Cancidas Interakce

In vitro studie ukazují, že kaspofungin není inhibitorem žádného enzymu systému cytochromu PKaspofungin není substrátem P-glykoproteinu a je špatným substrátem enzymů cytochromu PVe farmakologických a klinických studiích však bylo zjištěno, že dochází k interakci kaspofunginu
s jinými léčivými přípravky Ve dvou klinických studiích provedených u zdravých dospělých jedinců, cyklosporin A mg/kg nebo dvě dávky 3 mg/kg v odstupu 12 hodinTato zvýšení AUC jsou pravděpodobně výsledkem sníženého vychytávání kaspofunginu játry.
Kaspofungin nezvyšoval plazmatické hladiny cyklosporinu. Při současném podání kaspofunginu
a cyklosporinu došlo k přechodnému zvýšení jaterních ALT a AST ve výši menší nebo rovnající se
trojnásobku horní hranice normálu se 40 pacienty léčenými kaspofunginem současném podávání obou léků je nutno zvážit nutnost pečlivého sledování jaterních enzymů.
Kaspofungin snížil u zdravých dospělých dobrovolníků minimální koncentrace takrolimu o 26 %.
U pacientů léčených oběma léky je povinné standardní monitorování koncentrací takrolimu v krvi
a příslušná úprava dávky takrolimu.
Klinické studie u zdravých dospělých dobrovolníků ukazují, že farmakokinetika kaspofunginu není
v klinicky významné míře narušena itrakonazolem, amfotericinem B, mykofenolátem, nelfinavirem
ani takrolimem. Kaspofungin neměl vliv na farmakokinetiku amfotericinu B, itrakonazolu,
rifampicinu ani mykofenolát mofetilu. I když údaje o bezpečnosti jsou omezené, zdá se, že při
současném podávání amfotericinu B, itrakonazolu, nelfinaviru a mykofenolát mofetilu
s kaspofunginem nejsou nutná žádná zvláštní opatření.
Rifampicin vedl u zdravých dospělých dobrovolníků k 60% zvýšení AUC a ke 170% zvýšení
minimálních koncentrací kaspofunginu první den současného podávání, pokud bylo podávání obou
léků zahájeno současně. Minimální koncentrace kaspofunginu se při opakovaném podávání postupně
snižovaly. Po dvoutýdenním podávání měl rifampicin omezený účinek na AUC, ale minimální hladiny
byly o 30 % nižší než u dospělých jedinců, kteří dostávali kaspofungin samostatně. Mechanismus
interakce by mohl snad být výsledkem počáteční inhibice a následné indukce transportních proteinů.
Podobný účinek lze očekávat u jiných léčivých přípravků indukujících metabolické enzymy. Omezené
množství údajů z populačních farmakokinetických studií ukazuje, že současné podávání kaspofunginu
s induktory efavirenzem, nevirapinem, rifampicinem, dexamethasonem, fenytoinem nebo
karbamazepinem by mohlo vést ke snížení AUC kaspofunginu. Při současném podávání induktorů
metabolických enzymů je u dospělých pacientů třeba zvážit zvýšení denní dávky kaspofunginu na
70 mg po 70mg nárazové dávce Všechny výše popsané studie lékových interakcí u dospělých byly provedeny s denní dávkou
50 nebo 70 mg kaspofunginu. Interakce vyšších dávek kaspofunginu s jinými léčivými přípravky
nebyly formálně hodnoceny.
U pediatrických pacientů výsledky regresních analýz farmakokinetických údajů naznačují, že
současné podávání dexamethasonu s kaspofunginem může vest ke klinicky významným snížením
minimálních koncentrací kaspofunginu. Toto zjištění může ukazovat na to, že u pediatrických pacientů
dojde k podobným snížením navozeným induktory jako u dospělých. Pokud se kaspofungin
pediatrickým pacientům léčiv, jako je rifampicin, efavirenz, nevirapin, fenytoin, dexamethason nebo karbamazepin, je nutno
zvážit podávání kaspofunginu v dávce 70 mg/m2 denně 70 mg