REMUREL - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Remurel 20 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna předplněná injekční stříkačka (1 ml) s injekčním roztokem obsahuje 20 mg glatiramer-acetátu*,
odpovídající 18 mg glatirameru.

* Glatiramer-acetát je acetát syntetických polypeptidů obsahující čtyři přirozeně se vyskytující
aminokyseliny: kyselinu L-glutamovou, L-alanin, L-tyrosin a L-lysin v molárním frakčním rozmezí
0,129 - 0,153; 0,392 - 0,462; 0,086 - 0,100 a 0,300 - 0,374. Průměrná molekulová hmotnost
glatiramer-acetátu je v rozsahu 5000-9000 daltonů. V důsledku jeho komplexního složení není možné
zcela charakterizovat žádný specifický polypeptid včetně hlediska sekvencí aminokyselin, i když
konečné složení glatiramer-acetátu není zcela náhodné.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok.

Čirý, bezbarvý až lehce nažloutlý/nahnědlý roztok bez viditelných částic.
Injekční roztok má pH 5,5 – 7,0 a osmolaritu asi 265 mosmol/l.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Glatiramer-acetát je indikován k léčbě relabujících forem roztroušené sklerózy (RS) (viz bod 5.1. pro
důležité informace o populaci, pro kterou byla stanovena účinnost).

Glatiramer-acetát není indikován k léčbě primární nebo sekundární progresivní RS.

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba glatiramer-acetátem má být zahájena pod dohledem neurologa nebo lékaře se zkušenostmi
s léčbou RS.

Dávkování
Doporučené dávkování u dospělých je 20 mg glatiramer-acetátu (jedna předplněná injekční stříkačka),
podaného subkutánní injekcí jedenkrát denně.

V současné době není známo, jak dlouho má být pacient léčen.

Rozhodnutí ohledně dlouhodobé léčby musí být učiněno ošetřujícím lékařem na základě
individuálního přístupu.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost glatiramer-acetátu nebyla u dětí a dospívajících stanovena.

Nicméně, omezené literární údaje naznačují, že bezpečnostní profil u dospívajících ve věku 12 až
18 let léčených glatiramer-acetátem subkutánně každý den je obdobný tomuto profilu u dospělých.

Nejsou dostupné dostatečné informace o použití glatiramer-acetátu u dětí do 12 let věku, což
nedovoluje vydat jakékoli doporučení pro jeho použití. Proto se glatiramer-acetát nemá u této
populace používat.

Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Podávání glatiramer-acetátu nebylo u starších pacientů specificky hodnoceno.

Porucha funkce ledvin
Použití glatiramer-acetátu u pacientů s poruchou funkce ledvin nebylo specificky hodnoceno (viz. bod
4.4.).

Způsob podání
Glatiramer-acetát se podává subkutánně.

Pacienti musí být vyškoleni v technikách samostatného podávání injekce a první samostatnou injekci
si musí podat pod dohledem zdravotníka a setrvat pod jeho dohledem 30 minut po aplikaci.

Pro každou injekci je nutné měnit místo vpichu, aby se omezila pravděpodobnost místního
podráždění či bolesti po injekci. Místem, kam si pacient sám může injekci aplikovat, může být
břicho, paže, hýždě nebo stehna.

Jestliže chce pacient pro aplikaci injekce použít injekční zařízení, je k dispozici zdravotnický
prostředek Autoxon. Zařízení Autoxon je autoinjektor, který je schválen pouze pro použití s
přípravkem Remurel 20 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce a nebyl testován s
jinými předplněnými injekčními stříkačkami. Zařízení Autoxon musí být používáno tak, jak je
doporučeno v informacích dodávaných výrobcem zařízení.

4.3 Kontraindikace

Glatiramer-acetát je kontraindikován v následujících případech:
• Hypersenzitivita na léčivou látku (glatiramer-acetát) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou
v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Glatiramer-acetát se má podávat pouze ve formě subkutánní injekce. Glatiramer acetát se nemá
podávat intravenózně nebo intramuskulárně.

