Amiodaron hameln Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Amiodaron má pomalou eliminační rychlost a výraznou afinitu ke tkáním. Absorpce léčivé látky
amiodaron-hydrochlorid z gastrointestinálního traktu po perorálním podání je 50 %. Po jednorázové
dávce se plazmatické hladiny dosáhne po 3 až 7 hodinách. Pro terapeutickou účinnost amiodaronu je
nutná jeho akumulace v tkáních myokardu. Terapeutické účinky se mohou očekávat v rozmezí
několika dní až dvou týdnů v závislosti od úvodní dávky.

Intravenózní podání
Maximální účinek se dosáhne15 minut po i.v. podání. Po tomto čase látka proniká do tkáně a během
hodin rychle klesá koncentrace v plazmě.
Pro dosáhnutí nasycovací dávky v tkáni musí léčba pokračovat intravenózně nebo perorálně.
V průběhu saturace se amiodaron částečně kumuluje v tukové tkáni a rovnovážný stav se dosáhne
v průběhu jednoho až několika měsíců.
Vzhledem na tyto vlastnosti se má podat doporučená nasycovací dávka, aby se dosáhlo rychlé
nasycení tkáně, co je předpokladem terapeutické účinnosti.

Amiodaron-hydrochlorid má dlouhý poločas rozpadu, který se liší v rozmezí 20 až 100 dní.
Hlavní cesta eliminace je přes játra a žluč. 10 % látky se vylučuje renálně. Vzhledem na nízkou
renální eliminaci se pacientům s renální insuficiencí mohou podávat obvyklé dávky.
Po ukončení léčby se amiodaron vylučuje ještě několik měsíců.


Pediatrická populace
Kontrolované pediatrické studie nebyly provedeny.
Podle omezených publikovaných údajů pro pediatrickou populaci nejsou uváděny žádné rozdíly
v porovnání s dospělými.