Amiokordin Interakce

Farmakodynamické interakce

Léčiva, která vyvolávají torsades de pointes nebo prodlužují QT interval

Léčiva vyvolávající torsades de pointes
Kombinace amiodaronu s léčivy, které mohou vyvolat torsades de pointes jsou kontraindikovány (viz
bod 4.3):
- Antiarytmika třídy Ia - např. chinidin, prokainamid, disopyramid;
- Antiarymika třídy III - např. sotalol, bretylium;
- Další léčiva bez antiarytmického účinku:
- intravenózní erythromycin, injekční kotrimoxazol nebo pentamidin kvůli zvýšenému
riziku potenciálně letální komorové tachykardie typu torsades de pointes;
- některá antipsychotika - např. chlorpromazin, levomepromazin, flufenazin,
haloperidol, sulpirid, amisulprid, ziprasidon, risperidon, kvetiapin, klozapin, zotepin,
olanzapin a sertindol;
- lithium a tricyklická antidepresiva - např. doxepin, maprotilin, amitryptylin;
- některá antihistaminika - např. terfenadin, astemizol, mizolastin;
- antimalarika - např. chinin, meflochin, chlorochin, halofantrin,
- moxifloxacin.

Léčiva prodlužující QT interval
Společné podávání přípravků prodlužujících QT interval s amiodaronem (jako je klarithromycin) musí
probíhat vždy na základě důsledného posouzení potenciálních rizik a výhod pro pacienta vzhledem
k tomu, že může dojít k vyvolání torsades de pointes a pacient musí být stále monitorován ohledně
prodloužení QT intervalu.
Pacienti léčení amiodaronem nemají užívat fluorchinolony (souběžné podání s moxifloxacinem je
kontraindikováno). U pacientů užívajících amiodaron s fluorochinolony byly hlášeny vzácné případy
prodloužení QT intervalu s torsades de pointes nebo bez něho (viz bod 4.3).

Léčiva snižující srdeční frekvenci nebo způsobují poruchu automacie nebo vedení
Kombinace s těmito léčivy není doporučena:
- beta-blokátory a blokátory kalciového kanálu snižující tepovou frekvenci (verapamil,
diltiazem) - může dojít k potenciaci negativně chronotropních vlastností (vážná bradykardie)
nebo zpomalení vedení.

Léčiva, která mohou způsobit hypokalemii



Kombinace s těmito léčivy není doporučena:
- stimulační laxativa, která mohou způsobit hypokalemii a tedy riziko torsades de pointes

S opatrností lze amiodaron kombinovat s následujícími léčivy, které také mohou vyvolat hypokalemii
a/nebo hypomagnezemii:
- diuretika způsobující hypokalemii, samotná i v kombinaci
- systémové kortikoidy (gluko-, mineralo-), tetrakosaktid
- intravenózní amfotericin B.
Je nezbytná prevence hypokalemie (a úprava hypokalemie). V případě hypokalemie, jsou nutná
nápravná opatření a sledování QT intervalu. V případě torsades de pointes se nesmějí podat
antiarytmika, má být zahájena komorová stimulace, může být intravenózně podán hořčík.

Celková anestezie (viz body 4.4 a 4.8)
Je potřeba opatrnost během celkové anestezie nebo při vysokých dávkách oxygenoterapie.
Byly zaznamenány potenciálně vážné komplikace u pacientů s celkovou anestezií: bradykardie
(neodpovídající na atropin), hypotenze, poruchy vedení, snížený srdeční výdej.
Ve velmi vzácných případech byly hlášeny závažné, někdy fatální respirační komplikace (akutní
syndrom respirační tísně dospělých). Mohou vyplývat z možné interakce s kyslíkem ve vysoké
koncentraci.

Farmakokinetické interakce

Působení amiodaronu na ostatní léčivé přípravky
Amiodaron a jeho metabolit desetylamiodaron inhibují CYP1A1, CYP1A2, CYP3A4, CYP2C9,
CYP2D6 a glykoprotein-P (gp-P) a mohou zvýšit expozici jejich substrátům.
Vzhledem k dlouhému biologickému poločasu amiodaronu může dojít k interakcím po několika
měsících od ukončení léčby amiodaronem.