Ošetřující lékař musí pacientovi vysvětlit, že během několika minut po podání injekce
glatiramer- acetátu se může objevit některý z následujících účinků: vazodilatace (zrudnutí), bolesti
na hrudi, dyspnoe, palpitace nebo tachykardie (viz bod 4.8). Většina z těchto příznaků je krátkodobá
a spontánně vymizí bez následků. Pokud se objeví závažný nežádoucí účinek, pacient musí ihned
přerušit léčbu glatiramer-acetátem a vyhledat svého lékaře nebo pohotovost. Podle uvážení lékaře
může být zahájena symptomatická léčba.

Není známo, že by některá skupina pacientů byla více ohrožena výskytem těchto nežádoucích účinků.
Přesto je třeba zvýšené opatrnosti při podávání glatiramer-acetátu pacientům s kardiologickými
problémy v anamnéze. Tito pacienti musí být během léčby pravidelně sledováni.

Křeče a/nebo anafylaktické nebo alergické reakce byly hlášeny vzácně.


Vzácně se mohou objevit vážné hypersenzitivní reakce (např. bronchospasmus, anafylaxe nebo
urtikarie). Pokud jsou reakce závažné, musí být zahájena odpovídající léčba a podávání
glatiramer-acetátu musí být přerušeno.

Protilátky proti glatiramer-acetátu byly detekovány v séru pacientů během denní chronické léčby
s glatiramer-acetátem. Maximální hladiny byly dosaženy po průměrném trvání léčby 3-4 měsíce,
potom poklesly a ustálily se na hladině mírně zvýšené oproti původním hodnotám.

Nejsou důkazy o tom, že by protilátky proti glatiramer-acetátu byly neutralizující nebo že by jejich
tvorba ovlivňovala klinickou účinnost glatiramer-acetátu.

U pacientů s poruchou funkce ledvin mají být během léčby glatiramer-acetátem sledovány funkce
ledvin. Přestože u pacientů nebyla prokázána glomerulární depozice imunokomplexů, nelze tuto
možnost vyloučit.

Byly pozorovány vzácné případy těžkého poškození jater (včetně hepatitidy se žloutenkou, selhání jater
a v ojedinělých případech transplantace jater). K poškození jater došlo několik dní až let po zahájení
léčby glatiramer-acetátem. Většina případů závažného poškození jater odezněla po přerušení léčby. V
některých případech se tyto reakce vyskytly za přítomnosti nadměrné konzumace alkoholu, existujícího
nebo dříve se vyskytujícího poškození jater a s použitím dalších potenciálně hepatotoxických léků.
Pacienti mají být pravidelně sledováni z hlediska známek poškození jater a mají být poučeni, aby v
případě příznaků poškození jater okamžitě vyhledali lékařskou pomoc. V případě klinicky těžkého
poškození jater je potřeba zvážit ukončení používání glatiramer-acetátu.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce mezi glatiramer-acetátem a dalšími léčivými přípravky nebyly hodnoceny.

Pozorování z existujících klinických studií a zkušeností po uvedení na trh nenaznačují žádné
významné interakce glatiramer-acetátu s léčbou, která se běžně používá u pacientů s RS, včetně
souběžného podávání kortikosteroidů po dobu až 28 dnů.

Studie in vitro naznačují, že glatiramer-acetát se v krvi vysoce váže na plazmatické proteiny, není
však vytěsňován ani nevytěsňuje z vazby fenytoin nebo karbamazepin. Protože však existuje
teoretická možnost, že glatiramer-acetát může ovlivňovat distribuci látek, které se vážou na
plazmatické bílkoviny, souběžné podávání těchto léčivých přípravků má být pečlivě monitorováno.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Studie na zvířatech neprokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Současné údaje získané ze souboru těhotných žen nenaznačují žádné malformační účinky nebo
fetální/neonatální toxicitu glatiramer-acetátu. V současné době nejsou k dispozici relevantní
epidemiologické údaje. Jako preventivní opatření se upřednostňuje vyhnout se použití glatiramer-
acetátu během těhotenství, pokud přínos pro matku nepřevažuje nad rizikem pro plod.

