Esmocard lyo Interakce
Vždy, když se přípravek ESMOCARD LYO používá s jinými antihypertenzivy nebo jinými léky,
které mohou způsobit hypotenzi nebo bradykardii, je třeba vždy postupovat opatrně: účinky přípravku
ESMOCARD LYO se mohou zvýšit nebo mohou být zhoršeny nežádoucí účinky hypotenze nebo
bradykardie.
Blokátory vápníkových kanálů, jako je verapamil a v menší míře diltiazem, mají negativní vliv na
kontraktilitu a AV vedení. Tato kombinace nemá být podávána pacientům s poruchou vedení
srdečního vzruchu a ESMOCARD LYO nemá být podáván po dobu 48 hodin od vysazení verapamilu
(viz bod 4.3).
Blokátory vápníkových kanálů, jako např. deriváty dihydropyridinu (např. nifedipin), mohou zvyšovat
riziko hypotenze.
U pacientů se srdeční insuficiencí a u pacientů, kteří jsou léčeni blokátory vápníkových kanálů, může
léčba betablokátory vést k srdečnímu selhání. Doporučuje se opatrně titrovat dávku přípravku
ESMOCARD LYO a patřičně monitorovat hemodynamiku.
Současné použití přípravku ESMOCARD LYO a antiarytmik třídy I (např. disopyramid, chinidin) a
amiodaronu může mít potenciační účinek na dobu síňového vedení a vyvolat negativní inotropní účinek..
Současné použití přípravku ESMOCARD LYO a inzulínu nebo perorálních antidiabetik může zesílit
hypoglykemický účinek (zvláště u neselektivních betablokátorů). Betaadrenergní blokáda může
chránit před vznikem příznaků hypoglykémie (tachykardie), ale jiné projevy jako závratě a pocení
nemusí být maskované.
Anestetika:
v situacích, při nichž je neznámý objemový status pacienta anebo jsou souběžně používána
antihypertenziva, může dojít k zeslabení reflexní tachykardie a ke zvýšení rizika hypotenze.
Přetrvávající podávání betablokátorů snižuje riziko arytmie během indukce a intubace. Pokud jsou
pacientovi podávány betablokátory navíc k přípravku ESMOCARD LYO, musí být o této skutečnosti
informován anesteziolog. V přítomnosti přípravku ESMOCARD LYO může být zvýšen hypotenzní
účinek inhalačních anestetik. Dávkování kteréhokoli z těchto léků může být upraveno dle potřeby, aby
zůstala zachována potřebná hemodynamika.
Kombinace přípravku ESMOCARD LYO s gangliovými blokátory může zvýšit hypotenzní účinek.
NSAID mohou snížit hypotenzní účinky betablokátorů.
Při současném použití floktafeninu nebo amisulpridu s betablokátory je nutná zvýšená opatrnost.
Současné podání tricyklických antidepresiv (jako imipramin a amitriptylin), barbiturátů a fenothiazinů
(jako chlorpromazinu), jakož i dalších antipsychotik (jako klozapin) může zvýšit hypotenzní účinek.
Dávkování přípravku ESMOCARD LYO je třeba snížit, aby se zabránilo neočekávané hypotenzi.
Při použití betablokátorů mohou být pacienti s rizikem anafylaktických reakcí více reaktivní na
expozici alergenu (náhodný, diagnostický nebo terapeutický). Pacienti užívající betablokátory nemusí
reagovat na obvyklé dávky epinefrinu používaného k léčbě anafylaktických reakcí (viz bod 4.4).
Účinky přípravku ESMOCARD LYO mohou být potlačeny při souběžném podávání se
sympatomimetickými léčivy, které mají beta-adrenergní agonistickou aktivitu. Dávku každé látky
může být nutné upravit na základě odpovědi pacienta nebo na základě použití uvažovaných
alternativních terapeutických látek.
Léky vedoucí k depleci katecholaminů, např. reserpin, mohou mít zvýšený účinek při podání
s betablokátory. Pacienti léčení současně přípravkem ESMOCARD LYO 2500 mg a přípravky
způsobujícími depleci katecholaminů by proto měli být pečlivě sledováni z hlediska výskytu
hypotenze nebo významné bradykardie, které mohou vést k závratím, synkopě nebo posturální
hypotenzi.
Použití betablokátorů s námelovými deriváty může vést k závažné periferní vazokonstrikci a
hypertenzi.
Údaje ze studie interakcí mezi přípravkem ESMOCARD LYO a warfarinem prokázaly, že současné
podání přípravku ESMOCARD LYO a warfarinu neovlivňuje plazmatické hladiny warfarinu.
Koncentrace přípravku ESMOCARD LYO však byly při podávání s warfarinem nejednoznačně vyšší.
Při současném intravenózním podání digoxinu a přípravku ESMOCARD LYO zdravým
dobrovolníkům bylo v některých časových bodech pozorováno 10 – 20% zvýšení hladiny digoxinu
v krvi. Kombinace digitalisových glykosidů a přípravku ESMOCARD LYO může prodloužit dobu
AV převodu. Digoxin neovlivnil farmakokinetiku přípravku ESMOCARD LYO.
Ve studiích, které se zabývaly interakcemi nitrožilně podaného morfinu a přípravku ESMOCARD
LYO u normálních subjektů, nebyl pozorován žádný vliv na hladinu morfinu v krvi. Hladiny
přípravku ESMOCARD LYO v rovnovážném stavu byly v přítomnosti morfinu zvýšeny o 46 %,
avšak žádné jiné farmakokinetické parametry nebyly změněny.
U pacientů podstupujících operaci byl hodnocen vliv přípravku ESMOCARD LYO na trvání
neuromuskulární blokády navozené suxamethonium-chloridem nebo mivakuriem. ESMOCARD LYO
neovlivnil nástup neuromuskulární blokády po suxametonium-chloridu, avšak trvání neuromuskulární
blokády se prodloužilo z 5 minut na 8 minut. ESMOCARD LYO mírně prodloužil klinické trvání
(18,6%) a index obnovy (6,7%) mivakuria.
Interakce pozorované ve studiích s warfarinem, digoxinem, morfinem, suxamethonium-chloridem
nebo mivakuriem neměly sice větší klinický význam, avšak dávka přípravku ESMOCARD LYO má
být přesto titrována ze zvýšenou opatrností u pacientů současně léčených warfarinem, digoxinem,
morfinem či suxametonium-chloridem nebo mivakuriem.