Substráty glykoproteinu-P
Amiodaron je inhibitor glykoproteinu-P (gp-P). Při společném podávání se substráty gp-P se očekává
zvýšení jejich expozice.
- Digitalis: mohou se objevit poruchy automacie (vážná bradykardie) nebo atrioventrikulárního
vedení (pokles clearance). Je třeba monitorovat EKG, plazmatickou hladinu digoxinu a pacienti
mají být sledováni ohledně příznaků digitalisové toxicity. Může být nutné upravit léčebnou
dávku digitalisu.
- Dabigatran: vzhledem k riziku krvácení je třeba opatrnosti při podávání amiodaronu
s dabigatranem. Dávku může být potřeba upravit dle informace o léčivém přípravku
obsahujícím dabigatran.

Substráty CYP2CAmiodaron zvyšuje plazmatickou koncentraci perorálních antikoagulancií (warfarin) a fenytoinu
inhibicí CYP2C9.
Warfarin: kombinace warfarinu s amiodaronem může vést ke zvýšení účinku warfarinu a tím
zvýšit riziko krvácení. Je nezbytné sledovat protrombinový čas (INR) častěji a podle
aktuálních hodnot upravit dávku warfarinu během léčby amiodaronem i po jeho vysazení.
- Fenytoin: kombinace fenytoinu s amiodaronem může vést k předávkování fenytoinem,
vyvolávajícímu neurologické příznaky. Musí se provádět klinické sledování a dávka fenytoinu
musí být snížena, jakmile se objeví příznaky předávkování. Je tedy zapotřebí stanovovat
plazmatické hladiny fenytoinu.

Substráty CYP2D- Flekainid: vzhledem k tomu, že flekainid je metabolizován převážně CYP2D6, inhibicí tohoto
izoenzymu může amiodaron zvýšit plazmatické hladiny flekainidu; doporučuje se snížit dávku
flekainidu o 30 - 50 % a u pacientů pečlivě monitorovat nežádoucí účinky (závrať, nevolnost a
třes). Sledování plazmatických hladin flekainidu se v takových případech silně doporučuje.
Interakce může vyvinout až v průběhu týdnů a jelikož je amiodaron vylučován z těla pomalu,



je pravděpodobné, že interakce přetrvává ještě několik týdnů po vysazení.

Substráty CYP3APokud jsou takové léky podávány souběžně s amiodaronem, inhibitorem CYP3A4, může to vést
k vyšší hladině jejich plazmatických koncentrací, což může vést k možnému zvýšení jejich toxicity:
- Cyklosporin A: plazmatické hladiny cyklosporinu se při použití v kombinaci mohou zvýšit až
dvojnásobně. Snížení dávky cyklosporinu může být nutné k udržení plazmatických hladin
v terapeutickém rozsahu.
- Fentanyl: kombinace fentanylu s amiodaronem může zvýšit farmakologický účinek fentanylu
a zvýšit riziko jeho toxicity.
- Statiny: riziko svalové toxicity (např. rabdomyolýzy) je zvýšeno při souběžném podání
amiodaronu se statiny, které jsou metabolizovány CYP3A4 jako je simvastatin, atorvastatin a
lovastatin. Při souběžném použití s amiodaronem se doporučuje užívat statiny, které se
nemetabolizují CYP3A4.
- Jiné léky metabolizované cytochromem CYP3A4: příklady takových léků jsou lidokain,
sirolimus, takrolimus, sildenafil, fentanyl, midazolam, triazolam, dihydroergotamin, ergotamin
a kolchicin.

Účinek jiných léčiv na amiodaron
Inhibitory CYP3A4 a inhibitory CYP2C8 mohou mít potenciál inhibovat metabolismus amiodaronu a
zvýšit jeho expozici.
Během léčby amiodaronem se doporučuje vyhnout se CYP3A4 inhibitorům (grapefruitový džus a
některé léčivé přípravky).

Další lékové interakce amiodaronu
Souběžné podávání amiodaronu s režimem obsahujícím sofosbuvir může vést k závažné
symptomatické bradykardii.
Pokud se souběžnému podávání nelze vyhnout, je doporučeno monitorování srdeční funkce (viz bod
4.4).