Kojení
Fyzikálně-chemické vlastnosti a nízká perorální absorpce naznačují, že expozice novorozenců/kojenců
glatiramer-acetátu prostřednictvím lidského mateřského mléka je zanedbatelná. Neintervenční
retrospektivní studie u 60 kojených dětí matek vystavených glatiramer-acetátu ve srovnání s kojenými dětmi matek, které nebyly vystaveny žádné léčbě onemocnění modifikujícími léčivy a
omezená postmarketingová data u lidí neprokázaly žádné negativní účinky glatiramer-acetátu.
Glatiramer-acetát může být užíván během kojení.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné studie vlivu glatiramer-acetátu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Ve všech klinických studiích byly nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky reakce v místě vpichu
injekce a byly hlášeny u většiny pacientů užívajících glatiramer-acetát. V kontrolovaných studiích byl
podíl pacientů, kteří zaznamenali tyto reakce, nejméně jednou vyšší u pacientů léčených glatiramer-
acetátem (70 %) oproti pacientům užívajících placebo (37 %). Nejčastěji hlášenými reakcemi v místě
vpichu byly v klinických studiích a na základě postmarketingových zkušeností erytém, bolest,
zatvrdnutí, pruritus, otok, zánět, hypersenzitivita a vzácně lipoatrofie a kožní nekróza.

Reakce spojená alespoň s jedním nebo více z následujících příznaků se popisuje jako bezprostřední
reakce po podání injekce: vazodilatace (zrudnutí), bolesti na hrudi, dyspnoe, palpitace nebo
tachykardie (viz bod 4.4). Tato reakce se může objevit během několika minut po podání injekce
glatiramer-acetátu. Alespoň jeden z příznaků této bezprostřední reakce po podání injekce byl hlášen
nejméně jednou u 31 % pacientů užívajících glatiramer-acetát oproti 13 % pacientů užívajících
placebo.

Nežádoucí účinky zjištěné na základě klinických studií a zkušeností po uvedení na trh jsou uvedeny v
následující tabulce. Data z klinických studiíbyla odvozena ze čtyř pivotních, dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných klinických studií s celkem 512 pacienty léčenými glatiramer- acetátem a
509 pacienty užívajícími placebo po dobu až 36 měsíců. Tři studie týkající se relaps-remitentní
roztroušené sklerózy (RRRS) zahrnovaly celkem 269 pacientů léčených glatiramer-acetátem a pacientů užívajících placebo po dobu až 35 měsíců. Čtvrtá studie u pacientů, u nichž se objevila
první klinická epizoda a u nichž bylo zjištěno vysoké riziko rozvoje klinicky potvrzené RS
zahrnovala 243 pacientů léčených glatiramer-acetátem a 238 pacientů užívajících placebo po dobu až
36 měsíců.

Třída
orgánových
systémů
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1 až<1/100)
Vzácné
(≥1/10 až <000)
Není známo
(z dostupných
údajů nelze
určit)
Infekce a
infestace
Infekce,
chřipka
Bronchitida,
gastroenteritida,
herpes simplex,
otitis media,
rinitida, zubní
absces, vaginální
kandidóza*
Absces, celulitida,
furunkl, herpes
zoster,
pyelonefritida

Novotvary
benigní,
maligní a
blíže neurčené
(zahrnující
cysty a
polypy)


Benigní novotvar
kůže, novotvar
Maligní nádorové
onemocnění kůže


Třída
orgánových
systémů
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1 000 až
<1/100)
Vzácné
(≥1/10 až
<1/1 000)
Není známo
(z dostupných
údajů nelze
určit)
Poruchy krve
a
lymfatického
systému


Lymfadenopatie* Leukocytóza,
leukopenie,
splenomegalie,
trombocytopenie,
abnormální
morfologie
lymfocytů

Poruchy
imunitního
systému


Hypersenzitivita


Endokrinní
poruchy




Struma,
hypertyreóza

Poruchy
metabolismu
a výživy


Anorexie, zvýšená
tělesná hmotnost*
Intolerance
alkoholu, dna,
hyperlipidemie,
zvýšená hladina
sodíku v krvi,
snížená hladina
sérového feritinu

Psychiatrické
poruchy
Úzkost*,
deprese
Nervozita Abnormální sny,
stav zmatenosti,
euforická nálada,
halucinace,
hostilita, mánie,
poruchy osobnosti,
sebevražedný pokus

