Deprese centrálního nervového systému.
- Parkinsonova choroba
- Demence s Lewyho tělísky.
- Progresivní supranukleární obrna.
- Prokázané prodloužení intervalu QTc nebo vrozený syndrom dlouhého QT.
- Nedávný akutní infarkt myokardu.
- Nekompenzované srdeční selhání.
- Komorová arytmie nebo torsades de pointes v anamnéze.
- Nekorigovaná hypokalemie.
- Souběžná léčba léčivými přípravky, které prodlužují interval QT (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zvýšená mortalita u starších osob s demencí
U psychiatrických pacientů léčených antipsychotiky, včetně haloperidolu, byly hlášeny vzácné případy
náhlého úmrtí (viz bod 4.8).
Starší pacienti s psychózou související s demencí léčení antipsychotiky jsou více ohroženi úmrtím.
Analýza sedmnácti placebem kontrolovaných studií (modální trvání 10 týdnů), většinou u pacientů, kteří
užívali atypická antipsychotika, odhalila 1,6- až 1,7krát vyšší riziko úmrtí v porovnání s pacienty
léčenými placebem. V průběhu typické 10týdenní kontrolované studie byl výskyt úmrtí u pacientů
léčených antipsychotiky okolo 4,5 % v porovnání s výskytem okolo 2,6 % ve skupině léčené placebem.
Ačkoli příčiny úmrtí byly různé, většina úmrtí byla buď kardiovaskulárního původu (např. srdeční
selhání, náhlé úmrtí), nebo infekčního původu (např. pneumonie). Observační studie naznačují, že léčba
starších pacientů haloperidolem je rovněž spojena se zvýšenou mortalitou. Tato souvislost může být
výraznější u haloperidolu, než u některých atypických antipsychotik, nejvýraznější je během prvních dní po zahájení léčby a přetrvává nejméně 6 měsíců a nebyla dosud objasněna.
Přípravek Haloperidol-Richter injekční roztok není indikován k léčbě poruch chování souvisejících s
demencí.

Kardiovaskulární účinky
U haloperidolu bylo vedle náhlého úmrtí hlášeno prodloužení QTc a/nebo komorové arytmie (viz body
4.3 a 4.8). Riziko těchto příhod se zdá být vyšší při vysokých dávkách, vysokých plasmatických
koncentracích, u predisponovaných pacientů nebo při parenterálním podání, zejména při intravenózním
podání.
Přípravek Haloperidol-Richter injekční roztok je indikován pouze k intramuskulárnímu podání. Pokud se
však podá intravenózně, musí se provádět kontinuální EKG vyšetření zaměřené na prodloužení intervalu
QTc a na komorové arytmie.
U pacientů s bradykardií, onemocněním srdce, s prodloužením QTc v rodinné anamnéze nebo s těžkou
expozicí alkoholu v anamnéze se doporučuje opatrnost. Opatrnost se rovněž vyžaduje u pacientů s
potenciálně vysokými plasmatickými koncentracemi (viz bod 4.4, Pomalí metabolizátoři na CYP2D6).
Před intramuskulárním podáním se doporučuje výchozí EKG. Během léčby musí být u všech pacientů
vyhodnocena potřeba EKG sledujícího prodloužení intervalu QTc a komorové arytmie, nicméně při
opakovaných intramuskulárních dávkách se doporučuje kontinuální sledování EKG. Sledování EKG se
doporučuje po dobu až 6 hodin po podání přípravku Haloperidol-Richter injekční roztok pacientům k
profylaxi nebo léčbě pooperační nauzey a zvracení.
Během léčby se doporučuje snížení dávky, pokud se QTc prodlouží, nicméně pokud QTc překročí ms, musí se haloperidol vysadit.
Riziko komorových arytmií zvyšují poruchy elektrolytů, jako je hypokalemie a hypomagnesemie, které se
musí před zahájením léčby haloperidolem upravit. Proto se doporučuje výchozí a pravidelné sledování
elektrolytů.
Rovněž byla hlášena tachykardie a hypotenze (včetně ortostatické hypotenze) (viz bod 4.8). Pokud se
haloperidol podává pacientům vykazujícím hypotenzi nebo ortostatickou hypotenzi, doporučuje se
opatrnost.

Cerebrovaskulární příhody
V randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studiích u populace s demencí bylo u
některých atypických antipsychotik přibližně 3násobně zvýšeno riziko cerebrovaskulárních nežádoucích
příhod. Observační studie porovnávající výskyt iktu u starších pacientů vystavených působení jakéhokoli
antipsychotika s výskytem iktu u starších pacientů žádnému takovému léčivému přípravku nevystavených
zjistily vyšší míru výskytu iktu u exponovaných pacientů. Tento vzestup může být vyšší u všech
butyrofenonů včetně haloperidolu. Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze
vyloučit ani u jiných populací pacientů. Přípravek Haloperidol-Richter injekční roztok se musí u pacientů
s rizikovými faktory pro iktus používat opatrně.

Neuroleptický maligní syndrom
Haloperidol je spojován s neuroleptickým maligním syndromem: což je vzácná idiosynkratická odpověď
vyznačující se hypertermií, generalizovanou svalovou rigiditou, autonomní nestabilitou, narušeným
vědomím a zvýšenými hladinami kreatinfosfokinázy. Častým časným projevem tohoto syndromu je
hypertermie. Antipsychotickou léčbu je nutno ihned vysadit a musí se zavést vhodná podpůrná léčba a
pečlivé sledování.

