Casaro hct Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Souběžné podávání kandesartan-cilexetilu a hydrochlorothiazidu nemá klinicky významný vliv na
farmakokinetiku kteréhokoli z těchto léčivých přípravků.

Absorpce
Kandesartan-cilexetil:
Po perorálním podání je kandesartan-cilexetil konvertován na altivní léčivou látku kandesartan. Po
perorálním podání roztoku kandesartan-cilexetilu je absolutní biologická dostupnost přibližně 40 %.
Relativní biologická dostupnost po podání tablet kandesartan-cilexetilu je v porovnání se stejným
perorálním roztokem přibližně 34 % s velmi malou variabilitou.
Střední hodnota dosažení maximální plasmatické koncentrace (Cmax) po podání tablet je 3–4 hodiny.
Plocha pod křivkou plasmatických koncentrací kandesartanu v závislosti na čase (AUC) není
významně ovlivněna příjmem potravy.

Hydrochlorothiazid:
Hydrochlorothiazid je rychle absorbován z gastrointestinálního traktu s absolutní biologickou
dostupností přibližně 70 %. Souběžný příjem potravy zvyšuje absorpci přibližně o 15 %. Biologická
dostupnost se může snižovat u pacientů se srdečním selháním a výraznými edémy.


Distribuce
Kandesartan-cilexetil:
Kandesartan je silně vázán na plazmatické bílkoviny (z více než 99 %). Zdánlivý distribuční objem
kandesartanu je 0,1 l/kg.

Hydrochlorothiazid:
Hydrochlorothiazid se asi ze 60 % váže na plazmatické bílkoviny. Zdánlivý distribuční objem je
přibližně 0,8 l/kg.

Biotransformace a eliminace
Kandesartan-cilexetil:
Kandesartan je eliminován převážně v nezměněné formě močí a žlučí a pouze v menší míře je
metabolizován v játrech (CYP2C9). Dostupné interakční studie neukazují žádný vliv na CYP2C9 a
CYP3A4. Na základě in vitro údajů se neočekává interakce in vivo s léčivy, jejichž metabolismus je
zprostředkován izoenzymy cytochromu P450 CYP1A2, CYP2A6, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6,
CYP2E1 nebo CYP3A4. Terminální poločas eliminace kandesartanu (t1/2) je přibližně 9 hodin. Po
opakovaném podání nedochází ke kumulaci léčiva.

Po podání kandesartan-cilexetilu v kombinaci s hydrochlorothiazidem se poločas kandesartanu nemění
(přibližně 9 hodin). Po opakovaných dávkách kombinace nedochází ve srovnání s monoterapií k
dodatečné akumulaci kandesartanu.

Celková plasmatická clearance kandesartanu je asi 0,37 ml/min/kg, renální clearance je asi 0,ml/min/kg. Na renální eliminaci kandesartanu se podílí jak glomerulární filtrace, tak aktivní tubulární
sekrece. Po perorálním podání radioaktivně značeného 14C-kandesartan-cilexetilu je přibližně 26 %
dávky vyloučeno močí ve formě kandesartanu a 7 % ve formě neaktivních metabolitů, zatímco asi
56 % dávky je vyloučeno stolicí ve formě kandesartanu a 10 % ve formě neaktivních metabolitů.

Hydrochlorothiazid:
Hydrochlorothiazid není metabolizován a je téměř úplně vyloučen v nezměněné formě glomerulární
filtrací a aktivní tubulární sekrecí. Terminální poločas eliminace hydrochlorothiazidu (t1/2) je přibližně
hodin. V průběhu 48 hodin se eliminuje močí přibližně 70 % podané dávky.
Po podání hydrochlorothiazidu v kombinaci s kandesartan-cilexetilem se poločas hydrochlorothiazidu
nemění (přibližně 8 hodin). Po opakovaných dávkách kombinace nedochází ve srovnání s monoterapií
k dodatečné akumulaci hydrochlorothiazidu.

Linearita/nelinearita
Kandesartan-cilexetil:
Sérové koncentrace kandesartanu se zvyšují lineárně se zvyšujícími se dávkami v rozmezí
terapeutických dávek.

Farmakokinetika u zvláštních populací
Kandesartan-cilexetil:

Pohlaví
Ve farmakokinetice kandesartanu nebyly pozorovány žádné rozdíly související s pohlavím.

Starší osoby
U starších osob (nad 65 let věku) se ve srovnání s mladými subjekty zvyšují hodnoty Cmax a AUC o
50 %, resp. 80 %. Odpověď krevního tlaku a výskyt nežádoucích účinků jsou však po podání dávky
přípravku Casaro HCT u mladých i starších pacientů podobné (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin se při opakovaném podání zvyšují
hodnoty Cmax a AUC přibližně o 50 %, resp. 70 %, nicméně t1/2 v porovnání s pacienty s normální
funkcí ledvin změněn nebyl. Odpovídající změny u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin byly

přibližně 50 %, resp. 110 %. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin byl terminální tkandesartanu přibližně dvakrát delší. Farmakokinetika kandesartanu u hemodialyzovaných pacientů
byla podobná jako u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin.

Porucha funkce jater
Ve dvou studiích, které zahrnovaly pacienty s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater, bylo
pozorováno zvýšení AUC kandesartanu přibližně o 20 % v jedné studii a o 80 % ve druhé studii (viz
bod 4.2). U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou žádné zkušenosti.

Hydrochlorothiazid:

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin je terminální t1/2 hydrochlorothiazidu prodloužen.