Poruchy
nervového
systému
Bolest hlavy Dysgeuzie,
hypertonie,
migréna, poruchy
řeči, synkopa,
tremor*,
Syndrom karpálního
tunelu, kognitivní
poruchy, konvulze,
dysgrafie, dyslexie,
dystonie, motorická
dysfunkce,
myoklonus,
neuritida,
nervosvalová
blokáda,
nystagmus,
paralýza, obrna
lýtkového nervu,
stupor, porucha
zrakového pole


Třída
orgánových
systémů
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1 000 až
<1/100)
Vzácné
(≥1/10 až
<1/1 000)
Není známo
(z dostupných
údajů nelze
určit)
Poruchy oka

Diplopie, poruchy
oka*
Katarakta, korneální
léze, syndrom
suchých očí,
krvácení do oka,
ptóza očního víčka,
mydriáza, atrofie
optického nervu

Poruchy oka a
labyrintu


Porucha ucha


Srdeční
poruchy


Palpitace*,
tachykardie*
Extrasystoly,
sinusová
bradykardie,
paroxysmální
tachykardie

Cévní
poruchy
Vazodilace*

Varixy
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe* Kašel, senná rýma Apnoe, epistaxe,
hyperventilace,
laryngospasmus,
plicní poruchy,
pocit dušení

Gastrointestin
ální poruchy
Nauzea* Anorexie, zácpa,
zubní kaz,
dyspepsie,
dysfagie,
inkontinence
stolice, zvracení*
Zánět střeva, střevní
polypy,
enterokolitida,
říhání, jícnový vřed,
periodontitida,
rektální krvácení,
zvětšení slinné
žlázy

Poruchy jater
a žlučových
cest


Abnormální
funkční jaterní
testy
Cholelitiáza,
hepatomegalie
Toxická
hepatitida,
poškození
jater
Selhání jater**
Poruchy kůže
a podkožní
tkáně
Vyrážka* Ekchymóza,
nadměrné pocení*,
svědění, poruchy
kůže*, kopřivka
Angioedém,
kontaktní
dermatitida,
erythema nosodum,
kožní uzlík

Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové
tkáně
Artralgie,
bolest v
zádech*
Bolest šíje Artritida, burzitida,
bolest v boku,
svalová atrofie,
osteoartritida


Třída
orgánových
systémů
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až <1/10)
Méně časté
(≥1/1 000 až
<1/100)
Vzácné
(≥1/10 až
<1/1 000)
Není známo
(z dostupných
údajů nelze
určit)
Poruchy
ledvin a
močových
cest


Nucení na močení,
polakisurie,
retence moči
Hematurie,
nefrolitiáza,
poruchy močových
cest, abnormalita
moči

Poruchy
reprodukčníh
o systému a
prsu




Zduření prsů,
erektilní dysfunkce,
výhřez pánevních
orgánů, priapismus,
prostatické obtíže,
abnormální stěr z
děložního čípku,
testikulární porucha,
vaginální krvácení,
vulvovaginální
poruchy

Celkové
poruchy a
reakce
v místě
aplikace
Astenie,
bolest na
hrudi*,
reakce v
místě
injekce*§,
bolest*
Zimnice*, otok
tváře*, atrofie v
místě injekce♣,
lokální reakce*,
periferní edém,
edém, horečka
Cysta, kocovina,
hypotermie,
okamžitá reakce po
injekci, zánět,
nekróza v místě
injekce, poškození
sliznice

Poranění,
otravy a
procedurální
komplikace




Postvakcinační
syndrom


*Více než o 2 % (>2/100) vyšší incidence ve skupině léčené glatiramer-acetátem oproti skupině
užívající placebo. Nežádoucí účinky bez symbolu * reprezentují rozdíl menší nebo rovný 2 %.

**Bylo hlášeno několik případů transplantace jater.

§ Termín „reakce v místě injekce“ (různého druhu) zahrnuje všechny nežádoucí účinky v místě
injekce s výjimkou atrofie místa injekce a nekrózy místa injekce, které jsou v tabulce uvedeny zvlášť.

♣ Zahrnuje termíny, které se vztahují k lokalizované lipoatrofii v místě vpichu injekce.

