Ampicillin/sulbactam aptapharma Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: kombinace penicilinů, včetně inhibitorů beta-laktamáz
ATC kód: J01CR01

Mechanismus účinku
Biochemické studie s nebuněčnými bakteriálními systémy ukázaly, že sulbaktam je ireverzibilní
inhibitor nejdůležitějších beta-laktamáz, které se vyskytují v organismech rezistentních na penicilin.
Zatímco antibakteriální aktivita sulbaktamu je omezena hlavně na Neisseriaceae, potenciál sodné soli
sulbaktamu v prevenci destrukce penicilinů a cefalosporinů rezistentními organismy byl potvrzen ve
studiích celého organismu s použitím rezistentních kmenů, ve kterých sodná sůl sulbaktamu
vykazovala výrazné synergické účinky s peniciliny a cefalosporiny. Vzhledem k tomu, že se
sulbaktam váže také na některé proteiny vázající penicilin, jsou některé citlivé kmeny citlivější ke
kombinaci než k samotnému beta-laktamovému antibiotiku.

Baktericidní složkou kombinace je ampicilin, který podobně jako benzylpenicilin působí proti citlivým
organismům během fáze aktivního množení inhibicí biosyntézy mukopeptidu buněčné stěny.

Antibakteriální spektrum
Ampicillin/Sulbactam AptaPharma má širokospektrální antibakteriální aktivitu proti níže uvedeným
bakteriím:

Grampozitivní
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin), Staphylococcus epidermidis (včetně kmenů rezistentních
na penicilin a některých kmenů rezistentních na meticilin); Streptococcus pneumoniae,
Streptococcus faecalis a další druhy streptokoků;

Gramnegativní
Haemophilus influenzae a parainfluenzae (beta-laktamáza pozitivní i negativní kmeny);
Moraxella catarrhalis,
Escherichia coli,
Klebsiella spp.,
Proteus spp. (indol-pozitivní i indol-negativní),

Anaerobní
Bacteroides fragilis a příbuzné druhy

Rezistentní kmeny
Prevalence získané rezistence se může u různých druhů, zemí a institucí lišit, a to i mezi různými
nemocničními odděleními.
Stejně jako jiná beta-laktamová antibiotika není kombinace ampicilin/sulbaktam účinná na infekce
způsobené druhy chlamydií a mykoplasmat.

Hraniční hodnoty
9
Níže jsou uvedeny klinické hraniční hodnoty Evropského výboru pro testování antimikrobiální
citlivosti (EUCAST) pro testování MIC.

EUCAST klinické hraniční hodnoty MIC pro ampicilin/sulbaktam (2021-01-01, v11.0)

