Foxis Interakce

Souběžné podávání je kontraindikováno s:
- Neselektivními inhibitory MAO
Riziko vzniku serotoninového syndromu: průjem, tachykardie, hyperhidróza, třes, zmatenost,
dokonce až kóma.

- Selektivními inhibitory MAO-A
Extrapolováno z neselektivních inhibitorů MAO.
Riziko vzniku serotoninového syndromu: průjem, tachykardie, hyperhidróza, třes, zmatenost,
dokonce až kóma.

- Selektivními inhibitory MAO-B
Centrální excitace vzbuzující dojem serotoninového syndromu: průjem, tachykardie,
hyperhidróza, třes, zmatenost, dokonce až kóma.

V případě nedávné léčby inhibitory MAO je nutné posunout začátek léčby tramadolem o dva týdny.

Nedoporučuje se užívání souběžně s těmito látkami:
- Alkohol
Alkohol zvyšuje sedativní účinek opioidních analgetik.
Snížení pozornosti může být nebezpečné při řízení vozidel a obsluze strojů.
Je třeba, aby se pacienti vyvarovali požívání alkoholických nápojů a užívání léčivých přípravků, které
alkohol obsahují.

- Karbamazepin a další induktory enzymů
Riziko snížení účinnosti a zkrácení doby účinku v důsledku snížené koncentrace tramadolu v plazmě.
U pacientů léčených induktory enzymů se může změnit metabolismus paracetamolu a zvýšit jeho
hepatotoxický potenciál

- Agonisté/antagonisté opioidních receptorů (buprenorfin, nalbufin, pentazocin)
Snížení analgetického účinku kompetitivní blokádou receptorů s rizikem vzniku abstinenčního
syndromu.

Současné užívání s dalšími látkami, které je nutné zvážit:

- Souběžné terapeutické užívání tramadolu a serotonergních léků, jako jsou selektivní inhibitory
zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a
noradrenalinu (SNRI), inhibitory MAO (viz bod 4.3), tricyklická antidepresiva a mirtazapin,
může způsobit serotoninový syndrom, což je potenciálně život ohrožující stav (viz body 4.4 a
4.8).

- Ostatní deriváty opioidů (včetně antitusik a léků k substituční terapii), barbituráty a
benzodiazepiny.
Zvýšené riziko respirační deprese, která může být při předávkování fatální.

- Ostatní látky potlačující činnost CNS, jako jsou další deriváty opioidů (včetně antitusik a léků k
substituční terapii), barbituráty, benzodiazepiny, ostatní anxiolytika, hypnotika, sedativní
antidepresiva, sedativní antihistaminika, neuroleptika, centrálně působící antihypertenziva,
thalidomid a baklofen.
Tyto léčivé látky mohou prohloubit centrální útlum. Poruchy pozornosti mohou být nebezpečné
při řízení vozidel a ovládání strojů.



- Sedativa, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky.
Souběžné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky,
zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku
na CNS. Dávka a doba souběžného užívání mají být omezeny (viz bod 4.4).

- Jelikož při souběžném užívání přípravku Foxis s léky typu warfarinu bylo hlášeno zvýšení INR,
je zapotřebí pravidelně vyhodnocovat protrombinový čas.

- Další léčiva, o nichž je známo, že inhibují CYP3A4, jako je ketokonazol nebo erythromycin,
mohou blokovat metabolismus tramadolu (N-demethylace) a pravděpodobně i metabolismus
aktivního O-demethylovaného metabolitu. Klinický význam této interakce nebyl dosud
prozkoumán.

- Tramadol může vyvolat křeče a zvýšit potenciál pro vznik křečí u selektivních inhibitorů zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu
(SNRI), tricyklických antidepresiv, antipsychotik a dalších léčivých přípravků snižujících práh
pro vznik křečí (jako např. bupropion, mirtazapin, tetrahydrokanabinol).


- Metoklopramid nebo domperidon může zvyšovat rychlost absorpce paracetamolu. Kolestyramin
může absorpci snižovat.

- V omezeném počtu studií bylo pozorováno, že užívání antiemetika ondansetronu, antagonisty
receptorů 5-HT3, v předoperačním nebo pooperačním období vyvolalo u pacientů s pooperačními
bolestmi zvýšenou potřebu tramadolu.

- Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože
současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou s vysokou aniontovou mezerou,
zejména u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).