Ve čtvrté studii uvedené výše následovala po placebem kontrolovaném období otevřená fáze léčby
(viz bod 5.1). Během sledovaného období otevřené fáze trvající 5 let nebyla pozorována žádná změna
ve známém profilu rizika pro glatiramer-acetát.

Následující hlášení nežádoucích účinků byla získána od pacientů s RS léčených glatiramer-acetátem
v nekontrolovaných klinických studiích a z postmarketingových hlášení s glatiramer-acetátem:
hypersenzitivní reakce (zahrnující vzácný výskyt anafylaxe, ≥1/10 000 až < 1/1000).


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Bylo zaznamenáno několik případů předávkování glatiramer-acetátem (do dávky 300 mg glatiramer-
acetátu). Tyto případy nebyly spojeny s jinými nežádoucími účinky než těmi, které jsou uvedeny
v bodě 4.8.

Léčba
V případě předávkování musí být pacient monitorován a musí být zahájena odpovídající
symptomatická a podpůrná léčba.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: cytostatika a imunomodulační léčiva, jiná imunostimulancia. ATC kód:
L03AX
Mechanismus účinku
Mechanismus účinku, kterým glatiramer-acetát působí u pacientů relabujících forem s RS, není zcela
objasněn, ale může zahrnovat modulaci imunitních procesů. Studie na zvířatech a pacientech s RS
naznačují, že glatiramer-acetát působí na imunitní buňky, včetně monocytů, dendritických buněk, a B-
buněk, které následně modulují adaptivní funkce B- a T-buněk indukujících sekreci protizánětlivých a
regulačních cytokinů. Zda je terapeutický účinek zprostředkován buněčnou cestou, jak je popsáno
výše, není známo, protože patofyziologie RS je známa jenom částečně.

Klinická účinnost a bezpečnost
RRRS:
Celkově bylo glaritamer-acetátem léčeno 269 pacientů ve třech kontrolovaných studiích. První z
nich byla dvouletá studie zahrnující 50 pacientů (glaritamer-acetát n=25, placebo n=25), u
nichž byla diagnostikována relabující, remitující RS podle tehdy akceptovaných standardních kritérií,
a u nichž se objevily alespoň 2 ataky neurologické dysfunkce (exacerbace) v průběhu předchozího
dvouletého období. Druhá studie měla stejná vstupní kritéria a zahrnovala 251 pacientů léčených po
dobu až 35 měsíců (glatiramer-acetát n=125, placebo n=126). Třetí, devítiměsíční studie, zahrnovala
239 pacientů (glatiramer-acetát n=119, placebo n=120). Vstupní kritéria byla podobná těm v první a
druhé studii s doplňujícím požadavkem, aby pacienti vykazovali při MRI screeningu nejméně jednu
gadoliniem zvýrazněnou lézi.

V klinických studiích u pacientů s RS léčených glatiramer-acetátem bylo pozorováno signifikantní
snížení počtu relapsů ve srovnání s placebem.

V nejrozsáhlejší kontrolované studii byla četnost relapsů snížena o 32 % z 1,98 ve skupině dostávající
placebo na 1,34 ve skupině léčené glatiramer-acetátem.

Dostupná jsou expoziční data z až 12letého sledování 103 pacientů léčených glatiramer-acetátem.


Glatiramer-acetát také prokázal příznivé účinky u MRI parametrů relevantních pro relabující-
remitující RS ve srovnání s placebem.

Glatiramer-acetát 20 mg/ml: V kontrolované studii 9001/9001E, v níž bylo zařazeno 251 pacientů,
kteří byli sledováni až 35 měsíců (včetně zaslepené fáze rozšíření 9001E studie 9001), bylo
kumulativní procento pacientů, u kterých došlo k 3měsíční potvrzené progresi invalidity, 29,4 % pro
placebo a 23,2 % pro pacienty léčené galtiramer-acetátem (p=0,199).

Není prokázáno, že by léčba glatiramer-acetátem ovlivňovala účinnost trvání nebo závažnosti relapsů.

V současnosti nejsou k dispozici údaje o používání glatiramer-acetátu u pacientů s primárně nebo
sekundárně progresivní formou onemocnění.