Tardivní dyskineze
U některých dlouhodobě léčených pacientů nebo po vysazení léčivého přípravku se mohou objevit
tardivní dyskineze. Tento syndrom se vyznačuje hlavně rytmickými mimovolními pohyby jazyka,
obličeje, úst nebo čelisti. U některých pacientů mohou být tyto projevy trvalé. Syndrom může být
maskován při znovuzavedení léčby, při zvýšení dávky nebo při přechodu na jiné antipsychotikum. Pokud
se známky a příznaky tardivní dyskineze objeví, musí se zvážit vysazení všech antipsychotik, včetně
haloperidolu.

Extrapyramidové symptomy
Mohou se objevit extrapyramidové symptomy (např. třes, rigidita, hypersalivace, bradykineze, akatizie,
akutní dystonie). Podávání haloperidolu je spojováno s rozvojem akatizie, která se vyznačuje subjektivně
nepříjemným nebo stresujícím neklidem a potřebou pohybu, často doprovázené neschopností klidně sedět
či stát. To je nejpravděpodobnější během prvních několika týdnů léčby. U pacientů, které tyto symptomy
postihnou, může být zvyšování dávky škodlivé.
Akutní dystonie se může objevit během prvních několika dní léčby přípravkem Haloperidol-Richter,
nicméně byl hlášen pozdější nástup i nástup po zvýšení dávek. Dystonické symptomy mohou zahrnovat
tortikolis, obličejové grimasy, trismus, vyplazování jazyka a abnormální pohyby očí, včetně okulogyrické
krize, výčet tím však není omezen. Muži a mladší věkové skupiny jsou těmito nežádoucími účinky
ohroženi více. Akutní dystonie vyžaduje vysazení léčivého přípravku.
Ke zvládnutí extrapyramidových symptomů lze podle potřeby předepsat antiparkinsonika
anticholinergního typu, nicméně se nedoporučuje je předepisovat rutinně jako preventivní opatření.
Pokud je současná léčba antiparkinsoniky potřebná, může být nutné v ní pokračovat i po vysazení
přípravku Haloperidol-Richter, pokud je jejich vylučování rychlejší než vylučování haloperidolu, aby se
zamezilo rozvoji nebo zhoršení extrapyramidových symptomů. Pokud se současně s přípravkem
Haloperidol-Richter podávají anticholinergní léčivé přípravky, včetně antiparkinsonik, je nutno mít na
paměti možné zvýšení nitroočního tlaku.

Epileptické záchvaty/konvulze
Bylo hlášeno, že haloperidol může spustit epileptické záchvaty. U pacientů trpících epilepsií a u pacientů
se stavy predisponujícími k záchvatům křečí (např. alkoholová abstinence a poškození mozku) se
doporučuje opatrnost.

Poruchy jater a žlučových cest
Jelikož se haloperidol metabolizuje v játrech, doporučuje se u pacientů s poruchou funkce jater polovina
zahajovací dávky a opatrnost (viz body 4.2 a 5.2). Byly hlášeny ojedinělé případy abnormalit jaterních
funkcí nebo hepatitidy, nejčastěji cholestatické (viz bod 4.8).

Poruchy endokrinního systému
Thyroxin může zvýšit toxicitu haloperidolu. Antipsychotická léčba se u pacientů s hypertyreózou smí
používat pouze opatrně a vždy musí být doprovázena léčbou k dosažení eutyreoidního stavu.
Hormonální účinky antipsychotik zahrnují hyperprolaktinemii, která může vyvolat galaktoreu,
gynekomastii a oligomenoreu nebo amenoreu (viz bod 4.8). Studie na tkáňových kulturách naznačují, že
buněčný růst v nádorech prsu u člověka může být prolaktinem stimulován. I když žádná jasná souvislost s
podáváním antipsychotik a nádorů prsu u člověka nebyla v klinických a epidemiologických studiích
prokázána, u pacientů s relevantní anamnézou se doporučuje opatrnost. Přípravek Haloperidol-Richter se
musí u pacientů se stávající hyperprolaktinemií a u pacientů s možnými prolaktin-dependentními nádory
používat opatrně (viz bod 5.3).
U haloperidolu byla hlášena hypoglykémie a syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (viz
bod 4.8).

Žilní tromboembolismus
U antipsychotik byly hlášeny případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů
léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, měly by být před i během
léčby přípravkem Haloperidol-Richter tyto rizikové faktory rozpoznány a následně by měla být uplatněna
preventivní opatření.

Odpověď na léčbu a vysazení přípravku
U schizofrenie může být odpověď na antipsychotickou léčbu opožděná.
Při vysazení antipsychotik nemusí být po několik týdnů nebo měsíců návrat symptomů souvisejících se
základní chorobou zjevný.
Existují velmi vzácná hlášení akutních abstinenčních příznaků (včetně nauzey, zvracení a insomnie) po
náhlém vysazení vysokých dávek antipsychotik. Jako preventivní opatření se doporučuje postupné
vysazování.

Pacienti s depresí
U pacientů, u kterých je deprese převažující, se doporučuje, aby se haloperidol nepoužíval samotný. Při
léčbě těchto stavů, kdy se vyskytuje deprese spolu s psychózou, jej lze kombinovat s antidepresivy (viz
bod 4.5).

Přechod z mánie do deprese
Při léčbě manických epizod bipolární poruchy je u pacientů riziko přechodu z mánie do deprese.
Sledování pacientů s ohledem na přechod do depresivní epizody s doprovodnými riziky, jako je
sebevražedné chování, je důležité, aby bylo možno zasáhnout, pokud k takovému přechodu dojde.

Pomalí metabolizátoři na CYP2D6
Přípravek Haloperidol-Richter se musí podávat s opatrností u pacientů, kteří jsou známí jako pomalí
metabolizátoři cytochromu P450 (CYP) 2D6, jimž se současně podává inhibitor CYP3A4.