Organismus citlivost (S)
(mg/l)
rezistence (R)
(mg/l)
Enterobacteriaceae1 ≤ 8 > Staphylococcus spp. pozn. 2,3,4 pozn. 2,3,Enterococcus1,5 ≤ 4 > Streptokokyskupiny A, B, C a G pozn. 6 pozn. Streptococcus pneumoniae7 pozn. 8,9 pozn. 8,skupina viridujících streptokoků pozn. 10,11 pozn. 10,Haemophilus influenza ≤ 1 1,12 > 1 1,Moraxella catarrhalis ≤ 1 1,12 > 1 1,Grampozitivní anaerobní kromě Clostridium difficile1 ≤ 4 > Gramnegativní anaerobní1 ≤ 4 > hraniční hodnoty PK-PD (druhově nespecifické) 1 ≤ 2 > 1 - Pro účely testování citlivosti je koncentrace sulbaktamu stanovena na 4 mg/l.
- Většina S. aureus produkuje penicilinázu a některé jsou rezistentní na meticilin. Každý z těchto
mechanismů je činí rezistentní k benzylpenicilinu, fenoxymethylpenicilinu, ampicilinu, amoxicilinu,
piperacilinu a tikarcilinu. U izolátů, které jsou citlivé na benzylpenicilin a cefoxitin, lze uvést, že jsou
citlivé na všechny peniciliny. Izoláty, které testují rezistenci na benzylpenicilin, ale jsou citlivé na
cefoxitin, jsou citlivé na kombinace beta-laktamu a inhibitorůbeta-laktamázy, na isoxazolylpeniciliny
(oxacilin, kloxacilin, dikloxacilin a flukloxacilin) a nafcilin. U perorálně podávaných látek je třeba
věnovat pozornost dosažení dostatečné expozice v místě infekce. Izoláty, které testují rezistenci na
cefoxitin, jsou rezistentní na všechny peniciliny
- Většina koaguláza-negativních stafylokoků produkuje penicilinázu a některé jsou rezistentní na
meticilin. Každý z těchto mechanismů je činí rezistentními k benzylpenicilinu,
fenoxymethylpenicilinu, ampicilinu, amoxicilinu, piperacilinu a tikarcilinu. Žádná v současnosti
dostupná metoda nemůže spolehlivě detekovat produkci penicilinázy u koaguláza-negativních
stafylokoků, ale rezistenci na meticilin lze detekovat pomocí cefoxitinu, jak je popsáno
- S. saprophyticus citlivý na ampicilin jsou mecA-negativní a citlivé na ampicilin, amoxicilin a
piperacilin (bez nebo s inhibitorem beta-laktamázy).
- Citlivost na ampicilin, amoxicilin a piperacilin (s inhibitorem beta-laktamázy nebo bez něj) lze
odvodit z ampicilinu. Rezistence na ampicilin je u E. faecalis (potvrzeno pomocí MIC) méně častá, u
E. faecium je však běžná.
- Citlivost streptokoků skupin A, B, C a G na peniciliny se odvozuje od citlivosti na benzylpenicilin
(jiné indikace než meningitida), s výjimkou fenoxymethylpenicilinu a isoxazolylpenicilinů pro
streptokoka skupiny B.
- Přidání inhibitoru beta-laktamázy nemá klinický význam.
- K vyloučení mechanismů rezistence na beta-laktam se použije screeningový test na oxacilin 1 μg
na disku nebo MIC test na benzylpenicilin. Pokud je screening negativní (zóna inhibice oxacilinu ≥ mm nebo benzylpenicilin MIC ≤ 0,06 mg/l), lze u všech beta-laktamových látek, pro které jsou k
dispozici klinické hraniční hodnoty, včetně těch s poznámkou „pozn.“, považovat za citlivá bez
dalšího testování, s výjimkou cefakloru, které, pokud jsou nahlášeny, mají být hlášeny jako „citlivé,
zvýšené expozice“ (I). Pokud je obrazovka pozitivní (inhibiční zóna <20 mm nebo benzylpenicilin
MIC> 0,06 mg/l), má být citlivost hlášena v případě oxacilinové zóny ≥ 8 mm, v případě, že
oxacilinová zóna ≤ 8 mm odvodí citlivost na ampicilin.
- Citlivost odvozená od ampicilinu (jiné indikace než meningitida).
10
10 - K testování rezistence na beta-laktam u viridujících streptokoků lze použít benzylpenicilin (MIC
nebo disková difuze). U izolátů zařazených do kategorie screeningových negativů lze uvést, že jsou
citlivé k beta-laktamovým látkám, pro které jsou uvedeny klinické hraniční hodnoty (včetně těch s
poznámkou). U izolátů kategorizovaných jako screeningově pozitivní má být testována citlivost na
jednotlivé látky.
11 - U benzylpenicilinových screeningových negativních izolátů (inhibiční zóna ≥18 mm nebo MIC ≤
0,25 mg/l) lze citlivost odvodit z benzylpenicilinu nebo ampicilinu. U benzylpenicilinových
screeningů pozitivních izolátů (inhibiční zóna <18 mm nebo MIC> 0,25 mg/l) je citlivost odvozena od
ampicilinu.
12 - Citlivost lze odvodit z kyseliny amoxicilin-klavulanové i.v.