Ojedinělá klinická epizoda naznačující RS:
U pacientů s dobře definovanou, ojedinělou, unifokální neurologickou manifestací a MRI nálezem
silně naznačujícím RS (nejméně dvě cerebrální léze o průměru nad 6 mm na T2-váženém MRI) byla
provedena placebem kontrolovaná studie zahrnující 481 pacientů (glatiramer-acetát n=243, placebo
n=238). Je nutné vyloučit jakékoli jiné onemocnění, která by mohlo lépe vysvětlit příznaky pacienta,
než je RS.
Po placebem kontrolovaném období následovala otevřená fáze léčby: Pacienti, kteří měli buď příznaky
RS nebo byli symptomatičtí po dobu tří let, dle toho co nastalo dříve, byli přidělení k aktivní léčbě
v otevřené fázi léčby na další období dvou let, které nepřekračovalo maximální celkové trvání léčby let. Z 243 pacientů, kteří byli na začátku randomizování pro glatiramer- acetát pokračovalo
v používání glatiramer- acetátu 198 v nezaslepené fázi. Z 238 náhodně vybraných pacientů, kterým
bylo na počátku přiděleno placebo, přešlo 211 pacientů na otevřenou fázi léčby glatiramer-acetátem.

Během placebem kontrolovaného období až tří let zpomaloval glatiramer-acetát progresi od první
klinické příhody po klinicky prokázanou RS (CDMS) podle Poserových kritérií statisticky a klinicky
významným způsobem, odpovídajícím snížení rizika o 45 % (Hazard ratio = 0,55; 95% interval
spolehlivosti [0,40; 0,77], p = 0,0005). Podíl pacientů, kteří konvertovali na CDMS byl 43 % u
skupiny s placebem a 25 % u skupiny s glatiramer-acetátem.

Příznivý účinek léčby glatiramer-acetátem oproti placebu byl také demonstrován na dvou
sekundárních MRI cílech, tj. počtu nových T2 lézí a objemu T2 lézí.

Post hoc analýzy podskupin byly provedeny u pacientů s různými výchozími
charakteristikami pro identifikaci populace s vysokým rizikem vzniku sekundární ataky.
U subjektů s nejméně jednou T1 gadoliniem zvýrazněnou lézí a 9 nebo více T2 lézemi na výchozím
MR vyšetření, byla konverze na CDMS evidentní u 50 % subjektů užívajících placebo v porovnání s
28 % subjektů léčených glatiramer-acetátem po 2,4 letech. U subjektů s 9 nebo více T2 lézemi před
zahájením léčby byla konverze na CDMS evidentní u 45 % subjektů užívajících placebo v
porovnání s 26 % subjektů léčených glatiramer-acetátem po 2,4 letech. Vliv časné léčby glatiramer-
acetátem na dlouhodobý vývoj onemocnění však není znám ani u těchto vysoce rizikových podskupin,
protože studie byla hlavně zaměřena na hodnocení času do druhé příhody. V každém případě lze o
léčbě uvažovat pouze u pacientů s vysokým rizikem.

Účinek v placebem kontrolované fázi byl udržen v dlouhodobém kontrolním období až 5 let. Čas
progrese od první klinické příhody do CDMS byl prodloužen při časné léčbě glatiramer-acetátem ve
srovnání s opožděnou léčbou, což ukazuje 41% pokles rizika u časné ve srovnání s pozdní léčbou
(Hazard Ratio = 0,59; 95 % interval spolehlivosti [0,44; 0,80], p = 0,0005). Podíl subjektů ve skupině
s opožděným začátkem, u nichž došlo k progresi, byl vyšší (49,6 %) ve srovnání s těmi, kteří byli ve
skupině s časným začátkem (32,9 %).


Konzistentní účinek ve prospěch časné léčby ve srovnání s opožděnou léčbou v čase byl pozorován
pro roční počty lézí v průběhu hodnoceného období u nových T1 gadolinem zvýrazněných lézí (pokles
o 54 %; p<0,0001), nových T2 lézí (pokles o 42 %; p<0,0001) a nových T1 hypointenzivních lézí
(pokles o 52 %; p<0,0001). Účinek na pokles ve prospěch časného versus pozdního zahájení léčby byl
rovněž pozorován u celého počtu nových T1 gadolinem zvýrazněných lézí (pokles o 46 %; p=0,001), u
objemu T1 gadolinem zvýrazněných lézí (průměrný rozdíl -0,06 ml; p<0,001) a také celkového počtu
nových T1 hypointenzivních lézí (pokles o 46 %; p<0,001) měřeno po celé trvání studie.

