Amikacin olikla Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, aminoglykosidová
antibiotika, jiné aminoglykosidy ATC kód: J01GB9/13
Amikacin je semisyntetické aminoglykosidové antibiotikum odvozené od kanamycinu. Získává se acylací
aminoskupiny C-1 v úseku 2-deoxystreptaminu kyselinou aminohydroxymáselnou.

Mechanismus účinku
Amikacin působí inhibicí syntézy bílkovin v bakteriálních ribozomech interakcí s ribozomální RNA a u
citlivých mikroorganismů následnou inhibicí produkce. Výsledkem je baktericidní působení.

Farmakodynamický vztah
− K predikci baktericidního účinku amikacinu je z farmakokinetických/farmakodynamických parametrů
nejdůležitější poměr maximální koncentrace v séru (Cmax) a minimální inhibiční koncentrace (MIC)
pro daný patogen. Poměr Cmax/MIC 8:1 nebo 10:1 je považován za účinný k usmrcení bakterií a
prevenci opakovaného pomnožení.
− Amikacin vykazuje postantibiotický účinek in vitro i in vivo. Postantibiotický účinek dovoluje
prodloužení dávkovacího intervalu bez ztráty účinnosti proti většině gramnegativních bacilů.

Mechanismus/mechanismy rezistence
− Rezistence na amikacin se může vyvinout následujícími mechanismy:
− Enzymatickou inaktivací: nejrozšířenějším mechanismem vzniku rezistence je enzymatická
modifikace aminoglykosidových molekul. Ty jsou zprostředkovány acetyltransferázami,
fosfotransferázami nebo nukleotidyltransferázami, které jsou především zakódovány v plazmidech. U
amikacinu byla vzhledem k jeho rezistenci k degradaci enzymy inaktivujícími aminoglykosidy
prokázána účinnost proti mnoha druhům bakterií rezistentních k aminoglykosidům.
− Snížením penetrace a aktivním odtokem: tento mechanismus rezistence je pozorován u bakterie
Pseudomonas aeruginosa. Nejnovější údaje ukazují objevení se obdobného mechanizmu rezistence u
bakterie Acinetobacter spp.
− Alterace cílové struktury: Pouze občas jsou jako příčina rezistence pozorovány modifikace ribozomů.
Vznik rezistence během léčby je neobvyklý. Částečně zkřížená rezistence mezi amikacinem a
ostatními aminoglykosidy existuje.

Hraniční hodnoty dle EUCAST (v 10.0, platné od 2020-01-01) platí pro amikacin následující hraniční
hodnoty:

Organismus
Hraniční hodnoty dle EUCAST *
(mg/l)
S ≤ R >
Enterobacterales- systémové infekce
- infekce pocházející z močového traktu


Pseudomonas spp.
systémové infekce
infekce pocházející z močového traktu


Acinetobacter spp.
systémové infekce
infekce pocházející z močového traktu


Staphylococcus spp. - S. aureus - koaguláza negativní stafylokoky Druhově nespecifické hraniční hodnoty 1 1 Hraniční hodnoty se nevztahují na Plesiomonas shigelloides, protože aminoglykosidy mají nízkou vnitřní
aktivitu proti tomuto druhu.
U systémových infekcí musí být aminoglykosidy používány v kombinaci s jinou aktivní terapií. Za těchto
okolností lze hraniční hodnotu/ECOFF v závorkách použít k rozlišení mezi organismy se získanými
mechanismy rezistence a bez nich. U izolátů bez mechanismů rezistence se uvádí ve zprávě komentář:
„Aminoglykosidy se často podávají v kombinaci s jinými látkami, a to buď na podporu aktivity
aminoglykosidů, nebo na rozšíření spektra léčby. U systémových infekcí musí být aminoglykosid
podporován jinou aktivní terapií. “ Další informace viz http://www.eucast.org/guidance_documents/.
Rezistence k amikacinu se nejspolehlivěji určuje testováním s kanamycinem (MIC >8 mg/l).
10/13
Odpovídající průměr zóny pro disk s 30 μg kanamycinu je R <18 mm pro S. aureus a R <22 mm pro
koaguláza-negativní stafylokoky.

Spektrum účinnosti amikacinu
Prevalence získané rezistence se může pro vybrané druhy lišit geograficky i časově pro vybrané druhy,
žádoucí je získání informací o lokální rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. V případě potřeby
je třeba vyžádat si vyjádření experta, pokud lokální prevalence rezistence je taková, že použití léku je
přinejmenším u některých typů infekce sporné.

Obecně citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus
Staphylococcus haemolyticus
Staphylococcus hominis°
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Acinetobacter pittii
Citrobacter freundii
Citrobacter koseri
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae
Escherichia coli
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae
Morganella morganii
Proteus mirabilis
Proteus vulgaris°
Pseudomonas aeruginosaSalmonella enterica (salmonelová enteritida)°
Serratia liquefaciens°
Serratia marcescens
Shigella spp.
Druhy, u nichž může získaná rezistence představovat problém
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus epidermidis
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Acinetobacter baumannii
Přirozeně rezistentní mikroorganismy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus spp.
Streptococcus spp.
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Burkholderia cepacia
Stenotrophomonas maltophila
Anaeroby
Bacteroides spp.
Prevotella spp.
Ostatní mikroorganismy
Chlamydia spp.
Chlamydophila spp.
Mycoplasma spp.
Ureaplasma urealyticum
° V době zveřejnění tabulky nebyly k dispozici žádné aktuální údaje. Citlivost se předpokládá v primární
11/13
literatuře, standardních pracích a doporučeních pro terapii.
Míra rezistence izolátů ze zvláštních skupin pacientů, např. u pacientů s cystickou fibrózou je ≥ 10%.

Další informace:
Aminoglykosidy jsou vhodné v kombinaci s jinými antibiotiky proti grampozitivním kokům.