Nebyly pozorovány žádné jasné rozdíly mezi kohortami skupina s časným zahájením a opožděným
zahájením pro objem hypointenzivních T1 lézí nebo atrofii mozku v průběhu 5 let. Analýza mozkové
atrofie však při poslední pozorované hodnotě (upravená pro léčebnou expozici) ukázala pokles ve
prospěch časné léčby glatiramer-acetátem (průměrný rozdíl procentuální změny objemu mozku byl
0,28 %, p = 0,0209).

Remurel 20 mg/ml injekční roztok v předplněné injekční stříkačce je hybridní léčivý přípravek.
Podrobné informace jsou k dispozici v databázi MRP přípravků (MRI index);
http://mri.medagencies.org/Human/.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetické studie u pacientů nebyly provedeny. Údaje ze studií in vitro a omezené údaje od
zdravých dobrovolníků ukazují, že při subkutánním podání glatiramer-acetátu se léčivá látka rychle
vstřebává a že velká část dávky se rychle odbourává na malé fragmenty již v podkožní tkáni.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje, získané na základě konvenčních studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném
podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity, neodhalily
žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě informací, které jsou obsaženy v ostatních částech SPC.
Vzhledem k nedostatku farmakokinetických údajů u člověka nelze hranici expozice mezi humánní
a zvířecí populací stanovit.

Ukládání imunokomplexů v ledvinných glomerulech bylo hlášeno u malého počtu potkanů a opic
léčených po dobu alespoň 6 měsíců. Ve dvouleté studii u potkanů nebylo ukládání imunokomplexů do
ledvinných glomerulů pozorováno.
Po aplikaci senzibilizovaným zvířatům (morčatům nebo myším) byla zaznamenána anafylaxe.
Význam tohoto zjištění pro člověka není znám.

Toxicita v místě vpichu injekce byla často zaznamenána po opakované aplikaci u zvířat.

U potkanů byla pozorována lehká ale statisticky významná redukce přírůstku tělesné hmotnosti u
potomků, kteří se narodili matkám léčeným během těhotenství a laktace subkutánními dávkami ≥ mg/kg/den (2,83-násobek maximální doporučené denní dávky pro dospělého člověka o hmotnosti kg na základě mg/m2) v porovnání s kontrolou. Žádný další významný vliv na růst a chování potomků
nebyl pozorován.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Mannitol
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto se nesmí tento léčivý přípravek mísit s jinými léčivými
přípravky.


6.3 Doba použitelnosti
roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C).
Chraňte před mrazem.
Jestliže předplněné injekční stříkačky nemohou být uchovávány v chladničce, mohou být jedenkrát
uchovávány při teplotě 15 °C - 25 °C po dobu až jednoho měsíce.
Jestliže nebyly předplněné injekční stříkačky s glatiramer-acetátem do jednoho měsíce použity a jsou
ještě v původním obalu, musí být po této lhůtě vráceny na uchovávání do chladničky (2 °C - 8 °C).

6.5 Druh obalu a obsah balení
Systém kontejner - uzávěr je tvořen jednorázovým válcem skleněné stříkačky s připojenou jehlou.
Jako uzávěr válce je použita pryžová zátka (brombutyl, typ 1), která funguje během injekce jako píst.
Do pryžového uzávěru je našroubována posunovací tyčinka. Jehla je zakrytá chráničem.

Objem roztoku v injekční stříkačce je 1,0 ml.

předplněných injekčních stříkaček
28 předplněných injekčních stříkaček
30 předplněných injekčních stříkaček
90 (3x30) přeplněných injekčních stříkaček
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Pouze k jednorázovému použití. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován
v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

59/222/16-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 18. 5. Datum posledního prodloužení registrace: 10. 12.

10. DATUM REVIZE TEXTU
10. 11.